--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Slezáček Josef
Název: "Ekoinvestice" na Slovensko
Zdroj: NN Ročník........: 0003/015 Str.: 000
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

"... Vodní dílo Gabčíkovo-Nagymaros je nejekologičtější stavbou na území Československa", prohlásil kdysi první muž tohoto vražedného gigantu J. Binder. Jeho prohlášení asi, bohužel, nebral nikdo vážně (nebo naopak?), a tak pan Binder staví dál ... Do Prahy přijela nedávno neúnavná bojovnice za právo na život a známá oponentka VDG-N Ľubica Trubíniová z Bratislavy. Zašel jsem jí naproti na "Wilsoňák" a požádal o aktuální informace, protože mne trápí, že tato ekologická katastrofa upadá v ČR jaksi v zapomnění přesto, že má přímou vazbu na další "Gabčíkovo", tentokrát společné pro Čechy, Moravu i Slovensko, na kanál Dunaj-Odra-Labe (DOL). I zde - samozřejmě - vstupuje do hry pan ing. Július Binder!

Vítám Tě v Praze. Máš za sebou dlouhou cestu ze "zahraničí" a chceš si jistě odpočinout. Přesto bych Ti rád položil několik otázek týkajících se VD Gabčíkovo. Můžeš mi říct, jaký je nyní stav na tomto veledíle?

V dunajských ramenech na levém břehu, tedy na slovenské straně je tolik vody, že se téměř vylévá z břehů. Je to důsledek toho, že "za pět minut dvanáct" Vodohospodářská výstavba stihla dokončit to, co intenzívně budovala od počátku roku, tedy tzv. "ekologická opatření" v inundačním území, jejichž cílem je přivést vodu z derivačního kanálu do ramenné soustavy, která byla po přehrazení toku prakticky bez vody. Mělo se tak stát před začátkem vegetačního období, tedy do konce března. Byla to jedna ze známých devatenácti podmínek pro získání stavebního povolení, povolení na užívání a vodoprávní povolení na dokončení zdrže, přehrazení Dunaje a provoz podle varianty "C".

Kolik podmínek, z těch devatenácti nutných, bylo splněno? Nedá se to říct jednoznačně, protože některé podmínky byly splněny jen částečně. Asi čtvrtina jich splněna nebyla, ale co je vážnější, nebyly splněny dvě nejdůležitější podmínky, které se týkaly právě zachování ekosystémů v ramenné soustavě a v celém zasaženém regionu Podunajska. Dále nebyly splněny podmínky, jejichž cílem bylo předejít negativním dopadům na kvalitu pitné vody. Dá se říct, že stavitelé pokračují podle svých původních plánů přesto, že díky mezinárodní situaci nemohli realizovat projekt ze 77. roku. Naběhli tedy na tzv. "inovovanou variantu "C", což je vpodstatě původní varianta "A" omezená jen na naše území, ale ekologické dopady budou stejné, jako u původní varianty "A". Fakticky přesto, že se tu ochránci přírody a místní obyvatelé tři roky snažili o odpor a kritiku, stavitelé pokračovali dál podle svých plánů. Tzv. "ekologická opatření" a opatření proti záplavám vybudovali během několika měsíců. To znamená, že všechny svoje kapacity použili na tyto stavby v inundačním území a na ostatních objektech nepokračovali. Například obě hatě, na obtoku a v inundaci, které byly silně poškozeny v prosinci loňského roku, nejsou opraveny přesto, že došlo k velkým materiálním i technickým škodám.

Když jsem byl na tomto staveništi naposledy, vyprávěli mi místní obyvatelé historky o "kvalitě" prováděných prací. Mluvilo se o nestíhaném rozkrádání stavebního materiálu, o absenci cementu v betonových směsích apod. Myslíš, že k poškození vybudovaných objektů došlo vlivem nekvalitní práce, nebo zde byly jiné příčiny?

Nám se velmi těžce zjišťují detaily, protože vstup na staveniště je z pochopitelných důvodů zakázán. Všechno, co jsme se dověděli, jsme získali různými způsoby, ale podle našich informací jsou škody, tedy porušení některých staveb, zaviněny i nekvalitním projektem. Například na jedné z hatí byl špatně spočítán vývar, došlo k vymytí písčitého podloží a objekt hatě se pootočil. Z dalších informací vyplývá, že nebylo zabezpečeno staveniště pro případ "velké vody" a právě v prosinci 1992 strhla voda mnohé i těžké mechanismy až někam do maďarských ramen a některé se již nepodařilo vyprostit. To jsou všechno věci, o kterých se mlčí, nebo proběhne krátká zpráva, že došlo ke škodě, ale jak je vysoká a proč k ní došlo, se nikdy nedovíme.

Podnik pana Bindera dostal snad milionovou pokutu za nepovolenou stavbu a teď mu byla údajně snížena na sto tisíc. Co o tom víš? Obvodní úřad životního prostředí Bratislava 5, kterému územně vodní dílo patří, vyměřil Vodohospodářské výstavbě pokutu jeden milion korun právě za nelegální dokončení staveb bez povolení a neoprávněné uvedení do provozu a neoprávněné nakládání s vodou. Byla to nejnižší pokuta, kterou bylo možné vyměřit, podle platných zákonů. Pikantní na tom je, že i dr. Ján Čarnogurský potvrdil, že výše pokuty byla vyměřena správně. Vodohospodářská výstavba se odvolala k městskému úřadu životního prostředí a ten rozhodl snížit pokutu na sto tisíc s tím, že se změnily důvody na méně závažné. Vodohospodářská výstavba dostala všechna povolení, která jí chyběla, a tím se dodatečně tato "černá" stavba legalizovala. Nezbývá mi, než se usmívat, když vidím, jaký krásný návod se tím dal všem "podnikatelům" k miliardovým investicím a k obcházení zákonů. Samozřejmě musí zde být jeden předpoklad, a to finance. Pokud by je dotyčný podnikatel neměl, tak by takové věci nedosáhl. Tím nechci říct, že by pan Binder finančně motivoval rozhodující orgány, ale spíš jsou tu nepřímé zájmy státu. Skutečně jde již o takové miliardy, že nelze nechat věci běžet podle zákona.

Můžeš mně říct něco o vazbě VDG a kanálu Dunaj-Odra-Labe? Příliš toho nevím, ale podle našich informací by měl být pan Binder ve správní radě Ekotrans Moravia, což samo o sobě cosi naznačuje. Je pravda, že VDG, díky své rozestavěnosti, přestává být zajímavé pro Vodohospodářskou výstavbu. Proto se na Slovensku pozornost soustřeďuje na další stavby. Je snad známo, že se rozbíhá stavba vodní nádrže Žilina, vodního díla Tichý potok, dále Turček, kde to rovněž nebylo úplně čisté se stavebním povolením. Pan Binder prohlásil, po návratu z USA, že se mu podařilo sehnat investory pro stavby vodních děl na Slovensku a údajně mají zájem na stavbách a splavnění Váhu. Pan Binder si představuje rekonstrukci vážské vodní cesty a splavnění Váhu až po Liptovský Mikuláš.

To snad není možné! Z valné části zničený Váh chce pan Binder zlikvidovat i na horním toku?

U nás je všechno možné! Profitovat je třeba ze všeho, co se dá! Objevují se tu dvě varianty rekonstrukce vážské vodní cesty, podobně jako v případě D-O-L. Buď rozšířit stávající koryto, protože svými rozměry nevyhovuje plánované dopravě, anebo vybudovat úplně novou cestu, což je vzhledem ke geografickým podmínkám dost diskutabilní. I když to vypadá navenek zcela absurdně, je třeba to brát vážně, protože Vodohospodářská výstavba se současným managemantem je schopna tuto absurditu prosazovat a realizovat. Je třeba udělat, co se dá, abychom zabránili další likvidaci kusu slovenské přírody a slovenské krajiny.

Často se nyní mluví o vodním díle Žilina. Máš k dispozici konkrétní materiály k této stavbě?

V tomto případě se poprvé při hodnocení environmentálních dopadů stavby používá metodika EIA (Environmental Impact Assesement). Toto hodnocení provádí vědecký tým pod vedením ekologů University Komenského. Má-li se skutečně kompletně vyhodnotit dopad této stavby na přírodní prostředí, musí tyto studie a analýzy pokračovat alespoň dva roky. Přesto zástupci Vodohospodářské výstavby se nerozpakují prohlašovat, že do konce tohoto roku chtějí začít stavět, to znamená, že můžeme čekat, pokud se tak již neděje, velké tlaky na vydání stavebního povolení.

Když se o takové stavbě začíná mluvit, bývá obvyklé, že již běží. Jak to vypadá v tomto případě?

Nestíhám všechno, detaily neznám, ale vím, že se tu prováděl geologický průzkum, kde ve vrtech narazili na skládky toxického odpadu přímo v plánovaném záplavovém území, o kterých se nevědělo, že vůbec existují. Tyto skládky jsou samozřejmě mimořádně nebezpečné. Investorovi to však samozřejmě nevadí, i když si nedovedu představit, že by bylo možné v přijatelně krátké době tyto skládky důkladně sanovat.

Jak se k tomuto problému staví místní lidé, místní úřady? Je tam samozřejmě část lidí, kteří se stavbou nesouhlasí, byli se svým nesouhlasem i na úřadu životního prostředí. Dokonce se stalo, že přednosta tohoto úřadu musel odejít pro své "příliš" zásadové postoje k životnímu prostředí. Jednoduše byl odvolán, protože jeho názory nehrály do karet jiným zájmům.

Je možné říct, že firmy provádějící tyto stavby hledají pouze zakázky bez ohledu na pozdější dopady, a to nejen ekologické? Samozřejmě. To je přesně to, proč si Vodohospodářská výstavba shání zakázky ve všech lokalitách Slovenska. Kromě již jmenovaných je tu ještě výstavba dalších stupňů na Hronu, i jinde. Vpodstatě se jde v intencích směrného vodohospodářského plánu, který byl aktualizován v sedmdesátých letech. A když si umíme představit, co to bylo za období, není těžké si domyslet, jak dnes budou pokračovat.

Nebudu Tě dál trápit, jen mi ještě řekni, co teď děláš, na čem pracuješ?

Od počátku letošního roku působím jako vedoucí protijaderné kampaně hnutí Greenpeace Československo na Slovensku.

To je výborné. Takže se mohu těšit, že si brzy popovídáme třeba o likvidaci elektrárny v Jaslovských Bohunicích, nebo o její rekonstrukci???

Za rozhovor a informace děkuje Josef Slezáček