--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Janča Milan
Název: Poselství budoucím generacím: dělat lumpárny se vyplatí
Zdroj: NN Ročník........: 0003/016 Str.: 024
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Tvrzení Miloslava Marečka (který už několik týdnů drží protestní hladovku), že Generální prokuratura pokračuje v totalitních praktikách a že ignoruje podněty občanů, je naprosto správné a na místě. Posuďte sami:

Sám jsem od r. 1990 podal na různé prokuratury devět stížností a podnětů k zahájení trestního stíhání, proti různým esenbákům, estébákům, prokurátorům, soudcům a dozorcům. Ve všech devíti případech je výsledkem NULA, a to přes skutečnost, že od 17. listopadu 1989 uplynulo už víc než tři a půl roku. Dost času na to, aby se s komunistickým neřádstvem udělal pořádek. Bohužel, buďto tam sedí ti samí "nepostradatelní odborníci", anebo ti noví převzali beze zbytku jejich praktiky.

Uvádím zde stručně chronologicky všech devět podání i s výsledkem.

Jako s horkou bramborou

Podnět č. 1 (ze 7. 8. 1990): Podnět k zahájení tr. stíhání estébáků Kubína, Domínka, Kromholce a Kováře z Brna, kteří mě zatkli, vyslýchali a obvinili z "podvracení republiky". Výsledek: Vojenská obv. prokuratura postoupila moje podání prokuratuře krajské. Ta zase Generální, a konečně Generální zpět krajské v Brně. Dne 29. 10. 1991 mi napsal starší prokurátor KP JUDr. Crha, že "spisový materiál byl opětně předložen nadřízené prokuratuře. Dlouhá doba prověřování je způsobena zejména její právní složitostí." Konec citátu. Generální prokuratura, plná nepostradatelných odborníků není schopna ani za dva a tři čtvrtě roku dojít k nějakému závěru. Tak dlouhou lhůtu na vyřízení žádná instituce, natožpak prokuratura, která dohlíží nad zákonností, nemá! (Estébáčtí zločinci z Brna se můžou smát).

Velký humbuk do ztracena

Podnět č. 2 byl podán 16. 12. 1990 vojenské obvodové prokuratuře v Hradci Králové. V českém tisku se totiž tehdy objevila zpráva, že vojenská obv. prokuratura v HK (jmenovitě její organizační důstojník rtm. Burda) vede vyšetřování proti příslušníkům SNV Valdice. Šlo o to, postihnout ty dozorce, kteří v nejtěžším komunistickém pekle posledních let - ve Valdicích, páchali nejrůznější zvěrstva. Já jsem ve svém podnětu poukázal hlavně na tyto konkrétní komunistické zločince: Michálka, Štrobla, Letošníka, Sirovátka, Doubice, Boháče, Vecheta, Vávru, Špalka, Vraštila a Kindla. Výsledek: Žádný. Mlčení. Bolševičtí sadisté z Valdic se můžou popukat smíchy. Je pravděpodobné, že dokonce řada z nich slouží klidně dál. Vždyť přece potřebujeme "nepostradatelné odborníky"!

Prokurátorka Rábková zasahuje

Podnět č. 3 byl podán rovněž 16. 12. 1990. Před 26 lety jsem byl protiprávně na OO VB v Uherském Brodě zbit, ostříhán dohola a zavlečen do vazby. Tento případ byl rehabilitován (odškodnění ve výši 6 049 Kčs), ale aktéři, kteří se podíleli na mém odsouzení, nikdy potrestáni nebyli. Byli to tito komunističtí gauneři: Vlčnovský, Tělupil a Šobáň (všichni OO VB Uh. Brod), Mézl (OO VB Bojkovice), okresní prokurátor z Uh. Hradiště Suchomel, vyšetřovatel Šedivý (tito dva sedí dodnes na svých místech), předseda senátu Ant. Palánek, krajský prokurátor Vašíček a předseda senátu kraj. soudu v Brně Frant. Novák. Výsledek: Přehazování podnětu z prokuratury na prokuraturu, až konečně 2. 7. 1991 "moudrý" závěr JUDr. Marty Rábkové z KP Brno: "Zamítá se." Oni se totiž tehdejší soudruzi žádného trestného činu vlastně nedopustili, ale "řídili se pouze nesprávnými právními názory". A je to. Jak jednoduché, co? Bývalí komunističtí gauneři mohou za svoji záslužnou službu klidně spát a pobírat vysoké důchody. Díky soudružce Rábkové. (Prokurátorka Rábková podobně vyřizuje i Marečkovy podněty).

Ruka ruku myje

Podnět č. 4 (z 18. 12. 1990). Případ inzultace na okr. odd. pasů a víz v Uh. Hradišti, kde jsem požadoval doklady k vycestování z ČSSR. Stalo se to v r. 1969 a komunistický pacholek, který mě udeřil a odmítal mi soustavně všechny doklady, které může mít na Západě i poslední pobuda, se jmenoval Alois Hanáček. Jeho syn dělá dnes - stejně jako otec tenkrát - vedoucího tamního oddělení. Výsledek: Nijaký. Přehazování horké brambory mezi vojenskou prokuraturu a úřadovnou pro cizineckou a pasovou službu do vytracena. Zasloužilý bolševik může klidně chrápat.

Vrána vráně oči nevyklove

Podnět č. 5 byl podán 4. 2. 1991 proti konkrétním rabijáckým bachařům koncentráku Ostrov nad Ohří (Jaroslav Krejčí, Pavel Váchal, Alois Čermák, Josef Panoch, Josef Železný, Václav Koška, Patera, Sendler, Karlík, Šiška, Knedlík, Havaják a Prdelatý Jojo), a proti příslušníkům StB Plzeň (Michal, Komanda, Kovář, Strolený a Liška), proti prokurátorům a soudcům OS Karlovy Vary (Liška, Vaško, Rzounek, Skalová) a KS Plzeň a KP Plzeň, kteří mě mučili hladem, zimou a díky nimž jsem dostal další "nášup" ve vězení, dva a půl roku navíc. Výsledek: Přehazovali si ten podnět z vojenské na krajskou prokuraturu, až po Ředitelství SNV. Po roce (dne 17. 2. 1992) nakonec "vyřídila" krajská prokuratura v Plzni můj podnět "odložením". Nebyly prý "zjištěny skutečnosti takového rázu, které by odůvodňovaly postih vyjmenovaných osob". Sic! Podepsána JUDr. Irena Kondrová. Komunističtí zločinci se můžou zběsile chechtat.

Komunikace s polobolševickými hlupáky Podnět č. 6 (z 12. 5. 1991) požadoval navrácení neprávem zaplacené pokuty při buzeracích na silnicích v době komunistického panství. Výsledek: Všechno bylo tenkrát v pořádku! Řídil jste motocykl v podnapilém stavu. Podepsán vedoucí odd. stížností a kontroly ČR JmK mjr. Zeman. Že ani tenkrát, před 21 lety, mě z požití alkoholu nikdo neobvinil, vůbec nevadí. Kdo by se tím zabýval. Teď se to hodí. Nepomohl ani dopis panu chartistovi Turkovi. Ten se ani nenamáhal s odpovědí. Tleskám vám, novodobí konšelé!

Hra na slepou bábu

Podnět č. 7 (ze 16. 7. 1991). Žádal jsem o vyšetření případu, potrestání viníků a zpětvrácení jízdného rychlíkem z České Kubice do Šumic a zpět, protože 1. 10. 1985 jsem byl i s manželkou poškozen svévolí komunistické StB, v součinnosti s orgány hraniční kontroly v Č. Kubici. Při výjezdu do Německa s platnými cestovními doklady jsme byli bezdůvodně vysazeni z rychlíku. (Případ byl popsán v deníku Demokracie, 26. 3. 1993). Výsledek: Ředitel FMV (podpis nečitelný) mi 7. 5. 1992 děkuje za mou spolupráci v průběhu šetření, ale současně sděluje, že se ničeho nedopátrali. Estébáci a celníci se můžou počurat smíchy.

Kdo kryje bolševické zloděje

Podnět č. 8 (z 8. 12. 1991) byl nasměrován proti estébákům a soudci KS v Brně dr. Vasilu Fedorkovi, kteří mi kolporativně otvírali a kradli doporučené dopisy, a nakonec ukradli i doklady o jejich podání, čímž mně znemožnili požadovat náhradu ze "ztracené zásilky". Ukradli jich 62 ks. Výsledek: Přehazování horkého kaštanu z prokuratury na prokuraturu s posledním sdělením JUDr. Helešice, předsedy KS Brno ze dne 23. 1. 1992, že o výsledku budu vyrozuměn. Od mého podání uplynul však už rok a půl. Estébáci i Vasil chechtají se z plných sil.

Ostentativní mlčení

Podnět č. 9, podnět poslední: Žádost o odškodnění za neprávem vykonaný trest odnětí svobody a za poškození na zdraví během jeho výkonu. Byl podán 30. 1. 1992 na MS v Brně. Výsledek: Ostentativní mlčení.

Závěr:

Vážím si Miloslava Marečka pro jeho úsilí nesmířit se s bezprávím. I když sám bych hladovku už nedržel a ani držet nemohl (ze zdravotních důvodů), vyjadřuji plnou podporu jeho snaze donutit obludu zvanou prokuratura k dodržování zákonnosti. Těchto devět mých nevyřízených podnětů je dokladem, že prokuratura je stále v rukách bolševických pohrobků, a že M. Mareček má - bohužel - pravdu. Ani smrt Pavla Wonky v bolševickém vězení je nepohla k žádnému závěru. A mám vážné obavy, že ani oběť M. Marečka by je k ničemu nepohla. Jinde než právě na prokuratuře větší neřádi dnes věru nesedí.

Těchto devět mých nevyřízených podání je dokladem ještě něčeho horšího: Je to poselství budoucím generacím, že dělat lumpárny se vyplatí.

MILAN JANČA, Mnichov