--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Hubálek Bohuslav
Název: Že tohle za komunismu nebylo?
Zdroj: NN Ročník........: 0003/017 Str.: 013
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 10.08.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
10. VIII. 1993 Ale bylo, jenže tehdy se i za pološeptaný projev zavíralo. A, tak jenom pro upamatování a pro srovnání několik jmen, která říkají mnohé: ZAPADLO, BABINSKÝ, KNIŽNÍ VELKOOBCHOD, WALLIS, KOŽENÝ. První jméno oživí vzpomínku na časem zaváté trestné činy ředitele mladoboleslavské Škodovky, na tehdy utajovanou aféru Zapadlo. Stejně tak přijde na mysl další komunistický nabob, soudruh Babinský, král Oravy. Obě trestní causy už uzavřely soudy pozemské, částečně i ty soudy věčné.
Podivnosti kolem privatizace Knižního velkoobchodu, stejně jako trestné a nemorální okolnosti kolem materiálů prezidenta Koženého a jeho souputniků, ty čekají na odpovědné dořešení.
Zejména milovníci póz a demagogických rčení by si měli povšimnout aspoň dvou základních věcí. Že nejenom dnes, ale i za komunismu byly závažné ekonomické a sexuální aféry, neboť moc a popularita mohou korumpovat v každém systému. Schválně říkám - mohou korumpovat. Tehdy i dnes to v podstatě záleželo na osobních kvalitách dotyčného člověka.
Současné zlepšení
Současné zlepšení spočívá v tom, že netotalitní společnost umožňuje daleko včasnější, širší a nezávislejší infomovanost - a tím také opravdovější řešení i zábrany. Pravda, také zde se vyskytuje snaha po bagatelizování trestnosti. Různí přítelíčkové a servilní duše, v tisku a jinde, pějí rozvleklé, rozmělňující a zavádějící songy. Mají na to právo - mimo jiné - zdiskreditovat svými postoji sami sebe. Protože jen při trošce soudnosti a pozornosti se občan snadno zorientuje. Tím spíš, že nic nového pod sluncem.
Podobné situace vystihli už ve svých textech pánové Voskovec a Werich. Aktuálně i dnes působí známý popěvek, že když bohatec trpí na slečny, tatk je donchuán. Jako řadový by ale byl zpropadený smilník, rozmařilý zhýralec, atd.
Skloubit politiku s morálkou
Se zájmem sleduji vývoj toho, co považuji za věcnou a také za morální ekvilibristiku některých představitelů vlády, justice, bezpečnostních složek, či samostatných podnikatelů. Slovo "některých" nevolím z opatrnické vypočítavosti. Je to pouze pocit zodpovědnosti k množství těch poctivých úředníků a podnikatelů, které znám ze svého okolí. Říkám "některých" také proto, že existují další, kteří by naopak zasloužili vyjmenovat, pro svou alibistickou či jinou nevyhraněnost.
Vedle osoby generálního prokurátora Šetiny mám na mysli premiéra Klause, ministra Rumla, podnikatele Miroslava Macka, exministra vnitra Čermáka, místopředsedu vlády Kalvodu, atd. Obzvlášť titol lidé by měli hovořit přirozeně a jednoznačně, na všechna ožehavá témata. Že by to mělo být v živém televizním nebo rozhlasovém přenosu, to je naprosto samozřejmé. Na Západě je to vžité, právě v zájmu zásad, které se lidem tak často proklamují. Navíc je jasné, že otevřeným střetem názorů se dá lépe předcházet i těm nejhorším deformacím.
Nelze propadat pesimismu
Závěrem je třeba říci, že už třeba při konfrontaci aféry Babinský s dneškem nelze propadat pesimismu.
Na obrazné cestě životem musíme být obuti. Odvrhli jsme boty komunismu, protože dřely až do krve. Dnes rozšlapáváme ty nové. Tlačí nás, víme o nich - ale nekrvaví. Proto s kritickou důvěrou, s větším úsilím, a tedy i s větší nadějí můžeme pokračovat na započaté cestě.
Bohuslav Hubálek