--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Gajda Jaroslav
Název: Harvardské fondy
Zdroj: NN Ročník........: 0003/020 Str.: 021
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

V NN č.13/93 jsme zveřejnili dopis, vysvětlující užívané tituly B.A. a B.S. v USA. Pan Navrátil Václav, Tovární 647, Bojkovice 687 71 v témž čísle NN 13/93 se snažil "informovat" čtenáře o užívání již zmíněných titulů. Na vysvětlenou otiskujeme dopis, zaslaný panem Jaroslavem Gajdou z USA.

( za NN Luděk Šišák )

Vážený pane Navrátile,

není mým zvykem psát dopisy autorům článků, ale tentokrát to považuji za správné už vzhledem k řadě dezinformací, které jste veřejnosti ve 13 čísle Necenzurovaných novin svým článkem předložil.

Předně se musím stavět za přítele pana Alexeje Žáka, který svým dopisem otištěným na stejné straně, vyčerpávajícím způsobem přesně vysvětlil v Americe užívané tituli B.A. a B.S. Není divu, je zde profesorem.

Velice se mýlíte, že v Americe je "...mnoho zejména technicky vzdělaných lidí s titulem B.A. a jejich znalosti odpovídající např. v technické oblasti titulu ing.Nejen z praxe, ale také podle srovnávacích tabulek učiva a jeho rozsahu neodpovídá titul B.A. znalostem absolventa střední průmyslové školy v České republice. Stejně tak americká High School zdaleka neodpovídá svým učivem a jeho rozsahem kterémukoliv gymnásiu v Evropě! Ještě horší je to při nižších stupních vzdělání. Ku příkladu "kvalifikovaný" automechanik je ten, který byl krátkodobě zaškolen v některém z automobilek. Absolventi dvouletého technického institutu mají pak titul "engineer".

Takže Váš "subjektivní pocit", že "čtyři roky na Harvard and Radcliffe Colleges je tak za deset let u nás",je mylným. Znám osobně celou řadu absolventů této školy a často se nestačím divit jejich "rozhledu"! Je běžným tvrzením, že druhá světová válka začala kolem roku 1933 a Bělehrad je hlavní město Československa.Budíž jim odpuštěno, Amerika je daleko od Evropy a jde o lékaře. Stejně tak jeden z nejznámějších amerických televizních žurnalistů Dan Rather tvrdil ve svém komentáři ze "sametové" v Praze milionům amerických diváků u obrazovek "jaká to nádherná země plná demokratického nadšení" přesto, že znal jen cestu z letiště do hotelu Jalta!

Už dlouho si uvědomuji, že vy doma, kteří jste v Americe nežili, podléháte Barnumské reklamě, která vytváří "venkovní image" země, která s reklamou stojí a padá. Podléháte vyprávění emigrantů, kteří z drtivé většiny rádi přehání, zapomínají při návštěvě "staré vlasti" na své problémy a v neposlední řadě se rádi vytahují. Znám případ emigranta, který po "sametové" navštívil republiku a své známé ohromoval tvrzením, že v Americe zastává funkci zvanou "superintendant". Zírali na něj s otevřenými ústy až do doby než se k tomu nachomýtl jiný emigrant a přítomným vysvětlil, že onen pán je v Americe domovníkem. Tímto příkladem nemám v úmyslu znevažovat jakékoliv povolání, ale jen vysvětlit co, kromě Barnumské reklamy, na mnohé doma také působí - je to nezvyklost názvů různých funkcí či povolání.

Obdobný příklad jsem prožil zde, v New Yorku, před několika týdny. Mladá dívka se v Bratislavě seznámila s Američanem, který v nějakých kursech vysoké školy vyučoval americkou angličtinu. Vzala si jej a přestěhovala se do Ameriky. Teprve po příletu do Ameriky zjistila, že její "vysokoškolský profesor angličtiny" má ukončeno jen základní vzdělání a tady prodává v bistru svého otce párky. Stejná dívka mi při nedávném náhodném setkání dychtivě vyprávěla, že její manžel odchází z bistra svého otce, poněvadž mu někdo sehnal velice důležité místo "doormana". Chudák, se svou angličtinou, netušila, že jde o funkci vrátného. Samozřejmě, sama středoškolačka, přemluvila manžela, aby šel opět "někde učit angličtinu". Zpět do republiky se jí však nechtělo a tak se manžel obrátil na několik západních zastupitelských úřadů zda někde nepotřebují učitele angličtiny. Samozřejmě, že potřebovali a poslali dotazníky. Volná místa byla nejen v Rakousku, ale také v Německu, Belgii a Holansku. Jenže....,na rozdíl od Slovenska všude vyžadovali absolventy vysoké školy a navíc prifesionálního učitele angličtiny. Dík této pečlivosti a hlavně " znalosti zdejšího systému" jsou studenti v západní Evropě ušetřeni učit se slangové angličtině!

Není nejmenší důvod, aby se absolventi našich středních a vysokých škol za své vzdělání styděli, není nejmenšího důvodu, aby se podceňovali. Jediným co jim většinou schází jsou jazykové znalosti a v technických oborech praxe v oblasti moderních technologií. Mnohé z těch, kteří přišli do Ameriky deprimuje neochota amerických úřadů uznat jejich vzdělání. Znám případ absolventky střední zdravotní školy s maturitou, která už čtyři roky čeká na uznání svého diplomu, zatím co absolventky zdravotní školy se dvouletým studiem na Filipínách tyto "problémy" namají. To však už je jiná historie, která nemá nic společného s kvalitou výuky a znalostmi.

V jiné oblasti znám lékaře, který prodělal dlouhou trnitou cestu uznání svého diplomu z Karlovy univerzity a těsně po sametové se vrátil zpět domů - důvodem byly zdejší "praktiky" mnohých chirurgů, které jednoduše nemohl přenést přes srdce. Já osobně, před léty, jsem byl přítomen porodům jak v republice tak i v Německu. Pak jsem měl možnost srovnání s porodem v Americe, v drahé soukromé nemocnici. Během pěti minut jsem nabyl dojmu , že jsen na jatkách a ne v porodním sále!

V Americe není tajemstvím, že mnozí Američané se snaží své kolegi z Evropy diskriminovat. Ne všude, ve všech oborech, ale na určité úrovni tomu tak skutečně je. Je to zapřičiněno "bojem o existenci", o možný postup lepšího do vyšší funkce - jde tedy o dolary.

Účinek Barnumské reklamy na masy je obrovský. Stejným způsobem dokázali už nacisté zblbnout celý národ. Nemusíme však chodit tak daleko! Čeští žurnalisté se také rychle přispůsobili, když při první návštěvě prezidenta Havla v Americe psali o "obrovské pozornosti", která jeho návštěvě byla věnována. Skutečnost byla daleko prozaičtější - ze 260 milionového národa věnovala této návštěvě pozornost Česká menšina a několik desítek politiků. Žádná vyjímka, když navštívil Ameriku třeba kancléř Helmut Kohl je tomu stejně. Ano, Amerika také "jásá" a davy mávají na ulici vlaječkami. K tomu musí být ale příležitost, ku příkladu, když se vrátili astronauté z prvého vstupu na Měsíc. Při druhém to už registroval jen někdo. Jinou takovou příležitost byl světový úspěch Spielbergova filmu E.T.

Zatím co dnes je ještě dopad Barnumské reklamy a image Ameriky v republice v plné síle, v západoevropských státech už opadá, vše co přijde z Ameriky je posuzováno podstatně kritičtěji a ukazuje se, že těch důvodů k "jásání nad Amerikou" je stále méně a méně. Tak realisté v Americe dnes vidí už vše střízlivěji a uvědomují si, že jen perfektně budovaná reklama Americe nepostačí. A ještě něco, někteří Čechoslováci žijící v Americe se domnívali, že získání americké příslušnosti jim nahradí scházející vzdělání. Po sametové se nahrnuli do republiky a stali se z nich "experti". Fungovalo to dost dlouho, až do doby, kdy ti rozumní přišli na to, že jedinou jejich znalostí je chatrná angličtina. Nechoďme však tak daleko. Předseda vlády pan Klaus využil obdobného - v republice je rozšířena fáma, že "studoval v Americe". Jde o hrubý omyl! Pan Klaus byl v roce 1969 v Americe na "studijním krátkodobém pobytu". V roce 1963 promoval na Vysoké škole ekonomické v Praze a v letech 1963 -1970 byl vědeckým pracovníkem Ekonomického ústavu Československé akademie věd. Opět Banumská reklama, která z něj, v očích občanů republiky, udělala "experta" na západní ekonomii!!

Pokud jde o pana Koženého, kterého znám jen z informací tiskových agentur a článků v čs. tisku, lze jen konstatovat ,že má titul Bechelor of Arts, ale nesmíme zapomínat, že slovo "Art" neznamená v angličtině jen "umění", ale také "lest, nebo trik"! V případě pana Viktora Koženého bych se přikláněl spíše k druhému. Srdečně zdraví!

Jaroslav Gajda

Jersey City

USA