--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Grünthalová Pavla
Název: Nápadně nevýhodné prodeje majetku FMV
Zdroj: NN Ročník........: 0003/020 Str.: 030
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

aneb jak získat soukromou kancelář V minulých číslech NN (14 a 16) jsme se zabývali hospodařením Ministerstva vnitra s majetkem bývalé Pohraniční stráže. Poukazovali jsme na konkrétní ztráty způsobené nedostatečnou péčí o svěřený majetek, na škody v důsledku toho vzniklé nám všem, i na podivné rozprodeje majetku PS. Na toto zveřejnění stamilionových ztrát nikdo nereagoval, zdá se, že obrovské finanční ztráty, za které odpovídají vysocí funkcionáři ministerstva vnitra, nikoho nezajímají, nikdo není volán k zodpovědnosti. Policie se dál potýká s nedostatkem finančních prostředků, a ministr vnitra žádá o přidělení dalších prostředků ze státního rozpočtu.

Podobný nezájem dosud postihuje i kauzu prodeje objektu ve Wenzigově ulici č. 5, v Praze 2. Tento objekt byl majetkem Federálního ministerstva vnitra do června 1992.

Do listopadu 1989 dům užívalo Stavební bytové družstvo FMV. To se počátkem roku 1990 "přetvořilo" na Stavební bytové družstvo (SBD) AREA a uzavřelo s FMV nájemní smlouvu. V únoru roku 1992, AREA písemně požádala ředitele II. divize FMV JUDr Juraje Kukuru, o odprodej objektu ve Wenzigově ulici. V té době byli předseda představenstva SBD AREA mjr. Vlastimil Dvořák i místopředseda mjr. Jiří Nekvapil, příslušníky FMV.

JUDr Kukura pověřil mjr.JUDr Kristýnu Coufalovou z právní sekce II.divize FMV, aby se žádostí zabývala. JUDr Coufalová si vyžádala stanovisko Odboru ubytovacího a stavebně technického (OUST), který byl odpovědný za hospodaření s objekty FMV. Ředitel tohoto odboru, ing. Miroslav Hajný, se k odprodeji objektu vyjádřil negativně a nedoporučil jeho realizaci. Ve svém stanovisku mimo jiné uvedl: "V rámci restitucí jsme byli nuceni celou řadu nemovitostí vydat původním vlastníkům. Některé útvary jsou umístěny v provizorních prostorách."

Přes nesouhlas odpovědného útvaru FMV (OUST) však JUDr Coufalová prodej objektu doporučila. Objekt nebyl nejprve nabídnut k využití ostatním útvarům FMV, ani nebylo vypsáno veřejné výběrové řízení na jeho odprodej. Nepostupovalo se tedy v souladu s platnými pravidly komise pro odprodej objektů FMV.

JUDr Coufalová zpracovala zprávu pro ministra vnitra ČSFR (č.j. 2D-344/Z-92) v níž prodej objektu SBD AREA označuje za optimální řešení. Ve zdůvodnění svého stanoviska argumentuje mimo jiné stářím objektu, který pochází z roku 1895 a bude údajně potřebovat velké investice. Nezmiňuje se však o tom, že objekt byl v roce 1982 komplexně zrekonstruován, podle našeho názoru tedy zpracovala neobjektivní a zkreslenou informaci.

Za hlavní důvod výhodnosti odprodeje uvádí JUDr Coufalová rozdíl mezi odhadní cenou, která byla stanovena na 2,5 milionů Kčs a cenou, kterou nabízelo SBD AREA - 4 milony 800 tisíc Kčs. Za výhodnou považuje paní doktorka majorka i nabídku SBD AREA, že převezme do své správy zhruba 500 bytů, a údajně tak ušetří FMV mzdové náklady na 28 pracovníků. V té době však již mělo vedení FMV k dispozici informace o tržní hodnotě domu ve Wenzigově ulici, která se pohybovala v rozmezí 22 až 33 milionů.

Součástí podkladů pro rozhodnutí ministra o osudu tohoto objektu bylo i oponentní stanovisko, které označovalo prodej předem vybranému kupci za nevýhodný pro FMV. V tomto materiálu byly i kokrétní návrhy, jak je možno dále postupovat při nakládání s tímto objektem.

První návrh byl trvat na výpovědi družstva AREA z objektu a umístit do objektu některé z útvarů MV, které v důsledku restitucí neměly odpovídající prostory. ( Na příklad policejní stanice umístěná na rohu Wenzigové ulice je nucena vyklidit objekt a nemá potřebné náhradní umístění.) Druhý návrh byl pronájem objektu za reálnou tržní hodnotu, která byla kvalifikovaně odhadnuta na 3 až 5 milionů korun ročně.

Jako další možnost byl uveden odprodej objektu za tržní cenu, která byla odhadnuta v rozmezí zhruba 22 až 33 milionů korun. Materiál byl předán náměstku Rumlovi, který se vyjádřil, že je to dobře odvedená práce, a že si prověří, kdo je zodpovědný za zavádějící informace, které byly jemu i ministrovi předloženy. Ani ne za týden na to, byl však prodej SBD AREA schválen a podpisem kupní smlouvy za FMV, byl ministrem pověřen plk. JUDr Kukura.

Smlouva o prodeji byla podepsána 24.6.1992. Na podezřelé okolnosti prodeje upozornil i tehdejší ředitel Federální kriminální policie plk. M. Opravil. V dopise ze dne 3.9. 1992, adresovaném řediteli Federálního policejního sboru Janu Kozlíkovi, navrhuje vytvořit inspekční komisi, která by případ prošetřila a do té doby postavila JUDr Kukuru mimo službu. J. Kozlík předal návrh, spolu s původním dopisem Federálnímu ministrovi vnitra P. Čermákovi.

Pokud je nám známo šetření skončilo s tím, že JUDr Richard Maleček, který byl P. Čermákem pověřen prošetřit záležitost, zkonstatoval, že nedošlo k žádnému právnímu pochybení, i když prodej SBD AREA nepovažuje za nejšťastnější. Je možné, že nedošlo k překročení právních předpisů, ale povinností státního úředníka je dbát nejen o právní čistotu celé záležitosti, nýbrž i o to, aby s majetkem státu bylo zacházeno co nejhospodárněji. To v tomto případě nebylo dodrženo.

Zodpovědným předkladatelem návrhu kupní smlouvy mezi FMV a SBD AREA byl ředitel II.divize FMV JUDr J.Kukura, který měl v té době, díky podpoře ministra Langoše, značnou moc. JUDr Kukura pracoval za totality na Ministerstvu vnitra SR.Počátkem osmdesátých let se stal pracovníkem kanceláře Slovenské národní rady, tedy v době, kdy jejím předsedou byl bývalý ministr vnitra SR, Wiliam Šalgovič. O jeho činnosti na FMV panují mezi pracovníky MV velmi negativní názory, dozvěděli jsme se řadu věcí, nikdo však nechtěl, aby jeho zkušenosti a názory na totalitní i posttotalitní činnost pana Kukury byly publikovány.

Pan Kukura už nepracuje na ministerstvu vnitra. Má nyní soukromou praxi a soukromou kancelář. Kde ? Kde jinde než v bývalém objektu FMV ve Wenzigové ul., který nyní, do značné míry jeho zásluhou, vlastní SBD AREA. A zřejmě proto, že (jak v televizním duelu s M.Zemanem znovu zdůraznil pan Fendrych) mezi policisty jsou velmi rozvinuty kolegiální vztahy, užívá svou kancelář prý dokonce zdarma.

K řádnémuprošetření případu prodeje domu ve Wenzigově ulici nedošlo dodnes, ačkoli na něj znovu upozornil ve svém dopise ministru vnitra a předsedovi branně bezpečnostního výboru poslanecké sněmovny Šumanovi, M.Tomin.

Nezbývá než doufat, že ještě není všem dnům konec. Podle našeho názoru by se okolnostmi prodeje této i dalších nemovitostí z majetku vnitra měla zabývat prokuratura. Podobné prodeje je totiž třeba posuzovat ze dvou hledisek. Jedna věc je dodržování zákonů a právních předpisů. Druhá věc je posuzování ekonomických aspektů. Po ekonomické stránce byl uskutečněný prodej pro ministerstvo vnitra i pro stát jednoznačně finančně značně nevýhodný. V tomto smyslu nesplnili odpovědní činitelé vnitra své povinnosti, vyplývající z role státních úředníků. Bylo by proto záhodno zjistit, kdo je za tuto causu zodpovědný. Samozřejmě i to jestli si na tomhle podivném prodeji někdo "nenamastil kapsu".

Pavla Grünthalová