--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Studničná Jitka
Název: Soudruzi,přijďte zas pobejt aneb kterak komunisté veselou ....
Zdroj: NN Ročník........: 0003/020 Str.: 006
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
aneb Kterak komunisté veselou taškařici v rozhlase uspořádali Nedávná rozhlasová beseda Radiožurnálu, jíž se zúčastnili soudruzi Mečl, Svoboda a Grebeníček spolu s pány Cibulkou, Dobalem (ODA), Bendou (KDS) a Zemanem (ČSSD), velmi přesvědčivě dokumentovala, jak propastný rozdíl je mezi tím, jak vidí komunisté sami sebe (jsou jiní, než byli, lepší a stále lepší) a jak je vidí jejich spoluobčané (jsou nepolepšitelní a stále stejní).
Soudruh Miroslav Grebeníček je člověk, který v roce 1971 udal svého kamaráda na vojně Vladimíra Veselého, jenž se netajil svým odporem k normalizaci a při povinných televizních zprávách roztrhal Rudé právo. U soudu pak soudruh Grebeníček jaksepatří svědčil proti němu a pak si v Rovnosti trpce postěžoval na to, že "jsou ještě mezi námi tací, kteří nesouhlasí s normalizací a s představiteli našeho státu". Soudruh Grebeníček s nimi tenkrát souhlasil, ale nyní je ve vzácné názorové shodě se svým bývalým kamarádem. Pan Veselý, pokud poslouchal, mohl mít z náhlého osvícení soudruha Grebeníčka radost.
"Především bych chtěl zdůraznit, že jsme se jasně distancovali od minulosti, od zkostnatělosti někdejší státostrany KSČ a myslím si, že jsme také jasně dali najevo, na čem vlastně ztroskotal bývalý režim. Na stagnaci v teorii i v praxi," řekl úvodem besedy soudruh Grebeníček.
Co tomu říkáte, pane Veselý?
Bývalý předseda KSČM Jiří Svoboda má na KSČM, kterou soudruh Grebeníček pokládá za měnící se v demokratickou, jiný náhled: "Vývoj v KSČM jde cestou zpětných pochodů, zpětných procesů, zakonzervovává určitý přístup k minulosti." A ihned klade spousty otázek: co jsou ony systémové změny, které má KSČM v programu, a které mu za uplynulých osm měsíců nikdo nedokázal konkrétně vyložit - politický pluralismus, ano či ne? - tržní ekonomika, ano či ne? - pluralita vlastnických forem, ano či ne? - uznávání soukromého vlastnictví vůbec, ano nebo ne? - ochrana slabších skupin obyvatelstva, dobrá, ale to dělá i pravice. Právní stát - ano nebo ne? Soudruh Svoboda neskrývá podezření, že oněmi záhadnými "systémovými změnami" se možná rozumí radikální znovuuchopení moci, změna zpět do systému, ve kterém bude kdejaký úředník opět rozhodovat o tom, jestli člověk může vyjet do Německa, kontrolovat jaké kdo má auto...
"Já už prostě tento autoritářský totalitní systém, systémově změněný oproti nynějšímu, nechci. Nechutné tahanice, které se v KSČM po měsíce odvíjely kolem Platformy za socialismus, Štěpána, lidí, u kterých jsme všichni chtěli, aby odešli z politického života, ukazují podle mého názoru, že tady jde zcela jasně o určité zpětné procesy v KSČM a s tím já nechci mít nic společného. Myslím si, že ani náš poslanecký klub českého parlamentu se nemůže chovat dál jako chytrá horákyně, tedy že je komunistický a není komunistický, schová se do Levého bloku a pak jednou rukou říká na mítincích, že název není možné měnit a na druhé straně říká, že já dělám teatrální gesta a Grebeníček že je nepřijatelný."
Moderátor poukázal na to, že na třetím sjezdu KSČM, na kterém bylo zrušeno členství Platformy za socialismus M. Štěpánovi a J. Obzinovi, hlasovalo pro zachování členství těchto soudruhů z přítomných tří set šedesáti sedmi 145 delegátů, což je zarážející počet.
Soudruh Josef Mečl to vysvětlil tak, že hlasování (a nejen o této věci) nebylo z právního hlediska v pořádku, že delegáti neměli vždy zcela jasno, o čem vlastně hlasují, jednání bylo chaotické, nepříliš demokratické. Moderátor, který po kritice přednesené soudruhy Svobodou a Mečlem vyzval soudruha Grebeníčka, aby na ni odpověděl, se se zlou potázal. Podle oblíbeného komunistického zvyku hovořit o něčem jiném, než o čem se právě hovoří, soudruh Grebeníček vyložil cosi z Lenina, letmo se zmínil o Maovi, pak se ponořil do mlhy nicneříkajících slov jako jsou "myšlenky na výši doby, které mají dopady na sympatizanty", aniž by ony myšlenky a dopady nějak blíže specifikoval. Naopak vysvětloval, že nemusí svým kolegům nic vysvětlovat, protože oni "znají moje přístupy a jak jsem se snažil ovlivňovat programy naší strany a vůbec záměry". Nakonec označil jednání III. sjezdu za demokratické a úplně v pořádku.
Další otázka moderátora směřovala k M. Zemanovi: "Vaše strana by nikdy do koalice s komunisty nevstoupila a přesto necháváte otevřené dveře pro vstup komunistů do vaší strany. Nebojíte se kompromitace?"
Miloš Zeman odpovídal též podle odzkoušeného komunistického způsobu, který nabízí vlastně dvě alternativy: matoucí rovnou, tj. "když vy o voze, tak já o koze", anebo matoucí oklikou, tj. "když vy jasně a stručně, tak já obšírně a od Adama".
Hovořil tedy o nejrůznějších zemích, kolektivní vině a podobných věcech, aby se v poslední větě přece jen upamatoval na původní znění otázky: "Bojíme se infiltrace kariéristů. A ti jsou dnes naštěstí úplně jinde. Ti jsou právě v těch vládnoucích stranách."
Václav Benda nedostal žádnou otázku a byl tudíž ve výhodě. Mohl hovořit o čem ho napadlo: "Mě situace v této zemi a potažmo tedy i celá tato beseda připadá absurdní." Pan Benda označil zmíněný sjezd KSČM za podobný sjezdu NSDAP v roce 1948. Komunisté, nejenže drželi čtyřicet let moc a dokonce si ji zakotvili v ústavě, zřídili si soukromé ozbrojené síly v podobě LM, dopustili se neslýchaných zločinů, stovek poprav, tisíce lidí umučili, statisíce uvěznili nebo jiným způsobem perzekuovali, vypudili ze země 600 000 jejích nejlepších obyvatel, dvacet let aktivně provozovali a podporovali trestný čin vlastizrady a kolaborovali s okupační mocností, nyní diskutují o tom, zda se má nebo nemá změnit název strany, přičemž M. Grebeníček tyto zločiny lehce zhodnotí slovy o zkostnatělosti a stagnaci. "Tak si připadám jako v Německu v roce 1948, kdy se odehrál sjezd NSDAP a tam se diskutovalo, jestli změnit název strany nebo nezměnit název strany, vyloučit Göringovu Platformu nebo nevyloučit - mě to celé připadá naprosto šílené..."
Petr Cibulka na otázku moderátora, jak hodnotí proklamace komunistů o chybách a přehmatech minulosti, se kterou nemají nic společného, protože jsou moderní, levicoví, demokratičtí, odpověděl s přímostí sobě vlastní: "Pro mne štěpení v KSČM znamená rozdělení strany na osvícené zločince a neosvícené zločince. Co se týká frazeologie, která tu zazněla, mě to připomíná řeči vraha, který se bude snažit vyhnout trestu poukazováním na svá lidská práva a bude nás přesvědčovat, že v případě, že nebude volán k odpovědnosti, tak už nás příště nenapadne."
Komunisty bude P. Cibulka pokládat za věrohodné teprve tehdy, až se postaví do čela bojovníků proti komunismu a začnou s nimi likvidovat estébáky a další zločince, až začnou protikomunistické odpůrce navrhovat na státní vyznamenání. Zatím dělají pravý opak. Viktor Dobal: "...Pro mne bylo vždycky nepochopitelné, jak někdo prohlašuje politický směr, který vychází z jakéhosi primitivního racionalismu minulého století, za něco moderního, něco, co bude nyní hýbat světem. To je pro mne veliká záhada..." Moderátor: "Pane Grebeníčku, před nedávnem se objevila zpráva v tisku, že hodláte podat trestní oznámení na vládu, kterak podporuje kapitalismus ve všech formách. Já jsem tomu dobře nerozuměl a myslím si, že spousta čtenářů také ne. Má to být jakási odveta za připravované odsouhlasení v parlamentu připravovaného zákona o protikomunistickém odboji nebo jak to vysvětlujete?"
M. Grebeníček hovoří podle osvědčeného receptu. Tu o někom, kdo kdesi vzpomínal na husitství, tu o nadhledu, který musíme zachovávat, aby tuto pasáž vygradoval vlastní myšlenkou: "Ale říkám: Poprvé dnes průvan dějin křiví mnohým lidem tváře. Samozřejmě "poprvé dnes" mám na mysli po listopadu, mnohé věci se rozkryly a otevřely... snažíme se opravdu vybudovat právní stát a to není pro mne vytvořit si zadní vrátka. Tak jak jsme se poznali na půdě parlamentu, jsme to mnohokrát společně prokazovali. A možná půjde i o ty občany, kteří možná v dané chvíli ještě mnohé nepochopili a nebo se teprve snaží určitou zafixovanost některých myšlenkových pochodů, stereotypů, překonat."
Pane Veselý, co vy na to? Soudruh Grebeníček vám chce vybudovat právní stát, tak co to máte za stereotypy a myšlenkové pochody? Soudruh Grebeníček to s tím trestním oznámením na vládu nemyslel vážně, šlo o "určitý zkrat v prezentacích na vystoupeních". J. Svoboda: "...mnozí členové této strany nejenže vůbec nevidí, jak je vidí druzí, ani o to nestojí. Čili se tím sami vyřazují do jakéhosi ghetoidního principu... přece nebylo ve prospěch především Československa, lidu... ani většiny členů této strany, aby se v noci vtrhly armády pěti zemí, vynesly na trůn hlupáky a nechaly je tam sedět pod Brežněvovým diktátem dvacet let. Ale my to neumíme říci nahlas a razantně a veřejně. Já jsem se to snažil říkat. Odezva na to byla: sprosté dopisy, anonymy, hlouposti, výhrůžky. Totéž padesátá léta. Já jsem vždycky nesnášel mluvit o tom, že to byly chyby a omyly. Já jsem se na tom nepodílel, ale byly to zločiny, ale je třeba říct, že to byly zločiny systémové povahy. To nebyly subjektivní omyly jedinců, kteří se do toho náhodně přimíchali... Já si myslím, že ani pan Cibulka po mně nechce, abych já si před ním klekl a odprosil ho za to, že jsem byl předsedou KSČ. On chce ode mne za prvé slyšet, že jsem si vědom věcí, o kterých jsem mluvil, i když říkám znovu: já jsem se kriminálních věcí nedopustil. A za druhé - že jsem schopen svým přítomným i budoucím životem dokazovat, že jsem si vědom toho, co je to demokracie..."
P. Cibulka: "I spravedlnost?"
J. Svoboda: "I spravedlnost. Je to poslední věc, o které jsem se chtěl zmínit. Vím, že se mnou právníci vždycky nesouhlasili i z mnohých jiných stran, ale já jsem byl vždycky proto, aby zločiny této povahy nebyly promlčitelné. Jesliže existovala překážka k tomu stíhat zločince - to je strašně nebezpečný precedent.
V. Benda: "...Samo trestní právo zná zločiny spáchané bez spolupachatelství, kde i ten, který se přímo nepodílí na trestném činu a vytváří k němu podmínky anebo jiným způsobem umožňuje trestný čin provést, je trestně-právně zodpovědný a navíc - v tomto ohledu právě mezinárodní trestní právo, jak jsme tady poukazoval právě na Německo, zná prohlášení některých organizací za zločinné. Upozorňuji, že NSDAP nebyla prohlášena za zločineckou organizaci, ale za zločinnou organizaci byly prohlášeny například SA, SS, generální štáb a některé další..." M. Zeman pohotově rozděluje lidi na tři skupiny, přičemž upozorňuje, že sám nepatří do žádné.
P. Cibulka: "Pan Grebeníček prohlásil, že je spravedlivé pro zločince žádat tresty. Já bych ho chtěl poprosit, aby předložil seznam komunistických zločinců, pro které KSČM žádá tresty. Já naopak mám dost dokumentů, že komunističtí prokurátoři a soudci dělají všechno proto, aby komunističí zločinci nebyli postaveni před soud. Kdo čte noviny, ví, je směšné tresty dostali zločinci Lorenc, Vykypěl a další... Dále jsem chtěl říci, že zákon o protikomunistickém odboji je už v této vládně redukované variantě absolutní paskvil. Kdyby to byl skutečně zákon o protikomunistickém odboji, tak byste už dneska skutečně musel mít těžké spaní. Pochybuji, že se tímto zákonem trápíte... A jaká je satisfakce pro politické vězně ve srovnání s odškodněním estébáckých důstojníků, ke kterým patřil i váš otec, jak vám to nemusím tady připomínat, nebo armádních důstojníků - ti lidé dostávali odstupné - estébáci až 150 000 a armádní generalita až půl miliónu...
Petr Cibulka se dostává do varu: "Nacisté také neporušovali platné nacistické zákony, naopak jejich platné zákony porušovali Židé svojí existencí. Kdo je tedy zločinec: nacisté nebo Židé? Hitler přece vlastníma rukama nezardousil jediného Žida... Jak k tomu přijde člověk, který dnes sedí ve vězení, protože ukradl pět tisíc korun, když se musí dívat v televizi na to, jak komunističtí zločinci z nomenklatury podnikají s nakradenými milióny. Podle studie sociologického ústavu AV je prokázáno, že bolševická nomenklatury podnikající má šestkrát větší šanci uspět při svých ekonomických aktivitách, než nekomunista. Střední nomenklatury třikrát a i prostý člen KSČ má téměř dvojnásobně vyšší šanci uspět v podnikání než nekomunista...
M. Zeman: "Jedinou, byť delší větu. Nás všechny zajímá, že staré komunistické nomenklatury rozkrádají tento stát, zatímco méně zajímá podivuhodná snadnost, s jakou se tyto staré komunistické nomenklatury spojují s novými, verbálně antikomunistickými nomenklaturami v ekonomické mafie velice efektivní. Nám rozkrádají tento stát.
Připravila Jitka Studničná