--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kolář Vladimír
Název: O oblíbené právní teorii pana premiéra
Zdroj: NN Ročník........: 0003/021 Str.: 008
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 26.03.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

V Českém deníku ze dne 19. března t. r. se pan premiér Václav Klaus pochvalně vyjádřil o teorii, kterou připsal akademiku Viktoru Knappovi, řediteli Ústavu státu a práva ČAV. Dle této teorie tvorba práva vždy byla, je a bude politikum a že každý zákon slouží k realizaci nějakého zájmu.

K této teorii, již však samostatně dodává pan premiér, že zájem, jednou nájemníků, jindy majitelů domů, jednou církve, jindy těch či oněch podnikatelských skupin, bývá také nikoliv neutrálně zakotven v jisté ideologii, v určitém pohledu na svět. Tolik tedy pan premiér se svým náhledem de fakto na legislativu, v níž, jako předseda orgánu s největší možností navrhovat zákony, působí. Přece je pravdou, že je to vláda, která podává nejvíce návrhů na zákony a která vydává samostatně vyhlášky a vládní nařízení, tedy obecně závazné právní předpisy nižší právní síly.

Pokud však bude vláda, která je odvozena od výsledků voleb, tedy v demokratické zemi, nikoliv na věčnost, pak její nikoliv neutrální ideologie poznamená normotvorbu. Ano, skutečně se tak již děje. Jak však takovýto přístup k legislativní činnosti zaručí občanům to, čemu se odborně říká právní jistota?

Teorie, která vychází z názoru shora uvedeného, již nejednou neuspěla. Jednou se jí říkalo třídní teorie práva, jindy vyjádření zájmů národa a rasy. Nikdy však to nebylo právo jako takové, tedy kodifikace přirozených možností jednání všech lidí, bez rozdílu ideologie či stranických, v opak neutrálním zájmům. Ani ta nejtotalitnější vláda není navěky. O tom jsme se stačili, díky Bohu, přesvědčit sami. A dá nám hodně práce, abychom právě takové právo, které vychází z pana premiéra obdivovaných teorií, zrušili a nahradili právem vycházejícím z přirozenoprávní teorie, která jediná může být základem právního státu. Aby se však na hlavu pana premiéra nesnesla jen lavina výtek, je třeba si povšimnout jiného jeho názoru, který není citací žádné právní autority, ale je poznatkem zdravého rozumu. Takovým jeho názorem je vyjádřená obava z hyperlegislativy založené na velmi konkrétních zákonech regulujících veškerou činnost občanů. Jeho požadavek na pouze obecné zákony dávající rámec, v němž by se všichni pohybovali, svědčí o tom, že pro názor správný nemusí se člověk uchylovat k jiné autoritě, než ke zdravému selskému rozumu.

Co s onou teorií vyjádřenou panem premiérem s odkazem na akademickou autoritu profesora Knappa? Vzpomeňme si na dokonalost občanského zákoníku rakouského, který u nás platil do roku 1950. Vzpomeňme si na právní zrůdy, za něž lze považovat občanský zákoník z roku 1950 a zejména ten, který byl vydán v roce 1964. Dle jeho novelizované verze se řídíme doposud. A právě i ta novelizace je jen a jen legislativně vyjádřeným novým politickým stavem ve společnosti. I když to je stav, který snad směřuje k dobám, o nichž budeme moci hovořit jako o dobách vzniku právního státu v naší zemi. Dokud však budeme vycházet z názoru, že právo slouží pouze nějakému zájmu a neuznáme sami v sobě i na svůj úkor, avšak v obecný prospěch, že právo slouží všem, tak se nám vybudování právního státu nepodaří. Pokud akademik Knapp hovoří o tom, že zákon slouží k realizaci nějakého zájmu, musí být takovým zájmem zájem obecný, nikoliv partikulární zájem dočasně zvítězivších zájmů reprezentovaných jednou politickou stranou či koalicí jen několika z nich.

V Praze dne 26. března 1993

psáno pro NN JUDr. Vladimír Kolář