--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Slezáček Josef
Název: Quo vadis strano zelených ?
Zdroj: NN Ročník........: 0003/021 Str.: 026
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 19.09.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Politická strana s jednoznačně zaměřeným programem si během volebního období nemůže dovolit tento program nerespektovat, nebo dokonce změnit. Taková strana se stane nedůvěryhodnou i kdyby měla ty nejlepší úmysly. Tak, jako HSDMS nemůže opustit moravské zájmy, jako KDU nebo KDS nemůže odejít od věřících, KSČ od Marxe a SPP od piva, z členů NEI se nemohou stát puritáni. Stejně tak nemůže Strana zelených prosazovat nic jiného, než má v programu, než to, pro co ji voliči dali svůj hlas a důvěru.

SZ musí rasantně hájit zájmy ochrany přírody, zachování života ve všech jeho formách, musí odmítat všechny aktivity, které vedou k poškozování a ničení přírodních hodnot. Nemůže se vyhýbat potížím, které při tom vznikají a už vůbec nemůže hrát na populistickou notu, dnes tak módní a dokonce žádanou.

Aby byla politická strana funkční, potřebuje alespoň malou, ale stabilní členskou základnu, nejnutnější finanční prostředky a obrovskou důvěru voličů. Pak může být i úspěšná. Tohle všechno ještě nedávno SZ měla a mohla se tak stát silnou konkurencí nejpreferovanějších politických stran. Co však SZ nikdy neměla je dobré vedení. Zvláštní smůlu pak měla tato strana na předsedy a to jak zemské, tak především celostátní. Sen o výjímečnosti a pocit neomylnosti bývalého a zvláště současného předsedy vede celou SZ k tragickým koncům. Často se mi zdá, že tito lidé jsou odkudsi řízeni a snad i placeni za systematickou likvidaci této strany. Vyjímečných a neomylných likvidátorů má SZ hned několik, ale o tom až příště.

Dnes se chci věnovat událostem posledních dnů, které dokladují moje slova o záměrné likvidaci Strany zelených, o "demokratickém" smýšlení a hlavně jednání, o zásadovosti přímosti, politické "předvídavosti" a "taktice" hlavních představitelů a rozhodujících osob této strany.

Před několika dny, na jednání předsednictva Celostátního výboru SZ v Olomouci, došlo k několika tzv. taktickým krokům: celostátní předseda RNDr.J.Vlček předložil moravskoslezské reprezentaci seznam osob, které se mají zúčastnit jednání 3. sněmu Liberálně sociální únie (LSU) v č e t n ě zástupců Moravy a Slezska (MaS). Předsednictvo MaS mělo k seznamu svých zástupců výhrady a osoby změnilo. To se samozřejmě J.Vlčkovi nelíbilo a rozhodl pomocí hlasování č e s k é reprezentace o absenci moravského místopředsedy (tedy o mé neúčasti) na sněmu LSU. Reprezentace MaS "takticky" mlčela. Okamžitě došlo k hlasování o vyloučení místopředsedy MaS z následujícího jednání, opět z rozhodnutí J.Vlčka. Reprezentace MaS znovu "takticky" mlčela. Po skončení jednání jsem s několika členy předsednictva MaS - R.Hakenem, S.Němečkem, a dalšími - natočil rozhovor, ve kterém v závěru říkají, že jsou ochotni jej kdykoliv potvrdit. O dva dny později prohlašují, že text podepíší z "taktických" důvodů později, že teď není "vhodná doba". Jedná se totiž o rozhovor, který vyvrací tvrzení J.Vlčka v článku "Rozhovor o ekologii, politice a osobní mravnosti" - NN č.19/93.

Nastal čas sněmu LSU. Přišel jsem jako novinář a požádal o vstup do sálu, kde již seděli redaktoři Rudého práva, MF Dnes a Haló novin. Oficiálně jsem byl vpuštěn asi na dvě minuty v přestávce. Hned nato mě J.Vlček nechal vyhostit, samozřejmě demokratickým hlasováním, kdy si nejprve obešel delegáty a požádal je, aby hlasovali o mém vyhoštění, protože chci rozbít sněm a pro jistotu ještě oznámil, že pokud neodejdu, pak odejdou všichni zelení (ti o tomhle prohlášení pravděpodobně nic nevěděli - alespoň ne všichni). Později, na tiskovce, označil profesor Trnka Vlčkovo jednání za nemilý incident, a omluvil se za něj. Řekl, že šlo o osobní spor, ale nevyloučil, že by se takové jednání vůči novináři mohlo opakovat. Výsledky sněmu LSU většinou již proběhly denním tiskem. Co je však pro Stranu zelených zajímavé a podstatné je fakt, že z LSU vzniká politická strana. Členové SZ však nemohou být organizováni v jiné politické straně. Jsem zvědav, jestli se znovu poruší Stanovy tím, že se nebudou respektovat, nebo tím, že je zase někdo svévolně upraví. Je tu ještě třetí cesta: vystoupit z LSU. Nejsem sice horlivým zastáncem tohoto kroku, ale vidím to jako nejčistěší způsob. Moravská reprezentace, hlavně brněnská, již vystoupení z LSU deklarovala. Netušila však, že to pro celostátního předsedu nic neznamená. Přeměnou LSU na politickou stranu a jejím začleněním do Realistického bloku se Strana zelených zcela ztratí z politické scény. A o to snad šlo?!

Ještě krátce k reakcím na Vlčkův rozhovor a můj komentář z čísla 19/93 NN. Kdosi horlivý okopíroval moji reakci na vlčkova slova z NN a rozdal je poslancům a delegátům sněmu LSU. K tomu někteří snaživí dodávali vlastní komentář o neserióznosti mého jednání, o vytahování interních věcí strany do tisku, o rozvracení strany a snad i LSU (netušil jsem, že mám takovou sílu!) a také o tom, např. Ing.M.Kejval - předseda české zemské organizace - , že jsem byl vyhozen ze SZ, v mírnější verzi, že jsem odešel sám. Poté, co jsme delegátům sněmu poskytli celá čísla NN a oni se začetli i do Vlčkova rozhovoru, objevily se na leckteré otrlé politické tváři ruměnce studu. Do této atmosféry docela dobře zapadla poznámka v Lidových novinách z pera Ivo Slavíka - "Opoziční bazilišek", ve které autor v závěru říká - cituji: "Pan poslanec Vlček totiž nepřichází s konkrétním obviněním, které by musel podložit důkazy, nýbrž s polopravdami a vratkými indiciemi, jež mají vrážet klíny mezi ministry i vládní koalici a především probouzet nedůvěru voličů v premiéra a jeho kabinet." - konec citátu. Ne že bych premiérovi a jeho kabinetu příliš fandil, rovněž tak ministrům, zvláště tomu "životně prostřeďovému", ale na pana Vlčka máme s panem Slavíkem stejný názor. A nakonec, abych nezůstal u započatého problému, který se týká mého stranictví. Věřím, že Strana zelených se dostane z letargie, poslušné ztrnulosti a nerozumné podřízenosti špatnému předsedovi a že i její vedení, nejen nižší články, se bude zabývat ekologickými problémy, které narůstají a nesnesou odkladu. Z toho důvodu zůstávám členem této strany, i když jsem o odchodu vážně uvažoval, z tohoto důvodu jsem začal psát seriál Quo vadis... a chci v něm pokračovat, proto kritizuji předsedu Vlčka, protože jej považuji za špatného předsedu včetně jeho věrných nohsledů, řiťolezců a puckliků.

NN-text 021/19.09.93 Josef SLEZÁČEK