--------------------------------------------------------------------------------
Autor: David Radek
Název: Rozhovor s předsedou prověrkové komise StB
Zdroj: NN Ročník........: 0003/021 Str.: 028
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Více než spravedlnost a právo, hýbou naší společností různé živly, mafie a potažmo aféry z nichž ty, před které lze vložit slůvko "super", majíc v nich prsty i ti nejvyšší z nejvyšších, jsou označovány účastníkem jedné(?)z nich za "aférky" cílené ke zpochybňování "jediné možné cesty". Zbývá už jen dodat..."a jediné možné strany", že pane Klausi ! Podíváme-li se na pozadí těchto "maličkostí" - v normálním státě však postačujících k pádu několika vlád či alespoň odpovědných vládních činitelů - pak na onom pozadí nacházíme nepřeberný sortiment policejních funkcionářů a ne zřídka i bývalých (!?) pracovníků bývalé (!?) Státní bezpečnosti. K tomu, aby tito zločinci, často s titulem JUDr. získaném při flašce vodky a ještě častěji v lavicích vysokých škol KGB aniž by měli o demokratickém právu a sytému fungování právního státu sebemenší potuchy, neměli možnost v nové společnosti profitovat a dál tahat za nitky, sloužily mimo jiné i Občanské komise. Že tyto orgány občanské iniciativy nedělaly mnohé co dělat měly a naopak, dělaly mnohé co dělat neměly, nemusím zvlášť zdůrazňovat. Vzhledem k protkanosti OF, jako zřizovatele těchto iniciativ, agenturním potenciálem StB a KGB můžeme usuzovat, že vnik OK byl vcelku zištný. Jeho zištnost byla v tom, že na většině místech republiky očistily OK - spíše než policejní úřady od zločinců - zločince od špinavého svědomí a umožnily jim tak další působení na vlivných a ještě vlivnějších postech. O práci a jejím pozadí jedné z prověrkových komisí, - 2 -
určené k prověření příslušníků StB, která měla jedno z nejvyšších procent propuštěných estébáků v republice, hovoříme s jejím předsedou, panem Alexandrem DEBNAREM. Pan Debnar pracoval v minulosti 15 let u SNB. Z toho byl necelé dva roky ve funkci referenta na O StB ve Strakonicích, odkud byl v r.1977 vyhozen pro nezpůsobilost z morálně-politických důvodů. Skutečným důvodem však bylo oznámení trestné činnosti na O StB. Následovalo přeřazení zpět ke kriminálce a převelení na OS SNB v Prachaticích, kde ve své nepohodlné činnosti - poukazování na trestnou činnost páchanou příslušníky nomenklatury SNB a KSČ - pokračoval. V roce 1985/86 byl za zneužití psychiatrie držen v nedobrovolném domácím léčení. Bylo v zájmu tehdejšího velení SNB jej prohlásit za psychicky narušeného, aby mohla být smetena ze stolu jím podaná trestní oznámení. Pod tímto nátlakem si v roce 1986 podává žádost o propuštění.
NN: Jak jste se dostal do prověrkové komise ? Ředitel OŘ PČR v Prachaticích pan Homut v tom vidí jakési zištně kroky: byl jste u StB...apod.. Jak to vlastně bylo ?
AD: Do komise jsem zpočátku nechtěl. Byl jsem přemlouván tehdejšími funkcionáři z OF a nakonec i samotnou manželkou. Pak jsem si uvědomil, že bych se některé další skutečnosti, týkající se činnosti této organizace, nedozvěděl a tak jsem nabídku přijal. Zároveň jsem komisi upozornil, že StB bude zpochybňovat můj zdravotní stav. Předseda OK tyto skutečnosti prověřil a vydal písemné svědectví o mé způsobilosti. Zneužití psychiatrie a represe na mé osobě jsem musel rovněž doložit.
- 3 -
NN: Byly členům OK dávány, ze strany tehdejších příslušníků SNB, nabídky funkcí či jiných výhod, pramenících z výsadního postavení komunistické policie, ve smyslu "něco za něco"? AD: Nedávno odstupivší ředitel OŘ PČR v Prachaticích JUDr. Emanuel Šísl, se mi v počátcích prověrek podbízel tím, že mi sliboval funkci kriminálního rady OŘ. U ostatních členů nevím.
Pokud jde o můj skutečný prospěch, na rozdíl od např. Daniela Hofmanna ze Strakonic, byl ten, že jsem byl vyhozen ze zaměstnání v archívu ONV Strakonice, pak rok a půl bez práce, podpálené auto, výhrůžné dopisy s pohrůžkou smrti...atd. Když jsem asi třemi žádostmi u ministra vnitra žádal o reaktivaci-byla zamítnuta.
NN: Jaký prospěch získal předseda OK ze Strakonic ? AD: Evidentně v rozporu s předpisy byl přijat k policii těmi, které prověřoval a navíc za cenu tří vyjímek. Danielu Hofmannovi byla odpuštěna tzv.modrá knížka, byla mu udělena vyjímka věková (pro přijetí je hranice 30 let, Hofmannovi je přes 45). Třetí vyjímkou bylo odborné vzdělání. Takové množství vyjímek nebylo přeci uděleno jen tak, pro nic za nic.
NN: Vy, jako bývalý pracovník SNB, vidíte do této problematiky lépe než kdokoliv jiný. Jací lidé měli OK v kraji tzv. "pod palcem"?
AD: Proškolování komisí prováděl mimo jiné i absolvent vysoké školy KGB, polistopadový vedoucí pracovník na KS SNB v Českých Budějovicích, plk. JUDr. Poláček. Kolem něj se pohybovali i další osoby, ze kterých KGB nemusí mít vážné obavy: Augustin Janoušek a bývalý funkcionář politického - 4 -
oddělení KS SNB v Českých Budějovicích soudruh Rozhoň. Tito tři - ještě spolu s předsedou prachatické OK Hrubcem (OH) - si mne také pozvali v souvislosti s mým nesouhlasem, jmenovat do funkce šéfa policie v Prachaticích - E.Šísla. Vyděsila je skutečnost, že museli najednou odejít jak náčelník OS SNB, tak jeho zástupce pro VB a Šísl byl pro ně nejvhodnější nástupce po odcházející nomenklatuře.
NN: Pane Debnare, jste přesvědčen, že jste provedli prověrky StB na Prachaticku objektivně ?
AD: Nikoliv. Nejsem.
NN: Mohl byste své tvrzení objasnit ? AD: Relativně by se mohlo zdát, že výsledek práce komise, které jsem předsedal, byl vysoký a účinný. Navrhli jsme k odstranění více než polovinu prověřovaných. Bylo to nejvyšší procento v republice a to je jeden z důvodů, proč tolik útoků. Musím vám však sdělit, že některé naše návrhy zmanipulovala a bezdůvodně paralyzovala občanská komise prostřednictvím předsedy Hrubce. Například ignorovala návrh na propuštění bývalého příslušníka StB, dodnes sloužícího na policii, o kterém se zjistilo, že v letech 1968/69 se zúčastnil zákroků proti demonstrantům v pražských ulicích a mlátil tam občany proto, že demonstrovali proti okupaci a normalizaci. Na druhé straně byl vyhozen příslušník, který na StB přišel před relativně krátkou dobou a nesloužil po linii vnitřního zpravodajství. Tyto "omyly" jsem inicioval vojenské prokuratuře a ta dodnes neodpovídá a do svého zrušení zřejmě neodpoví.
NN: Jaký máte názor na občanskou komisi, která vznikla a "fungovala" před ukončením jejího statutu ?
- 5 -
AD: Na předsedu této komise, pana Havelku, jsem se v roce 1992 obrátil v době, kdy mi bylo vyhrožováno, že mi bude vyhozena do vzduchu kotelna. Předal jsem mu zprávu o porušování zákonů policií po roce 1989, tedy tu zprávu, kterou obdržel i ministr Ruml. Vrátil mi ji s tím, že nehodlá ve věci nic dělat. Dokonce mne umravňoval, že prý mám sám "máslo na hlavě". Než taková komise, to raději žádná.
NN: Jak reagoval ministr vnitra Jan Ruml na vaši zprávu ? AD: Jedná se o trestnou činnost v počtu asi patnácti trestných činů. To je však věc na samostatný rozhovor. Nicméně, ministerstvo se doposud neozvalo (zpráva byla zaslána v listopadu 1992). Podání, ve zprávě uvedena, byla z iniciativy občanů, cítících se poškozenými státními orgány (policií a prokuraturou). Je evidentní, že podání občanů se ignorují. Pak se ale nedivme, že je u nás kriminalita taková, jaká je. Jak tedy platí v tomto údajně právním státě zákony ? Zase jen pro někoho ?
NN: Zmínil jste se, že vám bylo v souvislosti s vaší účastí v prověrkové komisi vyhrořováno. Máte podezření, kdo to mohl být.
AD: Mohu jen logicky usuzovat. Anonymů bylo více a z jejich nádechu je i primitivovi jasné, čí je to práce a komu jsem nejvíce vadil. Téměř v každém dopise mi je vyhrožováno smrtí. Anonymy jsem ohlásil na policii před již více než rokem. Doposud si je policie nevyzvedla.
NN: Myslíte si, že se bývalí estébáci stýkají se současnými policisty ?
AD: Zcela určitě. Asi při dvou jednáních v letošním roce - 6 -
jsem osobně viděl návštěvu za úřední přepážkou na dopravce. Účastnil se jí propuštěný příslušník KS StB v Českých Budějovicích Augustin Janoušek. Na dopravce strávil v družném hovoru při kafi více než hodinu, zatímco fronta zákazníků nebyla obsluhována. To, že se bývalí estébáci schází v bývalých konspiračních objektech, se svojí špičkovou agenturou-bývalou nomenklaturou, není žádným tajemstvím. Prostě: "kují pikle". Kdo se mezi těmito lidmi nepohyboval a neví čeho jsou schopní, mávne nad tím rukou. NN: Zmínil jste se o některých bývalých funkcionářích v souvislosti s možnou spoluprací s KGB. Jde určitě o agenturu KGB ?
AD: K agenturním seznamům KGB se asi jen tak brzy nedostaneme. Je však jedno, jak se konfidentům, donašečům apod. říká. Můj výraz není míněn v omezeném významovém smyslu, jak je běžně prezentován sdělovacími prostředky. Já tím míním spolupracovníka KGB v širším smyslu slova, který se nedá vyvrátit ani popřít. U absolventů vysokých škol KGB, vysokých škol armádních či vůbec u studentů, kteří absolvovali studia v bývalém SSSR, jako i u pracovníků v zahraničí (Lybie, Sýrie..aj.), je kontakt s KGB velice pravděpodobný. Otázkou je, kdo spolupráci přijal a kdo ne. V případě příslušníků ozbrojených sil je pravděpodobnost velice vysoká. Co se týká pracovníků institucí jako např.: Pasy a víza, celnice...apod., zejména v místech v jejichž blízkosti byla dislokována vojska SSSR, důstojníci těchto vojsk kontakty vyhledávali. Při těchto stycích mohli důstojníci KGB dostávat sumární informace. Konkrétně v Prachaticích se zde minimálně za okres informace sbíhaly. - 7 -
- - -
Vzhledem k podpisu mlčenlivosti každého člena občanské komise, jsou dnes jejich cenné informace pro večejnost, bohužel, tabu.
Věřím však, že se k rozhovoru s panem Debnarem vrátíme.
Za N.N. rozmlouval : Radek DAVID