--------------------------------------------------------------------------------
Autor: David Radek
Název: Příroda bicyklům napospas
Zdroj: NN Ročník........: 0003/021 Str.: 029
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Průmyslovými exhaláty a v nemalé míře i bezohlednou (zejména rekreační) turistikou, jsou zničena česká pohraniční pohoří a nejen na severu Čech. Snahy zachránit Krkonoše a Krušné hory jsou již víceméně aktem ryzího zoufalství a v případě dodržení jedné z Klausových supernesmyslných vět, že : "...na ekologii si musíme vydělat..", mohou vyjít všechny zbylé snahy vniveč. Na nejlepší cestě k následování prvních dvou pohoří jsou Jizerské hory, Moravskoslezské beskydy a nijak vábná situace není ani v Jeseníkách. Kdy dojde na Šumavu, je zřejmě otázkou času. Čím dál více mne tíží nepříjemný pocit, že právě místa, kde byly zřízeny národní parky: Šumava a Podyjí, jsou zachovány pouze díky bývalým tzv. hraničním pásmům, kam kromě "péesáků" a pár "vyjímečných" osob nikdo nemohl.

Současná situace v oblasti Šumavy je vinou bezohledné turistiky k zaplakání... A to ještě nebyl spuštěn Temelín !

... chybí už jen semafory

Zběsilá a trapná ostraha hranic bývalým režimem měla za následek vybudování rozsáhlé sítě lesních komunikací. Tyto sloužily rejdění automobilů vojsk Pohraniční stráže a vozidel papalášů, střílejících lesní zvěř na potkání, nebo z posedů vybavených např. koberci, vařiči...apod.

- 2 -

Stávající komunikace, jimiž je Národní park Šumava protkán, dnes neslouží ani vojskům PS ani papalášům (doufám !). Za to se po nich prohánějí auta s pracovníky Státní ochrany přírody a NPŠ, vybavena ani ne tak katalyzátory, jako zvláštním povolením ke vjezdu. Ne o moc menší zastoupení než mravenci, mají v šumavských hvozdech vyznavači jízdních kol.

...cykloturistika-pohroma

přírody

Nejen na Šumavě, ale i v Jeseníkách a mnohde jinde si s cykloturisty neví rady. Tito nejméně ukáznění návštěvníci přírody se dnes nejenže pohybují na svých dopravních prostředcích v místech, kde by měly platit nekompromisní přírodní zákony a kde by měl být dán klid vzácné zvířeně, ale navíc na svých kovových ořích likvidují vše, co jim přijde pod kola.

Před časem byl zakázán přístup do jádra Boubínského pralesa. Důvod ? Častým vyšlapáváním dalších nových chodníků turisty, dochází k odkrývání kořenů stromů či jiných rostlin, k rozdrcování tzv. primitivní vegetace, k uvolňování mikročástic půdy...atd. Při deštích jsou tyto částice odplavovány, kořenům rostlin se tím nedostává ani ochrany ani potřebné výživy a...předčasně hynou.

Cykloturistika je v tomto směru ještě větším nebezpečím než klasický pěší turista, co je dáno jak způsobem pohybu ploch, které jsou v kontaktu se zemí, tak rozdílem hrotů těchto ploch. Jistě je každému patrný rozdíl mezi podrážkou botasky a penumatikou horského kola.

- 3 -

Navíc. Místo v tiché lesní pěšiny, mění se horské stezky v rejdiště vřeštících cyklistických snobů, konzumně využívajíc momentální popularity horských kol. Skutečnému obdivovateli přírodních krás pak jen ztěží budeme vysvětlovat, že Plešné jezero je typické ponurou atmosférou a "božským" tichem, když on sám se přesvědčí o tom, že toto místo spíše připomíná cíl horské etapy mezinárodního cyklistického klání.

Kola, stejně jako jiné dopravní prostředky, patří na silnici. Zdůvodněním opaku rozhodně nemůže být vnímání přírodních krás. Jockey na jízdním kole (byť velkolepě nazvaném "horské"), majíc starost maximálně o to, aby nepřerazil o pařez sebe či bicykl na který šetřil pomalu celý rok, má vnímavost k přírodě skutečně minimální. Radek DAVID

Průmyslovými exhaláty a v nemalé míře i bezohlednou (zejména rekreační) turistikou, jsou zničena česká pohraniční pohoří a nejen na severu Čech. Snahy zachránit Krkonoše a Krušné hory jsou již víceméně aktem ryzího zoufalství a v případě dodržení jedné z Klausových supernesmyslných vět, že : "...na ekologii si musíme vydělat..", mohou vyjít všechny zbylé snahy vniveč. Na nejlepší cestě k následování prvních dvou pohoří jsou Jizerské hory, Moravskoslezské beskydy a nijak vábná situace není ani v Jeseníkách. Kdy dojde na Šumavu, je zřejmě otázkou času. Čím dál více mne tíží nepříjemný pocit, že právě místa, kde byly zřízeny národní parky: Šumava a Podyjí, jsou zachovány pouze díky bývalým tzv. hraničním pásmům, kam kromě "péesáků" a pár "vyjímečných" osob nikdo nemohl.

Současná situace v oblasti Šumavy je vinou bezohledné turistiky k zaplakání... A to ještě nebyl spuštěn Temelín !

... chybí už jen semafory

Zběsilá a trapná ostraha hranic bývalým režimem měla za následek vybudování rozsáhlé sítě lesních komunikací. Tyto sloužily rejdění automobilů vojsk Pohraniční stráže a vozidel papalášů, střílejících lesní zvěř na potkání, nebo z posedů vybavených např. koberci, vařiči...apod.

- 2 -

Stávající komunikace, jimiž je Národní park Šumava protkán, dnes neslouží ani vojskům PS ani papalášům (doufám !). Za to se po nich prohánějí auta s pracovníky Státní ochrany přírody a NPŠ, vybavena ani ne tak katalyzátory, jako zvláštním povolením ke vjezdu. Ne o moc menší zastoupení než mravenci, mají v šumavských hvozdech vyznavači jízdních kol.

...cykloturistika-pohroma

přírody

Nejen na Šumavě, ale i v Jeseníkách a mnohde jinde si s cykloturisty neví rady. Tito nejméně ukáznění návštěvníci přírody se dnes nejenže pohybují na svých dopravních prostředcích v místech, kde by měly platit nekompromisní přírodní zákony a kde by měl být dán klid vzácné zvířeně, ale navíc na svých kovových ořích likvidují vše, co jim přijde pod kola.

Před časem byl zakázán přístup do jádra Boubínského pralesa. Důvod ? Častým vyšlapáváním dalších nových chodníků turisty, dochází k odkrývání kořenů stromů či jiných rostlin, k rozdrcování tzv. primitivní vegetace, k uvolňování mikročástic půdy...atd. Při deštích jsou tyto částice odplavovány, kořenům rostlin se tím nedostává ani ochrany ani potřebné výživy a...předčasně hynou.

Cykloturistika je v tomto směru ještě větším nebezpečím než klasický pěší turista, co je dáno jak způsobem pohybu ploch, které jsou v kontaktu se zemí, tak rozdílem hrotů těchto ploch. Jistě je každému patrný rozdíl mezi podrážkou botasky a penumatikou horského kola.

- 3 -

Navíc. Místo v tiché lesní pěšiny, mění se horské stezky v rejdiště vřeštících cyklistických snobů, konzumně využívajíc momentální popularity horských kol. Skutečnému obdivovateli přírodních krás pak jen ztěží budeme vysvětlovat, že Plešné jezero je typické ponurou atmosférou a "božským" tichem, když on sám se přesvědčí o tom, že toto místo spíše připomíná cíl horské etapy mezinárodního cyklistického klání.

Kola, stejně jako jiné dopravní prostředky, patří na silnici. Zdůvodněním opaku rozhodně nemůže být vnímání přírodních krás. Jockey na jízdním kole (byť velkolepě nazvaném "horské"), majíc starost maximálně o to, aby nepřerazil o pařez sebe či bicykl na který šetřil pomalu celý rok, má vnímavost k přírodě skutečně minimální. Radek DAVID

Průmyslovými exhaláty a v nemalé míře i bezohlednou (zejména rekreační) turistikou, jsou zničena česká pohraniční pohoří a nejen na severu Čech. Snahy zachránit Krkonoše a Krušné hory jsou již víceméně aktem ryzího zoufalství a v případě dodržení jedné z Klausových supernesmyslných vět, že : "...na ekologii si musíme vydělat..", mohou vyjít všechny zbylé snahy vniveč. Na nejlepší cestě k následování prvních dvou pohoří jsou Jizerské hory, Moravskoslezské beskydy a nijak vábná situace není ani v Jeseníkách. Kdy dojde na Šumavu, je zřejmě otázkou času. Čím dál více mne tíží nepříjemný pocit, že právě místa, kde byly zřízeny národní parky: Šumava a Podyjí, jsou zachovány pouze díky bývalým tzv. hraničním pásmům, kam kromě "péesáků" a pár "vyjímečných" osob nikdo nemohl.

Současná situace v oblasti Šumavy je vinou bezohledné turistiky k zaplakání... A to ještě nebyl spuštěn Temelín !

... chybí už jen semafory

Zběsilá a trapná ostraha hranic bývalým režimem měla za následek vybudování rozsáhlé sítě lesních komunikací. Tyto sloužily rejdění automobilů vojsk Pohraniční stráže a vozidel papalášů, střílejících lesní zvěř na potkání, nebo z posedů vybavených např. koberci, vařiči...apod.

- 2 -

Stávající komunikace, jimiž je Národní park Šumava protkán, dnes neslouží ani vojskům PS ani papalášům (doufám !). Za to se po nich prohánějí auta s pracovníky Státní ochrany přírody a NPŠ, vybavena ani ne tak katalyzátory, jako zvláštním povolením ke vjezdu. Ne o moc menší zastoupení než mravenci, mají v šumavských hvozdech vyznavači jízdních kol.

...cykloturistika-pohroma

přírody

Nejen na Šumavě, ale i v Jeseníkách a mnohde jinde si s cykloturisty neví rady. Tito nejméně ukáznění návštěvníci přírody se dnes nejenže pohybují na svých dopravních prostředcích v místech, kde by měly platit nekompromisní přírodní zákony a kde by měl být dán klid vzácné zvířeně, ale navíc na svých kovových ořích likvidují vše, co jim přijde pod kola.

Před časem byl zakázán přístup do jádra Boubínského pralesa. Důvod ? Častým vyšlapáváním dalších nových chodníků turisty, dochází k odkrývání kořenů stromů či jiných rostlin, k rozdrcování tzv. primitivní vegetace, k uvolňování mikročástic půdy...atd. Při deštích jsou tyto částice odplavovány, kořenům rostlin se tím nedostává ani ochrany ani potřebné výživy a...předčasně hynou.

Cykloturistika je v tomto směru ještě větším nebezpečím než klasický pěší turista, co je dáno jak způsobem pohybu ploch, které jsou v kontaktu se zemí, tak rozdílem hrotů těchto ploch. Jistě je každému patrný rozdíl mezi podrážkou botasky a penumatikou horského kola.

- 3 -

Navíc. Místo v tiché lesní pěšiny, mění se horské stezky v rejdiště vřeštících cyklistických snobů, konzumně využívajíc momentální popularity horských kol. Skutečnému obdivovateli přírodních krás pak jen ztěží budeme vysvětlovat, že Plešné jezero je typické ponurou atmosférou a "božským" tichem, když on sám se přesvědčí o tom, že toto místo spíše připomíná cíl horské etapy mezinárodního cyklistického klání.

Kola, stejně jako jiné dopravní prostředky, patří na silnici. Zdůvodněním opaku rozhodně nemůže být vnímání přírodních krás. Jockey na jízdním kole (byť velkolepě nazvaném "horské"), majíc starost maximálně o to, aby nepřerazil o pařez sebe či bicykl na který šetřil pomalu celý rok, má vnímavost k přírodě skutečně minimální. Radek DAVID