--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Beneš Jan
Název: Je budoucnost našich ozbrojených sil a zejména jejich ....
Zdroj: NN Ročník........: 0003/021 Str.: 032
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

.... velitelského sboru skutečně v dobrých rukou? Všechny důvody ke spokojenosti?

Máme všechny důvody ke spokojenosti, tvrdí činovník automobilky Škoda. Vozy jsou světových parametrů, takže dražší, a aby nás snad nestihla kletba svobodného trhu a svobodné soutěže, máme tu cla. Komu se to nelíbí, ať si trhne nohou.

A občan se může bránit právě jen - inu nijak. Občanův svrchovaný zástupce také nijak nespěchá monopol výrobce narušit, jsme přece vlastenci. Jenže kdyby tuto politiku sledovaly třeba Spojené státy, a i tam o ni bylo zástupci odborů automobilek ve vzájemné jednotě s vykořisťovateli usilováno, kdyby tomu tak bylo v USA, Američané by kupovali dosud stále mizernější a zaostávající domácí výrobky. Naštěstí se tak nestalo a americké automobilky - raději než schovávat se za bariéru ochranných cel - museli se pustit do soutěže s Japonci a dnes ji už vyhrávají.

Kupovat se má totiž zboží vyhovující zákazníkovi, konkurovat se má cenou a kvalitou.

Čtenář se zajisté ptá, co má tenhle automobilový úvod co do činění s našimi ozbrojenými silami.Inu tolik, že stejný duch zpupnosti, který na nás, holenky, zavane z ptydete z Mladé Boleslavi zdá se nám vanouti i z prohlášení týkajících se očisty ozbrojených sil.Inu, opět máme prý co dělat s odborníky, bez kterých se nelze obejít, najmě ve zpravodajské službě. Potíž je v tom, že naše vojenské zpravodajství druhdy přivedl k uznávané výši, nikdy později už nedosažené, František Moravec, který tam roku 1931 nastoupil jako úplný amatér. Ostatně, nade vše byla vzývána německá vojenská profesionalita, a přece dokázala naprosto odborně prošvihnout hned dvě odborně připravené války.

Zajisté nebudeme příliš protestovat proti tomu, aby funebrák z dob totality i nadále zůstával funebrákem. Nutně se značně dubiosní jeví, aby odborníci dosazení k tomu, aby byli funebráky svobody a hlídači poroby a ponížení vlastní země, přešli automaticky do funkcí strážců její nezávislosti, ústavnosti a bezpečnosti.

Dosud nebyl v armádě odhalen ani jediný agent KGB, oznámil v interview v Českém deníku dne 12. srpna plk. Lužný, který si pro jistotu nepřál být fotografován, neboť pokud jde o armádu, musí vše být tajné až nejtajnější. Nikdo se ho bohužel nezeptal jak to, že vaše ctěná služba dosud žádného neodhalila ? KGB a zejména GRU (vojenská rozvědka) měly největší a nejlépe financovanou agenturní síť na světě. Československo bylo z nějakého důvodu (snad srdečné všeslovanství) vynecháno? Račte prominout, musíme mít za to, že momentální, doufejme hodně momentální, šéf českého vojenského zpravodajství zde dává najevo značnou prostomyslnost. Pramálo o profesionálním přístupu k věci svědčící. Ve shodném rozhovoru připouští, že hodnotitelské komise nikdy nebudou mít takové informace, aby mohly zaručit, že takoví lidé (agenti nepřítele) v armádě nezůstanou.

Zůstává tedy bez odpovědi otázka, k čemu tedy ty slavné komise jsou, zatímco pochopitelnost nedostatku důkazů o agentech KGB (či GRU) je celkem zjevná. Kdyby denacifikace Německa byla svěřena vdově po Reinhardu Heydrichovi, zajisté by také žádný důkaz o existenci nácků nenalezla! Nejpovolanější odborník pro takový úkol by ovšem býval Heinrich Himmler. Odpověď na otázku jak to, která plukovníku Lužnému bohužel nebyla položena, jest zřejmě nasnadě.

Hodnotitelské komise snad byly vytvořeny k tomu, aby zaručily složení velitelského sboru naší armády z lidí mravně bezúhonných. A toho lze jen těžko dosáhnout, pokud jsou do komisí jmenovány, pod laskavou patronací křesťanského ministra, osoby tvořící v minulosti naprosto odborně bolševickou nomenklaturu v armádě a ozbrojených silách vůbec.Osoby prosazující v ozbrojených silách politiku KSČ, souhlasící písemně se vstupem vojsk a pilně, aktivně a s velikým nadšením kolaborující v zájmu poddanství vlastní země.Vyzkoušení odborníci na velezradu, možno říct. Stačí si přečíst předlistopadovou přísahu, že ano? Rekruti neměli jinou volbu než odpřisáhnout ji, ale tito profíci zůstávali ve službě okupační moci dobrovolně a na základě vlastního svobodného rozhodnutí. Shodní odborníci, kteří zatím za téměř čtyři roky nedokázali odhalit jediného agenta. Tajný je nejen obličej šéfa, ale i rozpočet, se kterým se jim daří. Složení komisí působí dojmem, že snad konečně nadešel čas dokončit dílo vítězného února. Slyšíme, že v nejednom případě, bude důstojníka, který musel odejít z armády proto, že se odmítl smířit s okupací, prověřovat člověk, který celou tu dobu sloužil.

Jak mravné. Jak příkladné. Jak poučné. Přímo luzné. Neví pan plukovník Lužný o tom, že sovětští agenti všeho druhu byli získáváni v době studia na sovětských školách ? Neudělal tu zkušenost ? Nikdy o tom neslyšel ? Zeptal se některého z těch, kteří tam byli vysláni ? Náčelníkem generálního štábu naší armády je hned dvojnásobný absolvent tohoto odborného studia. Už ten, kdo běžnost této praxe popírá, nemluví pravdu a s největší pravděpodobností ví, proč a v čím zájmu tak činí. S největší pravděpodobností i ve svém vlastním zájmu. Nehledě na to, že právě jako ten pán z Mladé Boleslavi dělá z lidí blbce. Právě z těch lidí, kteří tuto armádu, tento velitelský sbor i tuto zpravodajskou službu živí.

Roku 1968 tvrdil soudruh ministr Pavel, že na vnitru nejsou žádní sovětští poradci, ačkoli měl jejich kancelář právě jen přes chodbu. To bylo ovšem tajné až nejtajnější. Skoro jako tvář plukovníka Lužného. Stejně potajmu opouštěli Olomouc, sídlo to velitelství Střed, poslední (???) agenti KGB v prosinci 1992. Tedy ti, o kterých se vědělo.

Škodovka je světových parametrů, ale porovnávat to budete těžko, protože váš nákup rozhoduje rozpočet a srovnání se nabízí pouze se clem. Podobně musíme být spokojeni s prohlášením šéfa vojenského obranného zpravodajství,který důkazy o existenci agentů v armádě svěřené jeho péči nenalezl, a tudíž nejsou. Co takhle začít hledat důkazy o jejich neexistenci ? Jak to ostatně pan plukovník poněkud úsměvně Českému deníku vysvětlil - když je někdo agent, nemá to v osobním spisu.

Zcela určitě tam však má,co a jak konal, jak a proč prošel tou sérií prověrek po roce 1970, zda byl zrádce ochotný sloužit škůdci země, od čehož je tady Zákon o protiprávnosti komunistického režimu, jehož smysl složení těchto odborných hodnotitelů popírá, a zda tedy skýtá záruky, že bude služebníkem dobrým.

Nikdo samozřejmě nechce "hon na čarodějnice", ale ještě méně se snad chceme nechat honem na čarodějnice strašit od čarodějnic. Věříme, že naprostá většina velitelského sboru dosud poněkud nadměrných ozbrojených sil chtěla a chce být považována za lidi slušné a má právo nebýt vydána na pospas těm, kteří si prokazatelně na slušnost a morálku nikdy příliš nepotrpěli, neboť strana cosi takového od nich nežádala. Za slušnost a morálku se nepovyšovalo, se slušností a morálkou se vojenská kariéra dělat nedala. Ale konečně už by se s tím mělo začít.

Mohu se samozřejmě mýlit, ale pan plukovník či pan ministr mne jistě rádi opraví a vysvětlí mi, v čem a proč. I jiní si to rádi přečtou.

Jan Beneš