--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Slezáček Josef, Hertel Tomáš
Název: Jak dlouho ještě?!
Zdroj: NN Ročník........: 0003/023 Str.: 023
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Spalovna Svatoňovice

Gigantické "národní památky" - vodního díla Gabčíkovo-Nagymaros jsme se elegantně zbavili rozdělením federace a dnes tvrdíme, že je to jenom slovenský problém. Temelín a Dukovany a Nové Mlýny a severočeské elektrárny a všechny ty panantiekologické stavby socialismu jsou však naše problémy, které řešíme po svém, čili neřešíme. Jednosměrně ekonomicky stavěná legislativa urputně bojuje s každým návrhem zákona, který by mohl brzdit nebo usměrňovat podnikatelské záměry, zvláště pokud jde o velké peníze. Velké peníze přinášejí velké podniky.Co na tom, že velký podnik přinese i velkou zátěž pro své okolí, co na tom, že v tom okolí žijí, krom jiného, také lidé, co na tom, že suše konstatujeme místní zvýšený výskyt alergií, respiračních chorob, rakoviny, potratů a jiných "normálních civilizačních chorob". Vždycky si najdeme důvod, příměr, argument, vždy se najde někdo, kdo za nemalý ekonomický zisk je schopen obětovat nejen sebe, ale hlavně ty druhé. Jak dlouho ještě budeme podporovat, prosazovat a všemi prostředky protlačovat zabíjející, ale zdánlivě ekonomicky výhodné projekty?! Do zítřka, do příštích voleb, do příštího tisíciletí, nebo dočasně?

Řadu těchto "ekonomických" oblud opět rozšiřuje projekt spalovny průmyslových odpadů ve Svatoňovicích u Vítkova v okrese Opava. Všimněme si lokality, kde má být spalovna umístěna. Asi jeden a půl kilometru je vzdálena Kružberská přehrada - prvořadý zdroj pitné vody pro Ostravu s přísným vodárenským režimem. Pro ochranu zdroje pitné vody byly vysídleny vesnice Lesy, Medlice a částečně Kerhartice., protože by mohly být potenciálním zdrojem znečištění. Spalovna nebezpečných odpadů nikoliv! V okruhu do dvacetipěti kilometrů kolem plánované stavby se v již narušeném přírodním prostředí vyskytují vzácné chráněné druhy rostlin a živočichů, kterým spalovna rozhodně nepomůže přežít rok 2000. Jsou to například vzácné druhy netopýrů v chráněném přírodním výtvoru Černý důl a ve starých štolách po těžbě břidlice (1,5km), čáp černý a volavka šedá a vydra říční na soutoku Odry a Budišovky (6km), žluva obecná - Mladecko (10km), ocún - Častochov u Strážné (8km), šafrán Heuffelův - Hořina (22km), kýchavice Lobelova - Březová (12km), hořeček německý - Maleč (9km), kosatec žlutý - Kružberk (4km), krušík bahenní - Úvalno (25km), hlístník hnízdák, vstavač mužský, slezník německý, udatna lesní, plavuň vidlačka - meandry řeky Moravice (12km) a řada dalších lokalit a druhů.

Zkusme se podívat na menu, které spalovna nabízí po likvidaci 23.000 tun odpadu svému okolí: 3.150kg tuhých emisí, 630kg fluorovodíku, 15.750kg oxidu siřičitého a stejné množství oxidu uhlíku, 126.000kg oxidu dusíku, 63kg rtuti, 630kg arsenu, niklu, chromu a kobaltu, 1.575kg olova, manganu a mědi. A kdo nakrmí spalovnu? Jistě OSTRAMO Ostrava ze svých pověstných jezírek, možná boršické PCB kontaminované krávy a jak je v kraji zvykem a ekonomickým zájmem nějaká ta výjimka ze zákazu dovozu odpadů ze zahraničí. Podnik přece nemůže být ztrátový a zahraničí za likvidaci odpadů dobře platí i rozvojovým zemím. To vše s požehnáním ministerstev a zákonů. Pak si na své jistě přijdou, jak je v kraji rovněž dobrým zvykem, různé černoty a mafie, ledacos se dá přičíst na vrub nedodržení technologické kázně, poruch a vad technologií a zařízení a nakonec je tu ještě zakletá formulka - selhání lidského faktoru.

Co na to místní občané? Odmítají, ale koho to zajímá? Co na to hygienik? Otázka pro RNDr. Bohumila Pokorného CSc, vedoucího laboratoří krajské hygieny v Brně: Jakým způsobem je možno projekt nevhodný pro životní prostředí usměrnit? Odpověď: "Již na sklonku působení federálního parlamentu byl naštěstí schválen velmi důležitý zákon č.244 o zjišťování vlivu technologií a staveb na životní prostředí. Tato procedura, nazývaná EIA (z anglického překladu zjišťování škod na životním prostředí), je nyní v ČR uplatňována na všechny stavby s předpokládaným významným vlivem na životní prostředí. Tedy je uplatňována i v tomto případě na stavbu spalovny průmyslového odpadu ve Svatoňovicích. I zde se musí posoudit všechny aspekty takovéto technologie na životní prostředí. To je v cause Svatoňovice významné nejen proto, že lokalizace plánované stavby je ve velmi čistém, zdravém, průmyslem zatím příliš nedotčeném prostředí, ale navíc blízkost vodní nádrže Kružberk, jako zásobárny pitné vody pro ostravskou aglomeraci, musí být pro nás všechny významným faktorem v konečném negativním hodnocením jak místa, tak účelu této stavby. Tím snad nepředbíhám konečný verdikt příslušných úředních míst."

Znovu se tedy ptám příslušných úředních míst: Do kdy ještě budeme čekat na příslušný zákon, který neumožní turistiku odpadů a přikáže likvidaci odpadů tam, kde vznikají a od kdy budou moci o stavbách a technologiích rozhodovat občané, kterých se to bezprostředně týká???

Josef SLEZÁČEK

Tomáš HERTEL