--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Blažek Pavel
Název: Hra o prazdroj a paragrafy
Zdroj: NN Ročník........: 0003/023 Str.: 028
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Nástin výchozí situace privatizačního procesu Na počátku privatizace tvořily státní podnik Plzeňské pivovary následující organizační jednotky:
Pivovar Gambrinus Plzeň
Pivovar Karlovy Vary
Pivovar Cheb
Pivovar Domažlice
Pivovar Chodová Planá
Plzeňský Prazdroj, národní podnik Stáčírna Beroun
Stáčírna Klatovy
Zámek Chudenice
Rekreační středisko Železná Ruda Středisko Hrádek u Sušice
Názornou představu o majetkovém rozsahu uvedených organizačních jednotek lze získat z výměrů Ministerstva výživy Československé republiky ze dne 29. prosince 1948, které stanovily rozsah znárodnění. V případě výměru pro Měšťanský pivovar v Plzni (pozdější Plzeňský Prazdroj, n. p.) se jednalo o 54 pozemků a nemovitostí v Plzni, Doubravce, Lobzích, Bolevci, Božkově, Starém Plzenci, Praze, Brně a Vídni (Pilsner Urquell Ltd. v Londýně výměr neobsahuje - je v majetku Koospolu). Znárodňovací výměr již opominul 84 % účast majitelů Měšťanského pivovaru (právovárečníků) v pivovaru Gambrinus a 100 % vlastnictví všech ostatních objektů a práv v Plzeňských akciových pivovarech, jejichž byl Gambrinus součástí. Pokud je neskrývá pod neurčitým a blíže nespecifikovaným pojmem "cenné papíry a účasti". Výměr dále znárodnil veškerá živnostenská oprávnění a koncese, vodní práva, ochrannou známku Pilsner Urquell (její současná hodnota je stanovena ve výši čtyř miliard korun), stroje, nábytek, zásoby surovin, pokladní hotovosti, bankovní vklady atd.
Skupina odborníků, jimž jsem slíbil "věčné inkognito", stanovila spodní hranici tohoto znárodněného majetku ve výši 6 miliard korun. Celkovou výši škod vyvlastněných právovárečníků - majitelů Měšťanského pivovaru v Plzni za dobu, kdy nemohli vykonávat svá vlastnická práva a s nimi spjaté podnikatelské aktivity a zodpovědnost za ně, vymezili ve spodní hranici částkou 15 miliard korun. Podle jejich vyjádření ve své rozvaze abstrahovali od "iracionální konstanty" - efektu právovárečnické podnikatelské filozofie, kterou od roku 1842 charakterizuje zásada: "Optimální minimum výnosů na osobní spotřebu a maximum na hospodářský rozvoj." Platí-li antický výrok o historii jako učitelce života, pak není naškodu si připomenout, že dirigentem znárodňovacích (vyvlastňovacích) aktivit zde původně byl sociální demokrat Majer ve funkci ministra výživy a sociální demokrat Laušman ve funkci ministra průmyslu. Nomenklaturní komunistický management jejich odkaz pak rozvinul tak, že nyní čeká "na bohatého zahraničního investora Dobroděje", který by do modernizace plzeňských pivovarů vložil tři miliardy korun. Tohoto čekání plzeňského kravičkáře a bulíka na Godota i za cenu ztráty identity právovárečníci nikdy nebyli schopni.
Privatizační tance
Plzeňské pivovary a zejména Prazdroj byly lákavým soustem tím spíše, že byli právovárečníci s jejich případnými restitučními nároky vyřazeni ze hry. Rozhodnutím Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci (ministr ing. Tomáš Ježek, CSc. - člen ODA) byly formou přímého prodeje zprivatizovány pivovar v Chodové Plané a stáčírna v Klatovech, pivovar Domažlice byl restituován městu Domažlice. O ostatní majetek vedlo několik soupin privatizačně-projektový boj, motivovaný mimořádně silnými hospodářskopolitickými zájmy. Na bojiště vstoupil nomenklaturní podnikový management (ing. Gregorič - KSČ-KSČM, evidován jako agent StB, pan Jeřábek - KSČ - ("osmašedesátník"), ing. Pesler - evidován jako spolupracovník StB v kategorii agent "René" a další osobnosti podobného typu (disponující výlučnými a exkluzivními informacemi, německý pivovar Binding-Brauerei (s nímž měl a má úzké styky ing. Gregorič), holandský de Groen (obě zahraniční firmy disponovaly exkluzivními informacemi, které do té doby získali jen Němci při okupaci Československa, aniž si kdokoliv položil otázku, zda nebyla naplněna v těchto případech skutková podstata trestných činů ohrožení státního tajemství, ohrožení hospodářského tajemství, porušení závazných pravidel hospodářského styku a podobně), a skupina zaměstnanců vedená JUDr. Frankem, kterou časová tíseň způsobená nepřístupností informací donutila spojit se s de Groenem, jenž potřebné informace měl. Skupina JUDr. Franka byla objektem útoků ze strany nomenklaturního podnikového managementu, které na sebe vzalo i podobu páčení uzamčených zásuvek pracovního stolu JUDr. Franka - privatizační projekt Interbeer.
V privatizačním tanci hrála dosud neznámou roli anglická dceřinná společnost japonské skupiny - společnosti Nomura. Anglická Nomura na naši scénu vstoupila v roce 1991. Je spojována s koncernem Philip Morris, jehož součástí je i firma Nestlé a americký pivovar Miller. V dané souvislosti není bez významu fakt, že naše čokoládovny zprivatizoval Nestlé, tabákový průmysl Philip Morris (získal v této oblasti výsadní postavení). Nomura měla dále mít účast - spolupráci při vydávání státních obligací (což by dosvědčovalo její úzké vazby na vládu či alespoň některé její představitele). U nás Nomura 2 F působí jako pobočka londýnské firmy. Otázka její registrace a tím i otázka právní subjektivity, je obtížně zjistitelná (byla-li provedena a kdy, a nebyla-li prohlášena za tajnou).
Privatizace státního podniku Plzeňské pivovary a zákon Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky dne 6. dubna 1992 schválilo privatizační projekt vypracovaný podnikovým managementem Plzeňských pivovarů, st. p. Ke dni 1. května 1992 vznikly tři samostatné právní subjekty: a. s. Plzeňské pivovary - zakladatel Fond národního majetku v souladu s rozhodnutím ministra zemědělství MVDr. B. Kubáta. s. p. Plzeňský Prazdroj, n. p. - zakladatel Ministerstvo zemědělství ČR
s. p. Plzeňské pivovary - zakladatel Ministerstvo zemědělství ČR. Tento státní podnik existuje pouze formálně a je bez majetkové podstaty. Z obchodního rejstříku nebyl vymazán údajně z důvodu nevyřešených převodů pozemků.
V zájmu objektivního informování veřejnosti otiskuji přepis schvalovací listiny signované ministrem Ježkem proto, že pod stejným číslem jednacím a datem existuje ve dvou odlišných verzích a je tedy důkazem o porušení zákona.
Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR V Praze dne 6. dubna 1992, č. j.: 30/31/1329/92
Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky
s c h v a l u j e
podle ş 10 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby privatizační projekt Plzeňské pivovary s. p. zpracovaný vedením podniku.
Podmínky schválení:
a) Aktualizace privatizovaného majetku k 31. 12. 1991 bude provedena v souladu s metodikou novely závazné osnovy (vyhláška č. 526/91 Sb.) a usnesením vlády ČR k Postupu při provádění aktualizace schváleného privatizačního projektu v první vlně privatizace.
b) Zemědělská půda bude vyčleněna v souladu se zákonem ČNR č. 569/91 Sb. o Pozemkovém fondu ČR.
c) Práva z průmyslového a jiného duševního vlastnictví se převedou mezi stávající a nastupující organizaci na základě příslušné smlouvy.
d) Po vyřešení otázky převodu ochranné známky označení původu z Plzeňského Prazdroje, národní podnik, na Plzeňské pivovary, akciová společnost, bude Plzeňský Prazdroj, n. p., privatizován v souladu se zákonem č. 92/1991 Sb. v platném znění.
e) Vláda České republiky na návrh Hospodářské rady vlády ČR schválila přímý prodej 5 % akcií nositelům práv várečných. f) Orgány nově založené akciové společnosti jmenuje Fond národního majetku České republiky po dohodě s Ministerstvem zemědělství České republiky.
Rozdělení akcií:
3 % - RIF
10 % - zaměstnanecké akcie
15 % - ponecháno ve FNM
70 % - investiční kupony
2 % - bezúplatný převod obcím
ing. Tomáš Ježek, CSc.
ministr
pro správu národního majetku a jeho privatizaci
Druhá schvalovací listina má naprosto stejné náležitosti, číslo jednací, hlavičkový formulář, text, podpis pana ministra Ježka i stejné razítko. Liší se v závěrečné pasáži:
Rozdělení akcií:
3 % - RIF
10 % - zaměstnanecké akcie
5 % - bezúplatný převod obcím
10 % - ponecháno ve FNM
67 % - investiční kupony
Která z těchto listin platí? Nedošlo již zde k porušení zákona? Neohrožuje tento "dvojjediný dokument" to nejcennější - ochrannou známku Pilsner Urquell? Nebyli dikové podvedeni či uvedeni v omyl v charakteristice a. s. Plzeňské pivovary tím, že jim byla zatajena podstatná informace, nacházející se na straně č. 11 schváleného privatizačního projektu: "Vzniklou situaci, kdy nelze privatizovat s. p. Plzeňské pivovary a národní podnik Plzeňský Prazdroj naráz (společně), proto budeme řešit formou smlouvy o společném podniku, která zachová výrobní a technickou kontinuitu. Vzhledem k výše uvedenému proto bude po vyřešení otázky tzv. nehmotných práv národního podniku Plzeňský Prazdroj tento subjekt přímo začleněn do svazku a. s. Plzeňské pivovary, kam bude vložen veškerý majetek n. p. Plzeňský Prazdroj bez dalšího projednávání a schvalování."
Pan Viktor Kožený se vyjádřil, že Harvardské fondy "vsadily" jen na Plzeňské pivovary. Šel najisto? Jak je to s právy právovárečníků? Je těch 5 % abdaňkem či odbytným, nebo novým, tentokráte "sametovým" vyvlastněním?
Pilsner Urquell v ohrožení
Výjimečnou jakkost Prazdroje - 12° ležáku lze charakterizovat či vyjádřit mnoha způsoby. Lze poukázat na jeho dietetické účinky při léčbě zažívacího traktu a ledvinových kamenů na to, že si uchová po dva roky své vlastnosti v tropických podmínkách a "nezkazí se", můžeme obdivovat jeho příjemně nahořklou chuť, nebo ho chválit odkazem na vžité úsloví: "Když len, tak belgický, když víno, tak tokajský, když pivo, tak plzeňský", které je zdůvodňováno jedinečností vlivu nepřenosných mikroorganismů majících vliv na nenapodobitelnou jakkost uvedených místních výrobků. Slovo "pilsner", "pils" se v minulém století stalo druhovým pojmem, značícím dobré pivo a je v tomto významu užíváno dodnes. Plzeňští právovárečníci spatřovali v rodící se zvyklosti obchodní škodu. Před sto lety se jí postavili a zavedli ochrannou známku Urquell - Prazdroj. Postupně prosadili její ochranu ve všech státech, do kterých své pivo vyváželi. Její hodnota dnes převyšuje hodnotu všech nemovitostí, které patřily do právovárečného vlastnictví
Obchodní ceny ochranné známky Urquell si jsou vědomi všichni pivovarníci na celém světě. Měli bychom ji proto chránit jako oko v hlavě. Privatizační hry ji ohrozily.
Pivo chráněné známkou Pilsner Urquell z něj činí "zvláštní" zboží označující jeho původ, jímž je pivovar Prazdroj v Plzni. Jedině na tomto podniku a jeho vlastníku či vlastnících ochranná známka lpí a jedině oni (majitel ochranné známky) mají výlučné právo ji užívat. Nelze ji pronajmout ani znárodnit ("vlastnit státem"). Může být předmětem jedině licenční smlouvy, a to jen tehdy, jsou-li splněny předepsané podmínky a dovoluje-li to zákon. Jakékoliv zpochybnění předchozích zásad zpochybňuje platnost ochranné známky a dává šanci všem, kteří usilují pojem Pilsner Urquell přeměnit v pouhé označení druhu výrobku, které může užívat kdokoliv, připojí-li k němu další slovní značení, například München, Barcelona atd. (Pilsner Urquell München, Pilsen Urquell Barcelona...) jako v případě pojmů Pilsner či Pils, Pilsen, jejichž užívání před sto lety donutilo právovárečníky zavést ochrannou známku Urquell - Prazdroj. Snahy o zmocnění se pojmu Pilsner Urquell jsou značné zejména v zemích Evropského společenství. Německo již v jiném případě předložilo návrh na zdruhovění jednoho českého označení původu (a tedy pád ochranné známky).
Schvalovací privatizační listina ministra Ježka vzhledem k výše uvedenému v bodě d) ochrannou známku ohrožuje formulací "Po vyřešení otázky převodu ochranné známky označení původu ... na Plzeňské pivovary akciová společnost...", která převádí nepřevoditelné. Stejně tak ochrannou známku ohrožuje schválený privatizační projekt formulací citovanou v předchozí kapitole článku: "Vzniklou situaci, kdy nelze privatizovat s. p. Plzeňské pivovary a národní podnik Plzeňský Prazdroj naráz (společně), proto budeme řešit formou smlouvy o společném podniku...", neboť z Plzeňského Prazdroje vzhledem k ochranné známce nelze činit "fiktivní podnik" a k ochranné známce nelze činit jinou smlouvu než licenční za splnění předepsaných podmínek a existence zákonných předpokladů. Navíc zde neexistence podniku znamená neexistenci (zánik) práv. V tomto smyslu je schválený privatizační projekt a záměr "... po vyřešení otázky tzv. nehmotných práv národního podniku Plzeňský Prazdroj "bude" tento subjekt přímo začleněn do svazku a. s. Plzeňské pivovary, kam bude vložen veškerý majetek n. p. Plzeňský Prazdroj bez dalšího projednávání a schvalování..." vzdáním se práv k ochranné známce či jejím vydáním v plen. Prokurátoři mlčí. A někdo si mne ruce... Nejen v tomto případě.
Pokračování
Pavel Blažek