--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Hubáček Petr
Název: Pragmatické chování?
Zdroj: NN Ročník........: 0003/023 Str.: 032
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

V 21. čísle NN vyšla na druhé straně takto nazvaná úvaha Pavly Grünthalové. Dosud jsem souhlasil se vším, co jsem od paní Grünthalové četl. Až na obsah jmenovaného článku předkládám odlišný názor. Domnívám se totiž, že morálka s pragmatismem nemusí být sice nutně v protikladu, ale zároveň mezi nimi není žádná zásadní souvislost. Jsem dokonce přesvědčen, že tyto pojmy jsou jiného řádu.

Křesťané považují za základ morálky Desatero přikázání, které Bůh lidem zjevil, aby věděli, jak žít ve společnosti. Ateisté chápou morálku jako soubor nepsaných pravidel lidského chování, který se vyvíjí po tisíciletí spolu s člověkem, a má týž účel jako Desatero.

Morálka je vlastnictvím lidské společnosti, pragmatismus je vlastností lidského jedince.

Pokud pragmaticky jedná mravný člověk, jedná se snahou o maximální efekt svého jednání, ale cíl tohoto jednání i jednání samo stanovuje s ohledem na zájmy ostatních členů společnosti, aniž by od toho očekával přímý osobní prospěch.

Je-li demokracie stabilizována a morálka společnosti na vysoké úrovni (což zrovna není náš případ), pak skutečně politik jedná pragmaticky pouze tehdy, kdy jedná zároveň mravně. V opačném případě totiž bude jistě zbaven svého postu.

Člověk nemorální jedná pragmaticky prostě tehdy, když jedná efektivně k dosažení cíle, a to bez ohledu na cokoli. Morálka jako soubor a žebříček ideálních hodnot vyznávaných člověkem nepřímo souvisí s mírou jeho materialismu. Materialista má kladný vztah pouze k materiálním hodnotám. Jeho případný vztah k hodnotám ideálním, tedy i k morálce, je buď indiferentní, nebo záporný. K dodržování mravních zásad je nucen veřejným míněním v podstatě proti své vůli. Mravní zásady jsou pro materialistu pouze překážkou.

Naopak pozitivně laděný idealista má k morálce vztah aktivně kladný. Je jejím prosazovatelem a spolutvůrcem.

Opět příklad: když komunisté v 50. letech masově kradli cizí majetek, morální zásady, tehdy ještě živě přítomné ve společnosti, jim v tom bránily. Proto deklarovali vytvoření nové, jedině správné "třídní" morálky, o niž se bezostyšně opírali. Jednali tehdy mravně? Určitě ne. Jednali pragmaticky? Ano. Jako materialisté zkrátka efektivně dosahovali svého cíle - majetku. Aplikace těchto myšlenek na naši současnou situaci rozhodně nevyvolává pocity spokojenosti. MATERIALISMUS stále vítězí. A stále PRAGMATICKY.

Petr Hubáček