--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Blažek Pavel
Název: Hra o prazdroj a paragrafy
Zdroj: NN Ročník........: 0003/024 Str.: 024
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Aktivity ing. Pavla Gregoriče - evidovaného spolupracovníka StB v kategorii agent s krycím jménem Patrik
Obchodní rejstřík vedený Okresním soudem pro Plzeň-město poskytuje dostatečné důkazy toho, že ing. Pavel Gregorič je představitelem nomenklatury komunistického režimu. V dokumentu "oddíl AXXVI, číslo vložky 413" tohoto soudu je ing. Gregorič veden jako ekonomický náměstek - III. náměstek ředitele Plzeňského Prazdroje, n. p., od 17. června 1983 do 9. července 1990. V období od 9. července 1990 do 22. listopadu 1991 podle soudního registru vykonával funkci ředitele Plzeňského Prazdroje, n. p. V této funkci měl podíl na vypracovávání přijatého privatizačního projektu a událostech s privatizací spjatých. Méně známé jsou jeho obchodní aktivity, které vedou k podezření, zda jimi nebyla naplněna skutková podstata trestních činů neoprávněného podnikání, ohrožení hospodářského tajemství a porušení závazných pravidel hospodářského styku či přípravě a pokusu o ně (a případně další) i přes nepřijetí zákona o konfliktu zájmů a podobně. V zájmu informování veřejnosti i jako důkaz předchozího podezření otiskuji následující dokument podepsaný dr. Wernerem Röttgerem a dr. Christianem Zürcherem. Protokol z valné hromady společnosti Pilsner Urquell International Distributing GmbH z 3. 7. 1991
My,
1. dr. Werner Röttger,
2. dr. Christian Zürcher,
oba obchodním sídlem Darmstädter Landstrasse 185, 6000 Frankfurt 70,
kteří zde nejednají vlastním jménem, nýbrž jako oprávnění zástupci společnosti
Binding-Brauerei AG, Darmstädter Landstr. 185, 6000 Frankfurt am Main
jako jediného společníka společnosti Pilsner Urquell International Distributing GmbH,
vedeme tímto při upuštění od všech zákonem a společenskou smlouvou předepsaných forem a lhůt pro svolávání a oznámení valnou hromadu společníků firmy Pilsner Urquell International Distributing GmbH a rozhodujeme:
1. Schvalujeme rozdělení obchodního podílu vlastněného společností Binding-Brauerei AG v nominální hodnotě 50.000,- DM na obchodní podíl ve výši 25.500,- DM a na obchodní podíl ve výši 24.500,- a prodej části obchodního podílu v nominální hodnotě 24.500,- DM státnímu podniku Plzeňské pivovary.
2. Pan Pavel Gregorič, inženýr (v té době byl ředitelem Plzeňského Prazdroje, což zde není uvedeno - poznámka autora) je s okamžitou platností jmenován dalším jednatelem. Zastupuje společnost společně s jedním dalším jednatelem nebo jedním prokuristou.
Ve Frankfurtu dne 5. 7. 1991
Werner Röttger
Christian Zürcher
Podle Společenské smlouvy firmy Pilsner Urquell International Distribung GmbD uzavřené 24. ledna 1991 je jejím sídlem Aschaffenburg v BRD. Předmětem podnikání je import a export, distribuce piva, zejména piva Prazdroj Plzeň, a nealkoholických nápojů, provozování restaurací, spedicí a obchodů s herními automaty a ostatní činnosti obvykle související s provozováním takového obchodu (par. 2 uvedené Společenské smlouvy PUID). Smlouva je zajímavá i tím, že z ní nevyplývá jméno zakladatelů, jednatele ani členů orgánů společnosti. Z výpisu v Obchodním rejstříku vyplývá, že zapsané základní jmění je ve výši 50.000,- DM a jednateli jsou pan dipl. ing. Hans-Joachim Schliebs z Offenbachu/H a pan August Welz z Oberurselu. Tyto neobvyklosti by mělo objasnit vyšetřování a zpravodajská služba jak na ochranu ekonomických zájmů, tak i rozvědka a kontrarozvědka. Někteří němečtí podnikatelé nevylučují vzhledem k uvedeným velmi podezřelým okolnostem, že PUID může být jak krytím rezidentury KGB, organizovaného zločinu, narkomafie, tak i krytím nezákonných aktivit občanů ČR včetně vládních úředníků či činitelů, ilegálních komunistických aktivit s vazbou na bývalou StB, nebo dosud neznámých seskupení a aktivit, jimž Binding-Brauerei poskytuje krytí za patřičný obolus. V každém případě zde dochází k velmi vážným škodám v hospodářské, politické a mravní oblasti. I se zřetelem k procesu ekonomické transformace a privatizace. V tomto ohledu lze poukázat na důkazy vyplývající z činnosti Pilsner Urquell International Distribung GmbH (PUID). Podle tradičních německých dovozců získala společnost PUID a skrze ni pivovar Binding-Brauerei AG výsadní postavení v dovozu Prazdroje. Monopolní postavení bylo za účasti dosud neznámých občanů ČR zneužito od 1. července 1991 k dosahování krátkodobých nadzisků zvýšením cen pro prodejce na německém území o 79,4 % za jeden hektolitr lahvového Prazdroje (vyjádřeno v penězích došlo ke zvýšení z 80,81 na 145 DM). Cena sudového Prazdroje byla zvýšena o 111,2 % z 68,67 na 145 DM za jeden hektolitr. Plzeňské pivovary ani Pivovar Prazdroj z tohoto zvýšení podle dostupné účetní dokumentace neviděly ani fenik. Vše zůstalo a zůstává společnosti PUID a těm, co jsou v jejím pozadí. Důsledkem této politiky je úpadek značky Prazdroj Plzeň v Německu, který zvláště vyniká ve srovnání s českobudějovickým Budvarem.
Prazdroj Plzeň - odbyt v Německu
1990 - 82,948 tisíc hektolitrů
1991 - 66,345 tisíc hektolitrů
1992 - 45,947 tisíc hektolitrů
1993 - další pokles za první pololetí o 3,5 tisíc hektolitrů
Budvar České Budějovice - odbyt v Německu 1990 - 130,354 tisíc hektolitrů
1991 - 159,491 tisíc hektolitrů
1992 - 173,852 tisíc hektolitrů
Tradiční němečtí dovozci se proti společnosti PUID brání soudní cestou. Upozorňují na to, že jim je důrazně dáváno najevo, aby své podněty stáhli a "navázali novou spolupráci." V dané věci někteří z nich informovali i pana Vlastimila Hadrabu, který se jim představil jako poradce ministerského předsedy Václava Klause a ministra zemědělství Luxe. Na důkaz svého postavení jim předal i navštívenku:
Vlastimil Hadraba
Adviser to the Deputy Prime Minister and Minister of Agriculture of the Czech Republic
telefon: 2962375 Adresa: Těšnov 17 2319017 Praha 1
fax: 2315725 117 09
Nic se však nezměnilo. Plná moc obchodního ředitele Plzeňských pivovarů a. s. ing. Miroslava Mudry ze srpna 1992 zaslaná všem tradičním dovozcům zůstala v platnosti. Zní následovně: P L N Á M O C
Plzeňské pivovary a. s. P. O. B. 304 97 Plzeň, zastoupeny obchodním ředitelem oprávněným k zastupování panem ing. Miroslavem Mudrou, zmocňují tímto společnost Pilsner Urquell Distributing GmbH, Glattbacher Str. 52, 8750 Aschaffenburg ke kompletnímu zajišťování dodávek piva "Prazdroj Plzeň" v oblasti Spolkové republiky Německo v hranicích z období před 3. 10. 1990 jménem akciové společnosti Plzeňské pivovary a. s. Toto zajišťování má zahrnovat zejména přijímání prohlášení všeho druhu, zejména objednávek piva, vystavování faktur, jakož i inkaso. Kromě toho je společnost Pilsner Urquell International Distributing GmbH také oprávněna činit veškerá ujednání s dovozci ve výše uvedené oblasti, která se jí budou jevit jako pro věc potřebná, v souvislosti s realizací dodavatelských vztahů. Pivovar Binding-Brauerei skrze PUID za 25.500,- (slovy pětadvacettisícpětset) DM kontroluje a řídí v Německu vše, co se týká Prazdroje. V naší republice je rozhodování v rukou Plzeňských pivovarů a. s. a nikoli s. p. Plzeňský Prazdroj, n. p., podniku, který založilo ministerstvo zemědělství. I obchodní korespondence je vedena na hlavičkovém papíře Plzeňských pivovarů a. s. včetně úředních razítek. Tímto způsobem je z držitele ochranné známky Pilsner Urquell v hodnotě čtyř miliard korun s. p. Plzeňského Prazdroje, n. p. činěn fiktivní podnik bez majetkové podstaty a právní subjektivity, čímž jsou ohrožena veškerá práva Prazdroje jako podniku k průmyslovému vlastnictví, do nichž patří i ochranné známky a označení původu, na které navazuje obchodní jméno shodného znění. Zůstává otázkou, zda tato praxe není porušením závazných pravidel hospodářského styku, porušováním práv k ochranné známce, zneužíváním pravomoci veřejného činitele ve smyslu neplnění povinností vyplývajících z jeho pravomoci a porušováním povinnosti při správě cizího majetku. Avšak ani zde hra o Prazdroj nekončí.
Podivná smlouva
Dne 4. května 1992 ministr zemědělství MVDr. Bohumil Kubát podepsal smlouvu o spolupráci a společném podnikání mezi Plzeňskými pivovary a. s. zastoupenými generálním ředitelem Miloslavem Jeřábkem a Plzeňským Prazdrojem, n. p. zastoupeným náměstkem ministra zemědělství ing. Jiřím Alterou, kteří smlouvu spolupodepsali. Akt nabyl právní povahy přesto, že je porušením zákona. Podpis ing. Altery je neplatný. Odporuje statutu Prazdroje jako firmy a je v rozporu se všemi platnými zákony. Smlouva má však více nedostatků. Například v článku XVII. nazvaném "Platnost, doba trvání a způsob ukončení platnosti smlouvy" je bez zřetele k datu podpisu, jímž je 4. květen 1992, napsáno: "Smlouva nabývá účinnosti dnem 1. května 1992." Zpětná účinnost a zmíněný podpis netvoří hlavní nedostatky.
1. Smlouva v čl. I. se odvolává na dekret prezidenta Beneše č. 104/1945 Sb., se zamlčením dekretů č. 100 a 101/1945 Sb., uvalujících na Měšťanský pivovar v Plzni (majitele Prazdroje, předsedou Zemského národního výboru Josefem Smrkovským) národní správu pro údajnou kolaboraci, kterou nebyla schopna prokázat ani všemocná Státní bezpečnost.
Dále se odvolává na Vyhlášku ministerstva výživy z 13. září 1946, zřizovací listiny ministerstva výživy z 5. ledna 1947 o vzniku n. p. Plzeňské pivovary, a opět zamlčuje dokument ministerstva výživy č. j. 128230/V-1948 ze dne 29. prosince 1948 stanovující rozsah znárodnění Měšťanského pivovaru v Plzni, který je jak vzhledem k datu, tak výčtu majetku pro soud rozhodným dokumentem i zhlediska zatím upíraných restitučních práv právovárečníků. O nezáměrnosti tohoto aktu lze mít pochybnost. Soudruh Smrkovský k 1. červnu 1945 do funkce národního správce dosadil Františka Hlaváčka. Jeho syn ing. Ivo Hlaváček, CSc., podle obchodního rejstříku byl od 15. února 1965 zástupcem ředitele Plzeňského Prazdroje, n. p. a od 17. března 1977 do 22. října 1987 jeho ředitelem. Vnuk ing. Jan Hlaváček je po privatizaci výrobním ředitelem Plzeňských pivovarů a. s. .... (možná, že po vítězství levice zde někdo najde námět pro seriál typu Jakuba Skláře či nejmladšího z rodu Hamrů - poznámka autora).
2. Vymezení spolupráce a vzájemných vztahů je vnitrně rozporné, nevymezuje jasně mantinely a ohrožuje ochrannou známku Pilsner Urquell tím, že činí z Plzeňského Prazdroje, n. p. fiktivní podnik.
a) Plzeňské pivovary a. s. jsou smlouvou jednostranně oprávněny využívat nemovitostí a vyrábět na všech zařízeních a podle technologických postupů užívaných v Plzeňském Prazdroji, n. p. v době uzavření této smlouvy.
b) Soupis veškerého movitého a nemovitého majetku Plzeňského Prazdroje, n. p. k využívání Plzeňskými pivovary a. s. měl být proveden ke dni nabytí účinnosti uzavřené smlouvy - to jest k 1. květnu 1992, jak je v ní uvedeno, nebo k datu 4. května 1992, které je dnem podpisu smlouvy? Byl již tento soupis proveden? c) Smlouva vydává veškerá obchodní práva a činnosti Plzeňského Prazdroje, n. p. Plzeňským pivovarům a. s.
d) Právo investovat smlouvou přešlo plně na Plzeňské pivovary a. s. i s tím, že Plzeňský Prazdroj, n. p. může finanční zdroje čerpat výhradně od Plzeňských pivovarů a. s., které smlouvou převzaly do trvalého užívání veškerý movitý a nemovitý majetek Plzeňského Prazdroje, n. p. včetně pohledávek k datu 1. května 1992. Přesto chce smlouva k článku V. odst. 3 tvrdit, že "Obě strany jsou samostatnými právními subjekty, které vedou svoje účetnictví a podávají daňové přiznání."
e) Čl. XVI. Smlouvy právní cestou zbavuje Plzeňský Prazdroj, n. p. všech zaměstnanců (tedy i ředitele): "Práva a povinnosti vyplývající z pracovně právních vztahů k zaměstnancům spolupracujícího Plzeňského Prazdroje, n. p. přecházejí na Plzeňské pivovary a. s. v plném rozsahu a řídí se platným Zákoníkem práce a dalšími obecně závaznými právními předpisy platnými ke dni podepsání této smlouvy."
Poznámka autora
Při shromažďování materiálu i při práci na článku jsem řešil vážné osobní dilema, zda zveřejnění pravdy neohrozí ochrannou známku Pilsner Urquell, a zda tím neposloužím těm, co v zemích Evropského společenství usilují o její zdruhovění k velkému neprospěchu jak Prazdroje, tak i našeho hospodářství. Po zjištění, že němečtí podnikatelé vlastní v článku citovanou dokumentaci (někteří z nich mi laskavě umožnili pořídit si kopie těch dokumentů, které jsem neměl - například zde rozebíranou smlouvu), se mé dilema rozplynulo. Pomohl mi v tom i jejich výklad, podle kterého je kupříkladu zde citovaná smlouva "Gott sei dank" právně pochybná tak, že nelze žádnou kličkou soudně prosadit její platnost. Vážnost problému čtenářům přiblíží stanovisko dr. M. Vilímské (Advokátní a patentová kancelář JUDr. J. Traplové), které jsem rovněž získal z "německých fondů".
"Věc: Plzeňský Prazdroj, n. p. - ochranné známky 1. Podle zákona č. 174/1988 Sb. o ochranných známkách může být přihlašovatelem ochranné známky právnická nebo fyzická osoba, která vykonává povolenou hospodářskou činnost, a to pro výrobky nebo služby, které jsou předmětem její činnosti zapsané v obchodním rejstříku. Dnem zápisu do rejstříku ochranných známek se stává přihlašovatel majitelem ochranné známky (ş 8). Majitel ochranné známky má výlučné právo ochrannou známku užívat. Bez jeho souhlasu tak nesmí činit jiná osoba, jiný podnikatel (- 15).
V žádném případě nemůže být majitelem ochranné známky stát, tudíž nemůže s ní disponovat, uzavírat jakákoli ujednání, jež se jí týkají. Ochranná známka lpí na podniku, na podnikateli. Tak tomu bylo vždy bez ohledu na politický nebo ekonomický systém v tom kterém státě.
2. K ochranné známce není možno uzavírat nájemní smlouvu. Může být pouze předmětem licenční smlouvy, pokud to zákon dovoluje a pokud se splní předepsané podmínky.
3. V daném případě je nutno brát v úvahu, že nejde jen o ochrannou známku, nýbrž i o označení původu. Zpochybnění jeho platnosti by uvítali podnikatelé zejména z těch států, které je neuznávají a usilují o to přeměnit je na pouhá označení druhu výrobku, které může užívat kdokoliv, připojí-li k němu další slovní označení. Největší nebezpečí hrozí v současné době ze strany ES, kde již Německo předložilo návrh na zdruhovění jednoho českého označení původu. Znamenalo by to ztrátu tohoto označení, resp. jeho právní ochrany a z toho vyplývající ekonomickou škodu.
4. Rovněž je velmi nebezpečné uvádět ve sdělovacích prostředcích, že jde o fiktivní podnik, jehož jediným zaměstnancem je ředitel. Neexistence podniku znamená neexistenci práv. Důsledkem by tedy byl zánik veškerých práv podniku, zejména k průmyslovému vlastnictví, kam patří i ochranné známky a označení původu. Na ně navazuje obchodní jméno shodného znění.
5. Při rozhodování o způsobu privatizace je nutno vzít v úvahu, že akcie jsou obchovatelné, a že proto jedinou záruku může vytvořit stát, jestliže si ponechá majoritní část akcií.
6. Podle získaných informací si ministerstvo pro privatizaci vyžádalo k danému problému odborný posudek. Doporučuji o dané věci rozhodnout až po obdržení a prostudování tohoto posudku."
Vezmeme-li v úvahu, že citovaný dokument pochází z června tohoto roku, zjistíme, že privatizační proces v tomto konkrétním případě postrádá proklamovanou zásadu o budování právního státu. Pokračování
Pavel Blažek