--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Veselá Jana
Název: Ježek kontra Hrdlička
Zdroj: NN Ročník........: 0003/024 Str.: 006
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 14.07.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Ve zprávě bývalého ministerstva kontroly, kterou 14. 7. 93 projednávala vláda, se uvádí, že privatizace státního majetku je provázena častým porušováním zákonů např. u privatizačních projektů, které jsou uváděny jako nepoužitelné. Existují dokumenty, podle kterých ministerstvo privatizace uvedlo několikrát jednotlivým ministrům i celé vládě neúplné či dokonce nesprávné informace o projednávaných projektech. " Těmito postupy ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci nejenže uvedlo vybrané ekonomické ministry a vládu v omyl, ale porušilo i usnesení vlády," píše se ve zprávě (MFD 15. 7. 93).
Velká privatizace, projekt, který si vytkl za cíl vložit majetek v hodnotě 1.007 miliard korun, jenž doposud spravoval stát, do rukou soukromých vlastníků a který by zaručoval svým autorům nesmrtelnost, kdyby jeho realizace probíhala tak, jak se tváří, skýtá nepřeberné množství možností obrovskému počtu úředníků, jak přijít k milionovému majetku snadno a rychle. Privatizační aféry, které pronikly na veřejnost, jsou jen špičkou ledovce. Připomeňme si některé: Knižní velkoobchod, Rakona Rakovník, Prazdroj Plzeň a Škoda Plzeň, Tesla Přelouč, Prefa Ústí nad Labem, Sigma Lutín, Karlovarský porcelán, Hotel Ambasador - Zlatá husa, Salma Hradec Králové. Zastavme se například u Rakony. JUDr. Aleš Pejchal, právní zástupce rodiny Ottů, řekl pro Práci 22. 5. 93: "Podali jsme původně jednu žalobu. V té době jsme totiž ještě netušili, že smlouvu uzavíral Fond národního majetku, protože, když se podepisovala, neexistoval. Nyní jsou podány žaloby dvě. V té první jde o to, aby soud uznal, že klienti - potomci bratří Ottů, majitelů Rakony, jsou oprávněnými osobami ve smyslu zákona 92/91. Ve druhé půjde o neplatnost smlouvy uzavřené 19. 6. 91 Fondem národního majetku. Fond vznikl na základě zákona 171/91 z 23. 4. 91, který nabyl účinnosti 24. 5. 91. Jako právnická osoba začal existovat zápisem do podnikového rejstříku, což bylo 2. 8. 91.
V případě, o kterém si budeme povídat se hra s čísly objevuje také, i když jde jen o datum na jednom dopisu. V celé cause jde jen o pár miliónů, ale zřejmě platí, že malá ryba také ryba. Ostatně když je těch malých rybek více... Proslýchá se cosi o 10% ze zisku, ale to se samozřejmě nedá dokázat.
Psal se rok 1925, když si pan Jarošek senior pořídil svou první trhačku hadrů. Tím byl dán základ budoucí textilní továrny v Dalečíně. Přičiněním pana Jaroška podnik vzkvétal, dařilo se jemu i obci. Časem si uvnitř továrny postavil rodinou vilu a život vypadal, že mu bude příznivě nakloněn. Kartami zamíchala až válka. V roce 1941 Němci továrnu zabrali a pana továrníka popravili. Zůstala po něm vdova a dvě děti. S koncem války se podnik vrátil dědicům, panu Gustavu Jaroškovi a paní Naděždě Jaroškové, později Hrdličkové, ale už v roce 1946 byla na nátlak odborů v podniku ustavena národní správa. O rok později byla zrušena. Přišel Únor. Ke dni 27. 6. 48 byla továrna i se ziskem zabavena, vlastnické právo k věcem patřícím do majetku "Přádelny vlny G. Jarošek, Dalečín" bylo odňato na základě zákona č. 114/1948 Sb. a po dlouhá následující léta byly vymáhány daně ze zabaveného zisku. Jedné noci padesátého roku byla zabavena i vila s většinou zařízení. Dodatečně byla znárodněna a na bývalých vlastnících bylo vymáháno nájemné, a to i zpětně. Šla léta a z textilní továrny pana Jaroška se stal jeden ze závodů GAMA a. s. České Budějovice. Přes ujišťování poradce tehdejšího pana ministra Ježka ing. Romana Češky, že "bude-li rozsah restitucí v projektech rozhodující, budou dostávat projekty vlastníků přednost" se ve chvíli, kdy žijící vlastníci, pan Gustav Jarošek a paní Naděžda Jarošková Hrdličková, uplatnili podle ustanovení 47 zákona č. 92/1991 Sb. svůj nárok na vydání restituovaného majetku v privatizačním projektu, začaly dít věci. Jejich projekt totiž konkuroval privatizačnímu projektu společnosti GAMA České Budějovice. Navrhoval vypořádání restitučního nároku vrácením věcí a odkupem ostatního zařízení a zásob ve státním vlastnictví. Dne 29. 4. 92 bylo sourozencům doručeno sdělení Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci č.j. 20/1316/92 ze dne 16. 4. 1992, ve kterém byl jejich privatizační projekt zamítnut (PP ev. č. 00558) a současně jim bylo oznámeno, že přijat byl projekt vypracovaný vedením a. s. GAMA. Podle vládou schváleného závazného harmonogramu privatizace, mělo být schvalování PP do první vlny kuponové privatizace ukončeno do 11. 4. 92. Vznáším dotaz, zda se nejedná o porušení zakona? Šeptanda v textilce, že ve skutečnosti byl privatizační projekt vedení schválen až 21. 4. při osobní návštěvě zástupců GAMY u ministra Ježka, toto případné porušení zákona už nijak neovlivňuje. Dopis ministerstva oběma vlastníkům neobsahuje žádné zdůvodnění přijatého rozhodnutí ani žádné poučení o odvolání, pouze upozorňuje na možnost obrátit se na soud s návrhem na určení jiné výše ocenění restitučního nároku než je výše udaná ve schváleném PP. Zato zpochybňuje vlastnické právo k vile, která stojí v areálu továrny. Vila byla dostavěna před znárodněním, ale vlastnické právo nebylo zaneseno do příslušné vložky pozemkové knihy prostě proto, že dříve než to majitel stačil zařídit, byl popraven nacisty. Dopis,který byl bez razítka, ale s vlastnoručním podpisem Tomáše Ježka, opomíjí fakt, že podle ustanovení vyhlášky č. 324/1991 Sb. a vyhl. 526/1991 Sb. je povinností podniku doložit způsob, jakým stát majetek určený k privatizaci nabyl.
Vyhláška č. 324/91 Sb.
požaduje u majetku podléhajícího restituci a určeného k privatizaci vyjádření oprávněných osob ke způsobu vypořádání jejich restitučního nároku. Ani jeden z vlastníků nebyl nikdy seznámen s privatizačním projektem a. s. GAMA ani je nikdo nepožádal o vyjádření. Projekt GAMA proto nemůže tuto náležitost obsahovat. Ptám se tedy, zda nejde o další porušení zákona?
Údaje, které je podnik ze zákona povinen poskytnout všem zájemcům o zpracování PP, doručila společnost GAMA až po termínu. Teprve 5. 12. 91 obdrželi sourozenci údaje o závodě Dalečín ke stavu ze dne 30. 9. 91. Žádám o vysvětlení, zda je toto jednání v souladu se zákonem?
Znalec společnosti GAMA ocenil výši restitučního nároku na 10,773.916,-Kčs. Znalec, kterého si zvolili vlastníci, nebyl vůbec vpuštěn do areálu závodu v Dalečíně. Teprve v únoru letošního roku mohlo být provedeno skutečně objektivní ocenění, ve kterém ovšem nejsou zahrnuty všechny znárodněné pozemky, protože a. s. GAMA neposkytla všechny doklady. Znalec doc. ing. A. Kolář CSc. ocenil restituční nárok na 17,138.251,-Kčs. Rozdíl ve výši sedmi milionů nechávám bez komentáře.
Doporučeným dopisem
byli vlastníci pozváni na ministerstvo pro privatizaci k projednání svého konkurenčního PP. Jednání se uskutečnilo 3. 4. 92. Ministerstvo zastupovala ing. Jitka Doležalová, o které se říká, že je příbuznou tehdejšího ekonomického náměstka ředitele a. s. GAMA a který dnes údajně dělá ředitele závodu Jimramov, o kterém ještě bude řeč, že jsou oba z Českých Budějovic a oba pracovali v dřevozprac. průmyslu, pod který GAMA patří.Vlastníky na jednání doprovodili přizvaní odborníci ze závodu Dalečín, kteří pro případ realizace jejich PP přislíbili svou pomoc při dalším řízení závodu a zároveň vyvrátili stanovisko ministerstva průmyslu o tom, že vlastníci nejsou schopni v budoucnu řídit závod a potvrdili reálnost podnikatelského záměru jejich PP. Skutečnost, že z hlediska dalšího rozvoje továrny v Dalečíně, je tento záměr nejvýhodnější, potvrdilo i zastupitelstvo obce. Starosta obce pan Otakar Dufek ve svém dopise ministru Ježkovi píše: "Naše obec má mimořádný zájem nejen na tom, aby výroba v obci byla zachována z důvodu naprostého nedostatku jiných pracovních příležitostí, ale aby navíc v obci bylo i trvalé sídlo firmy. To by bylo výhodné jak z hlediska odvodu daní, tak i z hlediska jistoty trvalého rozvoje podniku a tím i obce: Tato jistota v případě a. s. GAMA zcela chybí, neboť je reálné nebezpečí převodu výroby zčásti do blízkého Jimramova, ale zejmména pak do Jižních Čech. A přitom jednání GAMY s orgány hygienické služby, se zástupci Ministerstva ŽP ČR, Povodí Moravy a dalších zainteresovaných úřadů, které proběhlo v září 1991 a kterého jsem se osobně zúčastnil, ukázalo, že při splnění určitých technických a organizačních opatření bude moci být zdravotnická výroba provozována v Dalečíně i po roce 2000. I když od nuceného vystěhování Jaroškových z Dalečína uplynulo již více než 40 let, je kredit této rodiny v obci stále velmi vysoký a naši občané věří, že vrácením majetku se alespoň zčásti smaže spáchaná křivda."
Když konečně došlo k přímému jednání vlastníků s vedením a. s. GAMA a závodu v Dalečíně, vlastníci zjistili, že zejména v roce 1991 bylo s majetkem ve správě závodu zacházeno způsobem velmi nešetrným. A. s. GAMA je složena ze 6 závodů. Bilanční zisk závodu Dalečín za rok 1991 dosáhl 40 milionů Kčs, což představuje téměř polovinu celkového zisku celé společnosti, přičemž výroba v jejich dalších závodech s výrobou v Dalečíně nijak nesouvisí. Z jednání dále vyplynulo, že vedení hodlá z Dalečína odvézt strojní zařízení, protože současná výroba se neobejde bez investic do ekologie závodu. Dnes už je skutečně odvezeno do Jimramova, kterému, jak už jsme si řekli, šéfuje ing. Doležal. Nemovitosti chátrají. Jen pro ilustrasi: pan Jarošek senior vybavil závod vodní turbinou, kterou poháněl náhon napájený rybníkem. Turbina nejenže stačila pro potřeby závodu, přebytky její produkce byly dokonce odváděny do sítě. V posledních letech už turbina zdaleka nestačila. Hádejte proč? Důvod je prostý. Rybník má protržené hráze.
Ještě nedávno v závodě pracovalo 350 lidí. V současné době zde pracuje 35 lidí - vyrábějí hračky, snad nějaké součástky k autodráhám pro zahraniční firmu, která je zde na smlouvu do konce roku. Co bude dál, nikdo v obci neví. Jiná pracovní příležitost zde není, zemedělství je v rozkladu, pozemky v okolí jsou zalesňovány. Býval zde mlýn a pila, ale to už je dávno.
Schválením privatizačního projektu a. s. GAMA Ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci bylo rozhodnuto o tom, že prosperující závod má udržovat při životě ostatních pět závodů neschopných přežití v konkurenčním prostředí. Nějak se to ale nepovedlo. A.s. GAMA totiž jedná o prodeji továrny v Dalečíně se státním podnikem Povodí Moravy. V současné době probíhá na Ministerstvu financí proces schvalování prodeje tohoto závodu, který je předmětem soudního sporu o vydání věci oprávněným osobám. Gama a. s. České Budějovice zastupovaná ředitelem ing. Vl. Břízou, který byl už před Listopadem jejím generálním ředitelem a jako člen KSČ byl údajně veden jako kádrová rezerva pro vysoké stranické funkce, a který se prý dnes chlubí svým kapitalistickým původem (prý pochází z rodiny vlastnící Transportu Chrudim), uzavřela dohodu s Povodím Moravy (ing. Stan. Novotný) o finanční záloze na náklady spojené s technickou úpravou závodu Dalečín, nárokované ze státního rozpočtu. Jde o 96 miliónů, které by měl vyplatit stát a. s. GAMA. Ta pak bezplatně přenechá nemovitosti Jaroškových Povodí Moravy. Celá transakce se právě projednává na Ministerstvu financí přesto, že dosud nebyly vypořádány restituční nároky původních vlastníků, které se v dohodě zavázala vyřešit GAMA.
V dohodě se dále píše,
že se GAMĚ nepodařilo "nalézt jiné řešení vyhovující jak hygienickým a vodohospodářským, tak ekonomickým a výrobním podmínkám". Pro obyvatele Dalečína je škloda, že právě řešení a propočty ekolog. požadavků si odborníci z GAMY neopsali z PP Jaroškových, zatímco ostatní se jim údajně docela hodilo.
Jen na dokreslení postoje ing. Břízy k privatizaci uvádím, že se prý netají tím, že nemá zájem o malé akcionáře, protože už má domluveno rozdělení akcií GAMY do soukromých privatizačních fondů. Sám je členem představenstva jednoho takového fondu. Že by byl majetek, byť by to byla pouhá akcie, v této zemi jen pro někoho?
Považuji za podstatné připomenout, že post ministra pro privatizaci, předsedy Fondu národního majetku a konečně i ministra průmyslu obsadila jediná strana - ODA. V této souvislosti je zajímavé, že premiér Klaus potvrdil, že návrh státního rozpočtu počítá s 18,3 miliardami korun z Fondu národního majetku tak, jak o tom bylo rozhodnuto už na jednání v Židlochovicích, zatímco předseda fondu Ježek oznámil, že by bylo možné uvolnit pro tyto účely maximálně deset miliard, protože fond nebude mít dostatek peněžních prostředků. Při znalosti hospodaření s majetkem spravovaným fondem v Dalečíně se není čemu divit. Stanoviska obou politiků se sblížila na následující schůzce, ale celá záležitost svědčí o tom, že komunikace mezi předsedou vlády a straníky ODA poněkud pokulhává.
Co říci závěrem?
Velká privatizace, projekt, který si vytkl za cíl vložit obrovský majetek, který 40 let spravoval stát, do soukromých rukou, skýtá nepřeberné množství možností, jak přijít k miliónovému majetku snadno a rychle. Kde na to ale má chudák Fond národního majetku brát peníze?
Jana VESELÁ