CAUSA ŽÁK

Případu vyšetřovatele kapitána Žáka jsme věnovali v NN hodně prostoru. Dovolím si tedy věnovat se velmi zajímavému závěru této causy, ke kterému dospěla vojenská prokuratura v Brně dne 9. 2. 1993 pod sp. zn. DPv 74/92. Usnesením náměstka vojenského prokurátora v Brně ve spojení s usnesením náčelníka oddělení vyšetřování vyšší vojenské prokuratury v Olomouci sp. zn. VPt 55/93 ze dne 19. 4. 1993 bylo rozhodnuto podle ust. § 173 odst. 1 písm. a) tr. ř. o přerušení trestního stíhání obviněného Alexeje Žáka s odůvodněním, že pro nepřítomnost obviněného nelze věc náležitě objasnit.

Právní zástupce Alexeje Žáka podal neprodleně dne 28. 6. 1993 podnět obviněného generálnímu prokurátorovi k podání stížnosti pro porušení zákona.

Do nebevolající je přinejmenším "připitomělé" zdůvodnění "pro nepřítomnost obviněného nelze věc objasnit". Je velmi zajímavé, že pan Žák dne 10. 4. 1991 při svém výslechu za účasti mjr. Petra Krejčího a mjr. Krejčíka jednoznačně odmítl všechna vznesená obvinění a když viděl, že se tito soudruzi snaží do celého případu vmanipulovat pracovníky z FBIS, aby dali celé věci punc náležitého tajemna a delikátnosti, tak odmítl na další dotazy odpovídat. Zároveň vznesl námitku podjatosti, která nebyla až do jeho odchodu z republiky akceptována. Tuto námitku zasla opakovaně, celkem čtyřikrát písemně vojenskému dozorovému prokurátorovi kpt. Danielowitzovi z VVP Tábor k řešení, a to ve smyslu zákona, ale tato byla čtyřikrát písemně zamítnuta jako nedůvodná. Teprve až po převzetí obhajoby JUDr. Machourkem a jeho písemné stížnosti na postup voj. dozorového prokurátora, byla tato námitka GP shledána jako důvodná a spis byl mjr. Krejčíkovi odejmut.

Protokol o výslechu pana Žáka ze dne 10. 4. 1991 je tedy pravoplatný a je v něm naprosto jednoznačně uvedeno, že odmítá na další dotazy odpovídat, z čehož vyplývá, že fakticky využil svého práva ve smyslu 33/1 tr. řádu, jako obviněný odepřít výpověď. Z toho je zřejmé, že další výpověď je naprosto zbytečná, neboť by opět využil svého práva nevypovídat na kladené otázky, což by muselo být ze strany orgánů činných v trestním řízení respektováno.

Pokud by se chtěla vojenská prokuratura přesvědčit o tom, zda tomu tak skutečně je, nic jí nebrání zajistit provedení výslechu ve Švýcarsku formou dožádání, tak jak to provedli v roce 1991, kdy na Žáka nechali vystavit zatykač ze dne 25. 7. 1991 pod. č. j. 3 Nt 169/91 podepsaný plk. JUDr. Antonínem Krátkým z VOS Brno. Tento zatykač byl společně s dalšími přílohami zaslán do Švýcarska, kde byl Alexej Žák dne 24. 1. 1992 řádně vyslechnut a na základě tohoto výselchu a dalšího řízení byl požadavek vydání A. Žáka zpět do ČSFR odmítnut, pro jasnou zmatečnost a nepodloženost vznesených obvinění.

Z výše uvedených skutečností jednoznačně vyplývá, že ze strany vojenské prokuratury byl porušen zákon v neprospěch Alexeje Žáka. Vojenská prokuratura postupovala od samého počátku vyšetřování neobjektivně a zaujatě. Jelikož je si vědoma této skutečnosti velmi dobře, porušila zákon ještě jednou, když přerušila Žákovo trestní stíhání, aby se zbavila zodpovědnosti a nikdo nemusel tento případ odpovídajícím způsobem řešit. Z tohoto důvodu podal právní zástupce pana Žáka JUDr. Machourek dne 28. 6. 1993 podnět ke stížnosti pro porušení zákona GP České republiky, na který do dnešního dne nikdo nereagoval.

Je přinejmenším "komické", že obviněný se vlastně domáhá pokračování šetření svých "údajných zločinů". Budiž pochváleno právo a právní stát. Jen tak dál!

Luděk ŠIŠÁK

(Kresba: Jan BERNAT)