--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Sedlářová Iva
Název: Král a šašek
Zdroj: NN Ročník........: 0003/025 Str.: 002
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 28.10.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Obvodní úřad Prahy l povolil na den 28. října 93 demonstraci SPR RSČ. Není důvod domnívat se, že jde o úmysl vyvolat skandální situaci. Spíše jde o klasickou ukázku práce obvodních úřadů stále pracujících stylem socialistických národních výborů. Prostě nedostali "befel zhora", jak byli zvyklí po celá léta reálného socialismu. Protože Hrad nepokládal za nutné oznámit dříve, že pan prezident bude "klásti" u sochy sv. Václava dne 28.l0. - "nekřížily se zájmy" (abychom použili nový termín). Jenže pan prezident klásti chce. Je to čas vhodný ukázat spjatost hlavy státu s masarykovskou demokracií, předvést se Pražanům, požehnat fanatickým babičkám jejich ikony, v které se změnily portréty bývalého disidenta, o kterém tehdy babičky neměly ani ponětí. Co teď?
SPR-RSČ postupovala zákonným postupem a podle platných zákonů byla demonstrace povolena. Ač nejsem zrovna příznivkyní Dr.Sládka, nemohu mu upřít vtipnou předvídavost v této situaci a trefný tah, jak zesměšnit nově vznikající tradici poloboha, zbožňovaného národem. Není pochyb, že Dr. Sládek boduje. I když se zaručeně najde způsob jak demonstraci krajní pravice (lépe pravolevice) překazit,( p.nám. Generální prokuratury P. Bret již způsob hledá - v minulých pobuřujících a skandálních demonstracích republikánů) - povedlo se zamýšlené. Chytrý člověk pochopí, že nejde o akt demonstrace, ale o cosi jiného.
Pan prezident v Hovorech z Lán "odpírá pojem osobní statečnosti" v případě "kladení" mezi houfem politických odpůrců. A.s. DEMA dokonce dělá výzkum veřejného mínění a zjišťuje, že ze vzorku 200 osob (!!) starších patnácti let souhlasí s výrokem pana prezidenta, že " "každý člověk má právo si připomenout u sochy sv. Václava 28. října všechny oběti, které přinesli pro vítězství svobody a demokracie občané", 82 % respondentů, 3 % s Dr. Sládkem, který nechce účast p. prezidenta připustit a l5 % "je to fuk".
Osobně bych byla mezi těmito l5 %, kdyby se mě někdo ptal, i když to plně neodpovídá mým názorům. Ale v tomto případě asi jinak odpovědět nelze. Nelíbí se mi dramatické, okázalé projevy. Méně je mnohdy více. Ale to snad většině z nás a je to zřejmé i z odpovědí těch 82 % dotazovaných, neboť nemohli tušit, jak bude jejich výrok interpretován a zneužit v "prezidentské" anketě "a just budu klásti".
Naše již tradičně uštěpačná televize ničí metry filmového pásku na tajemníka Dr. Sládka, p. Vika, který se nechává slyšet, že není námitek, aby p. prezident položil k nohám DR. M. Sládka květiny a poklonil se.
Protože jsme zvyklí mít z ostudy kabát, začínají z vyvolané atmosféry profitovat obě strany. Kdo očekává pěstní půtky mezi suitou p. prezidenta a republikány, bude zklamán. Mezi našimi pružnými zákony se najde skulinka, jak dát průchod právu pana prezidenta Havla. Rozhodně to však přivede mnohem větší množství diváků na Václavské náměstí a upadající pozornost akcím Hradu má pro tentokrát o reklamu postaráno. Sládkovci prokáží, že se o žádnou demokracii zde nejedná. Ani jedné ani druhé straně nejde o akt úcty k výročí založení Československa, ale o vlastní publicitu. Kde je dnes také Československa konec, že?
Ráda připomenu panu prezidentovi tuto scénu před parlamentními volbami, až bude řeč o laxnosti voličů. Protože inteligentní občan nemůže zhodnotit situaci jinak, než mávnutím ruky, použije výraz druhé části nadpisu tohoto článku v množném čísle a pojede zase na chalupu navézt na záhony koňský hnůj, který je nejlepší na rajčata.
Iva SEDLÁŘOVÁ