--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Karel Bedřich
Název: Recenze Střední Evropa
Zdroj: NN Ročník........: 0003/025 Str.: 030
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

STŘEDNÍ EVROPA

"Co způsobuje, že jsou západní civilizace tak impotentní ? Jediné slovo, patrně jedno jediné slovo. Přílišná obtíženost dějinami mrazí v zádech. Stačilo říci Sarajevo a Evropa se proměnila v kus ledu. Buď obětujeme město s jeho obyvateli našim iluzím, nebo je třeba přestat si lhát. Žádný Dubrovník, žádný Záhřeb, žádný Osijek. Trepanace budoucí Evropy se potvrzuje právě v Sarajevu. Získávaje další půdu pod nohama, bělehradský štáb dále upevňuje své pozice. Jeho hlavní cíl: předejít definitivně jakékoli vnější evropské nebo západní intervenci. Frontová linie nyní probíhá našimi hlavami. Vojenská nebo diplomatická iniciativa se umocňuje psychologickou aktivitou, jíž surovost a krutost srbských milicionářů nepůsobí potíže ani neprotiřečí, právě naopak. Všechny dramatické informace o zločinech jedné i druhé strany překrývá stále stejné ušlechtilé poselství: pozor, 1914 ! Pohřběme tuto minulost a s ní i Bosnu. Requiescat in pace ... Máme před sebou Belle Epoque. Jak se krásný svět považoval za dobrý v roce 1900, před krveprolitím ! A jak zářný sliboval být potom ! Smažeme všechno, a začneme znova ?"

Citace z článku A. Glucksmanna otištěného v Globe hebdo (únor-březen 1993) uvádí dvaatřicáté číslo revue Střední Evropa, které je téměř celé věnováno příčinám balkánské války i jejímu průběhu.

Pohledy na zdroje a souvislosti konfliktu i na jeho možná řešení nejsou shodné, proto se tedy redakce SE rozhodla přinést celou škálu názorů.

V úvodním komentáři dr. Rudolfa Kučery najdeme řadu myšlenek, které v nejširším evropském kontextu mapují prvotní příčiny vzniku totalitarismu v našem nepříliš osvíceném století, kdy po pádu komunismu nadešla doba zmrtvýchstání nacionalismu.

"Ve dvacátém století se neobyčejně zvýšila přitažlivost zla a zločinu, násilí se stalo nejen jistou normalitou při posuzování určitých cílů či řešení určitých problémů, ale stalo se také všudypřítomnou rakovinou společenských vztahů ve všech politických systémech soudobého světa. Mám tím na mysli násilí beze snyslu, bez cíle, bez účelu, páchané mimo dobro a zlo. Oběťmi takového násilí se stávají především žena a děti, slabí a bezmocní. Jako by se mužnost na konci dvacátého století projevovala především jako krutá zbabělost - když vidíme například snímky těch mnoha a mnoha mladých Srbů, kterří se zbraní v ruce terorizují civilní obyvtelstvo, střílejí po ženách nebo je znásilňují, kopou do starců nebo zabíjejí po nemocnicích, musíme se ptát, kdo a jak tyto typy jednou zažene zpátky do normálního života, přinutí je každý den pracovat, žít ve společnosti a vůbec něco respektovat. Balkán a východ Evropy se stále více plní těmito teroristickými bandami, o bývalém Sovětském svazu ani nemluvě. Čím dál tím více je ovšem poznává i západní Evropa ... dnešní bandy nemají žádnou ideologii, mají jen nenávist a touhu po destrukci. V jedné věci ovšem navazují na totalitní systémy: ocitají se mimo jakýkoli consensus iuris. Totalitní vlády, ať to byla nacionálně-socialistická nebo komunistická, se postupně dostaly mimo veškeré pozitivní zákony, a přitom si činily nárok na to, nastolit na světě vládu spravedlnosti, tj. něco, čeho pozitivní zákony nemohou nikdy dosáhnout, protože rozpory mezi právním řádem a spravedlností nelze překlenout ..."

Národnostní poměry, jak vypadaly na Balkáně počátkem století, popisuje stať srbského zeměpisce Jovana Cvijiče, která byla v ČSR vydána v roce 1924. Z jeho stati jednoznačně vyplývá, že rozdělit území Balkánu podle etnického principu nebylo bez konfliktů možné ani tehdy. Německý autor Jens Reuter v článku "Politický vývoj v Bosně-Hercegovině" podrobně líčí průběh bosenské války a zejména postavení bosenských muslimů, jež považuje za ty, kteří jsou válkou postiženi nejvíce.

Minulosti bosenských muslimů se ve stati "Balkánští muslimové" věnuje anglický historik moderních dějin Norman Stone.

Z německého časopisu Der Spiegel je převzat rozhovor s Milovanem Djilasem, jenž se zabývá otázkou srbského nacionalismu.

Politickou analýzu postavení a vyhlídek další republiky, která patřila do někdejší Jugoslávie, pro Stř. Evropu napsal člen redakční rady profesor Viktor Blažič z Lublaně. "Hitlerův národní socialismus má s Miloševičovým národním komunismem řadu společných rysů. V obou případech hrála důležitou roli propaganda, která vyvolala jistý druh paranoie tím, že se jí podařilo vlastenecké cítění zvrátit v zavilou mstu a vraždění", píše Francoise Fejtö ve svém příspěvku s názvem "Ideologické zdroje Ţetnické čistkyŢ". Osobou srbského vůdce Slobodana Miloševiče se zabývá také další stať v tomto čísle SE, jež se jmenuje "Soudruh Slobo", a kterou napsal americký politolog a publicista Jeffrey Gedmin.

V příloze najdeme i tentokrát další část výboru z pamětí Eliase Canettiho "Sám proti smrti".

Revue Střední Evropa je možno si objednat v redakci: Vyšehradská 4, 120 00 Praha 2

(telefon + fax: 02/295 110) Bedřich Karel