--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Grünthalová Pavla
Název: Občanské komise
Zdroj: NN Ročník........: 0003/025 Str.: 003
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
NĚCO MÁLO Z KRÁTKÉ HISTORIE V souladu se "Zaměřením činnosti resortu FMV a jeho složek v období vlády národního porozumění", schváleného předsednictvem vlády ČSSR dne 11. ledna 1990, vydal ministr vnitra ČSSR rozkaz č. 22/90 ze dne 7. 2. 1990, ke zřizování občanských komisí spolu se "Zásadami spolupráce s občanskými komisemi", a to v působnosti FMV pro celé území ČSSR. Rozkazem č. 21/90 ze dne 7. února 1990 zřídil prověrkovou komisi FMV a v příloze k tomuto rozkazu byly vydány "Zásady pro zřizování a činnost prověrkových komisí" v témže rozsahu, jejichž členem měl být jeden delegovaný člen příslušné občanské komise. 13. února 1990 byl vydán strojopisný "Statut občanské komise" a "Statut prověrkové komise". Dne 26. února 1990 vydal ministr vnitra ČSR rozkaz č. 8/90 o zřizování pohovorových komisí v oboru působnosti českého ministerstva vnitra se sedmi přílohami a dále s "Pokyny pro OK a jejich členy v pohovorových prověrkových komisích", "Jednací řád" a "Pokyny pro činnost pohovorových komisí".
Platnost rozkazů ministrů vnitra federálního a českého (na Slovensku se situace vyvíjela odlišně) byla samozřejmě časově omezena, ale dvakrát prodloužena, a konečný termín mohl být v přísně odůvodněných případech prodloužen až do poloviny června 1990, tedy do týdne po parlamentních volbách.
9. května 1990 byl přijat Federálním shromážděním zákon č. 169/1990 Sb. o občanských komisích působících v resortech ministerstev vnitra a o změně o doplnění zákona č. 100/1970 Sb. o služebním poměru příslušníků SNB, ve znění zákonů č. 63/1983 Sb., č. 74/1990 Sb. Článek I. tohoto zákona však nebyl realizován, nedošlo k dohodě federálního ministra vnitra s ministry vnitra České republiky a Slovenské republiky o stanovení podrobností o vytváření, působnosti a jednání občanských komisí, přestože ministr vnitra ČSFR ing. Ján Langoš měl po svém nástupu do funkce připravený návrh společného rozkazu všech tří ministrů. A tak se po neúspěšném jednání uchýlil k vydání rozkazu FMV č. 94/90 ze dne 14. září 1990, kterým stanovil zákonné požadavky pro resort FMV. Byl vydán i metodický pokyn ředitelů SPPV FMV a SPRZ FMV č. j. PR-326-10-90 k článku II k ust. par. 14 i k článku III zák. č. 169/1990 Sb. A proto již při prvních signálech této nespolupráce republikových ministrů vnitra, členové tzv. koncepční skupiny Pražských OK po řadě konzultací s dalšími členy OK, zástupci NOSu (policejní odbory) a poslanci FS a ČNR (Kužílek, Jégl) vypracovali návrh "Statutu občanských komisí" s napojením na zastupitelské sbory. Na celorepublikovém shromáždění delegovaných zástupců OK dne 6. října 1990 v Praze-Domovině vzešel požadavek na přijetí statutu a samostatného zákona o občanských komisích, složených z poslanců a bezúhonných zástupců občanské veřejnosti. Na tomto shromáždění zdůvodnil náměstek ministra vnitra ČR (t. č. ing. Hradílka) ing. K. Ludvík, proč nebylo možno dosáhnout souhlasu k vydání společného nařízení všech tří ministrů vnitra:
1. Ministr vnitra Slovenské republiky nesouhlasil s působením OK ve věcech služebního poměru příslušníků.
2. Co se týká MV ČR: "Jsme toho názoru, že nelze v plné míře akceptovat doporučení ministerstva vnitra federálního a problematiku občanských komisí v resortu MV upravit interním předpisem...". Uvedený návrh "Statutu" byl později podkladem pro návrh zásad zákona o občanských bezpečnostních komisích, předložený poslanci VPPOB k legislativnímu řízení. Rozkaz FMV č. 94/90 byl vydán pouhých pět dnů před přijetím zákona č. 384/1990 Sb., kde dle par. 2 se zrušuje zákon č. 128/1970 Sb. Zákon byl přijat dne 19. září 1990 a nabyl účinnosti dnem 1. listopadu 1990. Tím dnem policie (SNB-VB) přešla plně do kompetence MV ČR.
Vzhledem k tomu, že OK byly zřízeny rozkazem FMV č. 22/90 s federální působností, a že s ohledem na zákon č. 169/1990 Sb. k žádné právní úpravě vztahu občanských komisí k resortu MV ČR a Policie ČR nedošlo, rozkaz FMV č. 94/90 nemohl být závazným pro republiková ministerstva, když zájem o právní předpis ani před rozdělením kompetencí, jež jsou striktně dodržovány, neměla. Návrhy novely zákona č. 169/1990 Sb. měl vypracovat poslanec FS ing. T. Hradílek, v jarních měsících roku 1991 však bylo od tohoto záměru upuštěno.
Ve sdělení k vyžádanému právnickému výkladu k otázkám postavení činnosti a kompetence občanských komisí, které dne 13. 12. 1991 adresoval Občanské komisi při P ČR, OŘ Plzeň-sever okresní prokurátor pan JUDr. Oldřich Hein, nebylo přihlédnuto ke všem uváděným okolnostem a zdá se tedy, že nebyl dostatečně vyčerpávající.
Ani ministr vnitra ČSFR ve svém rozkazu č. 66/90 ze dne 23. května 1990, kterým stanovil prověrky některých dalších příslušníků a vojáků z povolání a jehož platnost byla ukončena ke dni 31. 7. 1990, se nemohl odvolat na zákon č. 169/1990 Sb., přestože tento měl nabýt účinnosti dnem vyhlášení. Vlasta BROŽ
Potřebuje naše společnost občanské komise? Potřebuje policie občanskou kontrolu?
V říjnu minulého roku vláda České republiky zamítla návrh zákona o občanských bezpečnostních komisích. Podle prohlášení ministra vnitra J. Rumla bylo hlavním důvodem zamítnutí návrhu, přesvědčení vlády, že revoluční doba již skončila a že ve svobodných volbách zvolení poslanci a příslušní vládní a státní činitelé jsou schopni uhlídat činnost bezpečnostních složek. Členové občanských komisí a řada občanů jsou však jiného názoru a snaží se znovu iniciovat přijetí zákona o občanské kontrole policie a bezpečnostních složek. Dnes proto zveřejňujeme jednak dopis členů Občanské komise v Novém Jičíně, který poslali předsedovi vlády, ministrům a poslaneckým klubům ČNR a odpovědi, které obdrželi. Myslíme si, že občané by měli znát stanoviska vládních představitelů a poslanců pokud možno co nejlépe, a proto je uveřejňujeme v plném znění.
Dopis odeslán předsedovi vlády Klausovi, ministrům a předsedům poslaneckých klubů ČNR
N. Jičín 27. 10. 1992
Vážený pane ministře,
v minulých dnech jste ve vládě projednávali návrh zákona o občanských bezpečnostních komisích předložený ministrem vnitra Janem Rumlem. Je přirozené, že na stejnou věc můžeme mít rozdílný názor. Avšak už méně pochopitelné, že představitelé jedné koaliční vlády, politici, kteří mají podobný pravicový směr, odmítnou už jen myšlenku, jak pomoci ozdravit bezpečnostní orgány, oprostit je od nechvalné její minulosti a zpřístupnit tuto obávanou represivní složku kontrole veřejnosti. Také si Vám troufáme připomenout Váš program a předvolební vystupování. Nejsme toho názoru, že revoluční období skončilo, neboť s minulostí jsme se doposud ještě nikterak nevyrovnali, a také ji řádně nepojmenovali. Největším problémem stále zůstává přetrvávání nešvarů a praktik z minulého režimu, neboť za tím vším stojí vždy konkrétní lidé. U policie zůstali lidé a někde právě dokonce ty nejkřiklavější případy, které se nepodařilo obměnit ani některým obč. komisím, i když o to několikrát opakovaně usilovaly. Z toho důvodu ani jejich práce nemohla skončit a svou úlohu nemohly splnit. Nakonec i v jiných demokratických státech, kde už opravdu revoluční období skončilo, však podobné orgány existují a tímto občanským vlivem napomáhají získávat důvěru a kredit u civilního obyvatelstva. Chceme takto učinit i my, i když víme, že v některých případech se toto nepovedlo. Nemůžeme však z důvodu některých ojedinělých případů obecně míněnou upřímnou snahu zavrhnout. Právě toto počínání by pak velice nahrálo záměrnému úsilí odpůrcům vytvářené demokracie a zastáncům starých nepořádků. Že nás k tomu vede opravdová, upřímná snaha, potvrzuje ten fakt, že celá naše činnost není nikterak odměňována, pokud nepočítáme rozrůstající se počet osobních nepřátel, a tím vzniklých nepříjemností. Nedopusťte, aby se stalo to, co se nepovedlo ani předchůdci nynějšího ministra T. Sokolovi, a to zrušit obč. komise, a pomozte vytvořit novou koncepci zcivilnění a zprůhlednění celého resortu vnitra Vašemu kolegovi J. Rumlovi. Značným dílem by tyto komise mohly k tomuto přispět, neboť stávající policejní aparát (až na malé výjimky) nemá o toto žádný zájem a nedá se to od něj tudíž očekávat.
Od zvýšeného počtu civilních osob zastoupených na vedoucích místech u policie by se taktéž odvíjela zvýšená důvěra občanů, změna systému a práce tohoto orgánu, a nezanedbatelně se snížila i možnost jeho zneužití. Spolu s armádou je to nejobávanější složka a chtěli bychom, aby při vstupu do těchto tajuplných budov se těm poctivým už nemusely svírat srdeční svaly. Ani ta nejpoctivější snaha však nezaručí nezneužití těchto orgánů, neboť celý aparát vyměnit nelze, ale za to se bohužel celý vyškolil v minulém systému a je mu za to dokonale vděčný. Nastávající období bude zvlášť pro tyto opodstatněné obavy příhodné. Přehodnoťte prosím své závěry a najděte řešení, jak bychom tuto přeměnu společně uskutečnili.
Za okresní občanskou bezpečnostní komisi NOVÝ JIČÍN: M. Urban (KDU-ČSL)
JUDr. A. Kunetka (KDU-ČSL)
MVDr. V. Šmíd (ODS)
V. Šimík (ODS)
J. Lampa (ODS)
Ing. M. Pilich (nez.)
F. Horák (nez.)
Z. Španihel (Svaz boj. za svob.) J. Cikryt (nez.)
Z. Zima (ODS)
JUDr. A. Poučová (ČSSD)
V. Toman (konfed. pol. vězňů)
Na tento dopis obdržela občanská komise následující odpověď:
Vážení pánové,
reaguji na Váš společný dopis zabývající se problematikou návrhu zákona o občanských bezpečnostních komisích, který vláda neschválila! Nevím, zda mé mínění budete akceptovat, avšak mohu Vás ujistit, že se tímto problémem vláda zabývala nesmírně důkladně.
Narozdíl od Vás jsem přesvědčen, že revoluční období již skončilo. Není nutné se utkávat s jakýmsi protivníkem, spíš musíme řešit potíže, které nám zůstaly z minulé éry. ODS i její partneři ve vládě prostřednictvím programového prohlášení, vycházejícího z předvolebních programů ve vládě zúčastněných stran, zcela jasně vytýčili směr, kterým se bude republika ubírat. Nabízí řešení a postupné zlepšování pro všechny oblasti života v návaznosti na reálné možnosti státu. Počínaje přitom hlediskem ekonomickým (které je, ať to zní příjemně či naopak, prioritní z důvodů realizace všeho ostatního) a konče úvahami o kvalitě lidí.
Vážení pánové, domnívám se, že by bylo rozumné a prospěšné uvědomit si veškeré změny, kterými naše republika v uplynulých třech letech postupně prošla. Uvědomit si, že po letošních červnových volbách jsou ve vládě, na ministerstvech i v poslaneckých sborech ti lidé, kteří byli zvoleni v demokratických volbách. Musíme si uvědomit, že je nutné dát těmto našim představitelům důvěru, věřit v jejich odborné znalosti, věřit v to, co dělají. Rozhodla-li se vláda doporučit zrušení komisí, měla pro to své dobré důvody.
Závěrem Vás mohu ubezpečit, že ministr vnitra, ani žádný jiný, nezůstává osamocen. Veškeré materiály projednávané ve vládě jsou posuzovány odborníky, kteří se v žádném případě nerekrutují z tzv. "starých struktur". Navíc u tak složitého problému, jako je tvorba koncepce resortu ministerstva vnitra, je moje pomoc ministru Rumlovi samozřejmostí.
S pozdravem
Václav Klaus (ODS)
Vážení pánové,
skutečně upřímně vám děkuji za váš dopis. Otázkou bezpečnostních komisí jsem se dostatečně důkladně zabýval zejména při jednáních s mými nejbližšími přáteli z České národní rady. Strávil jsem řadu hodin diskusí a znám veškeré argumenty pro a proti. V současné době však mohu udělat maximum ve svém resortu a tento problém jej skutečně, jak jistě sami cítíte, značně překračuje. Mohu se o vašem dopise zmínit panu ministrovi Rumlovi, ale nemohu v této věci více udělat. Beru jej ovšem jako vyjádření názoru, který rozhodně nelze pominout. Děkuji vám za důvěru. S pozdravem
PhDr. Jindřich Kabát (KDU-ČSL)
ministr kultury
České republiky
Vážená dámo, vážení pánové,
seznámil jsem se s Vaším dopisem, v němž reagujete na zatím neskončený legislativní proces při vymezení působnosti občanských bezpečnostních komisí.
Skutečnost, že vláda ČR neschválila návrh zákona o občanských bezpečnostních komisích, předložený ministrem vnitra, neznamená zpochybnění obětavé práce jednotlivých občanských komisí a jejích členů. Tak jako Vám, i členům vládní koalice jde o vytvoření takových záruk bezpečnosti občanů, které vycházejí z principů demokratické společnosti a které vyloučí neoprávněné represivní zákroky vůči občanům známé z dob minulých. Tomu odpovídá i snaha, aby výsledkem probíhajícího procesu byla účinná ochrana práv a svobod občanů.
Chtěl bych Vás ujistit, že při své práci ve vládě ČR přihlížím ke všem iniciativám, které jsou zárukou demokratického vývoje v naší zemi.
S pozdravem
Vladimír Dlouhý
ministr hospodářství
Vážený pane doktore,
odpovídám tímto na dopis podepsaný všemi členy okresní občanské bezpečnostní komise dne 27. 10. 1992 v Novém Jičíně. Obsah dopisu jsem si zapamatoval a mohu Vás ubezpečit, že jeho myšlenky ve vhodném okamžiku jednání vlády uplatním.
S pozdravem
Petr Piťha (KDS)
ministr školství,
mládeže a tělovýchovy
České republiky
Vážený pane,
děkujeme Vám za názor a projevenou iniciativu. Náš poslanecký klub ODA jako jediný reagoval na odmítavé stanovisko vlády tím, že bude i nadále prosazovat návrh zákona o občanských bezpečnostních komisích, jako poslaneckou iniciativu. Bohužel je nutné uznat, že v tuto chvíli nás zahrnují i důležitější věci. Přesto se budeme snažit co nejdříve přijít s novou iniciativou, prosíme však o trpělivost.
Budeme se snažit najít způsob občanského vlivu v Policii ČR, který by méně připomínal některé špatné občanské komise z minulých let. Přijetí tohoto zákona nezáleží pouze na nás, ale i na rozhodnutí v ostatních koaličních stranách.
V úctě
Oldřich Kužílek
předseda poslaneckého
klubu ODA v ČNR
Vážení přátelé,
předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL v ČNR přednesl Vaši žádost ze dne 27. 10. 1992 v klubu. Poslanci jsou s Vámi zajedno v tom, že občanské komise by měly být zachovány.
JUDr. Výborný mě pověřil, abych Vám jeho jménem sdělil, že poslanci KDU-ČSL budou usilovat o přijetí zákona o občanských komisích, ale přestože již existuje návrh takového zákona, nelze zaručit, že bude brzy projednán, protože ČNR je v současné době zahlcena projednáváním smluv se SR, zákony ze sociální oblasti, daňovými zákony, ústavou. Poté se klub k Vaší žádosti vrátí. Předneste, prosím, toto sdělení na schůzi Vaší bezp. komise. S pozdravem
Pavel Vybíhal
tajemník klubu poslanců KDU-ČSL
Z důvodové správy k návrhu zákona o Občanských komisích, který byl vládou na podzim 1992 odmítnut:
" Hlavní požadavky, kladené společností na policii byly po pádu totalitní moci tyto.
"- změnit ji z nekontrolovatelného ideologizovaného mocenského nástroje ve zřetelně strukturovaný a odpovědný orgán státní správy nepodléhající ideologickým vlivům,
- udržet její dostatečnou výkonnost při zajišťování pořádku a boji s kriminalitou,
- zbavit se vnitřních tendencí k návratu starých pořádků, a to jak ve významu politickém tak profesionálním,
- otevřít se kontrole veřejnosti." Dále se v důvodové zprávě uvádí:
" Dnes, kdy některé z těchto požadavkiů již byly více či méně splněny, je třeba přehodnotit funkci institucionalizovaného vstupu veřejnosti do policie. Toto přehodnocení musí podle našeho názoru vycházet ze zhodnocení skutečného stavu policie... Pod tímto úhlem pohledu je třeba vedle výrazných zlepšení v policii konstatovat na druhé straně:
- Zvýšení profesionality policistů, zejména na úrovni řízení a velení, managmentu policejní práce, koncepce rozvoje policie a systémový přístup k překonání nedostatků zdaleka neodpovídá požadavkům, kladeným na policii veřejností...
- přes analýzu ministra vnitra, podle které v Policii ČR nehrozí výraznější angažování policistů proti demokratickému vývoji, nás musí znepokojovat nedostatek zřetelného zájmu o proměnu policie v efektivní demokratickou složku státní správy...
- jde o následek určitého sebepojímání policie. Model, ve kterém policie sebe samu vnímá jako složku v podstatě vydělenou z ostatní občanské společnosti...tento model není dost intenzivně nahrazován modelem, který se opírá o otevřenost a z této otevřenosti čerpá vyšší efektivitu. Zdroje a inspiraci k této proměně policie sama v sobě jen velmi těžko hledá." Tento návrh zákona tedy neprošel, zato byl, a to na posledním zasedání ČNR před volbami, schválen zákon o služebním poměru příslušníků policie ČR, ve kterém jsou vypuštěna ustanovení o občanských bezpečnostních komisích (viz zák. 169/90 Sb.), stejně jako z ustanovení ş 100, odst.1, bylo vypuštěno písmeno g, t. zn. nezpůsobilý pro další výkon služby, který umožňoval polici zbavit se, spoluprací s totalitní mocí nejvíce zkompromitovaných, příslušníků policie.
Přijetím této právní normy bylo uzákoněno vyplácení odchodného všem policistům, tedy i těm, kteří musejí odejít na základě t. zv. malého lustračního zákona.
Tento zákon tedy, a to jen v tomto bodě, připravil stát a nás všechny o cca 32 milionů korun, které byly těmto policistům vyplaceny (na základě "malého lustračního zákona muselo z policie odejít cca 1 500 policistů). V době kdy se nedostávají prostředky pro odškodnění politických vězňů, na školství a zdravotnictví, odměňuje náš stát štědře nehorlivější exponenty totalitního režimu v řadách policie.
V předvolebních slibech ODS figurovalo i zajištění občanské kontroly policie. Místopředseda ODS P. Čermák i ministr vnitra J. Ruml před volbami mnohokrát veřejně prohlásili, že v případě, že ODS bude mít dostatečnou moc prosadit uzákonění činnosti občanských komisí, učiní to.
Od voleb uplynuly 4 měsíce a koaliční vláda odmítá příjetí zákona o občanských komisích. Inu, sliby - chyby.
Dnes, tedy 16 měsíců po volbách, je bezpečnostní situace velmi vážná. Proces přeměny policie v profesionálně zdatnou a demokracii sloužící státní složku probíhá velmi pomalu a nespokojenost veřejnosti s činností policie vzrůstá. Vzrůstající kriminalita se stává faktorem, který bude hrát důležitou roli i při blížících se komunálních volbách a volbách do senátu.
Potvrzuje se, že policie zatížená dědictvím totalitní praxe, nemá dostatečné vnitřní zdroje ke své nezbytné přeměně ve skutečně fungující složku státní správy demokratického typu. Praxe ukázala, že účast veřejnosti na tomto procesu, založená na legislativním základě, je nezbytná.
Občanské komise tento proces účasti veřejnosti na tvorbě policie demokratického státu úspěšně započaly. Dnes dále pracují jako občanská iniciativa, jejíž vliv je však zcela závislý na tom, zda příslušní policejní funkcionáři projeví zájem o spolupáci s ní. Vzhledem k současnému stavu bezpečnosti občanů, vzrůstající kriminalitě, rostoucímu vlivu mafií atd. atd., je třeba skončit s tímto stavem a dát jejich činnosti nezbytný právní základ. 14. listopadu se v Praze uskuteční celostátní konference Občanské iniciativy Občanské komise. Lze jen doufat, že podněty a zkušenosti delegátů k uzákonění občanského vlivu a kontroly v polici, budou konečně vzaty vážně vládou i parlamentem. Pavla GRÜNTHALOVÁ