--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vydra Luboš
Název: Ne každý nemá vlast, jako ty, B. K. !
Zdroj: NN Ročník........: 0003/026 Str.: 013
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: . . Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Luboš Vydra Motto: Buďme Češi, ale nemusí to zrovna
nikdo vědět.
(nadporučík Lukáš z Dobrého vojáka Švejka)
V prohlášení OF Mnichov, SRN, z června 1992, které podepsala i naše přítelkyně Sidonia Dědinová, se mimo jiné praví, "že OF Mnichov nemůže za Mnichovskou dohodu. Svou nevinu odůvodňuje především tím, že v oné neblahé době 96 % jeho členů ještě nebylo na světě." Protože B. K. vytváří dojem obdobné kolektivní viny, že můžeme všichni za vyhnání sudetských Němců, dovoluji si za redakci NN prohlásit, že v době odsunu a vyhnání sudetských Němců nebylo 80 % našich redaktorů ještě rovněž na světě, 18, 222...% bylo ve věku kojeneckém, pouze 6, 666...% ve věku školním. Místopřísežně také prohlašuji, že nemám žádnou movitost po Němcích. Nemohu se však vyhnout dojmu, že tak jako čtyřicet let panoval jednostranný názor odsuzující sudetské Němce, tak je nám dnes předkládán názor opačný, stejně jednostranný. Že se to našim čtenářům silně nelíbí, dokazuje jak množství telefonátů, tak dopisů, které naše redakce na seriál B. K. "Češi, Němci a Evropa" obdržela. Přestože jsem v hloubi srdce spíše kosmopolita, stejně jako B. K., který si to patrně v tisku ale nepřizná a ze zlosti na bolševiky horuje pro sudetské Němce (není fašista, jak píší někteří anonymové!), nemyslím, že by ani některé mé obavy z Německa měly být tak zcela neoprávněné. Němci po válce opět ukázali, že jsou neobyčejně schopný, pořádný a pracovitý národ. Je pravda, že se vyrovnali se svojí nacistickou minulostí a stali se pro Evropu příkladem demokracie. Čechy také na konci století 19. a před druhou světovou válkou nezůstávaly za Německem pozadu. Stalo se však nenapravitelnou tragédií, že byl tento proces přerušen, protože dnes se nám již nedostane příležitosti se vzpamatovat. Německý kapitál je příliš silný, než abychom si mohli po jeho boku vytvořit kapitál vlastní. Věc je vyloženě donkichotovská, neboť ani jeho základy vlastně nejsou v rukách pokračovatelů demokracie předválečné, ale v rukách bolševiků. NN a naši přátelé nemají žádný podíl na Plzeňském Prazdroji, či Škodovce, může nám tedy být svým způsobem jedno, jestli budou tyto závody v rukách schopných Němců, či bývalých bolševiků. Ale z jistého hlediska to jedno není, stejně jako by Němcům nebylo jedno, kdyby většinu jejich velkých podniků vlastnili nepotrestaní nacisté spolu s Američany, kdyby marka měla dosud poválečný kurs, a když by chtěli jet do svých hor na rekreaci, aby se nejdříve horko těžko sháněli po dolarech. Být totiž párii ve své vlastní zemi není příjemný úděl.
Není na místě hledat v našich obavách jakési "čecháčkovství". Každý národ má právo na svůj patriotismus, který na rozdíl od modlářského nacionalismu je ctností, kterou je záhodno pěstovat stejně jako rodinnou lásku apod. Stačí si uvědomit, že ten, kdo má rád zemi, ve které žije, nemusí ostatními národy pohrdat, nebo je mít v nenávisti. Ten, kdo je nucen rozhodnout se volit a rozhodne se dát svému krajanovi přednost před cizincem, není ještě nacionalista. Každý člověk má totiž právo dbát především o lidi sobě blízké, aniž by tím sledoval nadřazenost té, či oné rasy, či národa. - Nemůžeme ale vytýkat ani úspěšnějším Němcům, že výhodnější příležitosti přenechají svým lidem. - Kdo popírá, že člověk by se měl především starat o blaho svého domova a vlasti, jenom nepřímo tvrdí to, co nám po léta vtloukali do hlavy bolševici všeho druhu: "Miluj svůj kolektiv, třídu, lidstvo!" Takže zdravé sebevědomí je skutečně na místě.
Je pravda, že na rozdíl od situace po první světové válce měli Němci konečně možnost vykompenzovat svoji porážku prosperitou. O to znepokojující jsou však dnes stále častější výroky některých extrémistů v landsmanšaftech jako třeba Horst Rudolf Übelacker, G. Gaigg a jiní prohlašují např., že vyvraždění Lidic bylo podle mezinárodního práva normální válečnou záležitostí a zcela neomaleně zlehčoval historickou zodpovědnost sudetských Němců za rozbití Československa. Také v německém Svazu vyhnanců narůstá nespokojenost s "včerejšími" funkcionáři, píše Berliner Zeitung. Zatímco pro realisty v tomto hnutí nemá právo na vlast nic společného s územními nároky, část vyhnanců již "větří zradu Bonnu a šíření škodlivého bacilu ve vlastních řadách". Předseda Svazu Herbert Czaja připomněl svůj nejnovější požadavek na revizi východních hranic Německa a žádal "novou východní politiku", která by zajistila navrácení 114 000 čtverečních kilometrů území ve Východním Prusku, Pomořanech a Slezsku. "Balancování mezi obranou hraničních smluv s východními sousedy a hlasy osmi milionů vyhnanců, které by mohli odevzdat při volbách 1994 unionistickým stranám CDU/CSU, vyžaduje kus odvahy", sděluje list. Co nechce B. K. slyšet a o čem nepsalo Rudé právo, ale 26. 10. 1993 Telegraf, v článku "Německo rok po Rostocku", je skutečnost zveřejněná spolkovým ministerstvem vnitra ve Wiesbadenu, že po půlroční bilanci "počet pravicově extrémně motivovaných trestných činů vzrostl o 74 procenta". B. K., obávám se, že dnes tu jde již hlavně o něco jiného, než je návrat sudetských Němců do staré vlasti. Stačí nám pohlédnout na mapu tiskového obchvatu společnosti Neue Passauer Presse z Bavorska, která začala svoji činnost za pomoci našich bolševiků rozvíjet tiše a distingovaně. A tam, kde je pohraničí, je dnes zóna volného obchodu, jakýsi Hongkong. Patrně tu totiž ve skutečnosti jde o legalizaci práva na zisk z tohoto tak nadějně již obchodně prosperujícího území, které zatím vlastní Němci na česká jména. Musí se totiž dělit o zisk. Zrušení platnosti Benešových dekretů pak vede k vytvoření jiného pohledu na II. svět. válku a revizi jejího výsledku. Němci totiž nesnesou pomyšlení, že bylo poraženo Německo, zatímco s porážkou nacismu souhlasí spolu s Evropou. Nebo nedala by se z něho, protože je beztak zdevastované, udělat na vrácených pozemcích grandiozní skládka toxických odpadů pro Německo? Zaplavuje se jim již Rumunsko, proč ho neukládat u nás? Dnes již začíná být jasné, že při současném tempu ničení životně důležitých zdrojů, věk prosperity se blíží ke konci. Německo se proto nebude moci vyhnout ekonomickému zasahování u svých východních sousedů z důvodů vlastní přelidněnosti a vzrůstající nezaměstnanosti. Pokud se tomu nebudeme bránit, přinese to ochromení naší iniciativy, která se ještě po více jak čtyřiceti letech vlády bolševiků zcela neobnovila. Důsledkem ovládnutí českého regionu německou ekonomikou bude pak jen prudký vzrůst nezaměstnanosti u nás.
Závěrem: Milý B. K., chce to mít lepší nervy a nepodléhat hned hněvu, když má někdo na věc jiný názor. Zkusils už počítat do deseti, nebo cucat hašlerky?