--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Karel Bedřich
Název: Armádní proměny aneb kdo je plk. Jan Kříž
Zdroj: NN Ročník........: 0003/027 Str.: 016
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: . . Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

O neutěšeném stavu obrozené české armády toho sice už bylo napsáno dost, ale stále to jaksi nestačí. Hluší a slepí zůstávají zejména kompetentní činitelé v jejichž moci je možnost neblahý běh věcí změnit.

Personální pohovory nařízené rozkazem MO č. 23/1993 probíhají plným tempem (- skončit by měly do konce roku) a výsledky vcelku odpovídají nejhorším prognózám. Téměř všichni poznamenaní procházejí bez úhony, a není divu, vždyť i jejich nadřízení prošli a byli prověřeni svými nadřízenými ...

Směřujeme zkrátka plnou parou do NATO. Bohužel někteří poněkud retardovaní vládní činitelé si marně lámou hlavu nad prohlášením amerického ministra obrany L. Aspina, že jaksi spěchat ještě netřeba ... Čím to asi bude, pánové ? Protentokrát však ponecháme naše nejvyšší jejich hlubokému zadumání a podíváme se na zoubky Svazu důstojníků z povolání, zejména jeho šéfovi plk. ing. J. Křížovi.

Svaz politruků z profese

Titulek není žádnou nadsázkou jak by se mohlo na první pohled zdát. Pokud by totiž byla sestavena statistika vojenských odborností členů SVP, nepochybně by skupina těchto poněkud zvláštních bytostí tvořila nezanedbatelnou část členstva.

SVP prošel několika etapami, které však nelze nazvat vývojovými neboť k žádným změnám - pokud nepočítáme změny k horšímu - nedošlo. Patrně doživotním předsedou se stal už při založení SVP plk. ing. Jan Kříž - osobnost věru na výši - o němž bude řeč dále.

Svaz přežil období federální a po zániku neslavné ČSFR dospěl k fázi české. V únoru letošního roku se konala Na Valech konference SVP, které se mimo domorodé pohlaváry účastnili i hosté ze zahraničí. Mezinárodní instituci EUROMIL jíž je SVP členem, a která sdružuje vojenské organizace z řady evropských států, zastupoval samotný pan president Rottbol, Bundeswehr byl reprezentován plk. Wenzelem.

Členy přípravného výboru staronové organizace se stali, mj. pánové plk. ing. J. Kříž, plk. vv. J. Novák (- veřejnosti známý přeplaváním lamanšského průlivu), JUDr. P. Chalupný (- ředitel obch. firmy ARMAT s.r.o.), plk. Příkopa (min. financí ) a řada dalších více či méně známých osob. Konference proběhla k plné spokojenosti zúčastněných a předsedou se stal opět náš známý plk. Kříž. A právě jeho osobě je věnováno celé naše vyprávění.

ARMAT s.r.o.

Pro nezasvěcené pouze několik stručných poznámek o obchodních aktivitách SVP, jehož dítětem se stala obchodní společnost ARMAT s.r.o., firma kšeftující se Západem i Východem, kam dodává výzbroj i techniku všeho druhu. Spřízněna je i s další neméně známou firmou X-trade, která proslula kromě kšeftů s Kaddáfího Libyí i neméně pochybnými obchody s nemovitostmi, které před časem patřily armádě. Na jakém základě obě společnosti vznikly a nakolik legální bylo působení důstojníků v obou firmách, když i bývalý MO L. Dobrovský potvrdil zákaz nedovolující vojákům z povolání uzavírat vedlejší pracovní poměr i jakoukoli podnikatelskou činnost, se už asi nedozvíme.

Neméně zajímavá je však účast čelných činovníků SVP v ARMATu. JUDr. P. Chalupný, jak bylo uvedeno výše, je ředitelem společnosti, plk. ing. J. Kříž prokuristou stejné firmy (- s platem cca 25.000 Kč, konečně proč by si k ubohé penzičce nepřilepšil), p. Příkopa jr. (- syn plk. Příkopy z min. financí, věrného přítele JUDr. Chalupného) čile obchoduje právě s ARMATem. Mimochodem členem správní rady je i bývalý nám. MO pro sociální a humanitární věci PhDr. Ant. Rašek ...

Strmá kariéra zasloužilého normalizátora Abychom zachytili samý počátek zářného vzestupu soudruha Kříže k metě nejvyšší, musíme se vrátit o více než 3O let do minulosti.

V roce 1958 sloužil tehdejší poručík Kříž jako velitel strážní roty v útvaru 7333 v Dětřichově n. Bystřicí a zdárně postupoval ve funkcích, aby se r. 1969 stal velitelem útvaru. Časová shoda s počátkem nejtvrdší normalizace v období, kdy začali skalní bolševici opět mašírovat, nebyla náhodná. Křížův postup do funkce byl rozhodně zasloužený, on sám byl jedním z mnoha uvědomělých soudruhů, kteří ruskou okupaci nadšeně přivítali, stejně jako příležitost se přes mrtvoly dobrat kariéry. Ambice nadějného komunistického oficíra nebyly nikdy ukojeny natrvalo, žádné skrupule mu totiž nebránily použít jakýchkoliv prostředků, mezi něž patřila i likvidace nepohodlných kolegů.

Případ majora Spissara

Osud svede leckdy dohromady i osoby, které nemají mnoho společného a jsou si natolik nepodobné, že konflikt mezi morálkou a bezcharakterností se stane nevyhnutelným. Záleží jenom na vhodném místě a čase ...

Miroslav Spissar poznal tehdy ještě mladého důstojníka Kříže v dětřichovské posádce, kde působil jako technik (- náčelník pro leteckou munici). Již tehdy se Kříž projevil jako nadmíru ambiciózní člověk, přičemž jeho touhu uspět za každou cenu bylo možno nazvat pustým egoismem.

Roky příliš nevzrušeně plynuly a čas se nachýlil k osudovému létu 1968. Po krátkém období mírného oteplení v rámci partajních mezí, kdy umírněné bolševické křídlo zastoupené Sášou Dubčekem provozovalo hru na demokratický socialismus, přišel srpen a s ním i vystřízlivění posledních důvěřivců v nezvratnost cesty k "socialismu s lidskou tváří".

Dětřichovské jaro

V této pohnuté době šéfoval útvaru pplk. Pilich, který dusné srpnové dny trávil s rodinou v Jugoslávii. Díky nejasnostem a zmatkům provázejícím okupaci se mu rekreace protáhla o čtrnáct dnů a tím si samozřejmě podepsal svůj ortel. Po krátké době byl nahrazen gen. Štikou, jemuž nechybělo svědomí a byl proto hned po Husákově nástupu k moci na jaře 1969 vyhozen. Jeho nástupcem se stal Kříž a následky na sebe nenechaly dlouho čekat.

Ruská armáda se jako plíseň rozlézala po celé zemi a část dětřichovské posádky měla připadnout okupantům.

Krátce po 21. srpnu svolal mjr. Jansa partajní schůzi za účasti kpt. Sáňky, npor. Buchara, kpt. Šindeláře, mjr. Spissara a dalších, kde navrhl resoluci o odmítnutí použít zbraní proti občanům republiky a požadující odchod okupantů, ve které se rovněž počítalo s vyhlášením československé neutrality. Souhlas se zněním resoluce se některým účastníkům stal později osudným ...

Předáním části objektů byl pověřen právě on a vše bylo skončeno k 15. říjnu 1968. Celý postup byl ryze formální a mjr. Spissar dal ruským důstojníkům jasně najevo, že se s nimi mimo služební záležitosti nehodlá dále stýkat.

První signály ...

Již krátce po nastěhování nevítaných podnájemníků se major Spissar stává nepohodlnou osobou a v březnu 1969 mu potvrzuje jeden z příslušníků VKR, že je na indexu ... Novopečený šéf útvaru začal okamžitě spolehlivě fungovat a na jeho nátlak je oportunista Spissar na 4 měsíce přeřazen do kádrové dispozice MO. Po osobní návštěvě na min. obrany byl znovu zařazen do funkce. Stejná doba mu však později chyběla ke splnění podmínek na vojenskou penzi v I. důchodové kategorii.

V hodnocení, které předcházelo jeho přeřazení do kádrové dispozice byl označen za "nositele pravicově oportunistických názorů a hluboce rozporných až kontrarevolučních postojů v r. 1968 ..."

Kříž ve funkci velitele útvaru s nevšední aktivitou a nejtvrdším způsobem uplatňoval tzv. posrpnový konsolidační proces v armádě. Přímo ovlivnil svého ZVP a předsedu ZO KSČ při zpracování seznamu protisocialistických živlů v útvaru a podle něj se také postupovalo při partajních pohovorech v roce 1970. Kromě mjr. Spissara se zasloužil o propuštění ještě dalších tří důstojníků posádky.

Předsedou prověrkové komise se stal kapitán Pasker, jehož velkým přáním bylo získat funkci M. Spissara (- to se mu po jeho likvidaci nakonec podařilo, ale pro neschopnost byl později odvolán ...).

Zdravé jádro...

Partajním prověrkám předcházel velký mejdan, na kterém se skalní soudruzi připravovali k akci očisty rodné strany od nekalých živlů.

Našemu delikventovi byla položena pouze jediná otázka: měl jmenovat lidi, kteří podobně jako on sám byli proti Rusům. Odpověď odmítl s dovětkem, že není žádný konfident. Tím se samozřejmě vrchovatě naplnila míra a byl vyvržen. Na oslavách Dne ČSLA, které mu bylo milostivě dovoleno zorganizovat (-ironie hodná věrných marx-leninistů), byl veřejně čteným rozkazem - za účasti místních občanů - zbaven funkce a kpt. Pasker jmenován jeho nástupcem. Současně mu byl zakázán vstup do kasáren (-musel se zdržovat v místnosti bývalé svobodárny). Až do 30. dubna 1971 byl bedlivě sledován nejen v kasárnách, ale i mimo službu. Všechny informace o jeho pohybu se sbíhaly u Kříže a ostatním příslušníkům útvaru bylo zakázáno se s ním stýkat. V obci byl veřejně označen za kontrarevolucionáře a nikdo z kolegů důstojníků neodpovídal na pozdrav ani jeho dceři.

Odchod do civilu

V té době byl z armády definitivně vyhozen a začal se zajímat o civilní zaměstnání. Nejprve navštívil rýmařovský OKAL a od své dubnové návštěvy čekal na vyrozumění, teprve po urgenci na odboru pracovních sil mu bylo sděleno, že po prostudování kádrových materiálů nemůže být přijat. Mnohem později se dozvěděl, že jeho nepřijetí předcházela návštěva kpt. Tomáška, který OKAL na popud Kříže navštívil a poskytl potřebné informace (...).

Podobným způsobem bylo proti jeho přijetí intervenováno i v Moravskoslezských vřídlech Mor. Beroun a Moravii Dvorce, kde se také ucházel o zaměstnání. Nakonec byl proti vůli dětřichovských "přímluvčích" přijat do Granitolu v Mor. Berouně, kde pracoval až do r. 1984, kdy vážně onemocněl a odešel do invalidního důchodu.

Dětřichovské peripetie

Pronásledování celé rodiny však neskončilo jeho odchodem z armády. V roce 1971 se na kádrové oddělení Granitolu dostavil na popud plk. Kříže pracovník VKR útvaru kpt. Zajíc, se sdělením, že M. Spissar odmítá spolu s celou rodinou jít volit (...).

Místní dění bylo - a do jisté míry je i dodnes - zcela ovládáno pplk. Křížem. V roce 1974 ovlivnil i propuštění paní Spissarové z funkce účetní MNV, kde byla zaměstnána na poloviční úvazek. Totéž se opakovalo ještě v r. 1981, kdy znovu nastoupila do zaměstnání a plk. Kříž nutil tehdejšího předsedu MNV, aby ji nepřijímal.

Po celou dobu, až do odchodu Kříže z Dětřichova, se diskriminační zásahy vůči rodině M. Spissara střídaly s různou intenzitou. Jeho vliv se projevil i při tzv. modernizaci bytových jednotek, kdy bylo p. Spissarovi (- po několikerých stížnostech na VLK Bruntál) milostivě umožněno zmodernizovat si byt vlastním nákladem ...

Nezůstalo však pouze u stavební činnosti; Kříž ovlivňoval i umístění dětí v mateřské školce, na jeho popud byl vyhozen i místopředseda MNV a žádný podvod mu nebyl cizí. Kříž junior, který v opilosti způsobil dopravní nehodu, nebyl ani vyšetřován a byla mu v plné výši vyplacena havarijní pojistka.

Pro své pochybné metody Kříž vždycky dokázal využít slabosti druhých či podřízenosti příslušníků útvaru a jeho jednání bylo typické bezohledností, se kterou uspokojoval své nemalé ambice. K jeho vzestupu sloužila samozřejmě i partajní legitimace a v rodné straně dosáhl nemalé funkce, stal se předsedou ideologické komise KRK OV KSČ v Bruntále a později byl zvolen i poslancem ONV. V roce 1986 odchází do Prahy, aby se po listopadu opět vynořil, tentokrát jako předseda SVP ...

Cesta ke spravedlnosti

Krátce před volbami v roce 1990 spatřil M. Spissar ke svému údivu Kříže v televizi. Nedlouho poté mu kdosi neznámý vhodil do poštovní schránky článek pojednávající o našem čerstvém demokratovi, který byl nadmíru aktivní i ve vojenské Obrodě (SVO).

Pan Spissar sedl a napsal tehdejšímu NGšt gen. Slimákovi dopis, ve kterém vylíčil svoje osudy po propuštění z armády a popsal i normalizační aktivitu plk. Kříže. Kopii zaslal na vědomí představiteli SVO gen. Bizíkovi, další průklep obdržel i gen. Roule.

Napsal i otevřený dopis, který byl zveřejněn v Obraně lidu. Svůj příběh později vypsal podrobně a vše poskytl tehdejšímu šéfredaktorovi OL s tím, aby text předal přípravnému výboru SVP, ten však v mezidobí věc patrně projednal s plk. Křížem a ze všeho sešlo. Redaktorka D. Nová z Obrany lidu, která navštívila M. Spissara v Dětřichově zplodila naprostý blábol, ve kterém o blahodárném působení exnormalizátora Kříže nebyla ani sebemenší zmínka.

M. Spissar se však nevzdal a podařilo se mu dosáhnout návštěvy zástupců SVO v Dětřichově. Tehdy se na scéně objevil náš zasloužilý plavec plk. vv. J. Novák, jenž se místních občanů na Kříže intenzivně dotazoval. Ti, kteří s ním přišli do styku později vyprávěli, že jeho dotazy se nápadně podobaly spíše zastrašování (...). Konečně nebylo ani divu, soudruh Novák byl vždy kovaným bolševikem a dodnes je zaměstnán v aparátu ÚV KSČM ...

V téže době probíhaly i atestace vojáků z povolání, přičemž řízení s plk. Křížem proběhlo za účasti gen. Bendy, gen. Ščepity a plk. gšt. Romana, předsedou komise byl plk. Miloš Miler. Šetřením jeho dřívější činnosti se kromě plk. Nováka zúčastnil i plk. Štětka (SVO), jenž jako jediný podal pravdivý obraz Křížova působení před listopadem 1989. Tím si pochopitelně mnoho přátel mezi Křížovými souvěrci nezískal, konečně jako nestraník by stejně neměl šanci ... Rozhodování atestační komise neovlivnil ani autentický dokument, ve kterém Kříž udává mjr. Spissara VKR a jenž je součástí osobního spisu. V dokumentu udání odůvodňuje tím, že mjr. Spissar podepsal petici o neutralitě a proto ho oznámil VKR (!). K tomu už není třeba cokoli dodávat. Snad pouze to, že předlistopadovou činnost plk. Kříže je třeba posuzovat podle zákona 198/1993 Sb. o protiprávnosti komunistického režimu, čímž by měl být dán zároveň podnět pro zahájení trestního stíhání místně příslušnou prokuraturou.

Epilog

Místo obšírného doslovu můžeme causu Kříž uzavřít jednou z otázek M. Spissara, které v roce 1990 (...) adresoval ministrovi obrany a předsedovi i členům atestační komise NVTZ ČSA.

"Jak vysoko je ceněna na MO ČSFR čest a morálka pracovníků ...kteří vykonávají nejvyšší funkce v armádě ? Dnes již není třeba, aby takový pracovník byl povinen jít osobním příkladem ...?

Za činy v letech 1968-1989 jsou dnes vysocí funkcionáři kladně hodnoceni s nadějí maximálních hmotných požitků v armádě, ale i v následném důchodu ..."

Panu Spissarovi byl vyměřen důchod ve výši 1.880 Kč, plk. Kříž je předsedou Svazu vojáků z povolání a činovníkem s.r.o. ARMAT. A pokud to poslouží i ostatním obětem jako útěcha, musím podotknout, že Kříž není zdaleka jediný, kdo ve zdraví přežil listopadový převrat a těší se vzácné úctě nejvyšších.

Bedřich KAREL