--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vydra Luboš
Název: "Trestanec Šejba" v Českém deníku
Zdroj: NN Ročník........: 0003/027 Str.: 022
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.11.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

"Trestanec Šejba" v Českém deníku

Luboš Vydra

Jeden ze šéfredaktorů Necenzurovaných novin, o kterých rok a půl před svědky prohlašoval, že jsou vysoce profesionální tiskovinou, jedinou svého druhu v ČR, nyní již jako šéfredaktor Českého deníku, dne 1. 11. 1993, v poznámce "Slovo o novinách" napsal: " S odchodem bývalého vedení redakce se přes Českou tiskovou kancelář, druhý program České televize a některé rozhlasové stanice objevila zpráva, že vydavatel přijímá nebo chce přijímat lidi z okruhu Necenzurovaných novin, tudiž že se z Českého deníku údajně stane extrémní a ultrapravicový plátek. Nic takového vašim oblíbeným novinám nehrozí. I nadále se budou pohybovat v rámci pravicového spektra, s jednou změnou: větší možnost dostanou názory v rámci demokratického konzervativního i liberálního zaměření."

Protože novinář musí psát pravdu, i kdyby byla sebenepříjemnější připomínám našim čtenářům, aby si znovu přečetli jak " extrémně" psal František Kostlán v době kdy ještě patřil mezi ty, které dnes zjevně označuje za ultrapravicové extrémisty. Je komické, když dnes tvrdí, co od začátku papouškovali naši protivníci, kteří na rozdíl od něho obvykle nejenže NN často ani nečetli, ale nikdy ani nebyli přímo jejich tvůrci.

Kdo je však ctižádostivý a dokáže plivnout, jak po svých bývalých přátelích tak po své minulosti, ten umí. František Kostlán je však nejspíše přesvědčen, že má k tomu důvod. Před rokem, nedlouho před svým odchodem z redakce NN se totiž s několika dalšími lidmi radil s panem Kudláčkem. Z těchto porad vznikl návrh, aby naše noviny fúzovaly s ČD. V oné době PNS byla v platební neschopnosti, neměli jsme na výplaty, proto Petr Cibulka určil, že budou nižší. Současně odmítl fúzi s ČD, neboť k tomuto projektu neměl důvěru. Zrovna tak odmítl požadavky ultimativního charakteru, které mu František Kostlán jako jeho pražský zástupce předložil. Ukázalo se, že jeho nedůvěra byla oprávněná, protože František Kostlán a spolu s ním několik dalších lidí okamžitě redakci NN opustilo, aniž se starali o osud dalšího vydání. Zapoměli rychle nato, že jsme naše noviny dokázali vytvořit právě za cenu naší osobní oběti. Tak provedli vlastně totéž, co nedávno jednacet "svazáků" z ČD. Divím se proto naivitě pana Kudláčka, že jako příklad čestnosti a přímosti uvádí právě Františka Kostlána. Je však ze skušenosti čtenářů NN, tak ČD známo jak pan Kudláček se dovede mýlit ve výběru lidí, proto mne to ani celkem nepřekvapuje. A pak zavděčit se čtenářům osmdesáti tisícového ČD, to vyžaduje určité obchodní schopnosti, které panu Kudláčkovi bezesporu nechybí. Ale to je jeho věc. Přestože Petr Cibulka Františku Kostlánovi ještě před Vánocemi částku doplatil, František Kostlán nastoupil do Telegrafu. A tak jestliže trestanec Šejba odmítl ministrovat za to, že mu nedali knedlík navíc, František Kostlán přestal být antikomunistou, protože dostal opožděně 3000 Kčs. Tento fakt si může každý ověřit, jak z klesající úrovně jeho článků v Telegrafu, které se velmi brzo touto tématikou přestali zabývat, tak z naprosté jeho rezignace na jakoukoliv veřejnou antikomunistickou činnost. Po roce obrací již natolik, že je přijatelný i pro ČD a antikomunistické noviny jsou pro něho pouze extrémní a ultrapravicový plátek. Marně vzpomínám, kdy František Kostlán napsal do našich novin jediný článek, kterým by chtěl pomoci lidem, kteří se na nás ustavičně obracejí, protože jim už nikdo pomoci nechce. Patrně na to nikdy neměl čas. Musel se přece ve svých komentářích více věnovat hlubokomyslným úvahám o cestách pravice. Také proto, že NN dělají advokáta těm, které již nikdo z postkomunistických byrokratů nechce slyšet, jsou extrémistické a ultrapravicové?!

Poznámka Františka Kostlána ukazuje, že je dnes stále ještě dost lidí, kteří zapomínají na to odkud vyšli. A to bývá obzvláště v politice nebezpečné.