--------------------------------------------------------------------------------
Autor: NN
Název: Cenzura v armádě
Zdroj: NN Ročník........: 0003/028 Str.: 029
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 12.10.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Rozepisovat se obsáhle o současném stavu Armády České republiky (AČR) by bylo mrháním papíru. Čtenáři NN jsou o celé problematice armády informováni prostřednictvím seriálu "Quo vadis armádo" a prostřednictvím článků našich dopisovatelů a redaktorů. Dovolte mi proto úvodem jen krátké shrnutí stavu do nějž armáda dospěla po složitých peripetiích od doby "Mnichova". Tedy od doby, kdy jsme měly armádu i se zálohami nad vší pochybnost velmi dobře vycvičenou, stejně dobře vystrojenou, vyzbrojenou na solidní evropské úrovni a v neposlední řadě armádu s velmi dobrou úrovní morálky a kázně. To bylo. Současný stav je méně radostný, neřkuli právě opačný. Vycvičenost armády je navzdory oficiálním tvrzením špatná a výcvik záloh pokud možno ještě horší. Výstroj by vcelku ušla, pokud ji ovšem nebudu hodnotit podle vzhledu vycházkových uniforem vojáků základní služby. Výzbroj odpovídá tomu, co si minulí a často stále ještě i současní rozhodující velitelé a technici spolu s komunistickými politiky totalitní éry nechali vnutit od moskevských vševědů. Nejhůře však dopadla morálka armády, jejímž jedním z projevů je kázeň. Stav je takový, že armáda se ústy svého nejvyššího velitele může chlubit jen několika stovkami vojáků z jednotek UNPROFOR. A dnes už jen dvěma důstojníky ze čtyř, kteří letos začátkem léta s obrovskou převahou vyhráli v severní Itálii celosvětovou soutěž průzkumných armádních hlídek. Zbývající dva už jsou v záloze. Vezmu-li v úvahu, že po návratu z býv. Jugoslávie převážná většina "unproforáků" odchází do zálohy, ti kteří zůstávají jsou příliš často zařazováni, navzdory zkušenostem, na nevýznamné funkce a dále fakt, že ani do výcvikového střediska v Českém Krumlově se zájemci právě nehrnou, je situace nevábná. A to pořád píši o těch příslušnících armády, které její představitelé předkládají občanům na obdiv a kteří kvantitativně představují max. 2 až 3 % z něco víc jak 90.000 sloužících vojáků.
Sametový Baudyš
První ministr obrany České republiky Baudyš (KDU-ČSL) se v době po nástupu do funkce nechal často slyšet, že zkvalitnění armády , její uvedení do efektivní bojeschopnosti a členství v NATO jsou jeho prvořadými cíli. Jeho první kroky, jejichž pomocí chce cílů dosáhnout jsou však více jak pochybné. Evidentně vedou k zakonzervování z totality přetrvávajících trendů, tedy směrem právě opačným než se nacházejí zmíněné cíle.
Prvním krokem min. obrany jsou mimořádná hodnocení (MH) všech důstojníků. To, že "rozkaz", jímž tato hodnocení ministr nařizuje neobsahuje žádná konkrétní kritéria pro posouzení vhodnosti nebo nevhodnosti toho kterého důstojníka pro další službu v AČR, spolu se složením hodnotitelských komisí a mechanismem provedení z něj činí pseudorozkaz. Mimořádná hodnocení, která 10.12.1993 po více jak půlročním "úsilí", přečasto bývalých nomenklaturních kádrů bývalé ČSLA, zcela zbytečné ztrátě času mnoha pracovníků a pracovnic armádní personální služby, končí. Již dnes možno napsat, že výsledek je zcela zanedbatelný. To je v armádě ale stav zcela běžný. Třinácti vyšším funkcionářů a možná ještě několika desítkám dalších, z nižších postů, bylo a ještě bude do protokolů o jejich MH poznamenáno, že jsou pro AČR dále nevhodní.
2.11.t.r. se ministr Baudyš nechal na tiskové konferenci slyšet, že armáda má poněkud značný přebytek vyšších důstojníků a že tedy "některým plukovníkům bude nabídnuto velení četě". Protože výsledky MH evidentně min. obrany nepomohou ve výběru nejvhodnějších plukovníků co velitelů čet, bude min. Baudyš spolu s velící nomenklaturou KSČ v armádě muset asi "rozpoutat" další výběrovou akci. Zaměřenou na výběr plukovníků pro četařské funkce a k přesvědčení občanů o tom, že právě takto nejlépe armáda nakládá s jejich daněmi.
Druhým krokem bylo jmenování nynějšího generálmajora Nekvasila náčelníkem Generálního štábu (GŠ). Pro pořádek dodávám, že se jedná o nejvyššího uniformovaného, zcela svrchovaného velitele AČR. Prostě jiný voják "nad ním není". Skutečnost, že tehdy ještě pan plukovník, spíše však soudruh , musel být komisí pro MH zhodnocen jako důstojník vhodný pro zastávání nejvyšší funkce, byla už tehdy varující a jasně signalizovala ostatním komisím - "projde-li Nekvasil, MUSÍ projít i jemu podobní". To, že osoba gen. Nekvasila kompromituje českou armádu jak před zahraničím, tak i před občany republiky je fakt jehož existenci nelze popřít a ignorovat jej mohou snad jen min. Baudyš a president republiky.
Dopad MH na nižších stupních armádního řízení je podobný a stejně destruktivní. Těm z komunistické nomenklatury, kteří dosud setrvávají na vyšších řídících funkcích, a to je pořád jak uvedeno výše většina, byla dána "via mimořádná hodnocení" definitiva. Důstojníci do čtyřiceti let je nemohou v jejich funkcích ohrozit. Budou prověřováni až po nich a co je ještě důležitější jimi, tedy bývalou nomenklaturou KSČ. Jak luzné, jakáto pohoda ! Z jistoty plyne troufalost. A protože nomenklatura si před listopadem ani v armádě se zákony nepřipouštěla pražádné obtíže, proč by si tedy, s "definitivou" v kapse, netroufla ignorovat zákon i po listopadu.
Cenzura
Koncem října se mi dostaly do rukou dokumenty jež svědčí o tom, že na Vojenské akademii v Brně (VA) došlo ze strany prorektora školy plk.doc.ing. Antonína Řehoře, CSc. k masivní cenzuře 3. čísla školního časopisu Akademické listy (AL). Mělo vyjít s datem 12.10.1993 a obsahovalo v článku "Na rovinu" vedení školy nepohodlnou větu. Hlavně ale číslo obsahovalo, ze strachu posléze neodeslaný, otevřený dopis jehož adresátem jsou poslanci-členové Branného a bezpečnostního výboru Parlamentu ČR. Autorem je prorektor 3. fakulty VA plk.doc.ing. Karla Pichl, CSc. Dopis názorně ukazuje myšlenkové pochody jež se odehrávají v hlavách nomenklaturních soudruhů na VA, jejich vztah k parlamentní demokracii a "nadšení" polistopadovým vývojem. (Dopis spolu s úvodem redakce AL zveřejňujeme na jiném místě tohoto čísla). Následovalo "šrotování" celého nákladu, t.j 1500 výtisků. Podoba s jednáním komunistů, likvidujících nepohodlné tiskoviny, v roce 1969 je čistě náhodná. S datem 15.10.1993 pak bylo vytištěno číslo 3. znovu. V něm byly informace vedení školy nepříjemné nahrazeny jinými, zdaleka ne tak pozoruhodnými.
Kladu si otázku. Je skutečně jen náhodou, že si současný rektor VA plk.prof.ing. František Obermann, CSc. vybral za prorektory "důstojníky" , z nichž jeden byl čtyřikrát evidovaným agentem StB (plk. Strakoš, 2x krycí jméno Seid = 26461 + 646106 a 2x Cyril = 38087 + 808788) a druhý se projevil jako cenzor. Vezmu-li navíc v úvahu, že toto vše se děje za vědomí Akademického senátu školy, prostě žasnu. Na co soudruzi v armádě utrácejí peníze daňových poplatníků?
Varování
Na Vojenské akademii v Brně došlo k poručení Listiny základních práv a svobod, která je v naší republice zákonem ústavním. Došlo k porušení základního politického práva - práva na informace ve vztahu k minimálně několika stovkám občanů, příslušníků VA. Je ovšem také pravdou, že jsou-li práva člověka potlačena i jen vůči jednotlivci v komunitě, je třeba důrazně, ba co nejdůrazněji, pozvednout hlas proti. Je-li dnes právo na informace upřeno několika stovkám občanů, je nebezpečí, že v budoucnu může být toto právo upřeno tisícům a posléze milionům. To už jsme zažili. Zvedám proto hlas a upozorňuji "CENZURA UŽ JE ZASE TU !!!". Zatím se týká jen Vojenské akademie v Brně. Dosud s nevelkým dosahem. Ale pozor, tak jako nemůže být malá vražda, tak není ani malá cenzura. BRAŇME SE !!!
OTÁZKY
Ministře Baudyši, domníváte se, že je náhodou, že se cenzura objevila právě nyní a ve Vámi řízeném resortu ?
Ministře Baudyši, jak dlouho ještě budete "hrát mrtvého brouka" a neodpovíte na otázky položené a zaslané Vám redaktorem B. Karlem ? (NN čís. /93)
Ministře Baudyši, Vaše chování souvisí se stavem Armády České republiky mnohem více než si jste ochoten sám připustit !