--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Grünthalová Pavla
Název: Fronta revoluční samosprávy jde do boje!
Zdroj: NN Ročník........: 0003/028 Str.: 030
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.04.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Možná, že nevíte , že u nás, v roce 1993!, vychází časopis IV.internacionály, nazvaný INPREKOR.
V jeho čísle 21-22, z dubna letošního roku, jsme našli svěží dílko bolševické provenience, nazvané : Diskusní návrh programu připravované " Fronty revoluční samosprávy". Autorem tohoto pozoruhodného výplodu komunistické ideologie je Jaroslav Puchmertl.
Program Fronty máme k dispizici ve dvou variantách. První verze - xeroxovaná - je zřejmě rozesílána zvláště vybraným "věrným bolševikům", druhá verze, která je zejména v pasáži věnované "Sociální revoluci" ochuzena o nejbolševičtější část vyšla ve výše zmíněném časopise. Naše čtenáře samozřejmě neochudíme o tuto lahůdku a proto publikujeme výňatky z té ostřejší verze, která má 15 stran.
Celé dílo se skládá ze tří základních částí, z nichž první je nazvána :"Společenský vývoj v Československu, druhá: "Program sociální revoluce" a třetí: "Přímá demokracie - základní pilíř samosprávné demokracie". Dnes čtenáře seznámíme s ukázkami z prvních dvou částí. Zejména s tím, jak se tato " občanská iniciativa ? " hodlá dostat k moci. V příštím čísle NN se dozvíte, jak hodlá se získanou mocí naložit.
V části první se na př. dozvíme :"Všechny kroky, které v rámci t.zv. privatizace uskutečnil poslušný sluha domácí i zahraniční buržoasie, byrokratický aparát státu, je třeba považovat za nelegální a neústavní. Jedinými hmatatelnými výsledky t.zv. ekonomické reformy, jež pociťují nebo ještě pocítí skutečně všichni pracující, jsou růst zahraničního zadlužení, nevídaný pokles výroby, růst cen, devalvace měny, růst nezaměstnanosti, pokles životní úrovně, únik mozků a likvidace celých odvětví národního hospodářství. ČSFR se tak stala rozvojovou zemí, která je zcela v područí zahraničního kapitálu....Snaha o začlenění do NATO má rovněž jediný cíl... Členství ČSFR v tomto vojenském seskupení by umožnilo zlikvidovat jakákoli masová vystoupení, jež by usilovala o změnu společenského uspořádání a to i za cenu nové internacionální pomoci."
Návod k sociální revoluci
V druhé části se dozvídáme, jak na to: " Jedinou možnou cestou, která odstraní útisk společnosti je revoluce, neboť pouze ona vede ke skutečně demokratické a spravedlivé společnosti. Půjde totiž o odstranění všech parazitujících složek společnosti - především buržoasie coby třídy a byrokracie coby pilíře každého systému, jenž neumožňuje všem občanům rozhodovat a zásadně zasahovat do chodu společnosti." A jak tu revoluci uskutečnit :" V prvních hodinách revoluce je třeba ovládnout mocenskou složku. Je tudíž nutné získat na svou stranu převážnou část vojáků základní služby, koordinovanou partyzánskou formou boje obsazovat skladiště zbraní a vyzbrojovat jimi pracující. V první fázi je třeba rovněž ovládnout body, jež jsou nezbytně nutné pro každodenní život společnosti (vodárny, elektrárny, dopravní uzly, zásobování a pod.) a samozřejmě všechny spojovací a sdělovací prostředky. V průběhu revoluce je nutné neustále útočit. Revoluční síly nesmí ani na okamžik přenechat iniciativu protivníkovi, neboť pasivní vyčkávání zahubí každou revoluci v zárodku. Pracující si musí být vědomi již v průběhu krize stávajícího systému, že je nezbytnou nutností, aby měli k dispozici již v předvečer revoluce takový počet zbraní, jenž by byl postačující k akcím takového charakteru jako je obsazování skladů zbraní."
A kdo že tuto revoluci uskuteční ? : " Revoluce bude aktem spontánní sociální nespokojenosti obyvatelstva , jenž bude vyvrcholením třídních střetů, které budou stále více provázet krizi stávajícího systému."
Úlohu politického seskupení, které by revoluci vedlo, a jehož jméno (zřejmě z vrozené skromnosti) není uvedeno, vidí autor takto :" Jeho úloha spočívá pouze v tom, že by kodifikovalo zájmy pracujících a předložilo alternativní možnosti vývoje společnosti, které by více přihlížely k těmto zájmům utlačovaných."
Recept z roku l9l7, l948 i dnes?! S neomaleností a přímostí až neuvěřitelnou, se zde tedy znovu doporučuje model uchvácení moci bolševiky, který byl použit v Rusku v roce 1917 a s určitou modifikací v únoru 1948 u nás. Možná, že vás při čtení těchto výplodů zachvátil smích a pomysleli jste si, že něco tak pitomého, snad ani nestojí za povšimnutí, že to je směšné a tudíž nijak nebezpečné blábolení chorých mozků potrefených "rudým deliriem tremens", které normální občan nemůže brát vážně.
Problém je v tom, že já si tím nejsem jistá. Demagogické zvýrazňování problémů, které většinu slušných lidí v souvislosti s transformací naší společnosti potkaly a infikování apokalyptické vize, že bude stále hůř, patří k osvědčeným komunistickým metodám získávání pozornosti a vlivu. Stejně jako poukazování na nespravedlnost rozdílnosti majetku a podněcování závisti a nenávisti vůči ostatním členům společnosti, zejména těm, kteří se jakkoli vymykají průměru.
K vlivům, nahrávajícím ultra levicovým silám, je nutno přičíst více než padesát let trvající vládu nedemokratických totalitních režimů u nás (s krátkou pauzou v letech 1945 až 1948), a s tím spojené záměrné pěstování falešného rovnostářství a státního protekcionismu. Stejně jako obtížnost procesu nalezení skutečného občanského statutu a převzetí odpovědnosti za vlastní osud.
Nelze zastírat ani to, že chyby, nedostatky, protiprávní akty, nedostatečné právní jistoty, neutěšená bezpečnostní situace, růst ekonomické moci komunistických a postkomunistických mafií, založených na "špinavých penězích", prosazování politických zájmů jednotlivců a skupin na úkor společnosti jako celku atd., to vše jsou snad omluvitelné, ale nikoli bezvýznamné průvodní jevy naší začínající demokracie. Tyto jevy jsou živnou půdou pro posilování vlivu nedemokratické opozice a to zvláště tehdy, nejsou-li otevřeně přiznávány a seriozně řešeny.
Jednou ze závažných chyb současnosti je i přehlížení činnosti podobných politických seskupení jako je Fronta revoluční samosprávy, které svým zaměřením a programem směřují ke zvrácení demokratického vývoje u nás. Jejich činnost je zcela nepokrytě zaměřena ke zvrácení demokratického systému násilnou cestou, což je v rozporu s platným trestním právem. Přesto, že Generální prokuratura byla na tuto skutečnost upozorněna, nevyvíjí, pokud je nám známo, v tomto případě žádnou aktivitu.
Ultralevicovým komunistickým silám vytváří tato "sametovost" téměř neomezené možnosti pro posilování vlastních pozic. Připadá vám, že "vidím čerta všude" ?
Tak se ohlédněte do roku 1948, podívejte se na výsledky polských voleb, na všemi prostředky vedený boj komunistických sil proti zárodkům demokracie v Rusku a vzpomeňte si, kolikrát jste v poslední době slyšeli : "že je to u nás horší než za komunistů".
Pavla GRÜNTHALOVÁ