--------------------------------------------------------------------------------
Autor: David Radek
Název: Na pomoc občanským komisím
Zdroj: NN Ročník........: 0003/029 Str.: 016
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

II. Organizace OS SNB, jejich složek a systém práce v letech 1977-89

Před založením okresních správ Sboru národní bezpečnosti (OS SNB) v roce 1977, byla na okresech tzv. Okresní oddělení VB a Okresní oddělení StB podřízena příslušným správám kraje. Zastřešující článek - náčelník OS SNB - spolu se svým sekretariátem neexistoval.

Po založení OS SNB (77-78) byla místa náčelníků těchto institucí ve většině případů obsazena bývalými funkcionáři StB nebo absolventy škol KGB v SSSR, tedy prakticky agenty KGB.

Náčelníkovi OS SNB přímo podléhali: sekretariát náčelníka, náčelník vnitřního oddělení s oddělením, zástupce pro věci politické, zástupce pro veřejný pořádek, mobilizační důstojník a tzv. bojař a v rámci něj pracoviště ŠIFRA. Po stránce operativy mu podléhali: náčelník oddělení StB a náčelník oddělení VB. Jednotlivé pracovní a funkční provázanosti mezi těmito funkcionáři a ostatními odděleními či složkami, jsou znázorněny ve schématech, které spolu s touto textovou částí postupně zveřejňujeme. Uveďme si však několik zajímavostí:

- Po stránce utajovaných skutečností byl sekretariát náčelníka OS SNB a jednotliví pracovníci StB podřízeni vnitřnímu oddělení. Náčelník vnitřního oddělení tedy viděl do problematiky StB, kromě toho byl i nadřízeným všem šifrantům a to včetně šifrantů vyčleněných na oddělení StB. - Prakticky nejinformovanější osobou, hned po náčelníkovi OS SNB, byla sekretářka. Z titulu své funkce byla podrobně seznámena s každou zprávou podle rubrik a bází.

- Na rozdíl od sekretářky se mezi jednotlivými referenty a staršími referenty ( R,SR) dodržovala "pokud možno" konspirace, která však "padala" na schůzích ZO KSČ a na poradách, kde se přednášely analytické zprávy i z oddělení StB, takže každý pracovník SNB měl přehled o práci StB a sám jí potom pomáhal každodenní činností při rozpracovávání nepřátelských osob (NO), na které sháněl informace. - Po založení OS SNB byli hromadně vyškoleni šifranti z VB, kteří byli do služeb řazeni tak, aby každých 24 hodin sloužil na dispečinku šifrant a již se nehledělo na to, zda byl zařazen na StB nebo VB. I zde se jedná o provázanost zcela evidentní.

Z výše uvedeného a na základě skutečností dále popisovaných je nemožné oddělovat StB od ostatních složek celého komplexu SNB. Jednalo se o kompaktní a vzájemně provázanou organizaci, ze které byla veřejnosti předhozena pouze část - StB. Většina ostatních příslušníků nadále setrvává na svém, mnozí povýšili a dnes si mnou ruce.

Kontrola OS SNB cestou OV KSČ

Na každém OV KSČ byla zřízena funkce tzv.pomocník vedoucího tajemníka. Byl to člověk podřízený Oddělení státní administrativy (STA) na KV KSČ a 13. oddělení STA na ÚV KSČ. Tato pracoviště byla prakticky nejmocnějšími ve státě a byla známá pod přezdívkou: LOVCI LEBEK. Vedoucího 13. oddělení ÚV KSČ vykonával v době před listopadem 1989 Rudolf Hegenbart, známý též náhlou ztrátou paměti. Prokuratuty všech stupňů, které měly těmto zločincům paměť osvěžit, neudělaly vůbec nic a naopak, prokurátoři sami paměť ztratili.

Pomocník vedoucího tajemníka OV KSČ byl též jediným aparátníkem, který měl oprávnění zúčastňovat se stranických schůzí ZO KSČ VB a StB, kde mohl sledovat odborné a agenturní údaje...atd. Tito funkcionáři prakticky přenášeli na ozbrojené složky (LM, SNB, ČSLA) branně bezpečnostní politiku strany a uplatňovali zde vedoucí úlohu strany.

Činnost StB v rámci OS SNB a její spolupráce s ostatními institucemi na okresech

Samotná činnost StB je dnes vcelku všeobecně známá a proto je třeba informovat veřejnost o tom, s kým a s jakými institucemi StB přímo spolupracovala. Někteří, především vedoucí, zaměstnanci těchto institucí byli dobrovolnými a vědomými (!) - ač nikde neevidovanými - spolupracovníky StB a mnozí z nich měli donašečství v povinnostech vyplývajících z funkce, kterou zastávali.

Jedna z institucí, o které by se mohlo hovořit téměř jako o odnoži StB, bylo na okresech Oddělení pasů a víz (OPV). Pracovníci OPV byli dokonce začleněni do základních organizací KSČ na oddělení StB. Na těchto schůzích byly čteny analytické zprávy, hovořilo se otevřeně o akcích, agentech, výsledcích represí, konkrétních zájmových osobách...atp. OPV provádělo na žádost StB blokaci osob, vyjíždějících do kapitalistických států (KS), které byly pro StB zájmové, nebo šlo o její agenty. Pracovníci OPV vedli na tyto lidi tzv BLOKAČNÍ KARTY a před výjezdy zpětně tyto výjezdy či snahy vyjet signalizovali. StB pak rozhodovala, zda osobu pustit nebo nepustit.

Vzájemná koordinovanost práce StB a OPV byla paralelní, důvěra bezmezná a vzájemná. Podle určitých signálů lze poměrně přesně usuzovat, že na některých OPV byli jejich náčelníci agenty KGB.

V případě, že StB rozhodla osobu do KS nepustit, legalizovalo se toto rozhodnutí např. nepřidělením valut v bance. Oddělení StB v těchto případech s bankami spolupracovalo! Státní bezpečnost dostávala od banky seznamy žadatelů o výjezd do KS, kteří žádali o přidělení valut. Tento seznam pak koloval po jednotlivých problematikách a jejich pracovníci vyškrtli osoby, jejichž výjezd byl nežádoucí.

Na OÚNZ byli využíváni jako AKTIV ( čili neevidovaní důvěrníci), primáři a primářky psychiatrie. Za jejich pomoci byly některé NO "puncovány" na psychopaty a psychicky narušené jedince, kteří byli, např. před významnými akcemi "protistátního" charakteru, přechodně izolováni na psychiatrických léčebnách. Na vyšších součástech byla tato spolupráce intenzivnější, zejména tam, kde se nacházely větší léčebny (Bohnice, Dobřany...). Zde byli vykonstruovaní pacienti doslova mučeni.

Pokračování příště.

Radek DAVID