--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Hubáček Petr
Název: Těsně před kongresem ODS
Zdroj: NN Ročník........: 0003/030 Str.: 015
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 24.11.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Poslední události kolem schválení novely trestního zákona včetně jeho již slavného paragrafu 102 opět jednou ukázaly, zač je toho loket. Parlament po neúspěšném pokusu jmenovat své členy nadlidmi z moci úřední v aféře Celní zákon spáchal další pokus o své vynětí ze zásady rovnosti před právem, na níž stojí každá demokracie. Když už tedy poslanci nesmějí pašovat zboží přes hranice, ať zas na to občan nesmí případně upozornit. A když upozorní, ať alespoň nemá jistotu, že mu za to soud nenapaří dva roky.

Prezident Havel byl opět jednou vmanipulován do situace, kdy měl vybrat ze dvou řešení - podepsat či nepodepsat zákon i s par. 102 - z nichž jedno je nepřijatelné a druhé špatné. Jiří Hanák v pátečních Lidových novinách poskytl prezidentovi cennou radu: jako moudrá horákyně přišla-nepřišla oděná-neoděná, tak by to chtělo PODEPSAT-NEPODEPSAT. Nutno uznat, že se trefil do černého. Zároveň je příjemné mít zase jednou prezidenta za co pochválit. Jeho řešení je totiž asi optimální.

Všimněme si ovšem opět zajiskření mezi póly Havel-Klaus. (S ohledem na dosavadní platnost par. 102 tr. z. upozorňuji výslovně, že jde o přirovnání, a že nespecifikuji, který pól je kladný a který záporný). Zdá se, že k zajiskření dochází, když básníci vycení zoubky. Náš prezident-spisovatel se vycenění zoubků asi dopustil výrokem, že naše společnost je morálně zdevastovaná.

Říká se, že ryba smrdí od hlavy. V tomto smyslu jde tedy o celkem sympatickou sebekriticky laděnou sentenci hlavy státu. Naskýtá se však otázka, proč se prezidentova chlácholení ujal premiér Klaus, a proč tak neobratně. Ten se zase vyjádřil, že, slyše Havlův výrok, překvapením se jen nadechl. Neboť on o mravním úpadku nic neví. V další promluvě se pak věnoval relativizaci a zpochybňování pojmu morálka.

Jasně, že se lépe počítají peníze, než zvažují abstraktní morální kritéria. Ale jednostranně materiálně zaměřený premiér vlády by se ve vlastním zájmu měl vzdát svého práva na glosování čehokoli, čemu nerozumí. (Člověk, který neví, co jsou špinavé peníze, jsa ekonomem, asi opravdu o morálce mnoho neví). Často tím totiž na sebe prozrazuje, že věci, kterým nerozumí, pro něho neexistují a že chce, aby přestaly existovat vůbec. Prosím pana předsedu vlády za prominutí, ale to je naivita přímo pštrosí. Pan Klaus se vždycky vezl na vlně, i za komunistů. A přiznávám, že i mě dokáže potěšit pohled na pozitivně laděného úspěšného muže. Rub jeho životní zkušenosti ovšem dobře vyjadřuje přísloví SYTÝ HLADOVÉMU NEVĚŘÍ.

Premiér je ale něco jiného a něco víc než ministr financí. Premiér si nemůže dovolit poměřovat vše jen makroekonomickými ukazateli, byť možná důležitými. Premiér odpovídá za celou vládu a za ministry. Premiér Klaus pak nadto odpovídá za svého soustraníka JUDr. Nováka. A naopak. Ministr spravedlnosti mohl, ať už v zájmu šetření Walisgate, nebo v zájmu ODS, premiéra upozornit, že nesmí zasahovat do neukončené kauzy ani pouhým výrokem o Koženého nevině.

Pokud by si pan Klaus opravdu myslel, že naše morálka je dobrá, stačí následující sdělení: Podle průzkumu STEM nesouhlasí 76 % české populace s tím, aby byl katolické církvi vrácen veškerý komunisty ukradený majetek (Respekt 46). Pane premiére, už to, že o NAVRACENÍ UKRADENÉHO se dosud diskutuje, je příšerné mravní bahno, které Vy pomáháte zalévat. Nechci se už pokolikáté vracet ke špinavým penězům, ani k těm možná čistým, ale anonymním, které nejspíš z titulu privatizace inkasuje ODA, ani k Vašemu vztahu k exilu atd. Chci Vás jen (pokolikáté už) upozornit na to, že uvedené Vaše nectnosti zpochybňují snad jinak upřímnou transformační snahu ODS.

Přesto, že tento článek vyjde přinejlepším těsně po kongresu ODS, chci tomuto kongresu popřát dobré jednání u vědomí, že pokažená součástka se musí vyřadit z provozu, vyjmout ze stroje a opravit, než pokazí celý stroj. Pokud není opravyschopná, je třeba ji vyměnit.

24. 11. 1993

Petr Hubáček, KAN