--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kolář Vladimír
Název: Ty dva roky dostanu
Zdroj: NN Ročník........: 0003/030 Str.: 027
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 17.11.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Ať již bude novela prezidentem podepsána či nikoliv. Ty dva roky roky mne neminou. Ostatně, prezident tady není od toho, aby trucoval při podpisu zákonů. Může je však vrátit s odůvodněním. V něm patrně uvede, proč jej vrací.

Nebude-li pak novela přijata, na věci se zhola nic nezmění a mne přesto zavřou.

K tomu dojde tehdy, řeknu-li o naší paní republice cosi ošklivého, co se zazdá kdysisoudruhům soudcům býti hanlivým. A oni mají dlouholetou praxi v rozeznávání hanlivého od nehanlivého či dokonce pochvalného až vlezlého. Zavřou mne i tehdy, prohlásím-li Ústavní soud České republiky jako celek za orgán jiný, než skutečně je. Bude-li vybírat názvy z oblasti takzvaně choulostivé, kde se odlišují muži od žen, ty dva roky mne neminou. Nač čekat na novelu. Rovněž tak vládu bych si neměl brát do huby, nechci-li se se zlou potázat. Snad jen ten parlament, respektive půlparlament, tedy Poslaneckou sněmovnu mohu sepsout do alelujá. O té není konkrétně v doposud platném trestním zákoně přímo zmínka. Tady si mohu zmlsnout. Platná verze ş 102 trestního zákona chrání totiž jen Českou národní radu, kterážto sama sebe transformovala do Parlamentu České republiky, jako Kristus vodu ve víno. Neučinila ze sebe jinak tak užitečnou věc, jako je víno, ale prohlásila se Poslaneckou sněmovnou. Vzpomněl-li jsem kdysisoudruhů soudců, jako vykladačů paragrafů, měl bych se však obávat, aby v Poslanecké sněmovně nepoznali onu Českou národní radu. Pak mne Pán ochraňuj. Kličky by se k tomu našly. Vždyť Česká národní rada se prohlásila v rámci zachování kontinuity za nositelku zákonodárné moci, která podle Ústavy České republiky náleží Parlamentu, jehož součástí Poslanecká sněmovna nesporně je. Proto tedy, kdo ji hanobí, hanobí Parlement. A to se nesmí, a to se trestá. Dostanu dva roky! Pozor si musím dát i u předsednictva Poslanecké sněmovny, i když snad přímo o něm novela nehovoří. Platné ustanovení ş 102 tr. z. na něho myslí též. Zavařit bych si možná nemusel, hanobil-li bych Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky, jeho předsednictvo, Slovenskou národní radu, bývalou federální vládu, vládu Slovenské republiky, Ústavní soud federace a Ústavní soud Slovenské republiky. No ale co když, čert a udavači nikdy nespí. V Praze dne 17. listopadu 1993

pro NN Vladimír Kolář