--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Karel Bedřich
Název: Recenze Střední Evropa
Zdroj: NN Ročník........: 0003/031 Str.: 026
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

STŘEDNÍ EVROPA

V předposledním listopadovém týdnu vyšlo již 34 číslo revue Střední Evropa a hned v úvodu najdeme komentář s podtitulem Polsko po volbách, který napsal polský spolupracovník SE Józef Darski, jenž ve svém textu kritizuje polskou pravici, jejíž drtivá porážka je mementem i pro ostatní země bývalého východního bloku. V komentáři mj. popisuje i úlohu L. Walesy, jenž ve volbách sehrál neblahou roli. J. Darski píše: "Walesa totiž vždycky podporuje nejslabší strany proti nejsilnějším - nejraději by viděl mnoho malých znesvářených stran, nad nimiž by mohl vládnout sám. Situace se však změnila, a tak se jeho nepřítelem stala levice a komunisté - ne proto, že jsou to komunisté, ale proto, že jsou nejsilnější. Walesa tedy bude podporovat ta seskupení, jež prohrála volby: opakuje se situace z června 1992, kdy se všechny strany ohrožené lustracemi semkly pod Walesova křídla (- jeho krycí jméno bylo "BOLEK"). S deklarací lásky k presidentovi první přispěchal Demokratický svaz a je možné, že Walesa zaštítí dokonce i dosud antipresidentskou pravicovou opozici, jež ho chtěla zbavit i komunistických spolupracovníků (- komunistů-podnikatelů a bankéřů, agentů KGB i bývalé komunistické tajné policie) ..."

Velmi poučným čtením, jímž by se měli řídit zvláště činovníci tzv. pravicových stran, jimž zejména chybí důkladný teoretický základ, je stať jednoho ze současných nejvýraznějších konservativních myslitelů Rogera Scrutona "Co je konservatismus". V textu najdeme i polemiku s Hayekovou argumentací, že "trh je vzorem společenské epistomologie (- teorie poznání), jež je nezbytná v mezilidských vztazích a jež existuje pouze ve společenské praxi, která tyto vztahy vytváří ... Jde o argument, že cena či hodnota zboží může být plně vyjádřena pouze v podmínkách svobodné směny. Jen v takových podmínkách je totiž cena účinným měřítkem, jež ukazuje, kolik jsou lidé ochotni obětovat, aby něco získali ... Uvedený argument je v ekonomice obranou tržního hospodářství. Není však správné předpokládat, že konservativci sdílejí nadšení liberálů pro trh jako pro jediný a dostačující zdroj politické svobody. Naopak: konservativec může liberální teorii svobodného trhu odmítnout jako příklad téhož omylu, na němž je založen marxismus, omylu, který předpokládá, že hospodářské struktury jsou přednější než instituce a že politický systém záleží výhradně na ekonomice ..."

V části nazvané Náboženství a morálka R. Scruton konstatuje: "Konservatismus považuje náboženství za ochranu morálky a morálku za sine qua non společenského řádu. Náboženství, jež se vymaní z institucí a zvolí za suverénní lidské svědomí je pro společneksý řád stejně nebezpečné, jako náboženství, jež je na institucích závislé bezpodmínečně. Nikdy nemůže být lhostejné, upadají-li náboženské instituce nebo se zbrkle odříkají své minulosti. V konservativní visi stabilního státu bylo tudíž vždy místo pro církve, jež měly zákonná privilegia vztahující se k jejich duchovnímu úkolu a chránící je před úpadkem". V revue nejdeme článek zabývající se dnešním postojem a plány Severoatlantické aliance, který pochází ze zdroje nejpovolanějšího: od generálního sekretáře NATO Manfreda Wörnera "Atlantická aliance v devadesátých letech a role Německa" (- jeho znění přetiskneme v některém z příštích čísel NN).

V článku "Obnovovatelé Jugoslávie" rozebírá člen redakční rady SE slovinský publicista Viktor Blažič, příčiny, jež vedou ke snaze obnovit v nové podobě Jugoslávii, a ukazuje, nakolik odlišné zájmy za těmito plány stojí.

Dnešní česká sociální demokracie, jak dokazuje článek Josefa Forbelského "Sociální demokracie a idea Střední Evropy", si ze svých dějin a tradice v národnostních otázkách také nevybírá postoje, které by dnes byly skutečně nosné. Místo toho se uchyluje k populistickému nacionalismu, který vždy přinesl jenom neštěstí.

V bloku Sudetští Němci podává A. Bohmann v článku "Lidské ztráty sudetoněmeckého obyvatelstva" podrobný výčet ztrát bezprostředně následujících pronásledování a konečně i vyhnání z původního území.

Vyrovnání se s minulostí se týká článek "Tajné komunistické sítě v demokratických zemích" z pera francouzského novináře Pierre de Villemaresta, jenž otiskujeme na pokračování. V čísle najdeme i druhou část "Deníku z varšavského ghetta" od Adama Czerniakówa, předsedy varšavské židovské obce. V rubrice Dokumenty je přetištěna druhá část rukopisné studie prof. Václava Černého "Vývoj a zločiny panslavismu".

ADRESA REDAKCE:

Střední Evropa, Vyšehradská 4, 128 00 Praha 2 telefon + fax: 0042/02/295 110

Bedřich KAREL