--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vydra Luboš
Název: Justice Havlova státu poslala dvaaosmdesátiletého do vězení
Zdroj: NN Ročník........: 0003/033 Str.: 010
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 08.10.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Justice Havlova státu poslala
dvaaosmdesátiletého do vězení
Luboš Vydra
Proč pan Král stříhá ploty...
Případ pana Josefa Krále z Letonic u Vyškova je malou ukázkou - a teď, ať mi paní profesorka Alenka Hromádková promine, že odmítám příliš suše informovat - zhovadilosti nejen české justice, ale i zhovadilosti pseudoobrazu "lásky vítězící nad nenávistí" u nás. Dvaaosmdesátiletý Josef Král byl totiž poslán 8. 10. na konci roku 3 "sametu", na 42 dní do vyšetřovací vazby za to, že v roce 1992 rozstříhal drátěný plot kolem vilky pana Krejčíře, postavené v roce 1988 na Králově pozemku. Nevěříte? Ano je pravda, že toto trestní stíhání zastavila letos v létě amnestie presidenta republiky. "Já nic takového nepotřeboval", říká dnes pan Král. Postavil si to načerno na mém pozemku, tak co s tím?" Proto také na usnesení o amnestii tehdy napsal: " Vracím rozhodnutí, abyste měl papír na vytření prdele nebo huby, neboť dosud jste si z huby dělal jenom PRDEL. Amnestii si vyřídím sám osobně v Praze na HRADĚ ", a poslal ho JUDr. Mojmíru Plevovi z okresní prokuratury. Prokurátor neschopný brát věci s nadhledem, se cítil dotčen slovy člověka zvyklého vždy jednat přímo a nyní zatrpklého nespravedlivou křivdou, nafoukl se jako holub a podal podnět pro urážku veřejného činitele. O dva měsíce později podepsal JUDr. Pleva ( věren svému jménu) návrh na vzetí pana Krále do vazby. Nedávno byl z okresní prokuratury nakonec odvolán. Jeho zavilost byla již do nebe volající a ve své zlobě vydávala přibližně tolik energie, jako touha pana Krále po spravedlnosti. Když na základě politického tlaku byl vypracován lékařský posudek v Kroměříži o tom, že pan Král je duševně chorý a vzápětí po protestu vyšetřeného, byl ten pozván do Vyškova, kde posudek vyvrátili, JUDr. Pleva nelenil a nechal ho vyšetřit ještě v Brně a poté opět v Kroměříži. Pana Krále do dnes vyšetřilo postupně 11 psychiatrů a každé vyšetření dopadlo s jiným výsledkem. Jak by asi dopadl JUDr. Pleva? Škoda, že ho nikdo na psychiatrii zkusit neposlal. Obvodní lékař pana Krále MUDr. Jaroslav Julínek ve svém svědectví k rozsudku Městské prokuratury v Brně, ze dne 8. 3. 1990 uvádí: " Proto jsem byl překvapen, když jsem uzřel písemné vyjádření městské prokuratury v Brně, že J. Král trpí duševní chorobou. Tento fakt, daný důležitou státní institucí si nedovedu jako obvodní lékař se 30 lety praxe nijak vysvětlit."
Další"výtečník" JUDr. Ravek, který se na panu Královi podepsal již v letech 1968 - 69 a který v byl v tomto procesu panem Králem odmítnut pro podjatost, na závěr uvalil na dědu vazbu. Jeho činem se tak zcela naplnili oprávněné obavy brněnského HOSu, který již v r. 1990 jednal s Vyškovským OF, aby Ravek nebyl jmenován předsedou tamějšího okresního soudu. Nechutné reference jej totiž předcházely lépe, než čerta pach síry. A tak zatímco zločinci Jakeš, Štrougal a řada dalších spokojeně užívají důchodu v příjemné klimatizaci svých luxusních vil, starému a okradenému muži je usilováno o to jediné co mu dosud zbylo, o jeho občanskou čest. Je také třeba zvážit do jaké míry se stal pan Král nepohodlný od doby, kdy prostřednictvím básníka Jana Seiferta podepsal Chartu 77 a později v únoru 1989 i manifest "Hnutí za občanskou svobodu".
Nedomluvenost, ( nebo snad zbabělost!) těch kteří toto svinstvo proti starému člověku iniciovali se projevila u soudu 7. 12. 1993. Z výsledků jeho projednávání totiž vůbec nebylo zřejmé, na čí popud se tento proces spustil - nikdo ze svědků údajně podnět na policii nedal. Všichni se jen slizce vykrucovali. Patrně již tedy na ně dolehla trapnost situace, na jejímž rozpoutání se podíleli. Soud byl odročen pod záminkou nepřítomnosti 2 svědků, kteří by však již stejně nic převratného k důkazům nepřinesli. Nemalý vliv však patrně na to měla přítomnost nepohodlných redaktorů NN, takže staré struktury se do příštího stání musí domluvit na změně taktiky. Pan Josef Král je ve "spolehlivých" rukou. Advokáta ex ofo mu totiž dělá brněnský prokurátor JUDr. Vít. Asi jako kdyby ovečku proti vlkům hájil zase vlk.
...když léta byl slušný člověk
Ale jak to všechno vlastně začalo? V roce 1985 se MNV Letonice rozhodlo postavit řadovou výstavbou 8 rodinných domků pro "vyřešení bytové situace" obyvatel Letonic. Tato akce svoji chválihodnost měla pouze předstírat, neboť ve skutečnosti ze 450 domků v obci bylo v té době okolo 50 volných. Skutečný důvod byl však v tom, že místní prominenti, mezi které patřila i sestra předsedy MNV, mohli při vyvlastnění 5 zahrad získat na tuto výstavbu neoprávněně státní příspěk ve výši cca 80. 000 Kčs. Pan Král však odmítl vyvlastnit kus své zahrady pro tyto účely ( má totiž své děti, vnoučata i pravnoučata) a počínal si při tom tak houževnatě a důsledně, že podle námi dotázaných odborníků mu skutečně tento pozemek i nadále patří. To ovšem nijak nebránilo papalášům, aby ho neprodali na stavbu. Nejenže naprosto ignorovali ş 134 stavebního zákona, který říká, že kdo vstoupí na cizí pozemek musí mít k tomu písemné oprávnění jeho majitele, ale donutili pana Krále pokutami a výhružkami, aby zboural stodolu a jistý Antonín Krejčíř si na jejím místě postavil barák. Slova o "ohrožení zdraví občanů a dětí", o "zajišťování socialistického pořádku", to byly zaklínací formulky na bumážkách a v ústech rudých inkvizitorů z MNV Letonice, jeho předsedy Zachovala a předsedy stavební komise, mnoho let léčeného opilce Hanáka, vedoucích pracovníků stavebního úřadu MěstNV Bučovice Pavla Novotného a Josefa Brychty. Co dělají tito soudruzi dnes? Kterými stranickými převleky se nyní pyšní?
Panu Královi započal nekonečný a úmorný boj s předsedou MNV Letonice Zachovalem, s předsedou stavební komise téhož MNV Hanákem a s psychiatrií, kterou do toho - jak jinak, komunistická smečka rovněž zangažovala. S žádostí o nápravu se obrátil na řadu institucí, včetně Federálnímu shromáždění, který je předal ministerstvu spravedlnosti a to ji postoupilo ministerstvu životnímu prostředí. Tady úřednická mašinerie konečně rozhodla, že stavba domů na zcizeném pozemku byla neoprávněná, ale že konečný verdik musí vynést soud. Tím to pro všechny skončilo. Kdo zná naše soudy, ví že dřív eunuch porodí, než aby se občan dočkal od nich spravedlnosti. Lze se divit, že panu Královi z toho povolily nervy a chtěl na sebe po svém upozornit?
Nespravedlnost nedá spát
Neméně tuhý boj vedl pan Král s majitelem baráku postaveném v řadové výstavbě na jeho pozemku, občanem Krejčířem. Ten si totiž bez jakýchkoliv skurpulí k tomuto domu přidal i kus Královy zahrady a po způsobu pragmaticky logického jednání silnějšího se slabším si tento pozemek oplotil. Pan Král, vycházeje z přirozeného zákona, na nějž nikdo nemusí studovat, protože je uložen každému poctivému člověku v srdci, plot rozstříhal. Následovala opět žaloba a s ní soud. Pana Krále to však nezlomilo. S klidem otrhal jablůňku, na jemu zcizeném pozemku u sousedova domu, která právě začala plodit. Zhovadilost pana Antonína Krejčíře se názorně projevila pak v tom, že po této sklizni mladé jablůňce uřízl korunu. Ale ani to mu však nevadilo, aby krátce na to o čtyřicet let staršího pana Krále surově zmlátil a způsobil mu zlomeninu prstu za to, že ten mu hodil kámen do okna. Josef Král podal na útočníka žalobu o náhradu škody na zdraví. Třebaže od prvního stání, které bylo odročeno uplynul již více jak rok, soudní znalec za tuto dobu nebyl schopen výši škody stanovit. A přitom tentýž soud vzal pana Krále s velkou rychlostí do vazby, třebaže si dnes vězeňská správa neustále stěžuje na přeplněná vězení a soudci neberou do vazby ani mnohamilionové podvodníky nebo dokonce lidi podezřelé z vraždy. - Hleďme na co se však cení uražená ješitnost jednoho malého okresního prokurátůrka. Veškerá tíha rozhodnutí je nyní na Stavebním úřadě v Bučovicích, který musí přiznat nezákonnost vyvlastnění a samozřejmě s tím souvisí i ovšem i demoliční rozhodnutí na Krejčířův barák a vrácení vynaložených prostředků ( asi 1 milion Kč) a náhradní byt pro Krejčířovi, protože tito "stavěli v dobré víře, že pozemek je jejich". Každopádně však ke zrušení vyvlastnění dojít musí a pan Král ať si sám rozhodne, co se má stát dál.
Nemělo by mu v tom zabránit ani opětné "mlžení" byrokratického "génia" v dovětku dopisu Ministerstva hospodářství ČR a datovanému 27.9. 1993, v němž je uvedeno: " Pro úplnost považujeme za nutné sdělit Vám toto vysvětlení: majitel rodinného domku, postaveného dnes na Vašem pozemku, byl původně uživatelem téhož pozemku. Vztah osobního užívání však zanikl a byl ze zákona automaticky nahrazen vlastnickým vztahem. Tím ve Vašem případě nastala situace, že na jedné straně jste opět vlastníkem předmětného pozemku, na straně druhé zde zůstává jako druhý vlastník majitel rod. domku. Tento stav lze řešit pouze dohodou nebo soudní cestou. Stavební úřad I. stupně v Bučovicích, referát reg. rozvoje Okresního úřadu ve Vyškově ani ministerstvo hospodářství ČR k tomu nejsou v této sféře příslušné."(otištěno v NN 25/93, Královské potíže, Josef Slezáček) Kdo je tedy kompetentní? Buffalo Bil? Vinetou? Fantomas? - Za dlouhých zimních nocí zdává se mi stále znovu tíživý sen o tom, jak shrbená postava Josefa Krále se blíží k sousedovu drátěnému plotu nůžkami zřídit si průchod zpravedlnosti.
Co vy páni poslanci a pane ministře, mají být zákony použitelné i pro řešení konfliktních konkrétních lidských vztahů a nebo mají být pouze dobré k procvičování myšlenkových fines, tedy pro stejný význam jako rapíry mušketýrů, při soubojích jenom tak pro nic, aby naše mozky nezrezivěly? Případ pana Krále by mohl být přílohou, cosi jako dýmkou k vašemu rozjímání.