--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Brožák Daniel
Název: Bojkot kultury v České republice
Zdroj: NN Ročník........: 0003/033 Str.: 015
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 06.04.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

jmenovitě Dr. Václavu Havlovi a Dr. Jindřichu Kabátovi...

Bojkot kultury v České republice Vážený pane prezidente! Vážený pane ministře!

Dne 6. dubna 1993 jsme v naší poštovní schránce nalezli velmi zajímavý dopis, jehož začátek byl psán německy, asi proto, aby mu bylo dobře rozumět i v Germánii. Kopii tohoto vzácného elaborátu má u sebe JUDr. Jiří Dušek (Havlíčkovo nám. 95/11, 397 01 Písek, tel. 0362/4621) a já si dovolím z něj citovat: "Herr Daniel Brozak hat in Písek, Paseky und in der Umgebung, mit seinem Benehmen so grosse Schande gemacht, dass sein weiterer Aufenhalt hier nicht mehr möglich ist... Ich will mit ihm nichts gemeinsam haben... Ich schäme mich für ihn...". Bylo to řečeno alespoň čestně, i když v cizí řeči...

Pochopitelně, že nás zajímalo, kdo že je autorem těchto řádků, a poté, když jsme si ověřili, že v případě o níže strojem podepsaného "Tomase" jde vskutku o mého bratra Tomáše Brožáka (Tr. přátelství 1959, 39701 Písek), bylo i nutno pochopit příčinu této zlomyslnosti, což nebylo tak snadné...

Ale když jsme četli dále a přemýšleli o všem, co tam stálo, narazili jsme i na větu: "Chybu hledej v první řadě u sebe a nesváděj vinu pořád na druhé. Budeš se muset nad sebou vážně zamyslet, to by Ti při Tvém rozumu nemělo dát moc práce"... Zamyslel jsem se tedy. A zírám! Udělal jsem chybu! Žil jsem totiž v domnění, že stát, který má v hlavě osobnost hovořivší o Pravdě, Lásce a Kultuře, je nutně i státem KULTURNÍM, a že založení Společnosti Nové Hudby (39815 Talin, Paseky 22) je pouze logickou konsekvencí těchto slov...

Chyba lávky! Kro tří, navzájem mezi sebou nijak nesouvisejících dopisů p. Lágnera (MKČR, Valdštejnské n. 4, 118 11 Praha 1), nedostalo se nám ani porozumění, ani té nejmenší morální podpory v boji proti cynické ignoraci, výsměchu, vandalství a podvodům, pro které, žel, neexistuje paragraf. Jinými slovy: kultura státu, v němž jsem se narodil, je vydána namilost a nemilost zločincům, a nemá v zemi České ani toho nejmenšího práva...

V závěru dopisu je humorná poznámka, se kterou souhlasím: "Kůň je nebezpečný zezadu, kozel zepředu, BLBEC ze všech stran". Je to pouhý vtip, jak říká autor "krásné přísloví", nicméně nemohu se dopátrat toho, koho tím "blbcem" myslel. Mne? Sebe? Vás? Kdysi, to bylo ještě za dob hlubokého temna, sdělil mi bratr při návštěvě tady, jen jaksi mimochodem: "... to víš, ten Havel, to je zrovna takovej vůl jako ty, kdyby se nesral do politiky, nemusel dnes sedět"...

Ponechávám tento výrok bez komentáře... Tenkrát jsem jen vyběhl z domu a požádal sousedy o svěrací kazajku (pro sebe), to abych ho snad v zlosti nezabil...

Jak už jsem mnohokrát řekl: o žádný majetko-právní spor nejde, nýbrž o věc kulturně-morální, a v té jak známo, soudí jen dějiny a Bůh... Doufám, že jste si této odpovědnosti, vážený pane prezidente, vážený pane ministře, vědom...

Slyšel jsem v rádiu, že je sestavován list nejohroženějších kulturních památek. V národě Smetany, Dvořáka i Vostřáka v něm soudobá česká hudba jistě mít místo nebude. Tím jsem si pomalu jist...

Váš

Daniel Brožák

JUDr.h.c.

Bedřich Karel