--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Sprušil Jiří
Název: Z vystoupení na kongresu OIOK dne 14. 11. 1993
Zdroj: NN Ročník........: 0003/033 Str.: 018
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 14.11.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Staneme se zárukou stability ve střední Evropě? V těchto dnech si připomínáme čtvrté výročí politicko-společenských změn v naší republice, které započaly 17. listopadu 1989. Jistě se každý z nás zamýšlí nad uplynulými čtyřmi roky a snaží se nalézt klady a zápory, které tyto změny přinesly v každodenním životě.

Bezesporu přinesly mnoho kladného - umožnily svobodu cestování do zahraničí, svobodu projevu, shromažďování, a daly právo petiční. Umožňují soukromé podnikání, ale nebyly vytvořeny optimální podmínky pro drobné a střední podnikatele, kteří zabezpečují ekonomický efekt v každé demokratické společnosti s tržním hospodářstvím.

Bohužel, nenaplnilo se proklamované vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí. Láska nad nenávistí nevítězí, protože nezvítězila spravedlnost a lež vítězí nad pravdou. Veritas vincit - pravda vítězí, vyjádření jedné z morálních zásad našeho národa na standartě prezidenta republiky bylo doplněno smutnou zkušeností dnešních všedních dnů, že ta "pravda", která zvítězí, je pravdou.

Za tak krátkou dobu od započetí společenských změn prozatím, pochopitelně, převažují nedostatky, nad nimiž v prioritě u občanů se zařadil neúměrný nárůst kriminality ohrožující každodenně jejich osobní bezpečnost a nedodržování zákonů, před kterými jsou opět někteří "rovnější".

Řada nadějí občanů, zejména v politicko-personálních změnách byla zklamána a občané se stávají duševně unavenými, lhostejnými až apatickými. Co je příčinou tohoto stavu?

Dnes víme, na základě již publikovaných dokumentů, že v listopadových dnech r. 1989 jsme byli všichni svědky jednoho z největších politicko-společenských podvodů v našem státě, a posloužili jsme jako kompars příslušným velmocem a jejich zpravodajským službám. Vše bylo pečlivě připraveno. V rámci akce Vampír bylo odhaleno, že jedna ze západních zpravodajských služeb vybírala vhodné kandidáty do klíčových státních funkcí v naší republice již od r. 1981.

Rád bych Vám stručně připomenul čtyři závažné dokumenty, které poskytnou vysvětlení následujícího vývoje.

Již začátkem roku 1990 vešel ve známost oběžník č. 2 informačního a propagačního oddělení ÚV KSČ, oslovující členy KSČ, s uvedením zásad shrnutých do 10 bodů, jak se mají chovat a jednat po 17. listopadu 1989. Např. vstupovat do vzniklého Občanského fóra, zanášet do něho sváry, diskreditovat jeho členy, udržet se za každou cenu na stávajících místech, zastávat se odvolávaných funkcionářů a trvat na soudním projednávání sporů, odvolávat se na prezidenta Havla a jeho výroky o nenásilí a vzájemném porozumění, zdůrazňovat v případech existenčního ohrožení princip kolektivní viny atd.

V roce 1992 byl publikován v tisku závažný dokument II. správy bývalého Sboru národní bezpečnosti, vydaný v Praze dne 28. 11. 1989 s názvem "Zásady činnosti kontrarozvědky při řešení společenské krize politickými prostředky". II. správa SNB byla organizační součástí bývalé Státní bezpečnosti a byla zaměřena na boj proti vnitřnímu nepříteli. V tomto dokumentu se mimo jiné uvádí, že je zapotřebí v součinnosti s příslušnými správami systematicky dokumentovat všechny projevy protisocialistických aktivit, evidovat jejich nositele a získávat procesně využitelnou dokumentaci o nepřátelské činnosti. Aktivní opatření směrovat na dezinformaci a kompromitaci nejvíce konfrontačně naladěných představitelů pravicových struktur před veřejností. Dále tento dokument obsahuje pokyny o konspirativní práci, zabezpečení sítě agentů s důrazem na jejich intenzivní pronikání do pravicových seskupení a hromadných sdělovacích prostředků. Akce "Klín" se vším všudy.

Třetím dokumentem publikovaným v letošním roce byl obsah kabelogramu našeho velvyslance v bývalém SSSR, zaslaného Hradu v r. 1990, v němž jsou uvedeny v podstatě tři podmínky bývalého prezidenta Gorbačova, za kterých souhlasí se společenskými změnami v naší republice: prezidentem má být Václav Havel a změny se nemají dotknout rezortů vnitra a národní obrany.

Čtvrtým závažným publikovaným dokumentem byly důvěrné informace z jednání sovětských a německých expertů o geopolitických problémech ve střední Evropě, které se uskutečnilo v září 1990 v Ženevě. Z tohoto dokumentu vyjímám jen ta ujednání, týkající se naší republiky.

- Německo požaduje po SSSR odstoupení vlivu v českomoravském regionu,

- SSSR nebude bránit rozdělení ČSFR pro nedostatek garance politické rovnováhy ve střední Evropě a nedostatek státotvornosti národů ČSFR,

- SSSR souhlasí s perspektivním začleněním českomoravského regionu do zájmové ekonomické sféry SRN a s politickým zařazením tohoto regionu v průběhu 12 - 15 let,

- Německo pro možný pokles popularity vedení ČSFR bude připravovat i pro SSSR přijatelné garnitury nakloněné Německu jako alternativu i z levicových stran bez zjevného zasahování do profilace stran. Se zřetelem ochoty Maďarska udržet politickou a ekonomickou stabilitu v podunajském regionu nebude SSSR a Německo bránit obnovení Maďarska v původních hranicích platných do Trianonské smlouvy. Německo zvýší ekonomickou pomoc Maďarsku s cílem zvýšit jeho životní standart nad úroveň Slovenska, aby se připojení k Maďarsku stalo pro Slováky přitažlivé, atd.

K těmto závažným dokumentům přiřaďme "Analýzu pozadí 17. listopadu 1989", vypracovanou p. Miroslavem Dolejším, politickým vězněm padesátých a na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, který jako první v republice již v r. 1990 nás všechny upozornil na tento politický podvod.

Najde-li se dnes odvážný redakční kolektiv s vydavatelem, který by zveřejnil tyto dokumenty současně, občané by se přestali ptát: - proč nacházíme stále stejné a známé tváře normalizátorů nebo agentů bývalé StB ve vedoucích funkcích ve státní správě, vedení akciových společností, na soudech a prokuraturách,

- proč k nám proniká a převažuje v podstatě jen jeden zahraniční kapitál,

- proč dochází k výprodeji našeho národního "stříbra" atp.

Zároveň bychom si však měli každý sám sobě zodpovědět základní otázku - zda chceme být ve vlastní zemi cizinci a levnou pracovní silou pro zahraniční kapitál?

Naše republika by měla spolupracovat bez omezení s různými státy jako stát neutrální, bez mocenských vlivů a neproměňovat se zhlediska vojensko-strategických plánů v nárazníkové pásmo, v němž bude opět utvořena nová železná opona, tentokrát na moravsko-slovenském pomezí.

Pozornost občanů o skutečné dění je však záměrně odváděna jiným směrem, aby se mohly nekalé záměry již zmíněných dokumentů realizovat. Každodenní vážné existenční starosti mnoha lidí jsou pochopitelně prvořadé.

Každá vláda si zejména po společenském zvratu v prvé řadě udělá pořádek v mocenských orgánech - vnitru, justici a legislativě (ve smyslu slov Jana Masaryka: "Co jste slíbili, splňte, co nechcete splnit, uzákoňte") a vytvoří kontrolní mechanismy. Přijme opatření k stabilizaci politické situace a k ochraně bezpečnosti republiky a občanů (s tím bezprostředně souvisí opatření k zabránění růstu kriminalitya, korupce, praní špinavých peněz, působení zpravodajských služeb, atd.), aby pak mohla provádět společensko-hospodářskou reformu ve prospěch občanů své země. Jsem přesvědčen, že se u nás v tomto směru, zvláště v bezpečnostní politice postupovalo liknavě a polistopadové vlády bezpečnostní situaci velmi podcenily. Tím se otevřel prostor pro činnost různých kriminálních živlů a mafií, které dnes začínají vážně ohrožovat situaci v této zemi. Brutální vraždy i na objednávku jsou více než výmluvným příkladem. V celkovém nárůstu kriminality patříme ke světové špičce. V důsledku podcenění dané situace je to vlastně logický vývoj. Mne - jako řádového občana této země - však neuspokojuje dosavadní argumentace, že jinde je to ještě horší. Proč nemůžeme být lepší?

Od poloviny r. 1990 totiž docházelo v rezortu vnitra k jeho organizační destrukci, a tím funkčnímu oslabení. Připomenu památný výrok bývalého 1. náměstka federálního ministra vnitra p. Rumla o záměru přeměnit tento rezort v jakési "sady, lesy, zahradnictví". Dnes sčítáme výsledky.

V minulých letech jsem veřejně vystupoval s kritikou práce vnitra, dnes to nemám v úmyslu, protože těch kritik již bylo ze všech stran mnoho a pozoruhodně bezvýsledných. Ale jako občan tohoto státu nemohu přehlédnout a stydím se, když je práce tohoto rezortu adresně kritizována ze zahraničí. Italský ministr vnitra "hodnotí" práci svého českého kolegy tak, že ho vlastně obviní z maření úsilí italské strany likvidovat činnost mafií tím, že bez jakýchkoliv opatření umožňuje jejím představitelům poklidná jednání v Praze (vysíláno rozhlasovou stanicí Svobodná Evropa dne 4. 9. t. r.).

Na druhé straně závidím Angličanům nedávno vyhlášenou iniciativu ministra vnitra p. Howarda, který se rozhodl rázně zakročit proti narůstající kriminalitě (mimochodem nárůst je nesrovnatelně nižší než u nás - o pouhých 6 %), včetně úvahy o znovuzavedení trestu smrti za vraždu. Rovněž prezident Jelcin rozhodl zavést provádění přísných bezpečnostních opatření k likvidaci kriminálních živlů, což bylo obyvateli Moskvy přijato s povděkem, a sami se dobrovolně těchto akcí účastnili.

Nabyl jsem přesvědčení, že v dnešní době je již nejvyšší čas, nechceme-li v budoucnu pouze trpně přihlížet dalšímu nárůstu kriminality, narušování bezpečnosti naší republiky, výprodeji a rozkrádání národního majetku, úpadku kultury, prohlubující se demoralizaci národa, a dokonce ohrožení národní existence, přijmout rázná opatření. Je to povinností vládnoucích stran a my musíme tyto kroky po nich tvrdě vyžadovat. Vyžadovat plnění slibů, které daly ve svých volebních programech. Abychom se nemuseli vracet do nedávné minulosti a opět zvonit klíči na znamení nesouhlasu s vnuceným scénářem, podle něhož nechceme hrát.

Nechci tím vyzývat k další destrukci a napadat pravici - byla by to ironie, protože sám jsem byl před 24 lety (tehdy v policejních službách) vyhlášen a oficiálně potvrzen jako nositel pravicového oportunismu v Severomoravském kraji. Své názory neměním, ale jsem přesvědčen a věřím, že spolu se mnou všichni, kterým není osud naší republiky lhostejný, musíme jednoznačně dát najevo nesouhlas s rozhodováním o nás, bez nás. Tím prokážeme své rozhodnutí a schopnost udělat si ve vlastní zemi pořádek sami, a zároveň dělat politiku úměrnou naší velikosti, mezinárodnímu významu, v neposlední řadě také finančním možnostem, a stát se tak zárukou stability a politické rovnováhy ve střední Evropě.

A pokud někdo sleduje jiné cíle a nechce pochopit, že se čas naplnil, měl by se smířit s myšlenkou, že je umění včas přijít, ale nemenší umění je včas odejít.

Ing. Jiří SPRUŠIL

Foto: Radek DAVID