--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Koubek Igor
Název: Otevřený dopis prezidentu ČR panu Václavu Havlovi
Zdroj: NN Ročník........: 0003/033 Str.: 028
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 18.12.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Vážený pane, ve zpravodajské relaci Českého rozhlasu jsem vyslechl zprávu o soudním jednání mezi žalobci P. Cibulkou, L. Vydrou a Vámi. Měl jsem tak dokonalou příležitost uvědomit si znovu, jak se dělá tendenční zpravodajství. Vašemu proslovu byla věnována rozsáhlá část, zatímco strana žalující byla v příslušné relaci zastoupena pouze oním inkriminovaným výrokem P. Cibulky. Tento výrok ani zdaleka nemohl být jediným, co mohl v této cause říci. Nicméně z důvodu manipulace občanem zůstalo jen u něho. Sehnal jsem si plný text Vašeho vyjádření, které otisklo Rudé právo. Na základě jeho obsahu a ducha píši tento otevřený dopis.

Právě z tohoto textu cituji: "Mnozí lidé se ocitli na seznamu bez svého vědomí, mnozí jen proto, že přijali pozvání tajných policistů do restaurace, mnozí proto, že v těžkých chvílích, o jakých nemohou mít zde přítomní žalobci ani ponětí, týráni psychicky a fyzicky a nejrůzněji vydíráni...., podlehli a něco podepsali". (Konec citátu).

Ke konci Vašeho proslovu pak: "A stydím se za to, že vaše jména byla kdysi pod prohlášením Charty 77". (Konec citátu). Ano, přesně takovou nehoráznost jste dokázal říci Petru Cibulkovi, člověku, který si zažil na svou kůži týrání fyzické i psychické snad ze všech disidentů nejvíc. Připomínám to tu proto, aby moji spoluobčané nezapomněli, kdo je kdo, protože dnes se Vy snažíte o jeho "vyobcování z obce".

Petru Cibulkovi by se mělo dostat veřejného slyšení (ten čas nastal), v němž by vyčerpávajícím způsobem mohl všechny občany této země seznámit se skutečnostmi, které ho vedly k onomu výroku v soudní síni, přestože věděl, že mu dle našeho trestního řádu hrozí postih - opět s výhledem ztráty svobody.

Ve svém proslovu jste hovořil o jakýchsi snahách neurotizovat společenské klima, problematizovat základní hodnoty, na nichž má stát právní a demokratický stát, a v samém závěru jste blíže neurčené lidi označil za zapšklé a zamindrákované lidi jen proto, že žertují o Vaší větě: "Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí", na níž si zřejmě velmi zakládáte.

Ale to už tu přeci bylo! Vzpomeňte si! A dnes prostě stačí jen zavtipkovat nad zjednodušující formulkou a už má člověk nálepku. To jsou paradoxy.

Ty přetřásané Seznamy si koupila a četla spousta lidí, já také. Nevzpomínám si však na žádnou unáhlenou reakci, i když překvapení někdy bylo značné. Mnoho lidí tak mělo možnost nahlédnout a lépe zhodnotit průvodní okolnosti svého života. Jiného praktického významu a dopadu ta četba pro ně neměla.

Kromě těchto Seznamů si kupuji a čtu denní tisk a pravidelně také Necenzurované noviny. Ty jste ve svém proslovu označil za stoku a jejich čtenáře, právě v duchu tohoto Vašeho proslovu, za spodinu. Nemám žádný důvod nechat se od Vás urážet, cejchovat, ani na sobě nechat uplatňovat princip kolektivní viny, který jinak tak vehementně odsuzujete. V kontextu naší celospolečenské situace šíříte atmosféru pogromu a lynče. Při známé nesnášenlivosti Vašich přívrženců, nebo ještě lépe - vyznavačů, vím dobře, co říkám.

Při našem volebním systému bez možnosti přímé volby hlavy státu jsem mohl toto své právo pouze delegovat na příslušné poslance zvolené do parlamentu. Neměl jsem tak příležitost uplatnit volbu podle své svobodné vůle a nejsem tudíž vázán. Vám bych svůj hlas nedal.

Shrnuto: Váš proslov plný dramatických náznaků a zámlk nemá zhlediska soudního dobrání se skutečností náležitou vypovídací hodnotu. Věty o neurotizování společenského klimatu, problematizování základních hodnot, stoce, spodině apod. patří argumentační úrovní a věcností do slovníku ideologů socialistického včerejška.

Moje občanská potřeba Vašeho setrvávání v prezidentském úřadě jest již kryta a paragraf 102 trestního řádu České republiky není ničím, než prachobyčejným nástrojem státního terorismu. 18. 12. 1993

Igor Koubek

Na vršku 4

466 01 Jablonec nad Nisou