--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Sedlářová Iva
Název: Vážení přátelé
Zdroj: NN Ročník........: 0003/033 Str.: 029
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 18.10.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Vážení přátelé,
sleduji vaše noviny od počátku a fandím každému snažení, které by pomohlo napravit hospodářskou i mravní devastaci našeho národa v minulých letech.
Rád bych věděl, že to, co tisknete, jsou ověřená fakta a ne fámy, případně materiály, které vám byly podstrčeny. Chci se však vyjádřit k článku Ivy Sedlářové v 22. čísle NN "Spravedlnost s miskami....", jmenovitě k 2. části týkající se Krnova. Ptám se, zda si paní Sedlářová ověřovala svoje tvrzení, kým a zda dala možnost vyjádřit se i "obžalované straně".
Byl jsem shodou okolností přítomen na MÚ v době, kdy pan Porubek žádal o slyšení u p. starosty. Protože p. starosta Marek měl v té době jednání, nemohl neohlášeného p. Porubka přijmout. Za to se dostalo sekretářce starosty pí Červenkové a přítomné pracovnici MÚ Jackové nadávek, z nichž nejmírnější byly komunistické kurvy a svině. Hlukem přivolaný starosta se pokusil o navázání kontaktu, ale rozrušený pan Porubek byl neschopen komunikace (kromě informace o zaneprázdněnosti pana starosty mu nikdo nic jiného neřekl) a byl za provolávání sprostých nadávek vyveden z budovy. Chci dále paní Sedlářové sdělit, že znám pana Vyleťala jako velmi slušného člověka, který nemá s minulým režimem nic společného. Považuji proto za unfér, že s ním nebyl text článku projednán a konzultována jeho stanoviska.
Žil jsem 20 let s člověkem podobného způsobu života, jako je pan Porubek. Bývalý pracovník Sběrných surovin shromažďoval v domě, kde jsem bydlel, podobným způsobem odpadový materiál - plné sklepy a půdy šrotu, hader, papíru, sudů s naftou atd. Špína, nepořádek, zápach, nebezpečí požáru. Dovolání nikde. Řešení - musel jsem se odstěhovat!
Práva každého jednotlivce končí tam, kde jsou porušována práva ostatních! Proto jsem se rozhodl vám napsat. Skutečně jsem přesvědčen, že pravda není na straně pana Porubka, ač je (možná - já to nevím) politický vězeň. Co vím po tom, co jsem vyslechl i z faktů uvedených v Regionu, že pan Porubek je buď opravdu nemocný člověk, který je neschopen žít a chovat se jako řádný člověk, nebo je to čuně odporné svému okolí (stížnosti sousedů) a nevychovaný sprosťák. I politický vězeň si musí zachovávat kulturu života a jednání!!
Přeji si, aby si paní Sedlářová ověřila všechna fakta a věřím, že se panu Vyleťalovi omluví.
Mám-li považovat NN za seriozní tisk, pan nemohu mít pochybnosti v případě, který znám!
Budu-li mít pochybnosti, pak musím pochybovat i o ostatních materiálech v NN, které nemohu ověřovat!!
Styl článku mi velmi připomíná psaní bulvárních plátků typu Špígl, Blesk ap. Rád bych věřil, že tentokrát to byla výjimka. Přeji vám hodně úspěchů ve vaší práci, hodně důvěryhodných materiálů, a pozor na neserioznost. Znamená ztrátu důvěry a - čtenářů.
V Krnově, 18. 10. 1993
Václav Přibyl
Ježnická 1
794 01 Krnov
Vážený pane Přibyle,
ač mne mrzí, že zklamu Vaši důvěru, kterou podmiňujete tím, že se "omluvím panu Vyleťalovi", vedoucímu odboru životního prostředí a výstavby v Krnově, já to udělat nemohu a ani nechci. Na článek "Komunistické Bruntálsko a pan Porubek" jsem dostala jedinou reakci - tu Vaši. Pan Vyleťal, policie, MÚ - nikdo nepokládal za nutné odpovědět na řadu zcela zásadních otázek. Předně, zbourání domu je zásahem do soukromého vlastnictví a v takovém případě může rozhodnout pouze soud. Rozhodnutí o asanaci objektu není v pravomoci obce. Asanace proběhla za účasti dvou mladých příslušníků policie, kteří použili fyzického násilí na nemocném dvaasedmdesátiletém starci. Zkroutili mu ruce za záda a násilím jej dopravili do psychiatrické nemocnice v Opavě. Vy byste nebránil svůj majetek proti bezpráví? Skutečně vzorná práce policie (to na adresu pana ministra Rumla), která je přivolána k bourání soukromého objektu na soukromém pozemku, nevyžádá si právoplatné soudní rozhodnutí a majitele bránícího své vlastnictví odveze do blázince.
Použil jste k ohodnocení mého článku výrazu "bulvární". Význam tohoto slova ještě z komunistického slovníku říká, že je to senzacechtivý měšťácký tisk kapitalistické společnosti. To je velice příhodné.
Bruntál a okolí se přičinily v parlamentních volbách o zvýšení průměru komunistům, do FS - SL 11 345 hlasy, tj. 19,56 procent, do SN 11 607 hlasy, tj. 18,78 procent a do ČNR 11 345 hlasy, což je 18,41 procent. Toto klima jistě ovlivnilo i volby komunální. Ráda slyším, že je pan Vyleťal slušný člověk, který nemá s minulým režimem nic společného, i když to tak nevypadá. Ve Vašem dopisu jsem mimo toto ujištění, rozhořčení, že jsem s panem Vyleťalem neprojednala "text článku" a nekonzultovala s ním jeho stanoviska, přání, abych se omluvila, nenašla rovněž odpověď ani na jedinou z otázek. Proč případ neřešil soud, který by rozhodl, zda se jedná o vyvlastnění, či náhradu, jaká je zůstatková hodnota objektu, jaká byla hodnota komunálního sběru surovin, které byly rovněž odvezeny. Promiňte, vždyť Vy sám tápete v otázce, zda je pan Porubek "nemocný člověk či čuně odporné svému okolí". Kdo jsou přímí sousedé (z obou stran) pana Porubka? Napište nám o tom, zveřejníme to.
Ve svém líčení Vaší účasti při výstupu p. Porubka u starosty MÚ jste se zapomněl zmínit, že p. Vyleťal a pan starosta jsou příbuzní. Nevím, je-li Vám známo, že na okresní prokuratuře čeká na řešení policií šetřené (včetně fotodokumentace) oznámení, že v předstihu, před "řádným rozhodnutím MÚ o asanaci" parta čtyř mladých "brigádníků" se tajně postarala o zborcení krovů. Nepochopitelné, že se policii tyto dvě události nepropojily. Jako odveta za článek v NN či zcela periodicky se opakující šikanace, s cílem, aby p. Porubek odešel (na onen svět či do domova důchodců) je nedávné zcizení dvou vozidel ze dvora Š 1203 a Moskviče, ve kterém bylo trochu potravin a náhradního prádla. (Pro čtenáře, kterým unikl článek v č. 22 - asanací domu pan Porubek přišel nejen o střechu nad hlavou, ale nemá ani židli, peřinu, stůl, a co je v celé věci asi nejpodstatnější, řadu velice závažných dokumentů, "proč" byl politickým vězněm). Š 1203 nenašla policie, ale p. Porubek sám, v sousední zahradě, patřičně "odstrojenou". Moskvič se nenašel.
P. Porubek není prokurátor, aby na jeho přání policie udělala prohlídku některých stodol.
Pan Porubek je možná samorost a možná i dost svérázný. Rozhodně však není duševně chorý a nechybí mu kuráž, což dokladuje i okolnost, že byl politickým vězněm.
(Takto byla míněna i zmínka o jeho minulosti v č. 22, pane Přibyle. Nikoliv jako metr, polehčující okolnost, podle které by se mělo měřit. Takto by to chápal jenom bolševík). Hodně ví a paměť mu slouží. Vadila jenom jeho chalupa a skládka komunálního odpadu ?
Iva SEDLÁŘOVÁ