--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Holeček Jan
Název: Valeč-hříšná ves aneb Zapomenutí komunisté
Zdroj: NN Ročník........: 0004/004 Str.: 016
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.01.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Poslední dobou se mi postupně vybavují některé vtipy a veselé historky z doby minulé a nezbývá mi nic jiného, než si jen smutně povzdechnout nad jejich absurditou. Jedním z takových vtipů byl ten, že někdy po roce 2000, dávno po pádu komunismu v Čechách, se přijede podívat nějaký emigrant zpět do vlasti a ptá se na místních úřadech, jestli je v Čechách možné k vidění nějaké muzeum, nebo popřípadě rezervace, kde by si přímo nějaké živé komunisty mohl prohlédnout zblízka. Povídal, že jeho rodiče již dávno nežijí, že prý odešli z Československa někdy v roce 68 minulého století, ale vyprávěli mu, že někteří z tohoto živočišného druhu mají dokonce i lidskou tvář a on to musí stůj co stůj na vlastní oči vidět! Příslušný referent po dlouhém a únavném hledání v různých katastrálních mapách mu nakonec sdělil, že jistá rezervace by se tu přeci jen našla. Nachází se někde ve Vysokých tatrách, je vedena pod UNESCO a vstup v sezóně stojí 200 USD. Poté byl ale upozorněn na to, že komunisté jsou právě v sezóně velmi plachý živočišný druh, pouhým okem velmi těžko pozorovatelný...

Ano, tento druh humoru dobře nám známý z let uplynulých nám však odstupem času skutečně vyznívá jen jako hořká ironie osudu zemí, které žily, nebo žijí pod knutou komunistické diktatury. Komunismus bohužel stále žije a přežívá, parazituje a ničí všechny hodnoty, kterým naši předci zasvětili svoje životy. Jedním případem z mnoha, který dokládá tuto smutnou skutečnost jsou i patálie v městečku Valeč, které leží nedaleko Karlových Varů...

KAM ČERT NEMUŽE, NASTRČÍ KOMUNISTU Paní Pechanová, která je zároveň autorka dopisu, který mi dal podnět k zveřejnění "valečských trampot", se po tvrdých a dlouhotrvajících bojích s komunisty a Velké tysdopadové (viz. Morgensternovy Šibeniční písně) revoluci přestěhovala na venkov, a to v blahé naději, že bude užívat klidu a boje přenechá mladším. Hluboce se však zmýlila. Toužila sice po klidu, ale ne za cenu, že bude žít v kleče, a proto se rozhodla bojovat s totalitou dále. Krátce po listopadu 1989 za ní přišli mladí lidé, kteří čerstvě založili OF a žádali jí o pomoc. Souhlasila v domění, že půjde občas o napsání nějakého dopisu, ale donucena okolnostmi se záhy stala hlavní mluvčí OF. Z KC OF Karlovy Vary s nimi nejprve úzce spolupracovali, ale jenom potud, pokud potřebovali přikrýt záda. Když si posléze rozdělili vysoké funkce, stali se pro ně nepohodlnými a začali proti OF Valeč obhajovat občany totalitního myšlení.

Když při výměně stráží na výborech obsadili členové KC OF funkce tajemníka a předsedy, byla paní Pechanová požádána, aby dodala nějaký materiál, aby musel odstoupit předseda VLK. Velký problém to vskutku nebyl, protože Valeč je přímo ukázkovou obcí pokud se jedná o podvody a zlodějny. Díky podkladům nakonec skutečně musel starý VLK odstoupit, ale záhy se ukázalo, že to bylo jen "něco za něco". V daném případě se jednalo o to, že finanční odbor zůstane v komunistických rukách, jejichž zástupci budou přítomni u všech revizí a kontrol. Stali se tak většími pány než před tím, protože se mohli celkem spolehlivě vždy za někoho skrýt. Neznajíc pozadí požádala paní Pechanová nového předsedu VLK o revizi na MNV Valeč, a to protože s celoživotní praxí ekonoma a účetní si byla jista, že tam dochází k mnoha nepravostem. Byla nakonec jmenována neplacenou členkou VLK, a tím se vlastně začala celá její anabáze, protože to, co objevila v dokladech totalitně řízeného finančního odboru přesahovalo všechny meze!

PROČ ODSTOUPIL PUVODNÍ PŘEDSEDA VLK ? Ve Valči se každoročně třetí neděli v květnu koná tvz."Slavnost květů". Sjíždí se sem desítky stánků, střelnice, kolotoče a spousta jiných atrakcí. Účast hostů se vždy pohybovala něco mezi 8 - 12 tisíci. I když sám taj. MNV prohlásil, že bylo přes 11 tisíc platících hostů, tak bylo proúčtováno vstupenek (á 15,-) o několik tisíc méně. Prokázat tuto skutečnost nešlo z důvodu , že se při vyúčtování nedodržovaly zákony (u hlavní pokladny byla manželka taj. MNV, u další jeho švagrová...), zkrátka vstupenek si mohli narazit tolik, kolik chtěli, nebyla kontrola. Dále bylo prokázáno, že osobně tajemník MNV vybíral poplatky za stánky a proúčtováno to nebylo. Vyplácely se velké peníze za brigády, které se nekonaly, a konečně nedoložené bylo také kilometrovné pánů, kteří údajně rozváželi plakáty. Panstvo se skládalo z horních vrstev. Tajemník s manželkou, jeho sekretářka se synem, vedení Jednoty Žlutice, taj. OV KSČ, předseda ONV atd, atd. Toto jediné stačilo k tomu, aby taj. MNV měl ochranu na všech stranách a má ji do dneška. Byl 11 roků soudcem z lidu, takže má styky i se soudci a pochopitelně nechybí ani na seznamu důvěrníků STB....

OPĚT VLAJÍ RUDÉ PRAPORY A MOTÝLI PŘIMRZAJÍ NA KLÉMOVU BERANICI......

Nový předseda VLK začal později couvat, a to poté co ho začala pálit čerstvě odložená rudá propustka, a rozsypal se hlavně v den, kdy se zahájila kontrola majetku OV KSČ. Předseda si jej jednou nechal zavolat k telefonu, odkud se vrátil silně pobledlý, paní Pechanové sprostě vynadal a všechno vzalo úplně opačný systém. S paní Pechanovou začali nakládat tak, že musela odejít, ztratila se pokladní kniha se všemi zvěrstvy a závěrem bylo to, že navlékli prostřednictvím svého právního zástupce na paní Pechanovou pokus o nedovolené držení dokumentů, které ale předtím po skončení kontroly zaměstnanec VLK p. Henč přímo odvezl do bytu p. Pechanové. Dokumenty, které takto p. Pechanová neoprávněně držela ve své domácnosti byly však vhodné spíše ke skartaci, protože ty podstatné už byly dávno předány prokuratuře nebo kriminálce.

Obrácení hlavních protagonistů OF probíhalo sice pomalu, ale s patřičnou důsledností. Hlavní zvrat nadešel teprve až poté, co se určovali OÚ.

TAJEMNÍKOVA LABUTÍ PÍSEŇ

Tak a došlo na klíčovou bitvu mezi tajemníkem a předsedou. Jeden z nich musel odejít a v tom byl ten zakopaný pes. Nakonec zvítězil tajemník, ale za příliš vysokou cenu. Aby získal hlasy komunistů, kterých je na OÚ většina, musel se jim zaprodat. Podílel se tak na protizákonném zvolení starosty a když ČNR nakonec povolila nové volby, tak se děly takové věci, do kterých se namočili snad všichni nahoře. Protizákonným zvolením starosty byl fakt, že v průběhu tří ustavujících zasedání (později samozvaný starosta) pan Jiří Hýř nekandidoval, ani nebyl vznesen návrh na jeho zvolení. Teprve až po rezignaci některých členů OZ a po ukončení ustavujícího zasedání, po kterém byl pan Hýř pasován na starostu Valče, a to v hospodě u piva, za vydatné diskuse členů KSČ a jejich stoupenců.Tak figuroval starosta Valče, protože pro přednostu OÚ p. ing. Turka to bylo pohodlnější, než určit správu obce do řádného zvolení starosty.

Jaki již bylo výše zmíněno , byly ve Valči povoleny nové volby, a to ČNR dne I4.3. 1991. Stoupencům KSČ to sdělil okres následující den, ale OF neinformoval nikdo. Jejich zástupci se to dověděli až 27.3., tj. s dvoutýdenním zpožděním, a to ještě náhodou, že se sami informovali. Došlo tehdy dále k tomu, že KSČ nezákonným způsobem snížila počet poslanců z 11 na 9, a to protože tříštila své poslance do bloku nezávislých a více jak 9 kandidátů nesehnala. A konečný výsledek voleb? No přeci zvítězili nezávislí, do jejichž řad se stačili přerekrutovat členové KSČ!

Kandidáti OF v počtu třech sice předtím rezignovali a kandidátka se smrskla na šest, ale nakonec přeci jen jeden zradil, odvolal svoji rezignaci a volby se tak mohly nakonec uskutečnit.

PŘIKÁZÁNÍ JEDENÁCTÉ :

ZADNICÍ JEŽKA NEZABIJEŠ!!!

Přestože neúnavná bojovnice p. Pechanová naháněla k zodpovědnosti všechny instituce, oprávněné ve věci něco udělat a běhala jak se lidově říká "od čerta k ďáblu", od policie, přes prokuraturu, až na Úřad vlády ČR, nebyl nikdo schopen nic udělat. Za zmínku stojí hlavně odpověď na stížnost, kterou podala p. Pechanová proti zločineckým postupům totalitní moci ve Valči na posledně jmenovanou instituci. Ředitel odboru stížností při Úřadu vlády ČR odpověděl: "Pan premiér je právník a ví, že zásahy jdoucí nad rámec jeho zákonného zmocnění a používání mimozákonných prostředků by připomínalo praktiky používané za komunistického režimu, a proto je rezolutně odmítá. Pan premiér je však přesvědčen, že pravda, i když někdy s obtížemi, vždy zvítězí." Tato odpověď ze dne 30.1.1992 je však jen dalším důkazem o polopravdách, které hazardují se zákonnými právy občana, které jsou v každé svobodné zemi, kterou se má podle všeho nazývat i ta naše, svatá!

Každý právní stát se nazývá právním státem především proto, že jsou v něm striktně vymezena práva, podle kterých může svobodný občan poukazovat na nepravosti, popřípadě příkoří, kterým je vystaven on sám nebo ostatní. Fakt, že náš stát nazýváme státem právním, kde leckde stále převládá totalitní moc, jako třeba ve valečském případu, je jen pouhou ironií osudu, o které jsem mluvil na začátku.......

Honza HOLEČEK