--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Sedlářová Iva
Název: Jedna paní povídala
Zdroj: NN Ročník........: 0004/004 Str.: 022
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.01.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
aneb sterilní debata o závažných věcech. Již jsme si stačili zvyknout. Naše těžko adaptabilní televize nás mimo dokolečka obehrávaných seriálů natočených v dobách socialistického blaha a o socialistickém způsobu života pojednávajících kterými nás krmí v nedělních dopoledních hodinách, po obědě vtahuje do žhavé současnosti. Ve světlé chvilce poznání, která vždy na televizi příjde s Novým rokem, došlo mimo zrušení třetího programu i k novelizaci pořadu DEBATA. Zúčastnění teď sedí za stolem (mimochodem jako slepice na hřadu) po pravé i levé ruce. Levé a pravé křídlo? Útok a obrana ? Těžko soudit, alespoň z DEBATY 16.ledna, pojednávající o vzrůstající kriminalitě. ŠERMOVAČKA V PROCENTECH.
Pánové se jaksi nemohli pohnout z místa. Řeč byla povětšinou o statistice. Dozvěděli jsme se, že je prima, že kriminalita sice stoupá, ale již jen o "x" procent, což je v průměru o "y" procent nižší než předcházející roky, o"xy" nižší než v zemích s dlouhodobým demokratickým systémem. No to jsme si oddechli! Levé křídlo ústy soc.dem.poslance Grosse zaútočilo.Východočeský region, zvýšená kriminalita o "x" procent. Pravé křídlo ústy nám.MV Fendrycha přebíjí: ale zvýšená objasněnost v tomto regionu o "0,y" proc. Až mě někdo v parku přepadne, sepnu ruce a zažadodím " Nezvyšujte ministerstvu vnitra procenta,prosím!" Snad to zabere. PROCENTA NA DORAZ
adrenalinu v krvi mně však způsobily výroky exministra vnitra JUDr.Sokola a kriminalitou postiženého p.Miloše Nováka. Chápu, že ztráta tří blízkých díky kriminalitě je těžkou zkouškou a snažím se v tomto uhlu pohledu posuzovat i výrok p. Nováka, že jedno z mála plusů minulého režimu byla dobrá práce policie a nízká kriminalita.
Předně se nejednalo o policii, ale VB a páchala sama trestnou činnost , příkladně tím,že porušovala pravomoc veřejného činitele a lidská práva, což dokumentují příkladně záběry z demonstrace 17.11.1994. To bylo také hlavní náplní jejich činnosti a proto jich bylo na ulici stále plno, nejlépe ve dvou a se psem. Většinou ale znásilňovaná dívka se jich nedovolala, leda by místo" pomoc" křičela "Husák je vůl"(citlivější čtenář mně promine ). Z citovaných důvodů také nechodili po parcích a neosvětlených prostorách, ale s bouchačkami proklatě nízko zavěšenými po hlavních tepnách, kde nejnebezpečnější delikventi- nepřátelé socialismu, se mohli vyskytovat.To byla minulost, řekněme totalitní. Dnes máme proklamovanou demokracii, v níž byste sice teoreticky mohli křičet že Husák je atd.a dokonce byste nejednali nezákonně vzhledem k nedavno parlamentem odsouhlasenému ş103. Ovšem pokud byste nebyli zajištěni pro výtržnost a já se obávám ( na rozdíl od p.poslance Grosse), že s nevšední ochotou právě proto, že policisté s minulostí příslušníků VB kterých je stále většina, by do služby zapojili emoce.Opět to mohu dokumentovat příkladně postojem policie při dohledu na májové oslavy KSČM na Džbáně v Praze 6,v Brně atd. Je ale pravdou, že v tahačce s policií by se vám spíše ztratila peněženka dnes, než tehdy.
JUDr.Sokol, jako vždy pohotový a rychle reagující by jistě okouzlil a vzbudil dojem že on je ten pravý, kdyby již nebyly zkušenosti s jistou větou, která jej katapultovala do křesla ministra tohoto rezortu. A tak mě neokouzlila jak by asi měla trefná poznámka, že o neúspěšné v minulém režimu se starala StB, o úspěšné hospodářská kriminálka. V sametovém pokračování politického a společenského vývoje naší společnosti to vypadá tak(a pan doktor to ví lépe než já), se angažují v privatizačním procesu a v různých rolích na poli dříve HK sledované nejen "úspěšní" býv.režimu (rozuměj-hospodářská kriminalita) ale i býv.agenti StB s vyjímkou těch, kterým byl učiněn pardon a mohou dále setrvat na svých místech.Dobří fízlové jsou nedocenitelní a nově utvořená společnost po politických převratech je většinou přejímá. I po roce 1948 pro vládnoucí duch strany světového míru pracovali býv.konfidenti gestapa.
Přinejmenším bych od bývalého obhájce závažných trestních činů hospodářského charakteru z komunistického režimu a jednoho z prvních ministrů rezortu MV po tzv.sametovém převratu očekávala, že místo fundovaného vtípku pronese něco na téma transformace hospodářské kriminality do soukromého podnikání v důsledku chabé legislativy příslušných zákonů. Tak pohotovému diskutérovi jistě neuniklo, že by zabodoval pro SD(býv.OH),kdyby se zmínil, že pokud pan premiér, ještě z postu ministra financí prohlásí, že ekonomika nezná pojmu špinavých peněz, i kapsářům se v tak nemorálním světě bude sahat do cizích kapes s lehčím srdcem.Jenže pohotový diskutér je i inteligentní, a ví, že v té době díky jedné větě seděl na postu MV a právě takto měl zasvěceně oponovat tehdy.
NEJSOU LIDI.
Neumím jako většina občanů posoudit, je-li policistů málo, či nikoliv. Pravdou je, že na ulici nejsou moc vidět . Že tak úzkoprofiloví nejsou poznáte, až když se něco stane. Nedavno si někdo na Hlavním nádraží spletl mou kabelku s majetkem v socialistickém vlastnictví. Když jsem zjistila, že nemám peněženku s osmi stovkami, legitimaci na MHD, bankovní a sporožirové karty a novinářský průkaz, obrátila jsem se s důvěrou na policii na nádraží. Nutno podotknout, že se v těchto místech pohybuji dost často a policajty jsem v prostorách nádraží pověstného na trestnou činnost nikdy korzovat neviděla. Pochopila jsem proč, když jsem šla své okradení nahlásit.Byli tam hned tři a ochotně mě vyslechli. "Tohle vám někdo vybral,jo?" Klepnul mne jeden z nich přátelsky do kabelky."Ani se jim nedivím, ale vám jo". Potom jsem byla informována, že pokud mně nebyl zcizen OP a pas, policii to nezajímá a že se mám obrátit na nádražní pokladnu č.36, kde jsou i ztráty a nálezy.
Nedalo mně to a dojela si na policii do Čkalovy ul.v Praze 6,kam dle trvalého bydliště patřím.Chvíli jsem se neúspěšně snažila o zaprotokolování události. Teprve argument, co bude, až můj novinářský průkaz se nalezne pohozený v nějaké "vybílené" prodejně a já budu vysvětlovat kde jsem v tu dobu byla, přesvědčil muže v uniformě a právě v siestě, že alespoň zapsali do knihy služeb, že jsem byla u nich v tu a tu dobu.
Mé obavy, že opatření bylo nedostatečné se uklidnily teprve za dva dny, kdy mně na adresu redakce doporučenou poštou ( odesilatel pošta O25) přišel v obálce novinářský průkaz. Takže, pánové, až příště budete před kamerami televizním divákům citovat statistiky, připočtěte si prosím jedno promile za přes mou snahu nepodchycený případ. Banální, já vím, nejsou lidi.
Iva SEDLÁŘOVÁ