--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Sedlářová Iva
Název: Jak kovář Petr opustil perlík aby perlil v politice
Zdroj: NN Ročník........: 0004/008 Str.: 011
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.01.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Jako hrdinný představitel dělnické třídy nám přivedl na Václavské náměstí v listopadových dnech roku 1989 "čékáďáky" a tím vzal komunistům vítr z plachet, že se jedná o buržoasní puč. Sám potom jako jejich parlamentář se stal členem KC OF a dále ministrem práce a sociálních věcí porevoluční vlády.Jak jinak.Zástupce dělnictva, tedy pracujících je ministrem tohoto rezortu přímo ideálním. Jeho politický růst zastavila volební prohra OH, kam se cítil býti politicky příslušný. Tedy do té volební prohry. Vzápětí potom pocítil, že se jeho politické smýšlení spíše přibližuje sociální demokracii a tudíž změnil stranu. Jistě souvislost, že ČSSD hlasy do parlamentu stačily, byla čistě náhodná.Když hlava sociálních demokratů, importovaná ze zahraniční emigrace, Horák, se vrátila k rybářským prutům v amerických vodách, ucházel se o křeslo předsedy této strany vedle Miloše Zemana. Je zbytečné rozebírat, proč uspět nemohl v této konkurenci. Dnes, jak sám říká, uvažuje o založení nové strany. "Dejte mi několik milionů, šikovného managera a udělám z voleb guláš." Není to prý složité, neboť u předních politiků je laická politická neznalost. Pan Petr Miller se zřejmě za politika profesionála považuje. Rozhodně také za úspěšného bussinesmana, neboť jak přiznává, je zapojen v několika aktivitách. Pochopila jsem, že v obchodních aktivitách a již jsme o některých psali.Většinou se člověk drží své parkety, a tou je u pana exministra sociální sféra a návazně i aktivity podobného charakteru. Pan Petr Miller však , jak opět sám přiznává, je zastáncem betonových lobby, jakými jsou pro normálního smrtelníka programy regulace vodních toků . Příkladně i pro sdělovací prostředky připouští svou aktivitu v EKOTRANSU a to ještě v dobách, kdy nebylo možno zakládat různé akciové společnosti (!) a kdy patronem tohoto programu byl slušovický magnát pan Čuba. Vzniká ve mne pocit, že tato průzračná upřímnost v ožehavých momentech je asi prapříčinou nechuti našich stran vlevo postavit na viditelné místo pana Petra Millera a možná i motivací jeho hledání, vyúsťující v poznání, že nejlépe je vytvořit stranu vlastní.Pan Miller se sám počítá za politika středu.Nevím sice, z jaké kategorizace toto zařazení vyplývá, soudím však, že to může být aplikace sociálních otázek a obchodních aktivit soukromého charakteru.
K EKOTRANSU p.Miller dodává, že se jedná o projekt významný, který úpravou vodních toků zajistí nejlacinější, ekologicky nejčistší a nejkratší spojení po vodě v dopravní nákladní sféře.Vyvracet tuto teorii panu exministrovi práce a soc.věcí nebudu, protože narozdíl od něho se necítím být dost odborně fundována .Zřejmě ale mám více času, neboť nejsem vytížena zakládáním nové politické strany a mohu tak sledovat co tomu říkají skuteční odborníci jak v ekologii, tak dopravě a tak se poučuji u odborníků, že mé laické chápání není v rozporu s logikou, když tento program pokládám za zrůdný. V místech,kde prý je již tento zásah do přírody vykonán, se vrátila fauna a flora v původním zastoupení, dokonce o jeden druh více.Pan Miller neřekl který, já si myslím že to může být maximálně podpapírák obecný, což je lidský trus přikrytý Harmasanem, nebo zbytky RP, což je dle reklamy o víkendech nejčtenější tiskovina. *************
Velice zajímavé pro mne bylo vyprávění pana Tretinára z Lán, který mně povídal jak se obrátili z dolu Nosek po listopadu 1989 přímo v audienci u pana Millera na něho s problémy tohoto kladenského dolu, s nepravostmi,s funkcemi obsazenými nomenklaturou, milicionáři, StBáky.
Pan Miller tehdy řekl doslovně (a já se omlouvám za citované familierní oslovení)" Hoši,klid! Do čtrnácti dnů vezmu Vaška Havla a Jirku Dientsbiera a vykopeme to všechno!"
Když potom za dva roky p.Miller jako leader OH kandidoval na Kladně v Kokosu, dříve okresním výboru KSČ, přihlásil se pan Tretinár v diskuzi a tento slib připomněl. Pokládal to za důležité vzhledem k předchozím vysvětlením pana ministra, že na Kladno neměl čas, protože byl vytížen, příkladně cestováním v USA, a tak jen za funkční období dvakrát přepadl kovárnu Poldovky.
"Nezlobte se, pane Tretinár, nějak to tenkrát nevyšlo, rozhodně přijďte zítra na ministerstvo",byla reakce pana ministra.
Pan Tretinár "zítra" na ministerstvo nešel a volil úplně jinak, než by si asi pan P.Miller přál.Že nakonec volil to, co v praxi poznal, že si nepřál, už je jiný příběh a já vám jej někdy příště budu vyprávět.
Iva SEDLÁŘOVÁ