--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Blažková Ema
Název: Redakci týdeníku NECE-noviny
Zdroj: NN Ročník........: 0004/012 Str.: 016
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 17.04.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

NECE-Noviny

posílám k Vašemu dnešnímu článku, uveřejněném v č. 11/1994 malou historku k opavské věznici pro ženy

Byla jsem v době, které se dnes říká "Za Husáka", zavřená na cele č. 214 v ruzyňské trestnici, zároveň s hezkou mladou ženou, Alenou K.

Měla svého advokáta, JUDr. Mildnera z AP Prahy 8, Za poříčskou branou. Jejím soudcem byl JUDr. Lokvenc, ale ona mu říkala "Voklovanec". Alena dostala u soudu dva roky v opavské trestnici. Bylo mi divné, že ji ostatní spoluvězeňkyně velmi litovaly. A tak ustrašeně si mezi sebou tiše hovořily a vzdychaly. Viděla jsem na nich, že se všechny bály už i toho názvu OPAVA. Asi má tato pevná trestnice pro ženy nějakou špatnou pověst.

Po třech letech jsem se s Alenou setkala, vzpomínaly jsme spolu na naše dny "Malá Strana". To proto, že celé patro bylo rozděleno vnitřním schodištěm a výtahovou šachtou na dvě nestejné polovičky. Ve větším dílu patra byly mužské cely, za nimi dál chodbou byla sprchárna, a tudy jsme také někdy procházely na práci a na škrabání brambor.

Ženské cely byly tedy v tom kratším dílu, - inu, "na Malé Straně".

Alena nechtěla raději o Opavě mluvit, pracovala tam na výrobě masových konzerv. Řekla mi jen: "Od té doby se na masovou konzervu nemůžu ani podívat."

Jednou jsem s Alenou jela v tramvaji, seděly jsme vedle sebe. Tu přistoupil nějaký mladý uniformovaný příslušník a Alena začala automaticky vstávat ze svého sedadla.

Pak se zase honem posadila, celá rozmrzelá, připadala si trapně, neboť za ta dvě léta si navykla trestanecký drill, podle kterého je povinností vstát před dozorcem.

Vstávala tedy jako nějaký mechanický stroj před tím mladým esenbáčkem, který přistoupil do naší tramvaje.

S přátelským pozdravem

Vaší redakci posílám těchto několik řádků k uveřejnění

Dne 17. března 1994

akademická malířka

Ema BLAŽKOVÁ