--------------------------------------------------------------------------------
Autor: W.M.K.
Název: Kriminalita...a jak dále?
Zdroj: NN Ročník........: 0004/014 Str.: 000
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.01.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Ministerstvo vnitra České republiky předložilo vládě dne 3.listopadu 1993 materiál, který měl být projednán a vydán jako vládní usnesení č.617.
Vláda uložila ministru vnitra již 20.ledna 1993, aby ve spolupráci s ministry obrany, spravedlnosti, práce a sociálních věcí, školství a mládeže a generálním prokurátorem předložil do 30.6.1993 návrh programu sociální prevence a kriminality. Důvod byl prostý - nárůst kriminality a zejména pak kriminality majetkové, jako jsou krádeže, vloupání, podvody, zpronevěry a další, neustále stoupá. Stačí se podívat na tabulku:
--------------------------------------------------------------- Vývoj kriminality v letech 1991 - 1993 -------------------------------------------------------------- 1981 1992 1993 Změna % ------------------------------------------------------------- Zjištěné trest.činy celkem 159602188927 226657 + 20 ________________________________________________________ Objasnění 52466 57736 67340 + 17 _______________________________________________________ Celkem v % 33 31 30 _______________________________________________________ HOSPODÁŘSKÁ KRIMINALITA 5055 6296 10511 + 67 _______________________________________________________ Objasnění 4147 5376 8162 _______________________________________________________ Celkem v % 82 85 78 _______________________________________________________ OBECNÁ KRIMINALITA 145123172023 204304 + 19 _______________________________________________________ Objasnění 40073 43499 49186 + 13 _______________________________________________________ Celkem v % 28 25 24 _________________________________ ____________________ NÁSILNÁ KRIMINALITA 10651 10326 10650 + 3 _________________________________ _____________________ Objasnění 7401 7098 7519 + 6 _________________________________ _____________________ Celkem v % 69 69 71 z toho: Loupeže 2335 2078 2236 + 8 Vraždy 112 125 160 + 28 _________________________________ _ ___________________ MRAVNOSTNÍ KRIMINALITA 1056 1188 1195 + 1 Objasnění 849 961 957 0 Celkem v % 80 81 80 z toho : Znásilnění 437 413 455 + 10 _________________________________ __________________ MAJETKOVÁ KRIMINALITA Krádeže vloupáním 62802 65824 74347 + 13 _________________________________ _ ___________________ Objasnění 12166 12023 13316 + 11 Celkem v % 19 18 18 z toho krádeže mot.voz. 6737 12215 15535 + 28 _________________________________ _ ___________________ Způsobená škoda v mldr.Kč 1,935 4,873 7,127 + 46 --------------------------------------- ----------------------- Z Tabulky je zřejmé, že k největšímu nárůstu trestných činů došlo u hospodářské kriminality a kriminality majetkové, zejména vloupání a krádeží aut.
397 vražd za tři roky - t.j. číslo, nad nímž se tají dech. Téměř čtyři stovky lidí padly za oběť vrahům. Toto číslo je varovným mementem neuváženého rozhodnutí prezidenta Havla, který svojí morální autoritou krátce po listopadu 1989 se zasadil o zrušení trestu smrti. Skutečnost, že kdo jednou vraždí, může vraždit po druhé i po třetí je statisticky dokázaná a vrah má před sebou jen tyto alternativy: - doživotní trest vězení, z něhož může být předčasně propuštěn ( po dvaceti letech)
- vyjímečný trest, t.j. 25 let odnětí svobody - tresty udělené v hranici od 8 - 15 let, z nich se může vrah po odpykání vrátit po dvou třetinách.
Výše způsobených škod, které stouply za dva předchozí roky o 152% a celkově za sledované období o 46% svědčí o směru zaměření pachatelů ve vývoje tržní společnosti. Vláda sama dává dostatečný příklad toho, jak lze v období privatizace nabýt nelegálním způsobem obrovské jmění, o němž nemá prostý občan ani tušení. Vždyť jen např. současné odhalení machinace s lehkým topným olejem, do kterého je zamíchána mafie celostátního rozsahu svědčí o miliardovém podvodu. Nejotřesnější na této situace je skutečnost, že ačkoliv příslušné úřady byly předem vyrozumněny o těchto podvodech, trvalo jim skoro měsíc, než se vůbec touto problematikou začaly zaobírat. Mezitím zřejmě hlavní organizátor uprchl a ostatní, protože jsou vyšetřováni na svobodě, úspěšně zahlazují stopy. A tak tomu bude i v ostatních případech, např. s Harwardskými fondy, kdy mouřenín Kožený, splnivší svoji roli, odešel (a možná i s doporučením a s věnovanou pistolí "za odvahu" zpět za Velkou louži.
Zajímavé je na tomto materiálu i hodnocení Ministerstva vnitra, v němž se praví.
Cituji:
Závažným společenským problémem se stává hospodářská kriminalita se stále novými formami negativních jevů. Jde o velmi závažnou trestnou činnost hrubě narušující národní hospodářství, která vykazuje vysoký stupeň společenské nebezpečnosti.
Nárůst organizovaného zločinu, jako terorismus, drogy, nekontrolovaná migrace, nesnášenlivost a násilí tvoří v současné době specifickou oblast kriminality, která nabývá nových forem a u níž lze předpokládat dynamický vývoj. Z hlediska prevence je pak nutno zaznamenat, že se neustále zvyšuje podíl osob dosud netrestaných.
Významně se na statistice kriminality podílí mládež, což prevenci kriminality posunuje mimo rezort Ministerstva vnitra a zcela jasně podtrhuje nutnost mezirezortního řešení tohoto problému. Proto je nutné upozornit i na problém resocializace pachatelů především ve vztahu k recidivě trestné činnosti, na význam postpenitenciární péče a i na nutnost modifikace přístupů k obětem trestných činů.
Stav prevence kriminality v současnosti nevytváří předpoklady pro efektivní realizaci konkretních preventivních programů. Nejrůznější preventivní opatření jsou uplatňována v úzkých mantinelech činnosti jednotlivých rezortů nebo zcela nahodile a to také ještě s velmi různorodou odbornou úrovní. Tato skutečnost pak negativně ovlivňuje efektivnost dosud uplatňovaných preventivních aktivit, neboť nevytváří předpoklady pro systémová řešení. Tato řešení jsou však pro nejbližší budoucnost důležitá s hlediska ochrany občanů před důsledky trestné činnosti a zaujímají významné místo v procesu demokratizace naší společnosti.
V této souvislosti bude naše čtenáře nepochybně zajímat, jaké stanovisko zaujala k této zprávě Kancelář prezidenta republiky: Cituji:
"...materiál poskytuje základní informace o stavu kriminality a především o různých typech prevence a jejich možnostech. Materiál MV předpokládá vytvoření velmi otevřeného systému, který bude na základě výzkumu nových trendů ve vývoji kriminality a na základě místních poměrů pružně reagovat na konkretní ohrožení kriminalitou pomocí nabídky nejrůznějších programů.
...nabízí způsob, jak učinit první krok k dlouhodobému zacházení s kriminalitou". (zkráceno)
Čtenář si může o tomto blábolu z kanceláře Hlavního moralisty učinit závěr sám. Zcela jistě však může očekávat, že odtud žádný občan této země kromě obecných pouček žádnou konkretní pomoc očekávat nemůže!
Ministerstvo vnitra pak v další části tohoto materiálu předkládá "Základní východiska realizace prevence kriminality", která spočívají:
- v systému prevence kriminality - že stát je hlavním ručitelem práv a svobod občanů - na kvalitní spolupráci MV s justicí, vězeňstvím a dalšími státními i nestátními istitucemi, což vytváří předpoklady úspěšnosti bezpečnostní politiky
- na racionalizaci bezpečnostních struktur - ve specifikaci místa a postavení policejních orgánů - v interakci občana se sociálním prostředím
Cílem systému prevence je pak vytváření základních předpokladů pro tvorbu a efektivní využívání účinných mechanismů zaměřených na systematické odstraňování příčin kriminality a vytváření příznivých podmínek pro nekriminální chování, humanizaci a kultivaci společenských poměrů a mezilidských vztahů.
Kategorizace a oblasti prevence kriminality spočívají ve třech základních oblastech:
- v prevenci primární
- v sekundární
- v terciální
První oblast je zaměřena na celou populaci. Druhá oblast je zaměřena na kriminálně rizikové jedince a skupiny, u nichž je pravděpodobnost, že se stanou pachateli trestných činů.
Třetí skupina zahrnuje aktivity a opatření zaměřená na narušené jedince nebo skupiny.
Základní strukturální a organizační požadavky na systém prevence
Garantem má být Ministerstvo vnitra. Realizace prevence kriminality vyžaduje pak strukturální členění v těchto rovinách:
a) celostátní
b) regionální
c) místní
Základním předpokladem je pak funkčnost systému prevence kriminality a úzká spolupráce a vzájemná součinnost státních orgánů, orgánů veřejné správy a územní samosprávy, občanských iniciativ a hnutí, církví a pod. za účastí hromadých sdělovacích prostředků.
Hlavní úkoly, které předpokládá Ministerstvo vnitra v prevenci kriminality:
Je to zejména aktivizování účasti veřejnosti na prevenci, koordinace preventivní činnosti resortů MV ČR, vytváření účinných mechanismů, realizace analýz a výzkumů, eliminace kriminality zejména majetkové, zdokonalování školského a vzdělávacího procesu, regulace výskytu sociálně-patologických jevů a podpora činnosti poradenských služeb zejména v oblasti pedagogicko-psychologické, zaměstnávání, výchovy k rodičovství, alkoholové závislosti, sexuální výchovy a účinné ochrany před krimialitou.
Ve vězeňských ústavech pak vytvářet podmínky pro účinnou resocializaci odsouzených osob a humanizaci a demokratizaci podmínek pro výkon trestu.
Ministerstvo vnitra si pak stanovilo pro roky 1993 - 1995 hlavní cíle programu, o nichž na počátku roku 1994 můžeme odpovědně říci, že se je nedaří plnit. Zdůrazněno je však to, že tato koncepce a program prevence nevyžadují žádné mimořádné požadavky na státní rozpočet.
Ministerstvo vnitra pak navrhuje vytvořit
Republikový výbor pro prevenci kriminality.
Jeho složení:
- Ministerstvo vnitra
- Ministerstvo práce a sociálních věcí - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
- Ministerstvo zdravotnictví
- Ministerstvo spravedlnosti
- Ministerstvo obrany
- Generální prokuraturu (dnes již změněnou). Zajímavá jsou však stanoviska jednotlivých subjektů budoucího výboru na základě interního připomínkového řízení: MPSV - bez připomínek
MŠMaT - bez připomínek
MZ - bez připomínek
MS - připomínky byly zapracovány do programu MO - bez připomínek a nezapomnělo program pochválit GP - konstruktivní připomínky byly zapracovány do programu. Shrnuto a sečteno vytváří dojem, že jednotliví účastníci "Výboru" se staví k tomuto návrhu MV pasivně, takže i pravděpodobný výsledek bude v roce 1995 negativní, což budeme moci posoudit na konci resp.začátku příštího roku, až bude zveřejněna statistika za rok 1994. Nejformálněji se samozřejmě k tomu vyjádřila Kancelář prezidenta republiky, jak jsme citovali výše.
Velmi rozsáhlý materiál zpracovalo a předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) na základě jednání vlády ze 14.července 1993.
Návrh programu sociální prevence obsahuje: 1) Sociální prevence jako součást sociální politiky 2) Prevence sociálně patologických jevů s těmito podbody: - Zaměření a poslání sociální prevence
- Nové formy sociální práce
- Kvalifikační zajištění sociální prevence - Delikvetní mládež a sociální práce
- Kontinuální sociální práce v průběhu trestního řízení a po jeho ukončení
3) Ekonomická rozvaha
K tomuto materiálu předložilo MPSV několik příloh, z nichž zejména dvě jsou pro naše čtenáře jistě zajímavé. (Následující text otisknout pod tabulku č.2 !)
Z tabulky č.2 je na první pohled zřejmý nárůst trestné činnosti nezletilých a mladistvích a je jen škoda, že nemáme údaje za rok 1993. Nelze předpokládat, že by byly oproti roku 1992 nižší.
(Zde otisknout tabulku č.3!)
(Následující text otisknout pod tabulku č.3!)
Porovnáme-li si počet odsouzených, kterých se nacházelo počátkem tohoto roku v českých věznicích přibližně 8.000 s počtem propuštěných v roce 1992, pak by jistě při vyšší náročnosti soudů muselo být ve věznicích odsouzených nejméně 15.000. Přitom bereme v úvahu přibližně stejný počet propuštěných vězňů v roce 1993.
Je nám známo a již jsme kritizovali benevoletní přístup soudů k institutu podmíněného propuštění, což nutně vyvolává dojem souhry justice a vězeňství pod patronací Ministerstva spravedlnosti k zabránění kolapsu vězeňství, které je počtem lůžek nad hranicí svých možností. Tím, že soudy nepoužívají při rozhodování o podmíněném propuštění přísná kritéria, snižují uměle počet odsouzených a řeší tak problém vězeňství za pana ministra Nováka a ředitele Karabce.
Tabulka bohužel nic neříká o kriminalitě jednotlivých regionů, neboť vězeňské ústavy jsou v rámci České republiky rozloženy naprosto nerovnoměrně.
Z á v ě r
Předložený materiál přijala vláda České republiky svým usnesením č.722 ze dne 22.prosince 1993 a rozhodla:
I) Vzala na vědomí Koncepci a program prevence kriminality a Program sociální prevence
II) Uložila:
1) předsedovi vlády předložit Koncepci a Program předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
2) ministrům vnitra a práce, aby Koncepci a Program odůvodnili v orgánech Parlamentu České republiky
Na praktické výsledky si budeme muset zřejmě ještě počkat. Statistická čísla za první dva měsíce roku 1994 bohužel nijak nenaznačují, že by kriminalita měla klesající tendenci. Odůvodnění, že nedosahují takového procentuálního růstu jak v předchozích letech jsou však zavádějící, neboť výše kriminality je přímo úměrná počtu obyvatel a pokud se nesníží, ustálí se na vysokých a alarmujích číslech. Aféry tohoto roku nás opravňují k tomuto tvrzení.
W.M.K.
Pokračování příště
Pokračování z minulého čísla
Kriminalita...a jak dále?
V první části tohoto materiálu jsme se zaobírali zprávou, kterou předložilo vládě Ministerstvo vnitra. Konstatovali jsme také naprosto formální přístup dalších partnerů, z nichž nejvíce vynikalo svojí servilností Ministerstvo obrany. Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo k této zprávě vlastní Návrh programu sociální prevence pod č.j. 546/93. Co je obsahem tohoto materiálu, si povíme dále.
V preambuli předkládací zprávy se MPSV opírá o zkušenosti Rady Evropy z osmdesátých let. Naše čtenáře by jistě zajímalo, kde se současní pracovníci tohoto ministerstva k těmto zkušenostem tak náhle a překvapivě dostali.
Není však pochyb o tom, že prevence je vždy levnější než represe. Zahraniční prameny uvádějí, že je to asi v poměru 1:10. Avšak ani proces sociální prevence není levný, protože musí vycházet z práce s mládeží a do této činnosti je nezbytné investovat finanční prostředky. Hlavním smyslem této práce je tlumit a dostat pod kontrolu sociálně patologické jevy a vytvářet příznivé podmínky pro vznik a fungování optimálních vztahů mezi jednotlivými lidmi tak mezi jedinci a společností. MPSV zdůrazňuje, že předložený materiál byl projednán se všemi ústředními orgány státní správy, Českomoravskou komorou odborových svazů, se zaměstnavatelskými svazy a byl připomínkován také referáty sociálních věcí okresních úřadů a magistrátních měst.
Důvodová zpráva k návrhu programu sociální prevence obsahuje: 1) Sociální prevence jako součást sociální politiky 2) Prevence sociálně patologických jevů
- zaměření a poslání sociální prevence - nové formy sociální práce
- kvalifikační zajištění sociální prevence - delikventní mládež a sociální práce
- kontinuální sociální práce v průběhu trestního řízení a po jeho skončení
3) Ekonomická rozvaha
Závěr
K materiálu je přiložena celá řada příloh, která podporuje tento návrh, se kterými se blíže seznámíme.
Ad 1)
Sociální reforma je součástí společenských a ekonomických změn.Vzhledem k nové kvalitě společenské situace je nezbytně nutné změnit povahu působení sociální politiky a dosáhnout jejího pravého významu, který byl v uplynulých letech deformován m.j. svojí podřízeností politice a ekonomice.
Součástí sociální politiky a rozsah sociálních redistribucí jsou:
- sociální pojištění
- sociální podpora
- sociální pomoc
Všechny tyto tři součásti mají povahu makroekonomické sociální prevence.
Přímý a účiný vliv má sociální pomoc, neboť je přímým nástrojem sociální prevence. Má nepochybně spolu se sociální podporou významný stabilizující faktor zejména u těch občanů, kteří z různých důvodů nejsou schopni sami zabezpečit své základní životní a sociální potřeby.
Tuto pomoc nelze spatřovat pouze v okamžité potřebě, ale zejména s hlediska dlouhodobé perspektivy. Je významně spojena se zárodky budoucí sociálně ekonomické nestability se zaměřením k zabránění vytváření nové handicapované skupiny. V tomto směru, jak zdůrazňuje tato zpráva MPSV, musí sociální politika věnovat pozornost zejména mladé generaci.
Aby byla sociální prevence účinná, musí být komplexní. Proto se na ní musí podílet všechny relevatní rezorty.
Po listopadu 1989 došlo ke značnému uvolnění všech utajených sil ve společnosti. Ke stejným jevům došlo ve všech postkomunistických zemí avšak s různou intezitou a výši projevů. Rozbor této situace není jednoduchý, ale má základní fenomén - od totalitní společnosti došlo k přechodu ke společnosti otevřené, ne však demokratické. Byly však potlačeny různé represivní složky, t.j. policie a Státní bezpečnost, které ztratily svůj vliv v této oblasti ( v jiné ho naopak získaly a to možná ještě více než předtím). Došlo k výbuchu t.zv. sociálních svobod a pocitu volnosti a na druhé straně propukly ty negativní a potlačované jevy, které sice ve společnosti existovaly, avšak nesmělo se o nich hovořit. V této souvislosti by bylo např. dobré vědět, kdo byli ti mladí lidé, souzení v procesu t.zv. Vyšehradských jezdců a co nyní dělají. Když byla ve Franci v osmdesátých letech publikována studie o vůdcích studentského povstání v roce 1968, došli analytici k překvapivému poznání, že vedoucí osobnosti této t.zv. studentské revoluce získaly významná a rozhodující místa ve státní správě. Jak asi svým myšlením a jednáním ovliňovalali a dosud snad ovlivňuji tito lidé rezorty v nichž působili, netřeba zdůrazňovat.
Příště: Prevence sociálně patologických jevů.
W.M.K.
Pokračování
Kriminalita...a jak dále?
Podle MPSV je cílem programu prevence vyjádřit postoj státu k sociálně patologickým jevů, jejichž výskyt a šíření ohrožuje společnost. Zločinnost, alkoholismus, toxikomanie, prostituce, rasismus a řada dalších jevů provázejí lidskou společnost bez ohledu na formu vládu a formu společenského zřízení. K jejich vzestupu prý dochází se změnami ve společnosti.
Stát by měl dát proto najevo, že tyto jevy považuje za škodlivé a měl by vyjádřit odhodlání proti nim účinně zasahovat. (Proč to dosud neudělal, by nás jistě zajímalo - pozn.aut.)
Promítneme-li si tyto teze do současnosti, vidíme zcela zřetelně, jak se teorie rozchází se skutečností. Buď o těchto poznatcích nic nevědí na Ministerstvu vnitra, což se dá více-méně předpokládat při jeho vrcholovém složení, nebo v úzké souvislosti s tím policie, převážně složená ze starých kádrů kriminalitu a jiné jevy blakosklonně toleruje poukazujíc na to, že "za komunismu žili lidé v poměrném bezpečí a že tyto jevy dokázala policie účinně potírat. Na druhé straně nelze přehlížet, že existovaly, ale nebyly publikovány a komunistickou propagandou zastírány jako projevy buržoasního myšlení a západního vlivu. Čísla, uvedená výše však hovoří neúprosnou řečí a kriminalitu, ani jevy s ní související, se nepodařilo zastavit.
MPSV se domnívá, že prevence vychází z následujících relevantních předpokladů:
- humanitárních
- sociologických
- finančních
- organizačních
Stát vykonává sociálně preventivní činnost přímo svými orgány v součinnosti s orgány samosprávy. Občan na druhé straně se domnívá, že prevence musí být spojena jen s důraznou represí. Kromě toho se část obyvatelstva v postkomunistickcý zemí neumí správně orientovat v nových společensko-ekonomických podmínkách a proto často reaguje neadekvátně a často na úkor jiných občanů.
Tato teorie MPSV zřejmě vychází z Alenčiny říše divů. A pak ještě dodává, že chování okrajových skupin obyvatelstva proniká do dalších skupin, dříve proti podobným jevům imunním. Jako největší nebezpečí pro společnost je kriminalita a jevy s ní bezprostředně související, drogy a závislost na nich a pak jevy, proti nimž je údajně společnost bezbranná, jako xenofobie, týrání a zneužívání dětí, rasová nenávist, dětská prostituce a další.
S hlediska drog jsou právě nejohroženější děti, neboť nikdy nelze s určitostí předpokládat, že při setkání s ní dítě odolá. K problematice drog a kriminalitě byly zpracovány a předloženy samostatné materiály podle usnesení vlády č.22/93.
Nové formy sociální péče
Působení a řešení jednotlivých sociálně patologických jevů musí doznat zásadní systémové změny. Na rozdíl od minulosti musí být přeneseno na ulici (t.zv. street work) a to proto, že je nutno působit na nejohroženější skupiny a jednotlivce, k nimž patří: - t.zv. děti ulice
- skupiny (party) jednostranně,resp.specificky orientované mládeže
- pouliční prostitutky
- volná seskupení drogově závislých osob - osoby bez přístřeší
S prací v terénu bylo započato již v roce 1993, avšak v tomto materiálu není řečeno nic o úspěšnosti této aktivity.
Kvalifikační zabezpečení této sociální prevence bude taktéž jedním z hlavních problémů, m.j. obnovení sociálního školství a maskulinizace sociální práce, což bude vyžadovat značně dlouhou dobu.
Problematika negativních jevů, které se dnes u mládeže projevují, se stává díky hromadným sdělovacím prostředkům středem zájmu celé veřejnosti, která je stále více těmito jevy znepokojena.
Východiskem sociální prevence se musí stát působení na rodinu, děti a mládež, přičemž velmi významnou roli mají speciální pracovnice oddělení péče o rodinu a děti, komise okresních úřadů, kurátoři pro mládež a zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy.
Nepříznivý vývoj dětské delikvence je zcela zřejmý z výše otištěné tabulky přičemž jako závažný fakt je nutno konstatovat,že se snižuje věková hranice pachatelů a vzrůstá jejich brutalita.
Všechny tyto jevy m.j. souvisí taktéž s využíváním volného času a značný vliv na kriminalitu má i nezaměstnanost. Dosavadní praxe říká, že třetina trestně stíhaných mladistvých je bez pracovního poměru.
Kontinuální sociální práce v průběhu trestního řízení a po jeho skončení
Péče o osoby, propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody nelze považovat za ucelený systém sociální práce. Ve vězeňství prý probíhají systémové změny k jeho humanizaci. Je to stejné tvrzení, jako když někdo hovoří o listopadu 1989, že proběhla "sametová revoluce" a nebo že v naší zemí po více než čtyřech letech panují deomokratické poměry.
Naši čtenáři by jistě byli rádi, kdyby se o t.zv. humanizaci vězeňství" mohli sami přesvědčit. Spočívá snad v udělení více než 230 milostí prezidentem republiky v roce 1993, v rozsáhlé a nedomyšlené amnestii v roce 1990 nebo v ponechání totalitních struktur ve vězeňství do dnešní doby za řízení člověka s podivnou minulostí a pod patronací nekompetetního ministra spravedlnosti?
Spočívá snad humanizace vězeňství v nevyřešných problémech předchozí doby nebo častého a zbytečného cestování Dr.Karabce, takto osvíceného generálního ředitele po světě a v jeho tvrzení, která nejsou nijak a ničím doložena? Myslíme si, že vězeňství je zrcadlem ubohých poměrů, vládnoucích v této zemi, v hradní lobby, chránící nomenklaturní kádry, estébáky a jejich přisluhovače včetně ostatních zločinců. Proto se domníváme, že za vlády současné koalice nemůže dojít k žádným systémovým změnám,byť by byly sebevíce proklamovány a inzerovány po celém světě, nahradila-li jedna dikatura druhou. Příkladů je více než dost a proto také účinnost těchto opatření, jakož i slohových cvičení ministerstva vnitra či práce a sociálních věcí zůstanou jen příklady naprosté neschopnosti a nechuti k podstatným změnám.
W.M.K.
Pokračování příště
4.pokračování
Kriminalita...a jak dále?
Zatímco u nás se více o problémech vězeňství hovoří než dělá, na Západě, "odkud přebíráme od roku 1990 zkušenosti", mají vytvořen celiství systém záchranné sítě pro osoby, propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody a systém prevence.
Např. v Holandsku nebo ve Finsku existují t.zv. pracovní střediska pro propuštěné, kde si mohou při práci obecně prospěšné vydělat minimální denní mzdu. Jde zejména o takovou práci, která nevyžaduje žádnou kvalifikaci. V jiných zemích, např. v Rakousku, se otázkami osudu propuštěných vězňů zabývají již dávno před jejich propuštěním. Je totiž všeobecně známo a stále se to připomíná byť i bez většího ohlasu, že osoby, propuštěné z výkonu trestu mají přetrhány veškeré vazby na domov, rodinu, pracovní vztahy, ale také k bydlení. Protože v současné době, kdy je ve věznicích nedostatek práce, odcházejí tito bývalí vězňové do občanského života bez finančních prostředků, bez střechy nad hlavou a často i s velkými dluhy. Tento stav je nutí k okamžitému řešení této situace která je opět známá a obvyklá. K obstarání si nejnutnějších životních prostředků opět cestou v rozporu se zákonem nebo spojením se s podsvětím. A odtud je cesta k návratu již zcela zřejmá. Současný vězeňský systém odnaučuje vězně starat se sám o sebe. Při dlouhém odnětí trestu svobody ztratí takový člověk kontakt s občanským životem a přijde do prostředí, kde si musí zvykat na nové podmínky, které v podobě tržního hospodářství a rozvráceného sociálního zázemí jsou pro něho naprosto nezvyklé. Nikdo mu neříká, kdy si má jít lehnout, kdy vstávat, kdy má jít do práce a kdy dostane najíst. Před tyto problémy je postaven při propuštění a najednou je nucen dělat něco, čemuž dávno odvykl. A tato bezradnost je často tak velká a neschopnost postarat se sám o sebe tak kritická, že takový člověk, postaven tváří v tvář této situaci se s ní neumí vyrovnat. Proto rakouský systém je tak úspěšný, neboť vězňové s dlouhým trestem jsou rok nebo i více před výstupem umisťování do t.zv. přípravných táborů, které mají vzhled španělské haciendy s naprosto civilním zařízením, kde se tito starají sami o sebe jen za nejnutnějšího dozoru se strany věznice. Zde musí sami vařit, prát a uklízet, chodit do práce, starat se o pořádek, zahradu a o své věci. Tímto způsobem se tak pomalu přibližují životu, který je po propuštění očekává s vědomím, že se nikdo o ně a jjich osud nebude více starat, tak, jako se nestará o životy a osudy ostatních běžných rakouských obyvatel. Německý nebo francouzský systém je pracovní a vytváří si ho každý vězeň sám. Ve vězení má možnost získat i vysokou kvalifikaci a svým postojem k práci upoutá nebo také ne svého zaměstnavatele, který mu po prupuštění nabídne trvalé zaměstnání, dobrou mzdu a tím i kvalitní podmínky pro vstup do normálního života.
Ministesterstvo práce a sociálních věcí ve své zprávě správně postihlo problémy, které je nezbytné řešit. Samozřejmě, že tyto podněty již dávno mělo dát Ministerstvo spravedlnosti a zejména Generální ředitelství Vězeňské služby, kdyby...
Je nezbytné provést reformu trestního zákonodárství. Měl by být zaveden sociálně výchovný dohled. Chybí alternativní tresty, možnost narovnání mezi pachatelem a poškozeným. Tato okolnost je zvláště závažná při vědomí, že pachatelé kriminálních činů, jako loupežného přepadení, krádeží, podvodů a pod. jsou často naprosto nedostižní při řešení náhrad škod a poškození se jich nikdy nedočkají. Chybí také institut domovského práva.
Z á v ě r
Přicházíme k jednomu z nejdůležitějších bodů zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí, k bodu 3, nazvaném Ekonomická rozvaha.
Dopady na státní rozpočet je možno vyčíst z následující tabulky:
v mil.Kč 1994 1995 1996
mzdové prostředky 6,8 20,6 30,4 provoz.a věcné náklady 4,5 5,0 5,5 posílení počtu prac a zvýšené
mzdové prostředky 20,3 63,9 118,8 provozní a věcné náklady 15,0 15,5 21,0 experiment.ověření funkce
soc.asist. a mzdové nákl. 3,7 5,2 5,4 provozní a věcné náklady 0,4 0,5 0,5 celkem:
mzdové prostř.včetně soc.a
zdrav.pojištění 30,9 89,7 158,8 provozní a věcné náklady 19,9 21,0 27,0 úhrnem 50,8 110,7 185,8
Nevím, jak se tyto náklady budou jevit našim daňovým poplatníkům zejména proto, že si nikdo z nich nebude jist, zda tyto ohromné finanční prostředky z jejich kapes budou mít z á s a d n í vliv na snížení nebo alespoň omezení kriminality. MPSV předpokládá, že ještě v dalších letech kriminalita poroste. Jako nejzávažnější vidí tento stav v bezprostředním ohrožení mládeže a proto také zcela správně vidí zásadní a prioritní úkol prevence v působení na děti a mládež. Bez účasti všech zainteresovaných složek státní správy, samosprávy a dalších subjektů nelze předpokládat úspěch v této oblasti. A na závěr se ještě podívejme na systém prevence zločinnosti ve vybraných zemích Evropy:
Stát Speciální organizace ---------------------------------------------------------------- Dánsko Rada pro prevenci kriminality Francie Národní rada pro prevenci kriminal. Kypr Národní výbor pro oblast drog Maďarsko Útvary prevence krimnality Norsko Rada pro prevenci krimiality Portugalsko Institut společenské reintegrace Rakousko Krim.policejní informační ústav Řecko Rada pro prevenci kriminality Informační středisko prevent.drog
Skotsko Skotský ministerský výbor Spojené království Ministerská skupina pro prevenci Útvar prevence kriminal.Min.vnitra
Švédsko Národní rada pro prevenci kriminal. Švýcarsko Koordinační úřad pro prevenci
Poslanci, kteří dostali tento materiál k prostudování se o něm až dosud vyjadřují jako o "všeobecném blábolu", který neřeší podstatu věci a problematiku kriminality odsouvá zase na někoho jiného.
Čtenář, který si pozorně přečetl předložený materiál, musel dojít k závěru, že problematiku kriminality nevyřeší ani Ministerstvo vnitra či spravedlnosti, ale jakýsi nový "Výbor", na který bude přenesena za tento stav zodpovědnost. A dále, že bude třeba zaměstnat další stovky byrokratů a podstatně zvýšit, jak pravil pan mininstr Vodička, rozpočet jeho ministerstva. O tom, že by se měla přijmout rázná opatření, která by zahnala pachatelům chuť k páchání kriminality, že je na čase, aby opustil vládu neschopný ministr spravedlnosti Dr.Novák a jeho nástupce aby rozehnal do všech světových stran Generální ředitelství Vězeňské služby v čele s Dr.Karabcem, nikde ani slovo.Dotaz bychom mohli v této souvislosti vznést i na pana Šumana, jehož Výbor se má touto problematikou zabývat. Má, ale nezabývá a minulá usnesení se k jeho výsměchu neplní. Pročpak asi? Ale vždyť ono ostatně v čase po sobě následujících afér na to vlastně ani není čas.
A tak se problémy kriminality odkládají na neurčito. Nám nezbývá než zvolat:
"Bože, ochraňuj naše duše, ale především naše životy"!
W.M.K.