--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Durdil Miroslav
Název: Jsem živnostník, kdo se má hůř
Zdroj: NN Ročník........: 0004/028 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

JSEM ŽIVNOSTNÍK, KDO SE MÁ HŮŘ ? Za doby " rozvinuté socialistické vlasti ", měli drobné služby občanům, pověst nevalné úrovně. Zhruba od roku 1985 je v rámci tzv.perestrojky, od které rušt í bolševici ( i naši soudruzi přisluhovači), očekávali " spasení " hroutícího se hospodářství, povolována soukromá pracovní činnost. Zcela v duchu doby jen některým a jen ve vybraných oborech. Po listopadu 1989 se neutěšená situace rá zem mění a ve městech i na vesnicích se otvírají obchůdky s pekařstvím, cukrár ny, ze řemeslných prací kovářství, zámečnictví, klempířské a instalaterské díl ny. Nemajetní občané jásají, živnosti se rozbíhají a nic nenasvědčuje tomu, že jim soukromé podnikání připraví mnoho bezesných nocí... PODNIKÁM , PODNIKÁŠ, PODNIKÁME... Uveřejnit všechny nářky drobných podnikatelů či živno stníků, které nám docházejí na adresu redakce, týkajících se zejména byrokraci e na státních úřadech, prostě nelze. Jedním z nejzákladnějších požadavků na zd ar provozování jejich činnosti jsou finance. Těch většinou nebývá nikdy dostat ek, zejména na začátku podnikání. A tak se zvolí jako řešení úvěr v bance, kte rý není (jako z udělání) malý a nastávají problémy...Koloběh, který znali i na ši předci. Vraťme se do doby těsně po první světové válce a srovnávejme jí s d nešní... BUDE SE OPAKOVAT SCÉNÁŘ ? Po rozpadu Rakouska - Uherska měla sice nová čs.republika řadu velmi dobrých státníků i odborníků, ale přest o nestačili zvládnout rychle všechny nahromaděné problémy. Pro zamezení vlivu inflačních bankovek je provedena finanční reforma. Při kolkování zadržel stát velkou částku peněz a tím nastali i problémy drobně podnikajících občanů. Nast ala pro ně první menší krize. Stát nemá na výplaty zaměstnanců. Je nucen si vy půjčit od bank. Kolkováním odsáté provozní prostředky jsou v období první pová lečné inflace nahrazovány výpůjčkami z bankovních sfér při poměrně vyšším úrok u. Věřitelé poté diktují vedení státu nastoupit silný kurz deflační politiky ( pozn.zmenšení oběživa ke zvýšení hodnoty peněz). Hodnota koruny se tak zvyšuje , ale zároveň je zhoubná pro drobné podnikatele. Jejich dluhy, které si pořídi li na začátku podnikání se tak zvýšily zhruba pětinásobně.. Pro mnohé nastali hořké konce. Tak bylo zničeno velké množství drobných podniků. Počty úpadků a konkursů byly značné. Tyto provozy sebrali věřitelé. Vedení státu na nátlak so cialistických stran otevírá Ústřední sociální pojišťovnu a Všeobecný penzijní ústav. Špatnou situaci měla vyřešit i Poštovní spořitelna. Přibližně v tomto o bdobí nastává i politický boj o moc. Začínají vznikat rudozelené koalice. Na d robné podnikatele se začínají nahrnovat čím dál tím větší daně a poplatky jako např. z droždí, líhu, vodní energie, přirážky k výdělkové dani atd. Politické strany, zejména Republikánská strana zemědělského a rolnického lidu začíná vy užívat svou moc. Zakládá, podobně jako socialistické strany, zejména daňově pr eferovaná družstva s finálními prodejnami. Také velkoprůmyslníci využívájí mez ery v daňových zákonech a začínají soustřeďovat centrální základny do Prahy ne bo do míst, které jsou pro ně vzhledem k menším poplatkům výhodné. Jejich finá lní výrobny, správkárny i prodejny mají menší poplatky než drobní podnikatelé. Poté ministerstvo zásobování, které je ovládáno socialistickými stranami sniž uje ceny zboží. Krátce poté agrárníci prosadí omezení dovozu základních potrav in zvýšením cla. Ceny základních potravin začnou stoupat (např.mouka z 1.8O na 4.2O Kčs.) a zároveň se zvyšuje daňová povinnost drobným podnikatelům. Ti se začinají sdružovat v živnostencké straně.Nakonec vláda nepřející živnostníkům padá. Je nahrazena úřednickou vládou, která upraví daňový zákon, k němuž ale v yjde prováděcí nařízení až za řadu let... NN: Tato praxe prov.nařízení byla do detailu okopírována bolševiky a přetrvává i dnes... Požadavky živnostníků tak sice vláda uznala, ale jsou zmrazeny právě opožděným vydáním předpisů výdělko vé daně za několik roků v důsledku výše popsaného. Tím byl oslaben střední sta v... TEHDEJŠÍ SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ Soc. zabezpečení se týkalo pou ze zaměstnanců, podnikatelů a státních zaměstnanců. Nevztahovalo se na samosta tné zaměstnavatele a jejich rodinné příslušníky jak po stránce nemocenské tak i po penzijní. Veškeré náklady musel nést drobný zaměstnavatel. I v otázce péč e o výuku učňů neměl střední stav žádné výhody. Nebylo divu, že velké množství živnostníků zkrachovalo. Bez řádného sociálního zabezpečení se nelze divit. P řitom se postarali odhadem milionu obyvatel o zaměstnání. Když konečně ve volb ách v roce 1935 získala živnostenská strana 17 mandátů a získala i křeslo mini stra obchodu, začala se situace jevit radostněji. Bohužel jen na krátkou dobu. Brzy přišla válka. Po jejím skončení byly přijatým Košickým vládním programem společenstva, obchodní gremia, odborné jednoty i jejich vrcholné orgány utlum eny a po únoru 1948 násilně zrušeny. Jejich majetky si rozkradli komunisté...

NN: Tento materiál z historie nazvaný " Bude se opakovat scénář " pojednávají cí o drobném podnikání nám do redakce přinesl muž, jak se říká v létech. Nepřá l si však být jmenován. Prý kvůli ev. budoucím problémům. Je velmi smutnou sku tečností, že se stále občané bojí věřejně vyjádřit k aktuálním problémům, nato ž k událostem mnohem starším. Přesto pána chápeme a jeho přání vyhovujeme. Ješ tě k drobnému podnikání: úvěry poskytované bankami jsou výší úroků přímo " hro bem " začínajících podnikatelů. Mnozí z nich tak skončí dříve ještě než začali . Alespoň nepříjdou o daleko větší částku, jako se to stává v ostatních případ ech... Založení nové živnostenské banky pro drobné podnikatele by bylo řešením , jenže kdo jí bude provozovat ? Stát či Ti, kdo mají peníze ? A jsme zase v b ludném kruhu, tolik typickém pro tuto malou část Evropy...Některé poznatky i p říběhy drobných podnikatelů uveřejníme později...

Miroslav DURDIL