--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kolář Vladimír
Název: Memento českých republikánů
Zdroj: NN Ročník........: 0004/049 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
M E M E N T O Č E S K Ý C H R E P U B L I K Á N Ů. Výsledky komunálních voleb signalizují změny na české politická scéně. Je otáz kou, zda má být pokles účasti voličů považován za varující skutečnost. Není to tiž tak výrazný, jako v ostatních postkomustických zemích a též snese srovnání s volební účastí občanů ve vyspělých západních demokraciích. Ale pozor, zatím co na západě je ekonomická i politická situace po léta stabilizována a výkyvy jsou projevem přirozeného vývoje, u nás se doposud o nějaké stabilitě hovořit nedá. Lze tedy učinit jediný závěr. Občané jsou politikou znechuceni, mezi nim i a politiky je vztah nedůvěry. Toto potvrzuje i značný přesun voličské přízně ve prospěch nezávislých kandidátů. Důvody neúčasti občanů ve volbách na západ ě, oproti situaci u nás, jsou dány prostě jejich spokojeností se svoji situací spojenou s přesvědčením, že jejich postavení společenské i ekonomické není zá vislé na výsledcích voleb. A neni rozhodné, zda takové jejich přesvědčení je č i není správné. Podstatné je, že v takové situaci nemají šanci strany extremis tické.
Jinak je tomu u nás. Nízká volební účast je dokladem odvrácení se od politiky zejména vládní koalice. A i v ní získaly ve volbách více ti, kdož se dovedly p ostavit proti moci nejsilnější strany koalice, proti ODS. Takovou stranou je K DU-ČSL. Minulé komunální volby nebyly přeci ve znamení ODS, ale ve znamení OF. S přihlédnutím k nešim zvláštnostem je třeba vidět i volební výsledky extremis tických politických stran. Zisk KSČM je přirozeným důsledkem změn zejména v so ciální oblasti. Nemalou měrou přispěla i histerická kampaň proti restitucím ob ecně, obzvláště pak restitucím šlechtě a církvi, kterou vedly rukou společnou a nerozdílnou Grebeníčkovi komunisté a Zemanovi sociálné demokraté, ponejvíce na stránkách Rudého Práva.
Vyložený debakl postihl stranu doktora Sládka. Propad desetinásobný je varujíc ím mementem pro ty jeho příznivce, kteří se cítí být republikány. Měli by to b ýt především oni, kdo by měl najít důvod debaklu. Zde stojí za to připomenout výsledky minulých komunálek v Podbořanském Rohozci, kde byla radnice celá repu blikánská. Skutečné republikánství pak uhájili i proti samotnému doktorovi Slá dkovi a z jeho strany raději vystoupili. Je více takových, kteří byli ve volbá ch v roce 1990 zvoleni na kandidátce SPR-RSČ. Zda a jak jim ve volbách nynější ch prospělo Sládkovo komediantsví je věcí jasnou. Něco málo přes půl procenta získaných hlasů vypovídá o účincích shromáždění u sochy sv. Václava, má-li se připomnout jenom to nejposlednější páně doktorovo extempóre.
Že republikánství není ve světě něcím okrajovým dokazují volební výsledky do K ongresu USA, v němž získali většinu jak ve Sněmovně reperzentatntů, tak v Sená tu právě republikáni. Jenom jejich stálí oponenti osočují republikány z extrem ismu, jak v USA, tak i jinde ve světě. Evropská situace republikánů je však ji ž svým pluralitním systémem s více politickými stranami odlišná. Pod tímto náz vem se často skrývájí zejména nacionalisté všeho druhu, až po fašisty. Skutečné republikánství však nespočívá jen v názvu, i když by věci měly být na zývány pravými jmény. Takto by se ale měla SPR-RSČ přejmenovat snad na Sládkov u nacionálně socialistickou stranu. Vždyť je tu i ta podoba ve spolupráci s ko munisty, jak tomu bylu v Německu dob Výmarské republiky.
Pro ty z republikánů, kteří jsou doposud členy Sládkovy strany, by bylo lépe s e zamyslet nad změnou stranické příslušnosti. Repubilkásnké myšlenky lze najít i u stran, jejichž názvy je neproklamují. Tak tomu je například ve Velké Brtá nii u Konzervativní strany. Doufejme, že tomu tak bude i u některé ze stran pů sobících na naší politické scéně. Takto lze, u nás nejen pro osobu paní Aleny Hromádkové, vidět DEU.
Pokud však těm doposud věrným členům SPR-RSČ slovo "republikánská" v názvu chy bí, nabízí mu seznam politických stran a hnutí republikánské strany jiné, kter é se, žel, nedovedly utkat se sládkovským tatrmanstvím za věc skutečného repub likánství. Pokud jde o strany pouze zapsané v seznamu stran a hnutí působících na území České republiky, je věcí skutečných republikánů takové strany oživit svojí účastí. V této souvislosti je třeba upozornit na Sládkovu krycí stranu s názvem REPUBLIKÁNI. Stranu, jejíž sjezd se konal nekonal, jejíž předseda je zvolen nezvolen. Bylo však již o ní slyšet právě v souvislosti s doktorem Slád kem a jeho tajemníkem Janem Vikem.
Vyjma oné strany jsou evidovány Agrární republikánská strana, Republikánská st rana a politické hnutí Republikánská únie.
Není pochyb, že tak jako v každé jiné straně jsou mezi členy SPR-RSČ slušní a schopní lidé, jimž jde o věc veřejnou. Pkusy o vnitrostranickou reformu však n euspěly. Volební debakl SPR-RSČ znemožní jejím slušným členů podílet se na spr ávě věcí veřejných. Má to znamenat odchod schopných a slušných lidí z politiky vůbec?
V Praze dne 23. listopadu 1994, pro NN Vladimír Kolář