--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kořínek Marek
Název: Parlament ztratil důvěru voličů
Zdroj: NN Ročník........: 0004/052 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

ZEMĚDĚLSTVÍ ZEMĚDĚLSTVÍ ZEMĚDĚLSTVÍ ZEMĚDĚLSTVÍ ZEMĚDĚLSTVÍ Parlament ztratil důvěru voličů

a slouží neokomunistickým mafiím

Polistopadové parlamenty přijaly a novelizovaly postupně po částech zákony o v lastnických vztazích k půdě, které jen částečně a selektivně řešily zmírnění k řivd spáchaných na rolnickém, selském a statkářském stavu. Ústředním motivem p ro přijetí zákona č. 229/91 Sb. bylo obnovit vlastnické vztahy k půdě a zajist it těm, kteří chtějí samostatně na půdě hospodařit, potřebný kapitál k zajiště ní provozu.

Přijetím bezzubého zákona a jeho účelově přijaté novely umožnila současná legi slativa většině správců soukromého majetku odpírat jeho vydávání oprávněným os obám. Tímto způsobem je fakticky bráněno vzniku svobodného individuálního země dělství a je tím samozřejmě i podporována nekalá soutěž, ve které často vítězí správci nakradeného a laxně ošetřeného zemědělského majetku, kteří tento maje tek zneužívají pro své podnikání a ke konzervaci velkovýrobního způsobu hospod aření.

Zákon o půdě jen pro někoho?

Vady, které od počátku postihovaly úplnou restituci zemědělského majetku, a to jak fyzických osob, ale i sdružených do dřívějších tzv. svépomocných hospodář ských družstev, měly jednoho jmenovatele. Do parlamentu bylo připuštěno až pří liš mnoho špiček bývalého komunistického režimu a pro otázky autenticity a sku tečné garance přijetí komplexního a zásadního zákona chyběly tehdejším, ale i dnešnímmu parlamentu kompetentní poslanci a politici. Příliš snadno se vloudil a do přijetí zákona pochybená otázka , kolik majetku vůbec vrátit a komu? Zásadně chybná již byla koncepce transformačního zákona, která uznala dřívější JZD za družstva a jejich členům byl legislativním způsobem přiznán majetkový podíl za odpracované roky.

Druhou perzekucí vlastníků zemědělského majetku, kteří o něj za komunismu byli připraveni, bylo to, že tito lidé nemají z transformací družstev zhola nic. U stanovení $ 14 lit. c) zák. č. 42/92 Sb. zřejmě naší vládě nic neříká. Nemohli se prostě transformace zůčastnit, protože jejich uplatněné nároky ležely někd e ve spodních přihrádkách na pozemkových úřadech.

Majetek není vydáván ze zákona

Sama podstata zákona a jeho novely směřovaly k nápravě vlastnických vztahů a p ostupně zahrnovaly stále širší okruh osob a majetku, ale s postupující privati zací a zabydlením se bývalých managementů na cizím majetku popmoci různých sml uv a obchodního zákoníku, se vytrácí politická vůle o restitucích již vůbec je dnat. Velkoagrární lobby, která využila dřívějšího a dnes již monopolního post avení jak v prvovýrobě, tak i ve zpracovatelském průmyslu, se zmocnila většiny rozhodujícího kapitálu.

Převažuje opět jen nájemní vztahy a kolektivní neadresné vlastnictví nezměnilo podstatně svojí podobu.

Úřednické obstrukce, které ve sporných otázkách zavedly jednak novely zákonů, ale i svěření vydávání majetku správním úředníkům a vedení povinných osob, má na svědomí i ministerstvo zemědělství a jejich rozhodčí komise."Horký brambor" o určení povinné osoby je přehazován mezi okresy a Prahou v rezortu MZe ČR zj evně účelově. Hraje se o čas, aby povinnou osobou byl v co nejmenší míře stát. Privatizovat co nejlevněji

Ve snaze vydržet co nejdéle u jistých koryt na Státních statcích, se vytvořil zvláštní fenomén druhotné platební neschopnosti, který až podezřele omlouvá lí né tempo privatizace státního zemědělského rezortu. Došlo k podstatnému snížen í základního jmění určeného k privatizaci v původním projektu, státní podniky žijí z podstaty, zadlužují klíčové nemovitosti a navíc je zdržováno tempo rest itučního procesu. Státní statky zadržují nejlukrativnější majetek pro soukromé podnikání privatizujícího vedení. D odnes nemají vypořádány náhrady a pohledá vky, přitom již spekulují s cenami vydávaných věcí a v podstatě již s majetkem "soukromě státním" obchodují ve svůj prospěch, protože jej nevydávají v cenác h dle ust. $ 28a) zákona č. 195/93 Sb. a v souladu se zákonem o účetnictví. Ve dení statků si takto vzniklý prospěch privatizuje zdarma pro sebe. Hyenismus u privatizačních zbytků to jen potvrzuje. Z okruhů zájmově blízkých a příbuznýc h osob jsou zakládány vedle statků společnosti, které vznikají za účelem převz etí "dohozených" pohledávek a jejich zobchodování za tržní ceny a v jejich pro spěch. Dřívějším oprávněným osobám jsou vypláceny zůstatkové ceny postoupených pohledávek snížené o značnou provizi. O korupci a úplatcích, kterými jsou při této činnosti upláceny kompetentní a vlivné osoby, zde raději nebudeme ani ho vořit.

O převodu lukrativního majetku na nové podnikatelské subjekty mimo povinných o sob možno říci, že se děje v některých případech absolutně nelegální cestou. J de často o převody bez právního podkladu, koupí či prodejem v rozporu se stano vami. V jiných případech jen "pololegálně" na základě plné moci, smlouvou o sp rávě cizího majetku, zapůjčením majetku a to tak, že bez respektování pořadí v ýzev k vydání majetku jsou upřednostňováni velkoagrární kolchozníci a bývalé v edení těchto podniků.

Že všechny výše uvedené transakce jsou plně v rukou staronových managementů ve lkoagrárních zemědělských podniků je známo. Jde o silnou politickou lobby jak v parlamentu, tak i v dnešním MZe ČR. Dokonce ani ministr zemědělství Josef Lu x netvrdí, že se něco nezákonného u družstev děje, pouze konstatuje, že je věc í výlučně vlastníků zemědělského majetku a obchodních společností, jak přísluš ný majetek ošetří. Skuteční vlastníci, kteří chtějí samostatně hospodařit jsou ze strany povinných osob cíleně lik vidováni nekalou soutěží. Velkoagrární lo bby tak podniká na vrub malého a soukromého středního stavu a uniká zákonu o b ankrotu. Bývalá družstva se oddlužují na úkor oprávněných osob, které nechtějí svůj majetek ponechat v převlečeném velkodružstevnictví. V případě státních s tatků se vláda zachovala jako "grand", bohužel však na nepatřičném místě. Stát ní statky na úkor daňových poplatníků oddlužila, aniž by brala v úvahu vinu je jich neschopných a neodpovědných soudruhů ředitelů a potrestala je přiměř eným i sankcemi. Divoká transformace družstev se tak stala nejlevnější privatizací soukromého majetku, kdy jeho nejkvalitnější část skončí v rukou zakladatelů fi ktivních akciovek a eseróček. Tyto fiktivní společnosti se mohou na skutečný b ankrot jen těšit a organizovaně jej vyvolat. Vždyť ručí jen omezeně a vrátí vě řitelům již jen své základní jmění a to někdy také jen omezeně. Restituce nejsou pro emigranty

Všem bývalým spoluobčanům, kteří z různých důvodů emigrovali, bylo odepřeno na vrátit jim jejich zcizený majetek a to přesto, že jim navíc bylo soudně a v ro zporu s mezinárodním právem odňato státní občanství. Těm, kterým náhodně či ji nak dodnes občanství zůstalo a mají navíc i občanství dvou států, může být nav rácen zpět majetek konfiskovaný pouze do 25.2.1948, a to pouze za podmínky trv alého pobytu v původní vlasti, i když právě z důvodu emigrace jim byl ještě za demokracie před únorovým pučem maje tek nezákonně zabrán.

Normálně oprávněné osoby, zákonní dědicové žijící dodnes ve vlasti, museli ček at na úmrtí svých předků v zahraničí do 31.3.1993, kdy bylo možno uplatnit výz vu na vydání zemědělského majetku, protože většina těchto předků v zámoří nemo hla přecestovat do vlasti, obnovit občanství a navíc se přihlásit včas k trval ému pobytu. Tato účelová diskriminace zabránila významnému návratu kapitálu, n ávratu mozků a zpochybnila postup demokratizace. Nomenklaturní prominenti, kte ří zkonfiskovaný majetek emigrantů l evně zkoupili za jidášský groš, z něho dá le beztrestně profitují dodnes. Občanům židovské národnosti, kterým byl majete k konfiskován dokonce dvakrát, nacisty i komunisty, není navrácen ani kousek p ůdy a navrací se jím jen přísně vymezená část nemovitostí. Stejně tak majetek církví a církevních kongregací, který v pozemkových knihách ani na listech vla stnictví nikdy nepřešel na stát, je stále více zamlžován a je zde viditelná sn aha jej ateisty všeho druhu s konečnou platností vyvlastnit.

Nejhorší vizitka dnešní "demokracie"

Paradoxem, závažnou parlamentní chybou a byrokratickou sebevraždou demokracie, která do nových parlamentních voleb zřejmě již nepůjde napravit, je do nebe v olající absurdita, že celá špička komunistického režimu, milicionáři, udavači, zrádci a kolaboranti mají možnost privatizovat, získávat státní garance na úv ěry, dotace a nenávratné půjčky. Nejstarší struktury ve státní správě jsou již tou nejhorší vizitkou demokracie. Zneužívání pravomoci veřejných činitelů a j ejich aktivní vstup do privatizace, korupce, úplatkářství a lichva jsou trvalý m destruktivním znakem tvořící se demokracie.

Dvojjedinost soudruhů ředitelů

Skutečnost, že většina ředitelů ÚO MZe ČR je opět nomenklaturně příslušná ke s traně ministra zemědělství, je nanejvýš podezřelá zvláště v případě, kdy se je dná o stranu dříve kolaborující se zločineckou KSČ. Okresní špičky KDU - ČSL s e příliš nezměnily a jejich kolaborace s velokoagrární lobby je více než vidit elná. Jmenování komunistů a exkomunistů na místa ředitelů státních statků je t aké příznačným znakem. Ředitel státního statku placený ze státní pokladny je z ároveň ředitelem privatizující akcio vky a podruhé je placen z peněz akcionářů . To, že je umožněno takovým soudruhům pobírat dvojí vysoký plat, je krajně po dezřelé a tristní. Že však taková akciovka alias Státní statek má ještě k tomu navíc i společné podvojné účetnictví a dvojjedině plní zásadně rozdílné zájmy , to již ponechme v kompetenci Nejvyššího kontrolního úřadu.

Kumulace všech nejvyšších funkcí ministra zemědělského rezortu již přesáhla sv ětový rekord lidské geniality a vitality, ač oběma přívlastky zjevně neoplývá a jeho kompetence a morální předpoklady z hlediska vlastnictví půdy a obnovy v enkova bez zásadní koncepce jsou již dávno notoricky známé.

Dotační politika směřuje k likvidaci soukromého sektoru Pomineme-li, která banka je správcem dotací, je dále zcela zjevné, proč komisi onelní přidělování dotací způsobilo, že téměř polovina dotací za rok 1993 zůst ala nevyčerpána a ministerstvo povinné správou dotací svoju povinnost nesplnil o. Tato nedůslednost, která je zvláště významná v některých okresech, způsobí bankrot významných podnikatelských záměrů některých větších farmářů, zvláště t ěch, kteří chtěli dočerpat větší částky dotací na výstavbu soukromých jatek ne bo komplexní výstavbu rodinných fare m. Schválení celé dotace na částku např. 18 miliónů již v roce 1992 a dalším uplatněním žádostí v roce 1993 vedlo k zah ájení stavby při uvolnění části této dotace. V současné době již tento způsob dotace neexistuje a podnikatel často již nemá prostředky na zástavní právo ban ce, která by mu měla půjčit. Takové rozkouskované, neplněné dotace a garance n ikam nevedou. Podnikatel, který má již kvůli lichvářským bankovním úvěrům zast aven svůj veškerý majetek, častokrát dnes bezradně a bezmocně stojí nad n edok ončenou stavbou. Nebude schopen splnit splátky úvěrů a úroků a zřejmě příjde o všechno.

Nehledě na to, že dodnes banky nevěří garancím Podpůrného a garančního rolnick olesnického fondu.

Zbývá jen soudní vymáhání

Organizovaný odpor těch, kteří vyseděli pro sebe v zemědělských podnicích "zla té vejce", vydávat cokoliv mimo podnik, zvláště pak svobodnému rolnickému sels kému a farmářskému stavu, vede samo o sobě ke střetu s právem, protože povinné osoby tak neplní povinnosti správce cizího majetku dané výzvou k jeho vydání nebo náhrad ze zákona oprávněné osobě.

Povinné osoby tak bez právního důvodu drží cizí věci, a prostřednictvím nich v edou nekalou soutěž proti soukromým podnikatelům. Dochází k nezákonnému obchod ování s cizími věcmi, podvodům, zpronevěrám, poškozování věřitelů, lichvě a da lším nekalým způsobům spravování cizího majetku. Oprávněné osoby jsou nuceny p odepisovat při zjevné právní neznalosti a bez možné konzultace s odborníky, rů zné smlouvy a dohody jednostranně pro ně nevýhodné, které jen legalizují nekal é dřívější i příští nakládání s jeji ch majetkem, které povede až k vydržení a vyvlastnění tohoto majetku ve prospěch těch, kteří se na něm přiživují. Neochota vydávat majetek, který má sloužit k soukromému podnikání, je příliš n ápadná

Soudní spory, kterých může být zavedeno při dnešním bezpráví několik miliónů, se povlečou až za rok 2000. Určovací žaloby, žaloby na neplnění, žaloby na por ušení povinností při správě cizího majetku, trestní stíhání správce za poškoze ní věřitele, domáhání se určení absolutní či relativní neplatnosti právních úk onů, které vedou k poškození věřitelů je však možno řešit i přímo ze zákona. O všem současný parlament při své podpoře již jen 25% veřejnosti, již není schop en přijmout jedinou spravedlivou nov elu, která by prohloubila a rozšířila vla stnická práva.

Takový parlament již zjevně ztratil svůj mandát a neokomunistická praxe v důsl edku přijatých zákonů umožňuje nástup neokomunistických mafií, které se pod st átní ochranou mohli opět zformovat.

Ing. J. S. MORÁVEK

Redakčně upravil

M. Kořínek