--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Hofer Karel
Název: Právo na morálku a slušnost
Zdroj: NN Ročník........: 0004/052 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
DEMOKRATICKÁ UNIE Právo na morálku a slušnost,
mám obavy, že jsou v této zemi lidé, kteří si přisvojují právo udílet národu l ekce o tom, kdo má a kdo nemá právo být slušným občanem tohoto státu. Každoden ně se o tom přesvědčuji v denním tisku, rozhlase a televizi. Nemá smysl detail ně se zaobírat choromyslnými výpotky Šrámka, Krejčího, Patočky a jiných patolí zalů postkomunistických mafií. O to více mne zaráží, že ta strana, jejíž vznik mě inspiroval k práci na oživení téměř ztracených nadějí na autenticky demokr atický stát, mě napadá, byť nepřímo z poza buku, přičemž mi prostřednictvím tě ch synergií, které jsou věci neznalým občanům neviditelné, upírá právo veřejně obhájit své názory, s nimiž jsem do DEU přišla a které byly zpočátku vřele př ijaty, ovšem pouze do doby, než předsedkyně DEU zjistila, kolik mi je let. Sna d jako kantorka je inspirována despektem ke svým studentům a přesvědčena, že n ikdo mladší než střední generace není schopen střízlivé politické práce. Vážení čtenáři zajistě prominou tento nekonkrétní úvod, kterým reaguji na rozh ovor NN s Ing. A. Hromádkovou, který vyšel ve 43 čísle, pod názvem "Devadesát minut s Alenou Hromádkovou".
O co mi jde? Na str. 6 tohoto článku se autorka nechává slyšet, že "A právě pr oto, že si nenecháváme "napíchat" nějaký výkonný výbor, kde nikdo k ničemu a k nikomu nemá vztah, a čekáme, až během půl roku se zde vynoří lidé z terénu, k teří budou zobecňovat určitou zkušenost, a ne od zeleného stolu nadekretované nějaké představy ... atd.". Jde o to, že tento výkonný výbor jsem navrhovala. Aby byl založen, jsem žádala na ustavujícím sjezdu DEU. Nešlo pouze o můj nápa d, mimo mne k takovému závěru došli i v MO Praha 1. Jenže to paní Hromádkové n evadí, aby okolo mé osoby se z utajených míst nazačala šířit šeptanda, že tímt o návrhem jsem chtěla rozbít DEU v samém zárodku. Budiž tedy dány věci na prav ou míru.
Od samého počátku formování toho, z čeho DEU později vznikla, bylo zjevné, že tandém A. Hromádková, R. Majzlík, doplněný M. Hulíkem a v povzdálí sekundující ČD, nemohou v žádném případě stačit na obrovský příval úkolů, nezbytných pro zajištění nejen vzniku strany, ale především pro razantní vstup na politickou scénu. To mne přivedlo na myšlenku zvolit z již známých osobností "výkonnou ra du DEU", která by neměla politickou pravomoc vystupovat jménem strany, ale jej í pravomoc by byla ohraničena proble matikou organizační, administrativní a oc hrannou tak, aby tříčlenné předsednictvo se nemuselo zabývat podružnými problé my, které nejsou zásadního charakteru. Tedy v žádném případě nešlo o "NAPÍCHÁV ÁNÍ DEU někým, kdo k ničemu nemá vztah". Vždyť na samém počátku vzniku DEU stá ly osobnosti formátu pana Bělohoubka, Černého, Abraháma a dalších mužů činu, o jejichž kvalitách nebylo pochyb. Proč se tito lidé ocitli na druhé koleji, to ť záhadou. Já nepochybuji, že tito lidé by v procesu formování struktury stran y učinili vše pro to i za cenu vlastního omezení, aby se DEU v nejkratším možn ém čase zformovala do organizačně silné strany, schopné vstoupit do politické arény již v těchto polistopadových volbách naplno. Tedy, nevyslyšení tohoto ná vrhu ve svých důsledcích vedlo k citelnému zpomalení výstavby DEU. Jestliže dn es DEU staví kandidátky ve 178 obcích, je to zázrak. Kdyby existovala "výkonná rada", tak jak jsem ji navrhovala, nemuselo předsednictvo DEU osobně vypisova t členské průkazy, nemuselo ztr ácet čas stovkami a stovkami jiných drobností, které v souhrnu zapřičinily, že DEU staví kandidáty jen ve 178 obcích. Jednou se zásadních chyb, kterých se lidé občas dopouštějí, je přesvědčení, že pouze oni jsou těmi pilíři, bez nichž se nic nepohne, přičemž ostatní jsou považová ni za hlupáky, neschopné vyplňovat i bezduché formuláře. Obávám se, při vší úc tě k práci, kterou již předsednictvo DEU vykonalo, že přesně této iluzi podleh lo.
Překvapuje mě, s jakou bezstarostností A. Hromádková tvrdí, že DEU nikam nekva ltuje. Patnáct let sem, patnáct let tam, nikde žádná míra. O co bude DEU usilo vat, až bude postkomunistickými mafiemi vše rozkradeno a soudružsky zprivatizo váno, tak to skutečně nevím. Bylo by omylem očekávat, že soudruzi se ustrnou a počkají, až DEU zesílí, a nechají své čachry prověřit. Toť vskutku naivní pře dstava. Gauneřiny bolševických pohůnků, které se dějí dnes, jsou totiž jen stí nem toho, co si budou dovolovat, až budou mít úplnou moc. Jestliže dnes se ODS a celá vládnoucí garnitura vysmívá národu do obličeje, za rok za dva, až budo u majetky doma a všechny mocenské nástroje také, potom národ už stěží může oče kávat pouhý výsměch, ale půjde o kopance okovanou botou Made in StB. Taktéž mě překvapuje výrok A. Hromádkové, že DEU nemá mocenské aspirace. V co tedy mohou slušní občané doufat? Snad ne v to, že uplakaní a polepšení estébác i budou chodit na večerní univerzity morálky a práva? Vládní koalici vůbec ned ěsí, že A. Hromádková nikde nekvaltuje, děsí to však okradené restituenty, dro bné podnikatele a živnostníky, kteří jsou škrceni daněmi, bez šance na úvěr, z atímco rudý kamarádšoft už neví, co by měl ještě zkoupit. Pochopitelně že za ú věry soudružských bank a la Čadek. D ěsí mě, že tento politický klaushyenismus by měl přetrvávat dalších patnáct let. Jestliže občané vstupují do DEU, tak p rávě proto, že se děsí téhož. Akademické diskuse jsou potřebné, toť bez debat, avšak jen potud, pokud v důsledku jejich nadbytečného přežívání není dál mrza čen národ.
Věci neznalý občan se zajisté pozastaví, proč právě v mém případě je tak ostrá reakce? V dubnu a v květnu jsem publikovala v N DEU dva rozsáhlé příspěvky po d pseudonymem "Drobná podnikatelka". Jejich ohlas byl značný a byly oceněny i přípravným výborem DEU. Tyto příspěvky nevznikly za noc, ale odrážely mé dvoul eté úsilí, kdy jsem formovala svůj program, jak a s čím jednou vstoupit do pol itiky. Problémy začaly, když jsem přípravný výbor DEU upozornila, že můj věk j aksi neodpovídá standartním představ ám o tom, jak má vypadat politika, a že m i je teprve 22 let. Byla to A. Hromádková, která prohlásila, že jsem asi nastr čená estébačka (zřejmě naverbována už ve školce), a že se odmítá setkat se mno u do konce svého života. Tak tomu se říká formát! A. Hromádková v inkriminovan ém rozhovoru vyzývá ODS, aby se "velkomožně" probudilo a sklonilo ke svým vlas tním členům ..., já se v této souvislosti ptám: "A k čemu je to dobré?" Spíše než se zabývat starostmi o potápějící se kocábku ODS by bylo slušnější ví ce s e zabývat těmi, kteří chtějí pro DEU a společnost něco pozitivního udělat, bez ohledu na věk. Souhrnně řečeno, tolik nenávisti jsem viděla pouze od estébáků v dobách, kdy moji rodiče byli na indexu. Věřím, že nebudu muset všechny ty k opance jednotlivě vyjmenovávat. Jsou nepříjemné o to více, že přišly z míst, k de člověk hledá naději.
Je úděsné pozorovat, jak bolševici jednotně a disciplinovaně likvidují stát, z atímco jejich odpůrci se stěží dohodnou. Tímto nemám v úmyslu považovat se za nějaký pilíř DEU. Věřím však, že i má maličkost má právo na slušnost, obzvlášt ě od předsedkyně strany, která ji má vepsanou ve štítě.
S pozdravem Dana Cihelková
Reportáž z celostátní porady předsedů DEU v Praze dne 28.11.94 Na Celorepublikovou poradu předsedů se účastníci sjeli ve velkém očekávání zpr áv, pracovních podnětů a věcí příštích již dávno před ohlášeným začátkem porad y. Sál jen tak tak pojmul všech cca 150 pozvaných předsedů DEU.
Zahájení porady bylo, po tradiční Pražské čtvrthodince, provedeno úvodním vyst oupením předsedkyně DEU paní Aleny Hromádkové. Během 30 minut připomenula někt eré významné události vnitrostátní politické scény za 6 týdnů, t.j. od posledn ího podobného pracovního setkání začátkem října, zrekapitulovala poznatky z os obních vystoupení na setkáních s občany organizovaných jednotlivými místními o rganizacemi DEU, účast a zveřejněné výsledky DEU v komunálních volbách s přede m předpokládaným akcentem na Prahu, kdy zdejší úspěch byl zdůrazněn jako výsle dek kvalitní přípravy voleb a zpracovného volebního programu Ing. Šafránkem. P oskytla stanoviska k orientaci a postupu při hledání a navazování spolupráce s dalšími politickými stranami v místě. Přednáška byla ukončena především pro d alší pracovní povinnosti a závazky předsedkyně.
Následovala bezprostředně diskuze, během které padla řada kritických připomíne k k přípravě, organizaci, účasti a vedení pracovních porad, zejména nedostateč ná prezentace, absolutní absence zápisů, nepřipravený program práce. Po projed nání připomínek účastníků pokračovalo zasedání již méně autoritativně se snaho u alespoň improvizovaně se přidržovat narychlo formulovanému programu jednání: V obecné rovině bylo Ing. Šafránkem přislíbeno školení zvolených poslanců za D EU v zastupitelských orgánech, místopředsedou Ing. Majzlíkem možnost porovnání seznamů žádostí na MV ČR o provedení lustrací.
V části věnované odborným komisím vystoupil s doplňujícím referátem pan Porcal z Berouna, aby kvalifikovaně zdůvodnil význam a poslání Hospodářské komise pr o další stranickou informační činnost, přehled členů a funkcionářů všech organ izačních stupňů.
Závěr patřil informacím o tom, že právní subjektivita musí i nadále zůstat v P raze a zákon jí nedovoluje delegovat, totéž platí i pro pohyby finančních pros tředků. S připravovanou změnou sídla sekretariátu na Prahu 5 souvisela vyslove ná prosba o výpomoc při stěhování, úpravách a úklidu nových prostorů. Plný optimizmus vyvolal však závazek centra, že již příští pracovní porada pře dsedů Okresních rad DEU, plánovaná na 21.1.95 bude v novém sekretariátě po vše ch stránkách zcela jinak připravena.
Přes naladění podané zprávy o průběhu porady lze jen a jen konstatovat, že por ada přinesla nečekaně pozitivní výsledky pro spolupráci, porozumění a součinno st funkcionářů vedoucích DEU!D O B R Á A K C E
Dne 22. prosince 1994 jsme v kavárně hotelu Avion zorganizovali tiskovku. Na b rněnské poměry tam přišlo hodně redaktorů, nechyběli ani pracovníci ČT 2. Tisk ovka byla totiž pořádána pro překračování zákonných norem brněnskými příslušní ky PČR a strážníky MP.
LIDOVÉ NOVINY otiskly maličký článeček s opatrnickým názvem:"Brněnská policie prý překročila zákon". Redaktoři z deníku PRÁCE otiskli článeček "Brněnští ant ikomunisté podali trestní oznámení", ze kterého cituji: "Při manifestaci KSČM v čele s předsedou Miroslavem Grebeníčkem tam žádala skupina antikomunistů s t ransparenty, píšťalami a ruční sirénou přítomné policisty, aby zasáhli proti k omunistům, kteří na místě údajně spáchali trestné činy hanobení vlády a prezid enta. Policisté však zasáhli proti a ntikomunistům.
ROVNOST otiskla podstatně delší článek s názvem HONNER KONTRA POLICIE, v které m je napsáno, že "antikomunisté na předvolebním mítinku protestovali proti pro pagaci komunismu jako zločinecké ideologie. Jan Honner a jeho přátelé shromážd ili několik videozáznamů, nahrávek, fotografií a sehnali téměř 20 svědků akce. Vše prý ukazuje na neoprávněný a neadekvátní zásah brněnské městské policie a příslušníků Policie ČR. Čtyři zúčastnění podali v této souvislosti trestní oz námení."
Zajímavá je lživá informace mluvčího městské policie Víta Cvrčka: "... chyba se stala již v okamžiku, kdy tajemník ÚMČ povolil dodatečně druhou demonstraci. Podle shromažďovacího zákona by k souběhu takových dvou akcí nemě lo dojít. Bežným postupem je i to, že se před akcí koná vzájemná porada zúčast něných členů bezpečnostních složek. Nejednalo se tedy o předem domluvenou a zi nscenovanou akci, jak se někteří antikomunisté pokouší tvrdit."
"Jan Honner je předvolán na úterý před přestupkovou komisi Úřadu městské části Brno-střed. Jako důvod bylo uvedeno, že bránil účastníkům shromáždění KSČM ve splnění účelu shromáždění. "Vzhledem k tomu, že KSČM je přímou nástupkyní KSČ , bych za svůj čin měl dostat metál," uvedl Jan Honner, známý svými antikomuni stickými názory. Ani předvolání mu však nebrání v tom, aby na půlnoc 31. 12. n ezorganizoval další protestní akci před pomníkem Osvobození na Moravském náměs tí."
Ke zdařilému článku nutno dodat, že měl lživý podtitulek: "Na Silvestra další protest před pomníkem." Byl jsem na tiskovce přítomen - o nějakém protestu neb yla řeč. Bylo oznámeno, že se bude konat shromáždění před pomníkem ruského voj áka, kde uvítáme nástup roku 1995 světlicemi, dělobuchy, petardami atd. Dále si dovoluji upozornit, že výpověď tiskového mluvčího MP Brno pana Cvrčka se zásadně rozchází s písemným tvrzením inspektorky ředitele PM paní Maškové M ichaely. Ve své zprávě dne 23.11.1994 píše, cituji: "Na daný termín nebylo ohl ášeno žádné jiné shromáždění." Je tedy jasné, že tiskový mluvčí brněnské MP Ví t Cvrček lhal.
TELEGRAF uvedl, že podle slov Jana Honnera někteří řečníci na manifestaci KSČM hanobili představitele našeho státu, a propagovali hnutí, které směřuje k pot lačení lidských práv a svobod.... Na tiskové konferenci byly promítnuty i vedo záznamy, z nichž vyplývá, že uniformovaní strážci zákona neoddělili, jak bylo původně dohodnuto, komunisty a jejich odpůrce. Policisté naopak v některých př ípadech dost razantně zakročili proti lidem, kteří pomocí sirény, pískání a sk andování protestovali proti slovům p ředsedy KSČM Grebeníčka o "nynější době t emna". Jeden z členů ÚV KSČM na zmíněné manifestaci k výročí vzniku Českoslove nska dokonce zpoczhybnil oběti komunistického režimu.
Tiskovka byla dobře okomentována i v rozhlase. Největší radost nám udělala BRN ĚNSKÁ DESÍTKA na ČT 2 v 19.OO hodin. Zde ředitel MŘ PČR major Jaroslav Prikryl lhal jako starý cikán:
"Je nešťastné se vyjadřovat k celé této demonstraci a zákroku policistů z toho důvodu, že jsem byl v ten den mimo Brno a všechno fyzicky neviděl. Pokud byl Jan Honner předveden (ve skutečnosti fyzicky napaden, po zemi odvečen a do sch odů na ramenou vynesen), je to jeden z donucovacích prostředků, který nám umož ňuje zákon o policii , tzn. použití chvatů a hmatů k předvedení osoby. Pokud v ím, panu Honnerovi na OO Brno-střed byl sdělen přestupek (to je lež! Za přítom nosti tajemníka ÚMČ Brno - střed pan a ing. Františka Maška se policisté J.Hon nerovi omluvili
a sdělili, že použití sirény je dovoleno. O povolení sirény bylo už hovořeno n a nejbližší policejní tiskovce, tehdy o tom hovořil
tiskový mluvčí kpt. Zdeněk Lubas) a pak byl bezprostředně propuštěn.
Stížnosti na zákrok policistů, které byly šetřeny na MŘ PČR jsem vyhodnotil a shledal jsem je jako neoprávněné a o tomto závěru byli stěžovatelé vyrozuměni písemně."
Nezbývá než se optat nového prezidenta PČR: Prosím Vás pěkně, kdy tohoto dareb áka vyhodíte do civilu ?
Karel Höfer