--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Hofer Karel
Název: Jak nejvyšší státní zastupitelství šetí brněnský masakr
Zdroj: NN Ročník........: 0005/003 Str.: 002
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Seriál k probuzení ministra Nováka.Seriál k probuzení ministra Nováka

JAK NEJVYŠŠÍ STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ ŠETŘÍ BRNĚNSKÝ MASAKR ? (část třetí)

OPIS ČÁSTI DOKUMENTU, který dokazuje, že masakr byl připravován Krajskou správou SNB a Vojenskou aka demií Antonína Zápotockého už v roce 1968.

Vojenská akademie Antonína Zápotockého velitelsko-organizátorská fakulta

--------------------------------------- Čj.: O O 3 8 0 0 7 / 1968

Přísně tajné ! Výtisk čís.: 5 Počet listů: 5 Zvláštní rozkaz velitele fakulty č.

Vyškov na Moravě, 14. listopad 1968 (potvrzení ústně vydaných rozkazů)

1) Nezodpovědné živly připravují zneužití památného Dne studentstva k pro tisocialistickým, protistranickým i protistátním akcím. ÚV KSČ a vláda re publiky rozhodly učinit všechna nutná opatření k zajištění klidu a pořádk u ve státě.

Na základě nařízení ministra národní obrany, náčelníka generálního š tábu ČSLA, podle rozkazu velitele SVO čj.

OO57994/68 a ústního rozkazu velitele VAAZ, nařizuji zorganizovat ze školních jednotek fakulty a jednotek VB hotovostní jednotku v síle 350 m užů, velitelství praporu, složky materiálního a zdravotnického zabezpečen í.

2) Hotovostní prapor umístit po jednotkách ve stávajících rajonech jejich mírové dislokace tak, aby dosáhl pohotovosti

k odjezdu z kasáren do 20 minut po obdržení rozkazu. Rozkaz k výjezdu hotovostního praporu z kasáren má právo vydat výhra dně velitel VAAZ, genpor. Ing. Jaroslav DOČKAL.

V případě, že rozkaz k výjezdu vydá přímo velitel SVO, musí velitel VAAZ být ihned vyrozuměn a vydat souhlas k použití jednotky. Rozkaz veliteli hotovostního praporu ve Vyškově vydám já, nebo služb u konající zástupce velitele fakulty výhradně ústně, vždy po předchozím t elefonickém upozornění.

3) Při případném použití hotovostního praporu velí jeho jednotkám ustanov ení velitelé. Úkoly plní podle požadavků orgánů VB. Orgány VB jsou při vš ech jednáních s veliteli jednotek povinni prokázat se plnou mocí vystaven ou náčelníkem KS VB Jihomoravského kraje.

Ve čtvrtém bodě byli ustanovení velitelé. O tom, že neváhaly represivní složky v armádě použít zbraní, svědčí další část tohoto dokumentu:

MATERIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ: a) výzbroj:

Vojáci z povolání: pistole, ochranná maska s boj. filtrem. Vojáci základní slu žby a posluchači I. F.: samopaly, LK, ochranné masky s boj. filtry. b) střelivo:

Pro všechny zbraně hotovostního praporu uložit péčí VB ve dvou skříňových PV3S v tomto počtu:

28 truhlíků nábojů pro kulomet, 40 truhlíků nábojů pro samopal vz.58, 5 truhlí ků nábojů pro samopalů svítících, 1 truhlík nábojů

pro pistoli vz. 52 .....

I zdravotní zajištění bylo nařízeno rozkazem. Všem zúčastněným vojákům byly vy dány obvazové balíčky, kolonu měla doprovázet vojenská sanitka T-805 s lékařem a dvěma zdravotníky.

A ZAKALENÍ NASTALO

V Praze začaly nepokoje již ve středu 20. srpna 1969. Na dvacet tisíc lidí zde provolávalo "slávu Dubčekovi" a "Rusové, běžte domů!" Tenkrát se pokusili roz ehnat demonstraci příslušníci VB a jednotky LM. Patrně však bez nějakého větší ho výsledku, protože ve 21.40 hod. vydává Martin Dzúr rozkaz k nasazení armády . Lidé na to reagují stavěním barikád. To už jsou hlášeni první mrtví - osmnác ti a devatenáctiletí...

Dramatické situace nastávají také druhý den v Brně. Přesto, že střed měst a je zablokován, převážně mladí lidé se shromažďují v postranních uličkách, tv oří početné skupiny a snaží se dostat na náměstí Sbvobody. Represivní složky s e aktivizují. Po Masarykově ulici přijíždějí milicionáři. (Podle očitých svědk ů si právě oni počínali neuvěřitelně surově). Na ty, na které se nedostaly obu šky, čekaly nařezané silné kabely.(Tenkrát byly obušky ještě nedostatkové zbož í). Často se stávalo, že vtrhli do obchodů a zcela bezdůvodně zbili i staré li di, kteří snad neměli ani tušení, co se kolem děje. Z milicionářů páchnul alko hol. Před akcí se patrně řádně posilnili.

Také v Brně se občané snaží bránit proti násilí stavěním barikád v ulicíc h poblíž středu města. Tu nastupují obrněné transportéry OT-62, z nichž několi k patří vyškovské posádce. Řídili je dobrovolníci, kterým strana dala příležit ost vysloužit si ostruhy.

Úkoly splnili beze zbytku, jak jim přikazovala vojenská čest. Veliteli je dnoho ótéčka podplukovníku Dědičovi se zastavil motor právě ve chvíli, když na Lenince rozjížděl jednu z barikád. Rozvášněný dav toho využil, aby si svlažil žáhu a ukázal, jak si váží své "lidové" armády. Začal do obrněnce tlouci kame ny, železnými tyčemi a krompáči. Podplukovník Dědič z toho zešedivěl. Rovněž n asazený pplk. Ing. Adámek zkolaboval a musel být hospitalizován. Soudruzi mu j eho slabost nezapoměli a při nejbližších prověrkách ho z armády jednoduše vyra zili.

Situace v Brně se však nestabilizovala. Naopak, zásah působil jako píchnu tí do vosího hnízda. Veřejná bezpečnost a milice zatím čistí prostor od "kontr arevoluce".

V Orlí ulici je zastřelen osmadvacetiletý dělník Stanislav Valehrach, na náměstí Rudé armády (snad symbolicky?) pak ranou do týlu osmnáctiletá Danuše M uzikářová.

- - -

22. srpna zasedá federální parlament, aby projednal vládní návrh zákonnéh o opatření k upevnění a ochraně veřejného pořádku. (Šéfem této vlády byl pořád ještě Oldřich Černík, jeden z "miláčků" Pražského jara!!!) Na protest této vě rolomnosti se týž den v Brně upálil student J. Poláček, který po třech dnech u trpení zemřel. To se však již veřejnost nedověděla, neboť cenzura stoprocentně šlapala svým krokem normalizace.

VYŠKOVSKÉ TANKY V BRNĚ

Na potlačení kontrarevoluce z Vyškova přijely nejen OT - 62, nýbrž i jednotka tanků. Velel jí muž, který se ještě před rokem chtěl zastřelit, neboť jeho žen a byla Ruska a on sám v Sovětském svazu studoval. Tento podplukovník Matulík v šak brzy poznal, kde je jeho místo a stal se jedním z nejhorlivějších kolabora ntů.Jeho časté návštěvy u bratrů ve zbrani v Olomouci byly patrně vydatnější n ež vymývání mozků těch ostatních na PŠM - politických školeních mužstva. Proto byl vybrán tento muž, jinak pracovník vědecko - metodického oddělení ve Vyško vě, jako velitel tankové jednotky při potlačení "kontrarevoluce" v Brně. Zatímco do osádek OT-62 se hlásili dobrovolníci, do tankové posily se bra lo všechno, co mělo ruce a nohy. Bylo období dovolených, s tak silnou vlnou pr otestů se přece jenom nepočítalo a osádky tanků se obsazovaly velmi těžko. Po příjezdu do Brna byly tanky umístěny na Slatině. Pplk. Matulík vyvíjel neobyče jnou aktivitu. Přišel dokonce s vlastním bojovým plánem, jak co nejrychleji a co nejúčinněji obsadit nejkrizovější místa. Snad jen díky veliteli Brna, gener álu O. Kvapilovi, vyškovské tanky nezasáhly a nezmasakrovaly demonstranty. Byl y přemístěny druhý den do židenických kasáren, kde pak týden držely hotovost v pochodovém proudu. "Sedý vlk", jak se Matulíkovi přezdívalo, osobně denně kon troloval stavy a spolu s politruky neustále pořádal politická školení, kde mim o jiné byli vojáci informováni o řádění kontrarevoluce, o tom, jak se rabuje, lynčují zástupci represivních složek atd. Při těchto školeních se zvlášť vyzna menal politruk Viliam Ragala, který měl velmi blízko k Vasilu Bilakovi - a to nejen národností.

Aktivního Matulíka nečinnost přiváděla až k šíloenství. Dne 24. srpna z B rna na adresu l. fakulty VAAZ do Vyškova:

Vážení soudruzi!

My, příslušníci sborné tankové jednotky, Vám posíláme soudružské a bojové pozd ravy z Brna.

Připojujeme se k výzvě soudruhů z jednotky obrněných transportérů, ke všem pří slušníkům fakulty, aby své úkoly plnili s nejvyšší odpovědností, protože upevň ování socialistického státu mocí má nyní mimořádný význam pro další konsolidac i naší společnosti.

Ubezpečujeme velení fakulty, že se na nás může plně spolehnout při plnění všec h úkolů v boji proti kontrarevolučním silám. Posíláme Vaším prostřednictvím bo jové pozdravy našim soudruhům z jednotky obrněných transportérů. Litujeme, že nám doposud nebylo umožněno, aby jsme v součinnosti s nimi dali rozvratníkům p ádnou odpověď.

Prosíme proto vedení fakulty, aby při nejbližší příležitosti umožnilo naš e nasazení, ať kontrarevoluce pozná sílu našich tanků

a odhodlání našich tankistů. Všichni plně stojíme za naším stranickým a státní m vedením a slibujeme Vám, že tam, kde budeme nasazeni, tam kontrarevoluce nep rojde!

Příslušníci tankové jednotky 1.F VAAZ V hysterii, která v jednotce panovala, nebylo snad ani možné nepodepsat. A tak se Matulíkovi podařilo, že dopis podepsali do jednoho nejen všichni důst ojníci, ale i na 40 přítomných poddůstojníků.

EPILOG

Vítěze nad kontrarevolucí vítalo vedení 1.fakulty VAAZ ve Vyškově s hudbo u. Osádky OT-62 byly finančně odměněny, údajně podle počtu nájezdů na barikády . Je to zcela možné. Následovala celá řada vyznamenání a povýšení. Šedý vlk - podplukovník Matulík byl brzy odvelen do Kroměříže, kde byl povýšen do funkce velitele tankové divize. Mnozí si díky tomuto zásahu při srpnových událostech vytvořili celkem solidní posty, čímž měli značný náskok při následných prověrk ách. "Zoceleni v boji" si připravili většinou neotřesitelnou kariéru. Jedním z horlivých obhajovatelů zásahu proti "kontrarevoluci" byl i pplk. Antonín Kout ek, učitel střelecké přípravy a předseda buňky KSČ na katedře, který se rovněž zúčastnil potlačování kontrarevoluce v Brně. V důchodu pak pracoval jako prův odce v tzv. "rodném domku Klementa Gottwalda". Největší absurditou však zůstáv á fakt, že tento kovaný normalizátor vedl po listopadu 89 až do roku 1994 měst skou kroniku porevolučních dějin vyškovských. Historie opět dostala pořádnou r ánu mezi oči.

7 Celkově se v Československu podílelo na "potlačení kontrarevoluce" 20 000 vojáků, bylo nasazeno 310 tanků, 200 obrněných transportérů a 2 309 vozidel. Srpnové události v roce 1969 nemají v našich dějinách obdoby, kdy armáda s takovou silou vystoupila proti vlastnímu lidu. Svou "zakalku" však akce spln ila. Zcela zřetelně to vyjádřil tehdejší ministr vnitra J. Pelnář: "...účastí vojsk v akcích proti pravicovým kontrarevolučním silám došlo k zásadnímu zvrat u v myšlení příslušníků ČSLA. Jestliže mnozí dříve nevěřili, že u nás kontrare voluční síly existují, zkušenosti při zásazích proti nim je je přesvědčily o j ejich existenci." (Čerpáno z Vyškovských novin)

Zajímavé je, že tajný rozkaz dostal číslo 0 0 3 4 0 2 až po brněnském masakru. Stalo se tak 16.června 1970.

Z normalizačního tisku:

RUDÉ PRÁVO - sobota 23. srpna 1969 : NÁPOR NEPŘÁTEL NARAZIL NA ROZHODNÝ ODPOR MOCI

...Vláda vysoce oceňuje rozhodný postup bezpečnostních složek, Českoslove nské lidové armády a Lidových milicí, které poprve svedly otevřený boj s nepřá teli socialismu a vyšly z něho

úspěšně. Příslušníci jednotek konali svou službu s velkou obětavostí, důsledno stí a odvahou. Vláda vyslovuje všem svůj dík

a vysoké uznání. (Vida, jak se vláda ing. Černíka vybarvila!) Zcela jistě tento článek četl soudruh MALÝ, tehdejší major SNB, který zas tával funkci vedoucího vyšetřovačky Městské správy SNB v Brně. I zachtělo se m u také nějakého toho uznání, a ač byl nemocen, ujal se organizace vyšetřování důsledků masakru tak, aby se šetřilo a nic se nevyšetřilo. Zcela jistě ovlivni l podřízeného nadporučíka Víta KUČERU, který tehdy byl služebně zařazený jako vyšetřovatel odboru vyšetřování MS VB Brno. Až soudruh MALÝ svoji špinavou práci dokončil, byl "odměněn" vyhazovem do civilu. Šel prý dělat práv níka do POTRAVIN.

A protože jsme zemí absurdností, byl tento darebák jako "pravicový oport unista" po sametovém listopadu reaktivován... Dostal hodnost plukovníka a děla l šedou eminenci šéfovi Krajské správy SNB Jiřímu Popelářovi. - - - - -

Petr Cibulka pracoval v Občanské komisi už v době prověrek přísl. SNB. Dostal se mu do rukou osobní spis, ve kterém si přečetl zprávu náčelníka správy vyšet řování VB plk. ŠTURMY ze dne 9. 7. 1970, v jejímž třetím odstavci bylo uvedeno :"Soudruh MALÝ k řešení trestních věcí po srpnu 1968 a výrazněji v případech v yšetřování demontrací protisocialistických sil v Brně přistupoval z třídních p ozic. Uvedenou akci "SRPEN 1969" velmi aktivně z hlediska vyšetřování zorganiz oval a do služby nastoupil přesto, že byl v tehdejší době ve stavu nemocných p ro chronický zánět duhovky." Petr Cibulka nemeškal a Generální prokuratuře ČR oznámil trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele. Oznamovatel poukáza l i na související písemnost, v níž se s. MALÝ dovolával svých zásluh, s tím, že vyšetřování akce "SRPEN 1969" řídil ke spokojenosti vyšších služebních orgá nů.

Zřejmě na základě iniciativy Petra Cibulky nastalo "poměrně rozsáhlé a ve lice důsledné šetření", o kterém bylo psáno v Českém deníku dne 22. 9. 1994. S amozřejmě toto šetření převzala Inspekce MV ČR a šetřila tak dlouho, až se pod ařilo s. Malému v březnu 1992 umřít. A s datem 8. dubna dostal Petr Cibulka pě tistránkový spis z něhož opisuji úvod:

Inspekce MV ČR

ČVS:IMČ-7/20-1992

V Praze dne 8. dubna 1992 USNESENÍ

Podle ş 159 odst. 1 tr. řádu věc zneužívání pravomoci veřejného činitele, kter ého se měl dopustit plk. JUDr. MALÝ, nar. 6. 5. 1926, tím, že v roce 1969, jak o náčelník odboru vyšetřování správy VB Brno, se aktivně podílel na vyšetřován í případů usmrcení Danuše MUZIKÁŘOVÉ, nar. 13. 7. 1951 a Stanislava VALEWHRACH A, nar. 30. 4. 1941, k nimž došlo dne 21. 8. 1969 v Brně, v době zákroku ozbro jených bezpečnostních složek proti demonstrantům, a znemožnil zjištění jejich pachatelů, odkládám, protože ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak.

A konec páté stránky:

"Údaje o politických postojích a o výkonu služební funkce plk. JUDr. MALÉHO v roce 1969, byly po listopadu 1969 předmětem

posuzování a rozhodování příslušných služebních orgánů. V souvislosti s nynějš ím oznámením není na místě přijímat opatření, neboť plk. JUDr. MALÝ dne 5. 3. 1992 zemřel.

Protože ve věci nejde o podezření z trestného činu a není ani na místě věc vyř ídit jinak, věc podle ş 159 odst. 1 tr. řádu odkládám.

Vyšetřovatel inspekce MV ČR pplk. JUDr. Jan DOLEJŠÍ Pokud se ministr Jiří Novák probere ze zimního spánku, bude dobře. Také minist r Jan Ruml by se měl probrat z pocitu "dobře odvedené práce" a měl by se zamys lit, zda jsou skutečně pracovníci MV ČR oproštěni od minulosti. Karel Höfer