--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vydra Luboš,Vachalovský Př.
Název: Securitas Imperii
Zdroj: NN Ročník........: 0005/006 Str.: 003
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
SECURITAS IMPERII 1.
Sborník k problematice bezpečnostních služeb ÚVODNÍ POZNÁMKA
Úřad pro dokumentaci a vyšetřování činnosti Státní bezpečnosti se představuje prvním číslem sborníku SECURITAS IMPERII. Jeho posláním bude vydávat svědec tví o práci Státní bezpečnosti vycházející především ze zachovaných archivníc h dokumentů. Je nám cizí jakákoliv fabulace, tolik škodlivá kritickému pozná ní. Není potřeba nic dramatizovat, pravda sama o sobě je krutá, hlavně z obdo bí padesátých let.
S vyšetřováním trestní činnosti příslušníků bývalé StB úzce souvisí především analýza vztahů KSČ-StB, postavení StB v rámci ministerstva vnitra a vztahy StB ke společnosti.
Je nutno si uvědomit, že náš úřad vznikl až koncem roku 1991 jako útvar býval ého FMV a k personální stabilizaci došlo až ve druhé polovině roku 1993. Dík y aktivitě pracovníků dokumentace můžeme předložit především odborné veřejnos ti - první výsledky své práce. Samozřejmě není možno si nárokovat právo na ú plnost. Studium komunistické politické policie potrvá dlouhá léta, už také pr oto, že nejsou zpracovány všechny zachované spisové a archivní materiály, kt eré se po StB zachovaly. Připomínáme, že často jde o záležitosti velice citli vé. Na druhou stranu studium těchto materiálů mnohdy radikálně změní náš poh led na některé osoby i historické události. Oprávněně se domníváme, ža nastáv á doba, kdy je možno se analýzou StB zabývat bez emocí. Stále se setkáváme s názory, v nichž je bývalá StB představována jako všenocná organizace, která svými agenturními chapadly obepínala celou společnost, v pozadí vše řídila a určovala běh našich dějin posledních čtyřiceti let. Tento zjednodušený pohle d je dán tím, že česká ani slovenská občanská veřejnost nebyla až dosud syst ematicky a bez senzací seznamována s fakty o skutečné práci StB. SECURITAS IMPERII se bude snažit zaplnit podstatnou mezru našeho současného i nformačního spektra. Konečným cílem by mělo být objasnění systému řízení a ú kolování Státní bezpečnosti, představení její konkrétní denní práce a v nepos lední řadě i zveřejnění některých nejsmutnějších stránek československé pová lečné historie.
SECURITAS IMPERII se nebude vyhýbat ani diskuzi či polemice. Už v prvním čísl e je aktuálně zařazen překlad tzv. STASI zákona a jediný rozsáhlejší komentá ř publikovaný v našem tisku bývalým tiskovým mluvčím Generální prokuratury. N aší snahou také bude představovat čtenářům alespoň část zahraniční publikačn í produkce zabývající se bezpečnostními službami. Dále chceme publikovat i př íspěvky k historii a současnosti cizích bezpečnostních a zpravodajských orga nizací. Současný index publikací či studií vydaných v České republice se zamě řením na bezpečnostní problematiku není nijak rozsáhlý. Činnost snad všech p olicejních a zpravodajských složek dvacátého století působících v našem regio nu jako kdyby byla TABU. Tento stav může částečně podporovat nedůvěru veřejn osti v kvalitu současné policie a zpravodajské služby. Seznámení se s aktivi tami Státní bezpečnosti jistě přinese i jiný než ideologický pohled na dnešní práci našeho resortu. Považujeme za symbolické, že náš úřad jako útvar mini sterstva vnitra vydává svědectví o těch částech resortu, které v minulosti zp ůsobily tolik zla a utrpení. Je to náš příspěvek k procesu vyrovnání se s mi nulostí.
JUDR.Ing. Lubomír Blažek
ředitel Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování činnosti StB
Vývoj typů spolupracovníků kontrarozvědky StB ve směrnicích pro agenturní p ráci
Marián Gula
Podnětem k sestavení této práce byl fakt, že dosud existuje v této problemati ce zmatení pojmů, mezi jednotlivými druhy tajných spolupracovníků Státní bez pečnosti(TS StB) se nediferencuje. Veřejnost byla seznámena jen se směrnicemi a rozdělením agentury, tak jak byly platné v posledních jedenácti letech ex istence komunistické politické policie. Definice všech druhů TS StB se v průb ěhu času kvalitativně měnily. Nelze srovnávat spolupracovníky StB z let pade sátých a šedesátých, natož pak sedmdesátých a osmdesátých. Jestliže se chceme agenturní sítí StB fundovaně zabývat, musíme především znát příslušné směrn ice.
1948 - 1954
První směrnice o práci s agenturou byly vydány v roce 1948 jako "Pomůcka admi nistrativně-operačnípro krajská velitelství Státní bezpečnosti".1) Operativn ímu aparátu Státní bezpečnosti prvního roku převzetí moci KSČ, muselo být vys větleno:
"Agent je cizí slovo. Znamená: jednající, tj. ten, kdo jedná, resp. je jednán ím pověřen. Každý z orgánů služby jest vlastně čsl.státně-bezpečnostním agent em. Slovo nemá hanlivého významu. Dnes je používáno pro označení externích s polupracovníků..."
Směrnice znají tři typy spolupracovníků: "1) Agenti:
Agent jest vědomý a i formálně (písemně aneb jinou formou) zavázaný, stálý a spolehlivý spolupracovník státně-bezpečnostní služby, jenž tajně, podle jeji ch příkazů, působí v prostředí nepřátelském nebo v prostředí, kde se nepříte l soustřeďuje a jenž požívá jeho důvěry.
a) Agent(A) je agent, který se osvědčil do takové míry, že není již téměř poc hybností o tom, že splní jakýkoliv příkaz StB služby s naprostou ukázněností a jedná nejen spolehlivě, nýbrž i z vnitřního přesvědčení. b) Agent P (AP) jest agent, který jedná z jiných pohnutek. c) Agent-kandidát (AK) je vázaný agnt, jenž není ještě dostatečně vyzkoušený a nemá dostatečný podklad pro to, že můžeme říci, že se již osvědčil. d) Agent P - kandidát (APK) je agent P, jenž není ještě dostatečně vyzkoušen. 2) Informátoři:
jsou vázané osoby, jež pravidelně informují nebo plní tajné příkazy StB služb y a jsou touto pravidelně obsluhovány. Nejsou považovány za agenty, pověvadž nepožívají důvěry nepřítele.
a) Stálý informátor (SI) jedná z přesvědčení. b) Stálý informátor P (SIP) nejedná pouze z přesvědčení.
3) Rezidenti:
Rezident (R) je čestný, externí pomocník služby StB, jenž se zavázal k obsluh ování informátorů StB službou získaných. (Jen vyjímečně sám podává zprávy.) Neobsluhuje agenty. Rezident se používá ke zúžení preventivní sítě." Směrnice v poznámce obsahovaly i vyjímku:
"Kromě stálých informátorů máme ještě kategorii příležitostných a nevázaných pracovníků, které nepovažujeme za součást agenturní sítě. Jsou to osoby, kte ré nám vědomě a rády poskytují informace, jsou-li o to požádány. Tyto osoby j sou velmi důležitým pramenem našich poznatků, nejsou však v pevné závislosti StB služby. Nazýváme je "poradci" nebo "důvěrný pramen"(zkratka D)." V roce 1950 byli spolupracovníci předefinováni, přibyl majitel konspiračního bytu:2)
"1) Agent (A): - spolupracovník formálně zavázaný, pravidelně obsluhovaný, kt erý má důvěru nepřítele a který tajně, podle státně-bezpečnostní služby, půso bí v nepřátelském prostředí.
2) Informátor (I): - spolupracovník formálně zavázaný, pravidelně obsluhovaný , který podává zprávy z objektů státně-bezpečnostního zájmu. 3) Rezident (R): - spolupracovník formálně zavázaný, pravidelně obsluhovaný, který sám v objektu státně- bezpečnostního zájmu obhospodařuje několik inform átorů nebo agentů, jejichž vázací materiál a sliby jsou ukládány v mapě rezid enta.
4) Majitel kospiračního bytu (KB): - musí být veden v agenturní evidenci.3) 1954 - 1962
Po zrušení molochu MNB vydal ministr vnitra R. Barák TRMV č.72/1954, v jehož příloze se nacházely nové " Směrnice o agenturně operativní práci".4) Vynutila si to změna struktury resortu a deklamovaná nová orientace práce. Předchozí rozkazy už byly nedostatečné, jak z hlediska administrativy, tak z hlediska zvyšujícího se ideologického tlaku na společnost po Stalinově smrti . Je cítit postupnou změnu přístupu k domácí opozici, cílem již nebude celou ji fyzicky zdecimovat, zavřít do věznic či TNP, ale agenturně podchytit a ko ntrolovat. Tedy jakási poziční válka.
Kromě několika dalších nařízení5)dělily opět směrnice agenturní síť na: "1) agenty
2) informátory
3) rezidenty
4) držitele konspiračních a propůjčených schůzkových bytů". Agent
Agent je nejschopnější tajný spolupracovník orgánů MV, mající možnost pronika t do nepřátelského podzemía mezi rozvědné orgány protivníka, rozpracovávat je a provádět jiné speciální úkoly. Agent se váže na základě kompromitujících materiálů, tj. na podkladě jeho trestné činnosti nebo z vlasteneckých pohnute k a na základě jeho sympatií k lidově demokratickému zřízení, a konečně také za materiální výhody (peněžní a věcné odměny).
Agent se váže pro aktivní rozpracování špionů, špionských rezidentur, sabotér ů a škůdců, zrádců, podzemních organizací (buržoazně nacionalistických, kula cko-povstaleckých, bývalých reakčních politických stran atd.), rozvědných org ánů protivníka a emigrantských center.
Pro plnění těchto úkolů se váže agentura zpravidla z členů uvedených nepřátel ských organizací, nebo osob, majících možnost do těchto organizací proniknout . Vhodnými kandidáty vázání na podkladě kompromitujících materiálů mohou být kolísavé živly, které se do protistátní činnosti zapojily pod pohrůžkami ne bo pro materiální výhody a které nemají v provádění protistátní činnosti vedo ucí úlohu.
Je nutno míti na paměti, že nejspolehlivější agenturou je ta, která byla zavá zána z vlasteneckých pohnutek.
Pro plnění speciálních úkolů - provedení vázání v zahraničí, obnovení a uskut ečnění spojení se zahraniční a jinou agenturou atd. - získává se proto agent ura z řad spolehlivých osob, oddaných lidově demokratickému zřízení, zaručují cích, že nezradí zájmy státu.
Na ideologickém podkladě se získávájí agenti také z řad cizinců, sympatizujíc ích s lidově demokratickým zřízením, a informátoři mající možnost rozpracováv at nepřátelské podzemí.
Informátor
1) Informátor je tajný spolupracovník orgánů ministerstva vnitra, vázaný zpra vidla na vlasteneckém základě a dávající informace o nepřátelských elementec h ze svého okolí. Informátor může být zavázán i na základě kompromitujících m ateriálů.
2) Informátor vyplňuje následující úkoly: a) odhaluje osoby nepřátelské lidově demokratickému zřízení, akty protistátních projevů a včas o nich informuje orgány MV, b) účastní se rozpracování konkrétních osob a v souvislosti se svými možn ostmi pomáhá odhalovat zločinnou činnost nepřátel,
c) plní jiné příkazy orgánů MV, spojené s ochranou státního tajemství a z vláště důležitých objektů ve státě i při pátrání po zločinci. 3) Informátor se získává i k úzce speciálním cílům:
a) pro odvrácení diverzních aktů.
Informátor odhaluje a upozorňuje na diverzní úmysly nepřítele, signalizuje o faktech narušení výrobních procesů, pravidel technické výroby, bezpečnost i výroby a jiné, jimiž mohou být zamaskovány diverzní a škůdcovské akce. Prot idiverzní informátoři se získávájí v důležitých průmyslových závodech (uheln ých a rudných dolech, železnicích, závodech zbrojní výroby, elektrostanicích, vojenských skladech atd.), v místech zranitelných diverzí, b) pro ochranu státních hranic.
Informátor včas sděluje orgánu MV poznatky o všech podezřelých podivných o sobách, objevujících se v pohraničním pásmu a o faktech narušení hranic, c) pro získání ustanovečních i charakterizujících údajů. d) pro pátrání po protistátních zločincích.
4) Informátor může být převeden do kategorie agentů v tom případě, získá-li m ožnost v procesu agenturně operativní práce s orgány MV proniknout v to či on o nepřátelské prostředí, nebo vést rozpracování jednotlivých protistátních z ločinů.
Rezident
1) Rezident je talný spolupracovník orgánů MV, zavázaný hlavně z komunistů ne bo bezpartijních, bezpodmínečně oddaných lidově demokratickému zřízení, mají cích možnost i schopnost řídit skupinu informátorů. Rezident je ve spojení s několika informátory a někdy i agenty. Rezident pracuje pod řízením operativ ního pracovníka, je jeho pomocníkem při obsluze a řízení informátorů. 2) Rezidenti se získávají v případech, kdy operativní pracovníci jsou v osobn ím styku s množstvím agentury a nemohou zajistit jejich správnou obsluhu, a t aké v těch případech, když osobní spojení operativního pracovníka s informát ory i agenty je ztíženo následkem specifických podmínek práce (...)6) 9) Rezidentu se předává k obsluze několik informátorů, ale ne více než pět až osm. Počet závisí na okolnostech a možnostech rezidenta. 10)Operativní pracovník osobně předává informátora na spojení s rezidentem, z jistí předběžně charakter jejich vzájemných vztahů.
11)Rezidentu nelze předávat takové informátory, kteří mu jsou po služební lin ii bezpodmínečně podřízeni. Agenturu z žen je třeba napojovat na rezidenta - ženu.
12) Rezidenta nelze spojovat s informátorem, je-li mezi nimi špatný vzájemný poměr.
13) Rezident musí v práci s informátory zachovávat právě takovou konspiraci, jako operativní pracovník v práci s agenturně informátorskou sítí. 14) Rezidenti musí přijímat předané jim informátory ve schůzkových bytech, ne bo u sebe doma, jsou-li proto podmínky, nebo v jiných místech, zajišťujících konspiraci i podmínky k práci.
15) Operativni pracovník pomáhá rezidentu zaměřit práci jeho rezidentury, vyp racovává spolu s rezidentem jednotlivé úkoly informátorů. 16) S cílem pomoci agentům a ke kontrole jejich práce provádějí operativní pr acovníci periodické kontrolní schůzky a spolu s rezidentem instruují informát ory a dávají jim úkoly.V nutných případech oper. pracovníci provádějí schůzk y s informátory i bez přítomnosti rezidenta.
Držitelé propůjčených schůzkových a konspiračních bytů Do poslední doby se v praktické práci orgánů MV s agenturou kategoriepropůjče ných bytů nepoužívala.Agentura se přijímala v konspiračních bytech, nebo ve veřejných místech.
tímto rozkazem se zavádí získávání propůjčených - schůzkových bytů.Majitelé t ěchto bytů se získávají z prověřených, čestných a lidově demokratickému zříze ní oddaných lidí, jejichž byty musí odpovídat nutným požadavkům přijímání ag entury - malé množství spolubydlících, vhodné umístění, vjezdy, vchody i výc hody - zajiťující konspiraci v práci. Na kandidáta - majitele schůzkového byt u - se provádí analogickáprověrkajako na rezidenta nebo informátora. Rozdíl je pouze v tom, že k návrhu na vázání se přikládá plán bytu a v slibu o spolu práci s orgány MV se uvádí zachování tajemství nejen faktu spojení s MV, ale i zachování přísného tajemství o osobách, které budou navštěvovst byt. Opera tivní pracovník však musí učinit všechna opatření k tomu, aby držitel schůzk ového bytu agenty neznal.
Byt nebo místnost (pokoj) pro schůzky s agenturou se platí majiteli podle sml ouvy.
Konspirační byt
je určen pro práci s nejčestnější a prověřenou agenturou. Je v plném vlastnic tví orgánů MV. Před obyvatelstvem je zamaskován jako úřad nebo soukromý byt - (zde) žijící je zvlášť důvěryhodný člověk, nebo speciálně zavázaný informát or nebo utajený operativní pracovník.
Získává se ve městech a velkých obydlených domech. Při výběru konspiračního b ytu je nutno počítat s místem jeho umístění z hlediska zajištění konspirace. V konspiračních a schůzkových bytech je možno provádět dvě až tři schůzky de nně. Operativní pracovník je povinen čas od časuprovádět prověrku konspiračn ích i schůzkových bytů všemi dostupnými prostředky, zda nejsou ve svém okolí dekonspirovány.
V případě, že se mezi přijímanou agenturou zjistí zrádce, je nutno konspiračn í nebo schůzkový byt okamžitě zrušit.
Bod 3) uvedených směrnic byl věnovánprozatím nepříliš jasně definované, leč v budoucnu o to důležitější kategorii - důvěrníkům:
"Důvěrníci, kteří mají možnost odhalovat nebo rozpracovávat buď nepřátelské s kupiny, nebo jednotlivé nepřátelské osoby, převést jako informátory (v někte rých případech i jako agenty) a začlenit do agenturní sítě. S ostatními důvěr níky udržovat i nadále spojení jako s aktivem, ovšem v mezích nutnosti."7) Pan Berka ví jak na to aneb zřízení telefonní stanice v ČR, do 24 hodin, nen í fantazií
za NN se ptali Luboš Vydra, Přemek Vachalovský