--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kořínek Marek
Název: Z redakční pošty
Zdroj: NN Ročník........: 0005/006 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Z REDAKČNÍ POŠTY -----------------------------------------------------------

KONEC PRVNÍ SAMETOVÉ PĚTILETKY

Komunismus je zločinné spiknutí globálních rozměrů. Jeho podstata pozůstává :

1. z dvouvrstevné zločinecké organizace zahrnující složku veřejně viditelno u a mnohem důležitější složku tajnou

2. z každodenní systematické zločinné praxe. K definici Komunismu nepatří komunistická či marxistická ideologie. Ta posl oužila spiklencům po několik desetiletí jako LEGENDA, zástěrka zakrývající p ovahu a cíl spiknutí.

Pro jednoduchost budeme spiknutí označovat jako Komunismus a spiklence jako Soudruhy.

Lze říci, že všechny systémy a režimy, které nám Soudruzi postupně vnutili a vnucují, jsou totálně prostoupeny PRINCIPEM LEGENDY.

Pro všechnu podstatnou skutečnost Soudruzi systematicky a profesionálně vyt vářejí a rozšiřují falešné, zavádějící interpretace.

V první fázi Komunismu Soudruzi za použití bestiálně zločinných metod zabav ili veškerý majetek pod záminkou, že s ním budou budovat "beztřídní společnos t", v níž "nebude pánů ani chudáků" atd.

Tato fáze Komunismu měla dvojí smysl: 1. Zmást světovou veřejnost vytvořením provizorních "socialistických" režimů, odsouzených předem k zániku.

2. Zotročit, zpracovat, zastrašit obyvatelstvo porobených zemí, aby při a po přechodu do druhé (konečné?) fáze Komunismu nebylo schopno se zorientovat, na tož klást odpor.

V roce 1989 dozrál čas k rozhodujícímu kroku. Soudruzi se doslova v okamžik u vzdali "své" ideologie, prohlásili, že systém, který vytvořili, nefunguje, a majetek, jehož byli do té doby samozvanými správci, si rozebrali mezi sebo u.

To je podstata věci.

Absolutním triumfem komunistické propagandy je skutečnost, že mnoho lidí uv ěřilo, že v roce 1989 proběhla REVOLUCE, po níž původní mocní svou moc ještě upevnili a odpůrci "svrženého" systému jsou ještě většími chudáky než před " revolucí".

X

Dnešní Česká republika je mimořádně odpornou asiatskou imitací demokratické ho státu.

Po "revoluci" Soudruzi nastrčili do čelných státních funkcí takřečené disid enty, loutky pěstované KGB a StB pro etapu hladkého přechodu Komunismu z prvn í do druhé fáze. Ti, kteří skutečně bojovali proti Komunismu, jsou i dnes v nemilosti.

Garnituru loutkových "disidentů" smetly už další volby. Obyvatelstvo rychle rozpoznalo jejich naprostou mravní prohnilost. Štafetu viditelné moci převzal Prognostický ústav, expozitura KGB, instituce předurčená k hlavní roli při konstituování "politického spektra".

Jsou 3 základní kategorie Soudruhů:

a) stalinisté

b) osmašedesátníci

c) prostí zločinci bez ideologické zátěže, "pragmatici" Všichni Soudruzi "sametové revoluce", vítězové i "poražení", dostali možnos t seberealizace v "politickém životě" státu.

Stalinisté mají dnes tři legální komunistické strany plus odbory, osmašedes átníci jsou sdruženi v SOCIÁLNÍ DEMOKRACII a v onom nechvalně známém "OHnutí" později přejmenovaném na "SVOBODNÉ DEMOKRATY".

Prostí zločinci vytvořili a ovládli ODS a ODA. ODS jako t.č. vládnoucí strana si zaslouží samostatný odstavec. Je to v pod statě KSČ vystřízlivělá z ideologických bludů a o nějaké autentické politické orientaci, pravicové, středové, levicové, nelze vůbec mluvit. Je to účelový slepenec zastřešující darebáky všech barev, je to sdružení dokonale bezpáteř né, zrůdně "universální", "pragmatické".

X

V České republice neexistuje a nemůže existovat právní stav. Vztah státu k principu zákonnosti je fraškou v čistém stavu. Je tu na papíře zákon o protip rávnosti komunistického režimu a je tu na papíře, dokonce už od října 1991, lustrační zákon. Přesto je stát nadále pevně v rukou komunistických a estébác kých kreatur, se všemi nevyhnutelnými konsekvencemi z toho vyplývajícími. Zločinci nejsou státem stíháni, protože ZLOČINCI JSOU STÁT. Jednou z hlavní ch starostí státu je systematické vytváření permanentní důkazní nouze pro stá tem řízený a podporovaný okruh zločinnosti. Důkaznímu řízení jsou z nejvyšší ch státních míst kladeny do cesty nepřekonatelné překážky s cílem nedopustit v dohodnutém okruhu průchod zákonnosti.

Organizace tohoto stavu je téměř dokonalá, prakticky dokonale je dodržován "zákon omerty". Pro případ jakékoli nehody je k dispozici armáda zločinných p rávníků.

Z toho vyplývá kardinální rozpor "sametového období": rozpor mezi skutečnos tí, že Soudruzi nadále drží veškerou moc ve státě, a mezi nutností předstírat před zraky civilizovaného světa demokratický a právní stát. Tento rozpor nutí vládnoucí Soudruhy k jisté zdrženlivosti. Proti tu a tam se vyskytnuvšímu odvážlivci prostě nelze nasadit klasické komunistické metody , nelze veřejně ukázat skutečnou moc.

Nutnost spokojit se s náhradními formami teroru a represe zvyšuje nervozitu Soudruhů a v důsledcích vede k zesurovění připomínajícímu více padesátá léta než relativně mírnější období tzv. normalizace.

X

Základní charakteristikou mravního klimatu Havlova a Klausova státu je schi zofrenie, rozdvojení, mířící k nicotě. Tón dvojakosti a mravního relativismu udaný z Hradu se pod machrovskou taktovkou "pragmatiků" rozezvučel v mohutný , všeobecný, Náš Český Národní chór mravního nihilismu.

Ďábelský komunistický posun v oblasti etiky, kdy zločinec představuje normu a normální člověk se jeví jako blázen, se zdařil a nese hojné ovoce. Zločin dnes u nás současně jaksi je i není zločinem, zločinec současně jaks i je i není zločincem. U nás se to teď tak nebere, že, ehm... ehm...? Skutečnost, že zloděj, udavač, kolaborant, jsou normálně přijímanými, ba vá ženými "občany", spolu s hrůzně šílenou interpretací křesťanské ideje odpuště ní, pojaté jako BEZTRESTNOST PRO KOMUNISTICKÉ ZLOČINCE NA VĚČNÉ ČASY, ukazuj í, jak beznadějně hluboko jsme klesli pod civilizační minimum. Postupně jsme se stali národem zlodějů, lhářů, podvodníků, fízlů, intrikánů , vlastizrádců, podlých a zbabělých krys.

Hle, Národ Sobě...

Zvláštní zmínku a zvláštní oceňující slova je nutno věnovat udavačům mezi n ámi.

Udavači jsou vůbec nejnižší, nejodpornější, nejsmrdutější spodinou národa, naším rakovinným nádorem.

Jsou to skutečně nejhorší z nejhorších: horší než řadoví komunisté, než jak koli vysoce postavení komunističtí funkcionáři, než lidoví milicionáři, než důstojníci StB, z jednoho důvodu:

JSOU TAJNÍ.

Žijí mezi námi, je těžké je rozeznat, a nelze jim nic prokázat. Drží pro ny ní supertajnou StB pozice. Spolupracují dále se svými řídícími orgány, předáv ají jim informace a plní jejich pokyny, profesionálně řídí a usměrňují naše osudy. Je čím dál zřejmější, že jsou všude.

Stát neudělal nic pro rozkrytí a zveřejnění této pekelné sítě, naopak, brán í zveřejnění všemi prostředky. Jistě ví, proč. Tato skutečnost je ze všech " polistopadových" skutečností nejstrašnější, je absolutně neodpustitelná a nez apomenutelná.

X

Holé svobody, které nám Soudruzi vrátili poté, co nás dokonale ožebračili, z většiny z nás učinili duševní ubožáky schopné opakovat jejich hesla jejich slovy, a poté, co oni sami dosáhli všemohoucnosti, si můžeme strčit, kam chc eme.

Obyčejný člověk je v pomyslné situaci sicilského rolníka po zrušení "zákona o vedoucí úloze mafie", s jedním rozdílem: vezme-li motyku a půjde-li do pal áců bojovat proti mafii, stát ho nechá sebrat a zavřít do vězení nebo do blá zince.

x

Je tu jediné velké téma pro sdělovací prostředky i pro tvůrčí umělce: přech od Komunismu z první fáze do druhé a protagonisté tohoto přechodu. Vidíme, jak důsledně se sdělovací prostředky s výjimkami Necenzurovaných no vin a Českého týdeníku právě tomuto hlavnímu tématu, "skutečnosti nejskutečně jší", vyhýbají. Jejich bossové jistě dobře vědí, proč.

Nedávno náhle zemřel ve věku nedožitých 50 let jediný umělec, který měl záj em a odvahu veřejně se vyjádřit, Karel Kryl. Zbyli kšeftaři a agenti. X

K vlastnictví majetku lze konstatovat, že jsme tam, kde jsme byli před "sam etovou revolucí". Všechen majetek, a tedy všechnu moc ve státě drží ve svých rukou Soudruzi. V "privatizačním procesu" nasadili VŠECHNY PROSTŘEDKY, jak v ždycky učili.

Toto není nějaký "postkomunismus", ale stoprocentní Komunismus, ve druhé, p osttransformační fázi.

X

Vše nasvědčuje tomu, že obtížný manévr se podařil. Armáda krys je pevně usa zena u kormidel a kormidýlek.

Naši rodiče byli otroky jejich rodičů, my jsme jejich otroci, naše děti bud ou otroky jejich dětí.

Josef Adamík ------------------------------------------------------------ DOPIS, KTERÝ SE "REFLEXU" NEHODIL DO KRÁMU

Tyto řádky byly původně určeny redakci týdeníku REFLEX, kterému se ovšem pa trně nehodily k uveřejnění, neboť by jejich otištěním byla možná zmařena snah a o vytvoření obrazu o Petrovi Cibulkovi jako o věčně ukřivděném štváči se " stále ublíženém výrazu ve tváři", o což se ve své reportáži v č. 50/94 redakt or Čermák očividně a doslova křečovitě za použití lží a dezinformací snažil. Zasláno:

Reflexu,

Necenzurovaným novinám.

V rozhovoru s paní Bubílkovou na F-1 řekl pan Cibulka, že např. v Holandsku by jeho názory, postoje i on sám byly přijímány jako zcela normální, zatímco názory jeho protivníků a kritiků naopak přinejmenším podivné. Myslím si tot éž.

Pokud se nemýlím, partnerem paní Bubílkové při zmíněném rozhovoru byl právě pan Čermák, který pro časopis Reflex napsal Causu Petr Cibulka. Jeho snaha p o objektivním pohledu na "případ" šéfredaktora NN je pouhou snahou. Spor Pet ra Cibulky s prezidentem chápe jako soumrak tzv. disentu, a především mladším u čtenáři, který není ještě schopen vnímat, nakolik i jeho zasáhla zrůdnost komunistického režimu, předkládá nepříliš povzbudivý obraz pana Cibulky: Ukři vděný, neschopný jedinec, člověk, který bude vždy revoltovat, dokonce i v naš í "stabilizované demokracii! " Mírně vyšinutý asketa, kterému se nelíbí úspě chy naší vládnoucí špičky, která směle a s halasem míří do Evropy bez zbytečn ých zpětných zrcátek. Se všemi skandály, aférami, agenty a zločinci všeho dr uhu v sametovém balení Czech Made. Je to od pana Cibulky zajisté neodpovědné! Reakce posluchačů F-1 vyzněla jednoznačně v Cibulkův prospěch. Nevypovídá t o o tom, co se domnívá pana Čermák: že "občané cítí sympatii k politickým výs tředníkům". Posluchači F-1 a nejen oni, cítí, že pan Cibulka má pravdu a nej en v tom, že komunisté přijeli na privatizaci v "mercedesech a my ostatní na koloběžkách. Jak se zdá, měl pravdu i ve svém prohlášení před prvními volbami : "Jedno je jisté, zvítězí v nich KGB."

Pan Cibulka není zapšklý ukřivděnec. Pokud cítí pocit viny za cokoli, je to jeho plus. Svědčí to o dostatečné míře svědomí a odpovědnosti, i pokoře k vy šším hodnotám, než je pofidérní úspěch v podnikání či politice a plná prkeni ce. Je směšné znevažovat schopnosti někoho, komu se v současné době daří vydá vat noviny! Pan Cibulka by zajisté mohl právě tak úspěšně vydávat bulvár či p orno a stát se tak váženým návštěvníkem recepcí a banketů naší smetánky. V n ašem pokřiveném světě by byl vnímán jako normální smrtelník. Jádro pudla je v tom, že normální je z pohledu toho Holanďana. Nebo Švýcara, chcete-li ... je to tak, bohužel.

Patrně se nedožiji dospělosti svých budoucích vnoučat a nedočkám se tedy zh odnocení současného dění u nás příští generací. Ta se nejspíš zhrozí nad dneš ní zaslepeností. Bude stát v úžasu nad faktem, že po zhroucení Husákovy vlád y (já odmítám existenci revoluce) nebyl účinně potrestán žádný z komunistický ch zločinců, udavačů, kolaborantů a vlastizrádců, ba naopak! Že se jim dostal o vysokých důchodů, poděkování a nabídek ke spolupráci na vedení země! Naši vnuci se budou stydět, že skuteční hrdinové, vojáci, kteří zachraňovali čest republiky na frontách II. světové války, museli pořádat sbírku na pomníč ek padlým kamarádům, protože z ubohých důchodů degradovaných černých ovcí ho sami dát postavit nemohli!

Že snahou polistopadových vládních představitelů bylo vymazat padesátá léta , koncentrační tábory a kolektivizaci zemědělství, zvlášť krutou v našich zem ích.

Že prezident republiky se ani v nejmenším nezajímal o osudy obětí udavačů, zato však o blaho udavačů samých.

Proč k těmto absurditám mlčeli mladí lidé, kterým byla dána možnost publiko vat své názory, jako jim bude nepochopitelný fakt, že tito mladí přijali bez odporu nesmyslné tvrzení o tom, že vinen byl pouze systém.

Že ti, kteří se opovážili žádat o spravedlivé vyrovnání se s minulostí, se dočkali ironických invektiv a pohrdavého výsměchu právě v dobovém tisku. Od k omunistů, kolaborantů i od jejich pravděpodobných potomků. Protože nevěřím, že by potomek člověka, který zažil sankce totalitního režimu na vlastní kůži, mohl psát jinak než servilně a s nafouklým sebevědomím vlastním komunistické a kolaborantské elitě.

Možná však, že myšlení veřejnosti se vskutku mění. Svědčí o tom i hlasy čte nářů Relfexu pro paní Hromádkovou. Ta patrně není rovněž zcela normální, že, pane Čermáku?

A kdože to s Vámi vedl polemiku? Jak jinak-úplný blázen. Jak jinak byste by l schopen posoudit člověka, který nastartoval velice úspěšnou dráhu scénárist ky, textařky písní a básnířky, aby pak po okupaci odmítl kdekoli podepsat so uhlas se vstupem vojsk a (jaké šílenství!) místo pera se doslova chopil lopat y? Co to znamenalo a znamená, si neumíte představit. Vždyť Vy jste normální. Zdraví a jasný úsudek přeje

Jana Spisarová -----------------------------------------------------------

OTEVŘENÝ DOPIS PREZIDENTOVI, VLÁDĚ A PARLAMENTU ČR Vyzýváme vládu, pana prezidenta a poslance parlamentu, aby vyvolali jednání vedoucí k vyrovnání se s komunistickou minulostí i přítomností. Zákon č. 198 /1993 Sb. o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu se o to pokouší spíše proklamativně. Propagace a agitace komunismu je u nás faktic ky povolena.

Obecně závazná vyhláška č. 5 zakazující agitaci a propagaci KSČM a hnutí a stran projevujících sympatie ke komunismu na území ve správě města Vysokého n ad Jizerou platila od 15. srpna 1994 do pozastavení OÚ v Semilech. O její zá konnosti rozhodne Ústavní soud. Věříme, že se nevyjádří jen ke znění vyhlášky , ale k její samé podstatě. Domníváme se, že registrace KSČM Ministerstvem v nitra, a tedy i propagace a agitace této strany je nezákonná. Samotnou existencí komunistické strany dochází k propagaci komunismu a komu nistického režimu, který, jak je známo, nelze a ani nikde na světě nešlo nikd y označit za demokratický. V naší republice byl poprávu označen zákonem 198/ 1993 Sb. za režim zločinný a zavrženíhodný. Nevěříme proklamované demokratičn osti KSČM, protože ta by se pak nemohla jmenovat "Komunistická ......". Výraz komunista znamená označení pro stoupence komunismu, člena politického hnutí usilujícího o zřízení komunistického režimu. Jde o systém vlády, v němž plní vedoucí úlohu pouze komunistická strana bez skutečné opozice. Demokratičnos t komunistické strany vylučuje tedy již sám její název.

Jsme toho názoru, že nejsou dodržovány $ č. 260 a 261 Sb. č. 6b/1994, zakaz ující propagaci hnutí, směřujícího prokazatelně k potlačení práv a svobod obč anů. Není dodržován a byl porušen $ 4 odst. a) a c) zákona č. 118/94 o sdruž ování v politických stranách a v politických hnutích. Podle nich nemohou vyví jet činnost strany a hnutí, jejichž cílem je odstranění demokratických zákla dů státu, a které směřují k uchopení a držení moci, zamezující druhým stranám a hnutím ucházet se ústavními prostředky o moc, nebo které směřují k potlač ení rovnoprávnosti občanů.

Zákonodárství České republiky se nedovedlo vypořádat s komunistickou ideolo gií a stranami ji propagující. Dokud odpovědná místa toto nevyřeší, jsou nuce ny tyto záležitosti iniciativně obce řešit samy k ochraně svých obyvatel, za které nesou odpovědnost.

Naše obecně závazná vyhláška č. 5 má podporu široké veřejnosti z celé repub liky, o čemž svědčí kladné ohlasy a navíc nedávné rozhodnutí stejného významu městského zastupitelstva v Pardubicích.

Výzva je podmínkou k definitivnímu vyrovnání se s tímto nedořešeným a nebez pečným problémem. Vůči propagátorům zločinného a zavrženíhodného režimu nelze zůstat smířlivý.

Ve Vysokém nad Jizerou, dne 26. září 1994 Za městské zastupitelstvo ve Vysokém n. Jiz. pověření členové: Jiří Ďoubalík v.r. Josef Petruška v.r.

Doc. MUDr. Karel Dlabal v.r. -----------------------------------------------------------

----------------------------------------------------------- VÝSLEDKY PRÁCE "VELKÉHO PRAGMATIKA" Z PROGNOSTICKÉHO ÚSTAVU Ve svém předchozím příspěvku pro Váš list jsem kritizoval tvůrce ekonomické reformy premiéra Klause za výsledek zmíněné reformy. Mne samotného tenhle vý sledek nepřekvapuje a já sám jsem to tak předpokládal. Již tenkrát jsme psal na všechny možné instituce, že tento styl, jak jej p. Klaus presentuje, že n ikdy nemůže dojít svého naplnění. Kancelář presidenta neodpověděla, KDU ČSL p ředseda Lux odpověděl, že oni si vytvoříli zvláštní ekonomický tým a že se tí m zabývají. Odbory tenkrát odpověděly, že na toto téma vedou s tenkrát ještě federální vládou vážné rozhovory. Jinak se tomu všemu nechal volný průběh, z e kterého nemůže mít radost žádný řadový občan, vyjma samotného premiéra, kte rý začátkem Nového roku na dotaz novinářů vyslovil úplné uspokojení, což já z jeho osobního hlediska chápu, neb z prognostického hlasatele tržního mechan ismu v ekonomice se stal v našem státě mužem č. 1, a to dokonce i před prezid entem, který se stal vlastně jakýmsi hradním ceremoniářem. Z této osobní pozi ce se pak se stejnou naivitou diví, jak může být někdo vůbec nespokojený s n egativními účinky svého "veledíla" na životní úrovni běžného občana. Tenhle j eho postoj svědčí o téměř nulové zodpovědnosti za průběh a výsledek jeho refo rmy. Měl by si uvědomit, že nikoliv lid sám sobě, ale on občanům vnutil svoji reformu, proto by mělo býti jeho povinností nést plnou odpovědnost za její výsledek. Teď jsem došel k tomu, abych zde připoměl, jak k tomuto vnucenému o d něj Danajského daru došlo. On hned v roce 1989, jako ministr financí tehdej ší prozatímní vlády, přišel již tenkrát s touhle jeho "podařenou" reformou př ed nový parlament. Jejím základem byla tzv. šoková terapie, tedy utahování s i opasků po určitou nespecifikovanou dobu a pak se prý dostaví blahobyt. Ovše m dlužno dodat ke chvále tehdejšího parlamentu, že s tím neuspěl a byl prakti cky vypoklonkován. Ovšem to by nebyl ani mazaný Klaus, že by se tak jen necha l odbýt. On počkal, až parlament přestal funkčně pracovat, a tuhle reformu s i nechal schválit vládou. Tato vláda potom parlament postavila před hotovou v ěc. A tak měl on již naprosto volnou cestu k realizaci tohoto pochybného díla .

Ukázalo se, že on je vlastně ekonomický marasta, který celou ekonomiku přiv ede do nepředstavitelných potíží. Dokonce ani nepochopil, že v zemědělství, j ež je v každé zemi jedním z hlavních pilířů ekonomiky, nelze pracovat takovým odstrašujícím stylem, jaký tam zavedli komunisté, a je tam zapotřebí dosadi t kvalifikované kádry na místo zemědělských politruků.

Vypadá to přímo úděsně, představíme-li si že po tak vysokých dotacích dávan ých do zemědělství ve formě záporné daně z obratu se ještě vyrábělo mimo soci alistický blok nejdráže na světě. Souhlasím s tím, že dotace a peníze ze stát ního rozpočtu by do výroby něměly plynout, ale tenhle "geniální" chovanec bý valého prognostického ústavu vlastně tyto dotace přesunul přímo na bedra spot řebitelů. Tento krok vlastně nic neřeší, neboť se jedná jen o překládání fina nčního břemene z jednoho ramene na druhé. Z tohoto je jen zřejmé, že p. Klaus nemá jasnou představu v tom, že ekonomika sama v sobě má své zákonitosti, j ež působí nezávisle na naší vůli a nelze si je libovolně upravovat podle své potřeby, jak to činí on. Kdyby věhlasný matematik neřešil třebas diferencialn í rovnici podle matematických zákonů, pak by došel ke stejným výsledkům, jako nějaký laik, který tyto zákonitosti nechápe. Z jeho činnosti vyplývá, že ne ví, jakou funkci mají a jak se za sebou řadí podle významu ty základní prvky ekonomiky, které tvoří ucelenou mozaiku celého ekonomického systému, jakou fu nkci má obchod, peněžnictví či výroba, drahota či láce. Jestliže on z těchto základních kamenů nedovede sestavit pořádnou mozaiku ekonomiky, která by byl a funkční, pak by ekonomice nejlépe prospěl, kdyby dal od ní ruce pryč. My př ece nepotřebujeme v ekonomice nějakého druhého Lysenka, který v genetice hlás ál bludy, popírajíc Mandelův zákon, jež jest základem genetiky! Obdobně jako nepotřebujeme pana Klause, který ignoruje základní principy ekonomiky a žalo stným výsledkem své práce korunuje celé dílo. Drahota jest drogou, která celo u ekonomiku umrtvuje a láce naopak stimulátorem, který ekonomiku povzbuzuje. Předpokladem prosperující ekonomiky je racionální výroba, která vytváří mat eriálové hodnoty a není to tedy obchod či finančnictví. Nejúspěšněji se ve vý robě uplatní ten, kdo dokáže vyrábět s nejmenšími režiemi. Pro srovnání uvedu ilusorní srovnání. Kdyby se někomu podařilo vyrábět zdarma, pak by měl o od byt postaráno. Ovšem za reálné měřítko můžeme vzít, že úspěšný ve výrobě bude ten, kdo se k tomu to cíli nejbliže přiblíží. Zatím si v tom nejlépe vedou"A sijští tygři". Proto jest víc než nutné, aby Klausova strana z vedoucí pozic e při volbách spadla dolů a nastoupila tam nějaká jiná. Ovšem ne některá z tě ch koaličních vrtichvostů a neb levicová sociálně demokratická a dokonce nede j Bůh komunisté, jímž vlastně svou ekonomickou politikou nahání vítr do plac het. Ani Sládkovi republikání neskýtají dostatečnou záruku zdravého ekonomick ého rozvoje, neb je to strana tíhnoucí k extrémismu. Nejpřijatelnější by tam byla D.U. ing. Hromádkové. Ovšem předpokladem jejího úspěchu by bylo, kdyby p olitiku podřídíla ekonomickým potřebám a tyto záležitosti svěřila opravdu re nomovaným odborníkům. Ovšem je zde veliká překážka finančního rázu. Zde platí vrchovatě zásada "bez peněz do voleb nelez." Proto by se měl vytvořit volebn í fond pro tuto stranu a vést jej co nejracionálněji s nízkými finančními ná klady. Tak v tomto případě by mohla svitnout naděje, že by se nám mohlo někdy lépe dařit. Jinak pod vedením premiéra Klause je to beznadějný případ. Jan Koutný,

Jaroměřice

----------------------------------------------------------------- CHYBÍ NÁM DŮSLEDNOST

Vážený pane šéfredaktore,

vážení páni redaktoři,

dovolím si Vám popřát v novém roce dále hodně elánu, odvahy a sil. Zároveň pe vné zdraví a pevnou vůli nedat se! Dík za ten rok, co skončil, a doufám, že i ten další bude v tom duchu. Je mi potěšením že pět let po prodané "sametové " je již přece jen trochu vidět, jak z ní pomalu ale jistě opadává růžový nát ěr, z močálu bublinka po bublince vychází a již má tvář i jméno. Nic není za pomenuto, je to jen bumerang který se vrací. Škoda jen, že se nedají použít B enešovy dekrety, vždyť komunismus a nacismus jedno jsou, a zrádci stejní. Moč ál by byl vyčištěn ihned!

I ta cesta k demokracii by byla mnohem kratší. Cítíme, jak velice nám chybí důslednost, bez níž nikdy nedotáhneme věci ke správnému konci. Proč vlastně v půli cesty odpadáme? To už jsme tak hluboko klesli? Proč Němci se dokázali vyrovnat s minulostí a my ne? Nestalo se u nás po roce 1945, nestalo se to a ni dnes. Na co stále ještě čekáme? Žádná mana nám shora nepadne. Vždyť ten ná š ministáteček je jak horký brambor, který si pohazují sem a tam. Musíme si uvědomit, že nejsme Kuvajt! Pro nás by si určitě nikdo prsty nepálil, to už v íme z r. 1938, 1945, 1969, 1989 !

Všechny ty bláboly o právním státě, lidských právech a cestě do Evropy nemo hou zakrýt skutečnost, tvrdou realitu dneška. Vezměme si například armádu. Ge nerální štáb a důstojnický sbor tvoří převážně vyškolenci Moskvy a důchodci. Justice složená s dítek prominentů zločinecké KSČ, prokádrovaná a doslova n ašlapaná marx-leninismem je v tak žalostném stavu, že tam je už jakákoliv pom oc naprosto marná, kromě úplné a důsledné výměny všech jejich pracovníků. Ja ko příklad si můžeme vzít JUDr Sokola. Školství a zdravotnictví je v nezávidě nihodných rolích chudobek čekajících na drobečky padající z bohatého stolu o statních privilegovaných rezortů. A tak můžeme počítat dál až na radnice. Pod le té proslulé znojemské by se mohl točit seriál "Alibaba a 40 loupežníků. Ko lik radnic by s ní mělo podobnost "čistě náhodnou"?

Volíme si své zástupce v komunálních volbách, parlamentních a očekáváme od nich to, co nedovedou, a potom se divíme, když nám předvádějí to, co se nám nelíbí. Chceme volit schopné a nakonec zvolíme "všehoschopné". Přejme si, aby příští rok byl lepší, aby ta pravda mohla aspoň hlavu zvedno ut. Držím Vám palce, jsem s Vámi.

Váš Josef Zbořil ------------------------------------------------------------ Redakce si vyhrazuje právo na jazykovou úpravu a případné krácení příspěvků č tenářů uveřejněných v této rubrice. S těmito příspěvky se nemusí redakce vždy názorově shodovat.

------------------------------------------------------------ Z dopisů čtenářů vybral

a redakčně upravil Marek KOŘÍNEK