--------------------------------------------------------------------------------
Autor: NN
Název: Podnikatelé - naděje i pro DEU
Zdroj: NN Ročník........: 0005/006 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Podnikatelé - naděje i pro DEU
V současné době zaujímají značnou pozornost občanů v České republice otázky k olem zdejšího SPT Telecomu. Nevlídné jednání se zákazníky, vysoká poruchovost telefonní sítě, předražené účty, nevyjasněné finanční přelivy peněz uprostř ed podniku, čekání na připojení telefonu až dvacet let, to vše zneklidňuje př edevším jak občany, kteří chtějí rychle a efektivně podnikat, tak i ty, kteř í pět let po listopadové revoluci 1989 již nechtějí pouze mlčky ustupovat šik anám a podstupovat čekání v pořadníkových frontách. Požádali jsme našeho pře dního odborníka na telekomunikační systémy, člena Zastupitelstva hlavního měs ta Prahy, Ing. Karla Berku o exkluzivní rozhovor. Pan Berka patří k těm předs tavitelům DEU, kteří namísto planým řečem dávají přednost činům. Vzhledem k tomu, že je skutečným demokratem, dopřává svobodu slova druhým, neomezuje je a z DEU - jak to dělají od pradávna bolševici - nikoho nevylučuje. Díky tomu to přístupu, získala DEU pod jeho předsednictvím na Praze 4, tak výrazný úspě ch v komunálních volbách. Příklad pana Berky nás zaujal hlavně také proto, že je příkladem člověka, který nezůstává pouze u kritiky, ale současně navrhuj e řešení. To vyplývá i z toho, že pan Berka je totiž především podnikatel: te dy člověk minima teoretických slov, zato maxima práce. Věříme, že DEU směřuj e k tomu být stranou pro střední podnikatelské vrstvy. Jen tak totiž bude zaj ištěn její úspěch v příštích parlamentních volbách. A pro nás platí, že bude- li silný podnikatelský stav, budou i pracovní příležitosti a možnost slušnýc h výdělků pro všechny schopné občany. Silné střední vrstvy mají předpoklad st át se opět rezervoárem mravních a kulturních hodnot. Tento tmel, tvořící zák lad každé svobodné společnosti, u nás zatím bohužel neexistuje. Bez něho však je společnost rozdělena na dravé finanční velkomafie a zbídačelý bezprávný lid. - Proto DEU jako strana, především středních vrstev a sympatizantů s jej ich způsobem života, je naše velká příležitost.
Ven z houštiny vyjímek
Ale vraťme se k monopolu SPT Telecom. Podle Ing. Berky je na tom totiž z hled iska žádosti o telefon, v současné době nejhůře Praha, kde je v průměru na 10 0 obyvatel nevyřízeno přes 8 žádostí. V souhrnu pak jde o 120. 000 žadatelů. Když Asociace provozovatelů místních sítí provedla marketingový průzkum, zji stila, že funguje pouze pasivní marketing, projevený pouze hromaděním žádostí o telefon na patřičných místech. Je ale otázkou zda se jedná vůbec o zákazn íky a nikoliv pouze čekatele na příděl, když s SPT Telecomem nemají žádnou ho spodářskou smlouvu, která by jim zajišťovala rovnoprávné tržní podmínky. V p řípadě SPT Telecomu o rovnoprávném tržním postavení občana nemůžeme hovořit a ni vzdáleně. Zde si podáte žádost a čekáte pět až deset let a i když vás prů měrného občana z kategorie "C" přeskočí žadatelé z kategorie "A"(podnikatelé) , "B" (jejich zaměstnanci) a ty všechny pak protekční kategorie "D", při uděl ení tzv. "vyjímky ve veřejném zájmu" , tak přitom nemáte žádnou závaznou obc hodní smlouvu, která by vaši protistranu nutila dodržet určité závazné podmín ky. Při udělování vyjímek se otevírá prostor nejrůznějším otázkám. Například takovým, zda při jejich udělování nehrají dnes stejně jako před pěti lety hl avní roli úplatky.
Z průzkumu Asociace vyplývá, že kdyby byl marketing aktivní, to znamená, že b y tato organizace provozovatelů nabízela lidem telefonní stanice sama, tak je schopna uspokojit nabídku přibližně dvojnásobně vyšší než dnes. Uspokojila by 250. 000 telefonních stanic skutečného požadavku. A protože by je bylo mož né zpřístupnit žadatelům přibližně za rok a něco - aby byla zajištěna nabídk a a poptávka - tak pouze na území Prahy by se jednalo o zabezpečení 300. 000 telefonních stanic. Toto mohou zajistit nové technologie, na příklad radiovou cestou, které mohou do patnácti měsíců zabezpečit tyto požadavky. Upřednost nění radiové cesty má tu výhodu, že se nemusí kopat.
Modernizace SPT Telecomu
Krom toho je zde velmi moderní novela zákona 150/92, která umožňuje, aby v ČR kdokoliv budoval, financoval a na základě získání pověření od ministerstva h ospodářství provozoval místní telefonní síť. Toto pověření dostane na základ ě splnění určitých podmínek, které toto ministerstvo vydalo. Malý obrázek o j eho schopnostech si lze udělat, když uvážíme, že vydání těchto pravidel mu t rvalo tři roky a to ještě na základě nařízení vlády. Vláda ČR totiž 10. 8. 19 94 vydala usnesení č. 428 ve kterém se v bodě 8. hovoří, že v místních telek omunikačních sítích mohou působit i jiné subjekty než SPT Telekom. Umožnila t ak vytvořit prostor tam, kde míra telefonizace, nebo počty žádostí o vyřízení jsou nejhorší. Z tohoto usnesení vlády vyplývá, aby kdokoliv v Praze na zák ladě určitých podmínek budoval a provozoval telefonní síť. Pravidla, které vy dalo ministerstvo hospodářství jsou již typickým soubojem mezi orgány státní správy, samosprávy a podnikatelských kruhů. Protože úředníci - aniž bychom n ěkoho podezřívali ze špatných úmyslů - mají všude na světě snahu si tyto věci zjednodušovat, proto vydali další podmínky omezující domácí podnikatele v t ěchto sítích. Vytypovali 16 lokalit, na něž má být uskutečněno, v průběhu měs íce března t. r., výběrové řízení podle pravidel ministerstva hospodářství. Nelze se divit, že se již na výzvu ozvaly okresy, jako na příklad Bruntál a n a bruntálsku uzlový telefonní obvod Krnov. V prvém případě psal přednosta okr esního úřadu, v případě druhém pak starosta jménem obecního zastupitelstva. Ve svých dopisech adresovaných panu premiérovi Václavu Klausovi požadovali, a by na příklad okres Bruntál byl také zařazen do těch lokalit, kde by se dělo výběrové řízení a aby se zde urychlila výstavba komunikací. Na zastupitelstv u hlavního města Prahy Ing. Karel Berka navrhl, aby si Praha zažádala o výběr ové řízení a to buď formou konkurenční sítě (což je například síť pro oněch již citovaných 300. 000 telefonních účastníků), která by z hlediska meziměsts kého a mezinárodního provozu byla napojena přímo na mezinárodní ústřednu v P raze (MTTÚ) a z hlediska místního provozu by se napojila na stávající pražsko u síť, kde je v současné době 600. 000 účastníků telefonního provozu. Toto je princip, kterým lze řešit věci tak jak je podmínky, které vydalo ministerst vo hospodářstvi umožňují. Pan Ing. Berka k tomu sděluje: " Buďto je tu možnos t konkurenční sítě, nebo se vytvoří společný podnik s SPT Telecom, kde nová firma navrší kapitál, který dnes SPT Telecom nemá. Do takto vytvořené nové sp olečnosti vloží SPT Telecom svoji zastaralou síť jako kapitálový vklad a uryc hleně jí nechá zmodernizovat. Zákon to umožňuje a Praha si pouze musí požáda t, aby byla zařazena do tohoto výběrového řízení. Jakmile by bylo vypsáno, je tu okamžitě spousta domácích i zahraničních provozovatelů, kteří by o měli z ájem o spolupráci. Návratnost v telekomunikacích je 7 - 9 let. Problém je v tom, že SPT Telecom, má licenci na 20 let, kdežto provozovatelům z Asociace m ístních sítí dali pouze 5 let a teprve po protestech je tato hranice posunuta na 10 let s možnostmi prodloužení o dalších 10 let. Zde již se potom dá hov ořit o jakémsi partnerství s SPT Telecom. Magistrát hlavního města Prahy nebu de do této akce muset investovat ani korunu. Společnost sama si totiž opatří investice, jak je potřebuje, při současných tarifech stanovených vládou." Perpetum mobile ministra Dyby
Na náš dotaz jaká bude výše investic do kabelové sítě a investice do radiovéh o návrhu pan Ing. Berka odpovídá: " Podle mých informací, ohledně servisu a p odobně, jsou náklady srovnatelné, neboť musíte platit za používání frekvencí . Doposud nejsou sice výrazně levnější, ale jsou technologie v tomto směru, k teré jsou v případě radiových sítí levnější až čtyřikrát. Problém je třeba pr oto posuzovat především z hlediska telefonního účastníka. Toho totiž zajímá kolik bude platit. Výše poplatků je dána zásadami státní tarifní politiky, sc hválených minulý týden a v nichž jsou od roku 1998 stanoveny pravidla o cená ch místních telefonických hovorů. A do toho se musí provozovatel, ať již použ ívá kabelovou nebo radiovou síť, vejít. Pokud si pořídí technologii, která je levnější než kabelová tak je to jeho plus, protože má rychlejší návratnost. Ovšem podotýkám, že to není podstatné, podstatné je, aby měl možnost licence na 10 nebo 20 let, pak se tu uplatňuje ona návratnost.
Je tu určitý technický problém a tím je údržba takového systému. Zajímalo nás , jestli Asociace má nějakou představu, jak by se podílela na tétoúdržbě fina nčně.
Ing. KarelBerka: " Z podmínek, které stanovilo ministerstvo hospodářství vypl ývají dva způsoby: 1) Půjde o konkurenční síť se vším všudy. Hovořím nyní o m ístní síti. To znamená stávající SPT Telecom má v současné době 600. 000 pří pojek. Podnik, třeba X, do jednoho roku a půl vybuduje 300. 000 přípojek. Po vybudování, to znamená červen 1996, dojde ke dvou věcem. Protože výběrové říz ení by se muselo uskutečnit březen - duben 1995, aby byl více jak rok času n a to, aby se v předstihu vybudovaly kapacity mezi touto společností a MTTU (m ezinárodní ústřednou), tedy mezinárodní a meziměsto. Mezinárodních svazků má me dost a meziměsto lze připravit v tomto uvedeném termínu tak, aby bylo kapa citně pokryto. Dnes již to není problém a my máme za tímto účelem síť již zh ruba v ČR vybudovanou. Mám na mysli ovšem síť mezinárodní a meziměstskou, nik oliv tranzitní. Zde není problém se mezi sebou domluvit. Princip problému je ale ten, že uvažování stávajících pracovníků SPT Telecomu je zcela v dimenzí ch minulých čtyřiceti let. Oni mají pouze představu, že by nás připojili na j akousi centrální ústřednu a další ústředny budou pouze k tomu Telecomu postu pně připojeny také. Zapomínají ale na to, že tyto ústředny se tak zahltí a st anou se neprůchodné. Proto je to třeba dělat tak, že dojde k napojení na více ústředen, které jsou řízeny počítačem a provádějí tzv. přelivy. Tyto vícená klady, které by bylo nutné investovat do SPT Telecomu jsou věcí vypsání výběr ového řízení. Na příklad se jedná o stanovení nákladů na rozšíření stávajícíc h svazků u SPT Telecomu. A když na to bude rok a čtvrt čas, tak můžeme tyto dodatečné spojovací sítě vybudovat. Odshora má SPT Telecom již dostatečně dim enzovány svazky páteřní sítě světlovodných kabelů. Abych to přiblížil: světl ovodný kabel je zhotoven tak geniálně, že je vlastně v podstatě otevřený a po uze přidáním koncového zařízení můžeme rozšiřovat jeho kapacitu. Proto ústřed na musí být natolik dimenzována, aby toto rozšíření kapacity utáhla a nezahl tila se. Základní filosofií lidí v SPT je však skutečnost, že čtyřicet let vš echno poddimenzovávali. Proto také dnešní plány jsou poddimenzované. Všechno je tu plánované tak, aby to nefungovalo a aby byly žádosti trvale neuspokoje ny. Rozhodl jsem se jít do opačné polohy a položil si otázky: 1) kolik je pot řeba stanic, aby byla poptávka uspokojena, 2) za jak dlouho to udělá technol ogie, 3) kolik je potřeba peněz, 4) jakým způsobem to zajistit. Problém je v tom, že jsem mluvil s mnoha pracovníky STP a oni nejsou schopni své myšlení z měnit. Uvedu jeden typický příklad: firma Dattel chce udělat v Praze v okolí Václavského náměstí přípojky pro 6000 účastníků. Podotýkám, že proti oněm zm íněným 600. 000 stávajícím přípojkám, jde o maličkost. Dva týdny však seděli pracovníci firmy Dattel, SPT Telecom a pouze studovali jak zajistit připojen í těchto 6000 účastníků, protože svazky SPT nebyly vůbec připraveny, neboť js ou stále poddimenzované. Připojit jich za tohoto stavu myšlení a technologie 300. 000 je ale naprosto nemožné. Proto je třeba vyměnit celé vedení SPT Tel ecom. Myšlení soudruha Vika, který dvacet let podnik v Praze oficiálně jako přední představitel vedl, je úřednické a poddimenzované. Na místo pana Makovc e nastoupil již pan Novák. Ovšem změna by měla postihnout také systém. Ten t otiž zatím spočívá v tom, že současné představenstvo, které dnes má generální ho ředitele SPT, se skládá z krajských ředitelů odštěpných závodů. Dochází pr oto zcela k paradoxní situaci, že generální ředitel je nadřízený ředitelům o dštěpných závodů a dává jím příkazy. Může je odvolat a dosazovat sem své lidi . Jednou za měsíc se sejde představenstvo, což jsou titíž lidé a zase zpětně nařizují něco jemu. - Je to perpetum mobile pana ministra Dyby!" Lidé "na svých místech"
Ten kruh se podnikatelé z Asociace chtějí pokusít rozetnout, zcela ve smyslu slov pana premiéra Klause - přes vlastnictví. V Telecomu je již dnes oficiáln ě 26 % diků a ti tak tvoří ony investiční fondy. Nyní je vlastně na nich, ab y jmenovali ono představenstvo do něhož by určili své zástupce. Copak právě o ni netvoří onu potřebnou jednu čtvrtinu?
NN: " Domníváme se, že oni vlastníci jsou v okruhu kolem představenstva, takž e jde opět o perpetum mobile."
Ing. Berka: "Vysvětluji vám, že formálně by zde měli být již vlastníci, kteří by mohli jmenovat představenstvo a to představenstvo by již neměli být ti ře ditelé. Ti by ostatně neměli být nikdy v představenstvu, protože v něm by mě li být pouze zástupci vlastníka."
NN: "Není ale normální, aby stát nechal monopol akciové společnosti, která ne má identitu a kde se to rozprchne mezi jakési subjekty, které zachvátí nakone c Siemenes. Jestliže tu nechybí snaha hospodářských subjektů, nebylo by lépe tu síť vybudovat, jako o to usiluje právě vaše Asociace, která dnes již sdru žuje patnáct firem?"
Berka: "Princip je ten, abychom mohli toto řešení dělat, tak musí vlastníci d o představenstva společnosti jmenovat nové lidi, kteří pochopí o co jde a bud ou činit nátlak na nového ředitele společnosti, aby zajistil špičkovou techn ologii. Měl by také zastupovat nikoliv zájmy úzké vrstvy, která aby měla velk é zisky, nechala by nejraději kapitál unikat do zahraničí, ale celospolečensk é zájmy. Proto tu má také stát - což je v tomto případě pan ministr Dyba - j eště oněch 70 % . Tím, že parlament v tomto směru neplní vůbec svoji kontroln í funkci, privatizace se zde zcela míjí účinkem. Nyní ale přejděme k místní síti a hovořme o Asociaci: Na poradě ekonomických ministrů 13. 4. 1993 se řeš ily telekomunikace. Byly zde na toto téma dva rozvojové projekty. Projekt Te lekomunikace 1 podal pan Makovec, podporován panem ministrem Dybou. Tento pro jekt chce zachovat monopol do roku 2000. Argumentuje tím, že mu chybí 30 mil iard Kč a proto chce prodat 27 % zahraničnímu partnerovi. Podle tohoto projek tu by ještě roku 2000 mělo být 200. 000 žádostí o účast na telefonní lince n evyřízených. Druhý projekt je můj projekt, který informuje o tom, že monopol může mít po určitou dobu, pouze meziměsto a mezinárodní síť. Tuto činnost by realizoval kombinací tarifů a půjček. Místní sítě, by však provozovali pouze místní podnikatelé a tím zabezpečí zabezpečí služby v 94 - 98 %. Účastníci p orady nařídili panu Dybovi, aby tento můj projekt prostudoval. Ministr Dyba uložil dozorčí radě - tehdy ještě státnímu podniku - která zasedala 19. 5. 19 93, aby do 23. 6. 1993 vydala dvě zásadní rozhodnutí: 1) pravidla pro domácí podnikatele v místních sítích, 2) decentralizaci. Bez řádně provedené decent ralizace jsou telekomunikace nezvládnutelným molochem. Přihlíželo se také v n eposlední řadě k zisku, protože v mém projektu bylo, že by se sítě mezinárodn í, meziměstské a městské financovaly navzájem a tím mohou na př. Plzeň a Úst í podnikat samostatně jako kraje a v rámci holdingu. Ostatně, jsou v tomto sm ěru bohaté zkušenosti jak z Francie, tak z Holandska. Ale co se nestalo. Tent o úkol byl uložen panu Ing. Makovci, který stál toho času na čele podniku SP T Telecom, kde předsedou dozorčí rady byl pan Němec. A tito dva pánové se doh odli tak, že odmítli splnit pokyn pana ministra Dyby. Na základě toho odstou pil místopředseda dozorčí rady pan Ing. Vácha, který byl pak jmenován do dozo rčí rady za české podnikatele. Pan Němec, který s Makovcem dva roky úspěšně blokoval poradu ministrů, se stal předsedou představenstva SPT Telecom. Pan N ovák je proto zcela bez šance změny provést, pokud tento člověk zůstane předs edou představenstva.
Šance Asociace provozovatelů...
Teprve až tento představitel starých struktur odejde, pak nový předseda, kter ý ho vystřídá, může teprve deklarovat vůli spolupracovat s Asociací provozova telů místních telekomunikačních sítí. Aby k tomu došlo co nejdříve je nutné ze dvou důvodů: První je ten, že to velice urychlí ustanovení těchto sítí a d ruhý je důvod ekonomický. Protože podle toho jak pan ministr Dyba informoval vládu 10. 8. 1994, místní sítě mají hrubý zisk 1, 1 miliardy Kč za rok a ren tabilitu 15 %. Sítě meziměstské mají hrubý zisk 0,9 miliardy Kč a rentabilitu 15 % . Sítě mezinárodní mají hrubý zisk 4,5 miliardy Kč za rok a rentabilit u 181 %. Takže z toho vyplývá, žekdokoliv investuje do místních sítí tak pron ikavě zvyšuje efektivitu a rentabilitu sítě dálkové."
NN: " Chcete říci, že tito lidé okrádají nejen účastníky telefonních sítí, al e i SPT Telecom?"
Ing.Berka: "Samozřejmě."
NN: "SPT Telecom chybí do roku 2000 investice o výši 30 miliard. Dejme tomu, že by 3O % investicí do toho vstoupila jakási Asociace. To znamená, že se jed ná kolem 50 miliard investic, které by investovala tato Asociace?" Ing.Berka: "Vysvětlím systém jaký na to je. Pravidla, tak jak je vypracovalo ministerstvo hospodářství, administrativně určila lokality. Těch lokalit je 1 6. Ministerstvo hospodářství by proto mělo mít systém a vyhodnotit projekty, které podle usnesení vlády by měly být pro jednotlivé okresy nejlevnější a n ejrychlejší. Pouze nejživotaschopnější projekt by měl vyhrát. V rámci tohoto výběrového řízení by se mohl v každém okrese zúčastnit i SPT Telecom. Vycház íme-li z toho, že máme 89 okresů, zhruba ve 30 to má SPT Telecom již hotové. Na příklad síť Praha - Brno - Ostrava má již vybudovanou. Bruntál - Brno vyb uduje za 5 let - nebo také nikdy. Pochopte, že je to bez jakékoliv záruky, pr otože současné představenstvo SPT Telcom může naslibovat cokoliv. Je to stej ná úroveň, když pan prezident Antonín Novotný, kdysi říkal, že ještě tato gen erace bude žít v komunizmu.
Piráti ve vodách SPT Telecom
Doba, kdy SPT bude muset dodržovat závažnou smlouvu, podle které, když vám st anici nedodá, zaplatí i ušlý zisk, nikoliv ze státní pokladny, ale z peněz pa na generálního ředitele, dokud tato doba nenastane, tak je to všechno podvod , lež a šalba." V této věci je třeba připomenout, že ve Zpravodaji ODS č. 5/9 4 je volební program této strany, v němž pan Budinský sděluje, že situace do roku 1999, dokdy budou lidé čekat na telefony, je podle něho fatální. Proved li již vzorové řešení s panem ministrem Dybou, podle něhož místní sítě budou provozovat domácí podnikatelé a že do nich půdjdou peníze odspodu. To je pro sím součást programu ODS. Jaká má ale potom být skutečnost? Pan Stráský v tel evizní debatě "7" uskutečněné 22. 1. 1995 na TV NOVA divákům řekl, že sítě m eziměstské a mezinárodní zůstanou ve vlastnictví státu a místní sítě přejdou do rukou soukromníků. Zdá se tedy, že tato situace je nevyhnutelná a to i pře sto, že lidé z představenstva SPT Telecom zatím zoufale bojují, aby staré po zice zůstali zachovány. Kdo to má promyšlené tak ale ví, že výrobci ze zahran ičí budou vždycky dražší než výrobci domácí."
NN: "Jakou roli zde hrají firmy Coral a Adicom?" Berka: "Znám pouze firmu Coral. To byl jakýsi dovozce těch zařízení. Jak úspě šný, to nevím."
NN: " Je zajímavé, že když se podíváte do obchodního rjstříku na firmu Adicom , tak své zboží dováží bez cel. Stejně tak firma Coral ve skutečnosti nabízí výrobky Tadicomu z Jeny v SRN. Usuzujeme, nejen podle italských jmen, že se jedná o firmu s italským pozadím."
Ing. Berka: " Jak známo, Itálie nemá kvalitní výrobky a ani se nepokouší je v yrábět, natož přistupovat na výrobu telekomunikačních systémů. Všechno se tam dováží z Německa, Francie, USA, atd. Jestliže tedy toto má být údajně partn er SPT Telecom, potom kupuje takto zprostředkovaně výrobky Tadicomu, které by mohl přímo kupovat za cenu minimálně o 20 - 30 % nižší. Toto je ovšem finan ční pirátství, protože firma, která má státní dotace a majoritu, aby hledala nejlevnější ceny a nejschůdnější cesty pro budoucího telefonního abonenta, t ak místo toho již dopředu zatěžuje jeho kapsu."
NN: " Děkujeme za rozhovor."