--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Slušovická mafie v akci
Zdroj: NN Ročník........: 0005/006 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

OTÁZKY, NA KTERÉ NIKDO NEREAGUJE "SLUŠOVICKÁ MAFIE" V AKCI

Jak jsme již uvedli v předešlých částech, prakicky už počátkem roku 1990 se z ačaly ze strany Občanského fóra JZD DAK Slušovice šířit stížnosti. Týkaly se jednak podezření z trestné činnosti družstva v minulosti, jednak upozorňoval y na možné machinace slušovického vedení po 17. listopadu 1989. Šlo hlavně o očekávaný únik kapitálu prostřednictvím fingovaně utvářených akciových spole čností, maskování daňových a jiných podvodů atd. Zmínili jsme se také o tom, že zástupci slušovického OF se v této souvislosti už 18. února 1990 obrátili dopisem na tehdejší předsedkyni Výboru lidové kontroly ČR ing. Jitku Zetkovo u.

(Pokračování z minulého čísla)

(Vzhledem ke skutečnosti, že materiály předložené v dopise OF prý neobsahoval y žádné skutečné údaje, jež by trestnou činnost výslovně potvrzovaly, nebylo údajně možno za daného stavu dokumentace rozhodnout o zahájení trestného stí hání. Proto správa vyšetřování VB navrhla provést konkrétní revizní šetření, jež by prověřilo činnost družstva v uvedených oblastech, a to z úrovně Výbor u lidové kontroly a českých ministerstev zemědělství a financí. Jelikož Občan ské fórum vyslovilo i podezření o možném zneužití prostředků JZD konkrétními osobami k vlastnímu obohacení, bylo rozhodnuto souběžně s revizním šetřením prověřit orgán Bezpečnosti také tyto okolnosti.)

Část IV.

Podle Informace o stavu šetření ke stížnosti o podezření z trestné činnosti v JZD Agrokombinát Slušovice ze dne 16. května 1990 se "dne 26. března 1990 na Správě VB MV ČR uskutečnila porada pověřených pracovníků Výboru lidové kont roly ČR, ministerstva zemědělství ČR a vyšetřovatelů VB, kde se dohodl konkré tní postup s tím, že se vypracuje ve lhůtě do 28. března 1990 ve smyslu $8 od st. 1 tr. řádu žádosti o provedení revizních akcí... a to ve smyslu návrhu n a rozdělení úkolů, které byly dohodnuty předtím..."

PŘÍPAD ZÁHADNÉ KRÁDEŽE DOKUMENTŮ

Výsledky prověrkových akcí, které pak následovaly, v podstatě už známe z před ešlých kapitol tohoto seriálu. Jak však na zmíněnou situaci reagovalo JZD DAK Slušovice? Vedení přece muselo předpokládat, že výsledky šetření mohou být dost nepříjemné. Nesnažilo se tedy tomu zabránit, nebo alespoň zamést stopy? Šance k tomu existovaly, a to dost značné. Ostatně, výmluvně o tom hovoří do pis z koordinačního centra Oočanského fóra Zlín nesoucí datum 27. březen 1990 . Proto si ho dovolíme z větší části ocitovat:

"V minulém týdnu pronikla k vedení JZD Slušovice informace o plánované kontro le státních orgánů v JZD. Obsah informace ani jeho zdroj není oficiálně zjist itelný, nepřímé doklady označují jako zdroj ministerstvo zemědělství (pracov ník družstva doc. Hurta, náměstek ministra Čakajda). Na základě této informac e proběhla ve dnech 24. - 25. 3. 1990, opět dle nepřímých podkladů, likvidac e kompromitujících dokladů o hospodaření JZD. Současně v tomto termínu došlo ke vloupání do prostor pronajatých akciovou společností MORAGRO (jedna z těch , které vznikly právě ze slušovického družstva, pozn. autor) a násilnému ote vření trezoru, okud byly s polu s částkou cca 30.000 Kčs odcizeny doklady týk ající se založení a hospodaření akciové společnosti... Tato fakta spolu s ce lospolečensky vypjatou situací... i s ohledem na současnou ekonomickou situac i v JZD nás nutí k opětovnému apelování na vnější pomoc. Stav účtu družstva v ykazuje dluh ve výši zhrua 1,5 miliardy korun a současné kroky vedení (orien tace rostliné výroby, další produkce neprodejných výrobků v mikrostruktuře st rojírenství, vytváření podmínek pro privatizaci pro soukromé osoby) jej ješt ě prohlubují. Vzniká obava, že v kritické situaci bude za tento stav učiněn o dpovědný demokratický vývoj v republice. Při dalším oddalování pomoci budou j iž skutečné důvody neprokazatelné."

* * *

Ještě před tím, než dopis dorazil do Prahy, pronikla tam však zpráva o ničení dokladů a o vloupání do správní budovy akciové společosti MORAGRO. Šetřením bylo potvrzeno, že obé je pravda. Proto týž den, 27. března 1990, odjely vyš etřovací orgány do Slušovic. S cílem "zjistit situaci v JZD AK Slušovice v so uvislosti s možnou likvidací dokladů, takové doklady zajistit a provést poho vory se členy OF JZD AK Slušovice k zjištění poznatků, které by přispěly k up řesnění podezření trestné činnosti v JZD."

(Je zajímavé, že revizní a vyšetřovací komise se zabývala v této souvislosti pouze "pohovory" s těmi, kdo upozorňovali na nebezpečí trestné činnosti, niko liv s jejími potencionálními pachateli. Ostatně, závěry celého vyšetřování t aké podle toho vypadaly. Záhadu krádeže a ničení dokumentů už nikdy nikdo neo bjasnl. Není také známo, kolik a jaké to vlastně doklady zmizely. Nikoho pak nenapadlo vyslýchat ani docenta ing. Františka Čubu, CSc., či další tehdejší vedoucí pracovníky družstva. A dopis OF ze Zlína, adresovaný předsedkyni Výb oru lidové kontroly ing. Jitce Zetkové? Zůstal nepovšimnut, zahrán do "autu" ...)

RODINNÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI

Prakticky hned po 17. listopadu 1989 se začala aktivizovat členská záklana dr užstva. Lidé chtěli vědět, co je vlastně agrokombinát zač, na jakých základec h byl dosud budován, dožadovali se informací o celkovém majetku. Stejně zvěd avými se ovšem stávaly i sdělovací prostředky. Hrozilo tedy reálné nebezpečí, že bude neplánoaně odhaleno to, co mělo vlastně zůstat navždy "obyčejnému s mrtelníkovi" utajeno. Což ovšem předseda docent ing. František Čuba, CSc., a jeho věrní, nemohli připustit. Museli jednat, aby zachránili co nejvíc. Poch opitelně zejména pro sebe...

O co šlo? S využitím tehdejších, a "kupodivu" většinou dosud platných zákonů a právních předpisů urychleně zakládali různé akciové společnosti, kam v pods tatě "legálně" převáděli družstevní majetek. A taky sami sebe. Jen tak totiž mohli zabránit důsledné společenské kontrole, zkomplikovat případné trestní vyšetřování a vyhnout se osobní odpovědnosti za podvody a machinace. (Veškeré akciové společnosti vycházející z majetkové podstaty slušovického dr užstva, které vznikly těsně po 17. listopadu 1989 - s výjimkou Ekotrans Morav ia - jež začala fungovat pár měsíců před tím - byly založeny podle zákona č. 243/1949 Sb. a jejich stanovy se řídily vyhláškou č 1132/5 Ú.l. Z hlediska a grokombinátu je pak možné je nejasně odvozovat od všeobecného povolení feder álnío ministerstva zahraničního obchodu ze dne 3O. listopadu 1988, čj. 721/6/ 88. Až na jednu maličkost: Uvedený dokument se týkal zahraničně-obchodní činn osti s výrobky vlastní produkce a pro vlastní potřebu...)

* * *

Celkově bylo akciových společností s podstatou slušovického majetku registrov aného u brněnského městského soudu od podzimu 1989 do letních měsíců roku 19 91 sto jedna. Přitom některé z nich měly vskutku mamutí rozsah... Nejstarší akciová společost Ekotrans Moravia vznikla 29. června 1989 a zápis do podnikového rejstříku nese datm 2. srpna téhož roku (identifikační číslo - IČO - 150665). K největším zřejmě pak patří MORAGRO, založené 17. prosince 1989 (zapsané do rejstříku 8. ledna 1990, IČO 487449). Právě v něm se také ko ncentruje největší počet slušovických družstevních veličin. A nejen jich... Zastavme se proto nejprve u oněch "povedených" vedoucích pracovníků JZD DAK. A u toho, v kolika "akciovkách" či společnostech s ručením omezeným obsadili "posty" a jaké. Tak např. předseda družstva (dnes předseda DAK MOVA Bratisla va) docent ing. František Čuba, CSc., se stal členem nejméně sedmi z nich. Z titulu své řídící funkce ve Slušovicích figuroval v Ekotransu Moravia, dále v Moragru, TZV, akciové společnosti Vertigo, Agrokomp, Mondon (což má statut vlastně rodinného podniku v čele s Čubovou dcerou Ludmilou, třetí akcionářkou byla Jana Čubová), Ava, NICA, TWO... (Navíc přínejmenším ve dvou - v Moragr u a Vertigu - zasedl do křesla předsedy představenstva.)

(Špatně si nestálo ani příbuzenstvo. Manželka Ludmila Čubová "seděla" ve čtyř ech společnostech, tj. v Agrocompu, Bufalu, IRBIS a Renatě, z nichž nejméně v e dvou "předsedovala", syn Rostislav, kterému v roce 1991 bylo teprve 22 let taktéž ve čtyřech, přesněji v Agrocompu, Vertigu, Mose a Trojáku, v poslední ch dvou pochopitelně rovněž coby šéf, dcera Ludmila v Mondonu a IRBIS, ing. Alice Čubová se pak "zabydlela" v akciové společnosti IRBIS a Jana Čubová ve společnostech s ručením omezeným IRBIS a Mondon...)

* * *

A bratr docenta ing. Františka Čuby, CSc., Josef? I on si nemusel naříkat. Př edpokládáme-li účast jeho osoby v Ekorans Moravia, můžeme tomuhle pánovi v le tech 1990 až 1992 prokázat členství nejméně v dalších pěti "akciovkách". V P halaris (předseda představenstva), Holstein Transferu (generální ředitel), Mo ragru, TZV a Nice.

(Drtivá většina výše zmíněných akciových společností a společností s ručením omezeným, jež patřily do sféry zájmů rodiny docenta ing. Františka Čuby, CSc. , a jeho bratra Josefa, tj. Moragro, TVZ, Agrocomp, Holstein Transfer. Nika, Renata, Troják, Phaleris a Bufalo pak tvořily další firmu, tj. společnost s ručením omezeným SLUŠOVICE-EXPORT... Navíc Moragro mělo své silné zastoupení ve firmách K. F. MORAVIKA a K. F. EXTRA, kde přes dalšího spoluvlastníka ing . Karla Fuchse existovaly přímé vazby do Rakouska, a NIKA se podílela na spo lečnosti s ručením omezeným J. P. ELEC, mající přímý vztah, opět přes spoluma jitele, do Německa...)

* * *

Celkem, vezmeme-li v úvahu, že klan Čubů měl v letech 1990 až 1992 pět nejužš ích rodiných příslušníků (a to do onoho počtu nezahrnujeme příbuzenské vztahy k "jiným" uskupením, například k "rodu" Garguláků, o němž bude řeč později) , vyskytoval se pan docent se svými blízkými minimálně v 15 akciových společn ostech a firmách, kde drželi nejméně 26 členských podílů, a další čtyři nepří mo ovlivňovali. Jde o Ekotrans (dva zástupci), Moragro (2), TVZ (2), Nika (2 ), Holstein Transfer (1), Phalaris (1), Mosa (1), Irbis (3), Vertigo (dva zást upci, kteří vlastně tvořili rodinný podnik), Agrocomp (3), Reneta (1), Troják (1), Bufalo (1), Mondon (tři zástupci, opět téměř rodinný podnik) a Ava s j edním podílem.

Lze říci, že to už je dost slušné číslo. Patnáct, vlastně devatenáct akciovýc h společností a společností s ručením omezeným ze sto jedné. Pro jedinou rodi nu. A podíváme-li se ještě na spřízněný klan Garguláků, který měl pět dalšíc h takovýchto "rodinných podnikatelů", rozšíří se nám to už na třináct. Stejný počet poté zahrnují členské podíly, takže to znamená už 39 účastí v akciovýc h společnostech a společnostech s ručením omezeným. A o jaké "firmy se jedna lo tady? Například o Moragro, Agrocomp, Bufalo, Phalaris, Caso, Vitas, Stavoc entrum, Bosob...

(Jeden se pak ani moc nediví, proč František Čuba a jeho nejbližší spolupraco vníci tak kličkovali. Šlo totiž o velké peníze. V případě Holsteinu transfer v té době třeba o 89 miliónů 310 tisíc korun, u Ekotransu o půl miliardy, u Moragra o milión 200.000 korun atd. A ve změněných podmínkách konce roku 1989 a počátku devadesátých let stálo za to ovládat při funkci předsedy družstva , kde byla soustředěna stále ještě velká část majetku, navíc téměř pětinu akc iových společností vzniklých z tohoto majetku. Rozhodně to nebylo k zahození ... Zvláště, když pořád existovala možnost "hrabat" další stovky miliónů...) JSOU ALE I JINÉ "AKCIOVKY"

Ovšem nejen rodina docenta ing. Františka Čuby, CSc., či příbuzného "klanu ve deného ing. Břetislavem Gargulákem starším, se snažily získat vliv a kapitál v podnicích vznikajících ze slušovického majetku. Byli i jiní z tzv. "předse dova tandemu", kteří v té době působili ve vedení družstva. A aby to "nebilo tak do očí", dostali možnost i jedinci, nemající údajně s JZD DAK Slušovice n ic společného. Až na jednu maličkost: všichni "rukou nedílnou" patřili pozdě ji nejen k movitým akcionářům, ale i k čelným funkcionářům DAK MOVA Slušovice (nyní Bratislava), který se vzápětí z JZD "přetransformoval".

O koho jde? Především o Pavla Drhu, místopředsedu JZD DAK Slušovice, JUDr. Ja roslava Kalače, vedoucího právního oddělení družstva, Ladislava Čočeka, ředit ele personálního odboru, ing. Milana Frnky, náměstka předsedy, ing. Vladimír a Bastla, předsedu revizní komise, Pavla Čmolíka, bývalého předsedu bývalého slušovického celozávodního výboru KSČ a ředitele společného podiku Cargo Mor avia (pokud někomu tohle jméno cosi připomíná není to náhodné: jde údajně o s trýce někdejšího ředitele ČTK a před 17. listopadem 1989 obávaného vedoucího oddělení ÚV KSČ), ing. Ivana Tatara, šéfa družstevních hotelů a restaurací, Zdenu Železníkovou, vedoucí Čubova sekretariátu (a s ní co do pořadí členové třetího rodinného klanu František Železník a ing. Jindřich Železník, kteří z ískali zastoupení každý nejméně ve čtyřech akciových společnostech - přičemž madam Železníková pak založila "akciovku" s názvem AVA přímo se svým předsta veným docentem ing. Františkem Čubou, CSc.), Josefa Kořenka, ředitele závodu potravinářské výroby, JUDr. Zdeňka Nováka, ředitele Agrotouru (ten si dokonce se svou podřízenou JUDr. Janou Moravcovou podnik jednoduše přeměnili na akc iovou společnost stejného názvu), ing. Josefa Lízala, bývalého vedoucího prac ovníka JZD DAK Slušovice, od roku 1990 zástupce náčelníka resp. prorektora V ysoké vojenské školy a šéfa jedné z jejích kateder...

(A mohli bychom pokračovat dalšími jmény. Pro tuto chvíli to však zatím stačí . Snad jen lze v této souvislosti připomenout navíc ing. Miroslava Zajíce, ně kdejšího vedoucího zemědělského oddělení a tajemníka ÚV KSČ, krátkou dobu ta ké člena jeho předsednictva, který figuroval nejméně ve třech akciových spole čnostech, v TVZ, Nice a Moragru. přičemž v poslední uvedené pracoval coby pr okurista, a docenta ing. Josefa Hurtu, CSc., údajně šedé eminence slušovickéh o družstva v posledním období a krátce po 17. listopadu 1989 i náměstka české ho ministra zemědělství a výživy, jenž získal "za hubičku" podíly v Moragru a TVZ.)

* * *

Jedním z největších akcionářů byl po bratrech Františku a Josefu Čubových ved oucí právního oddělení JZD JUDr. Jaroslav Kalač: seděl minimálně v šesti před stavenstvech či správních radách. V Ekotranus Moravia, Moragru, TVZ, Nice, A grocompu... Mezi další "sběrače" akciových křesel a téměř zadarmo získaného m ajetku lze pak shodně zařadit bývalého místopředsedu agrokombinátu Pavla Drhu a slušovického partajního šéfa Pavla Čmolíka: oba měli po čtyřech zastoupen ích. Poslední z jmenovaných v Ekotransu, Moragru (generální ředitel), TVZ a N ice (syna Dalibora, ročník 1966, si navíc stačil umístit do akciové společno sti Umělecká agentura Max - IČO 0542298 - coby šéfa), Pavel Drha se angažoval rovněž v Moragru, TVZ, Nice a dále v tzv. "rodinné" společnosti Daf (on jako předseda, manželka Eva, synové Pavel - ročník 1970 - o rok mladší Luděk a I van, narozený v roce l975).

Z ostatních stojí za zmínku ještě ing. Milan Frnka, předseda představenstva N iky a člen Moragra a TVZ, předseda revizní komise ing. Vladimír Bastl, který měl akciovou účast v Agrocompu, Kobagu a Pegasu (ta ovšem nesídlí ve Slušovi cích, ale ve Znojmě a v jrjím "držení" je převážná část majetku bývalého JZD "Mír" Práče), ředitel personálnío odboru ing. Miroslav Čoček, jenž se angažo val v Ekotransu, Bayer-VR a Phalarisu.

(Jména jsou tedy známá, akciové společnosti též. Vyčteme z nich, že největší zájem slušovických "mocipánů" a jejich externích pomahačů či polečníků se sou středil, vedle Ekotransu Moravia, na Moragro, prý soukromý podnik docenta in g. Františka Čuby, CSc., a na TVZ, Niku a Agrocomp. Do těchto akciových spole čností a společností s ručením omezeným byl zřejmě stažen největší kapitál b ývalého JZD DAK Slušovice, odtud se různými propletenci s dalšími "slušovický mi" společnostmi a "spřátelenými" firmami dalo ovládat mnohé. A lidé, kteří j e ovládali, dostali do rukou obrovskou ekonomickou a finanční moc. Vlastně, získali podstatný vliv na zemědělskopotravinářský komplex v České republice a na Slovensku. A částečně také v dopravě, zásobování, přes některé banky ve finančním světě...)

ÚDAJNÝ SOUKROMÝ PODNIK PŘEDSEDY

Takhle se o akciové společnosti Moragro vyjadřovali řadoví, obyčejní družstev níci ze Slušovic. Navíc tvrdili, že drtivou část majetku získalo Moragro z bý valého agrokombinátu téměř zadarmo. Prý, jak by ne, když členové představens tev obou suběktů se prakticky překrývali.

MORAGRO coby soukromá akciová společnost byla v podstatě ustavena už 17. pros ince 1989. Den poté tuto skutečnost oznámil tehdejší předseda JZD DAK Slušovi ce docent ing. František Čuba, CSc., na schůzi družstevníků slovy: "Včera js me založili soukromou společnost Moragro, kde budou pracovat všichni ti, kter é vy v družstvu nechcete ani vidět..." Oficiální státní povolení k tomuto kro ku vydalo však ministerstvo zemědělství a výživy až 30. prosince 1989 pod čí slem 3004/89-110.

(V této souvislosti by ovšem stálo bylo třeba zajímavé vědět, kdo je schválil a podepsal. Soudruh náměstek ing. Václav Procházka, bývalý a posléze opět st aronový člen slušovického agrokombinátu?)

Valná hromada "akciovky" pak schválila stanovy a zvolila své vedení dne 4. le dna 1990, o čtyři dny později, 8. ledna 1990 městský soud v Brně svým usnesen ím povolil zápis do podnikového rejstíku (oddíl SO, vložka 15). S přiděleným identifikačním číslem (IČO) 487449.

Předmět činnosti se uváděl následujícím způsobem: "Akciová společnost provozu je zemědělskou výrobu a výrobu související s výrobou potravin, zpracování zem ědělských surovin, poskytuje práce a služby." Základní kapitál společnosti o bnášel ke dni ustavení milión 200 tisíc korun, rozdělený na 1200 akcií po tis íci korunách.

(Zakládajících členů bylo, jak uvidíme dále, dvanáct. Ovšem vzhledem k transa kcím, které vzápětí Moragro začalo provádět, onen milión 2OO tisíc korun jaks i představoval směšně "žalostnou" částku. Na což mnohkrát upozorňovali předs taitelé tzv. "protičubovské slušovické opozice" kde koho. Počínaje odpovědným i ministry federální a české vlády přes poslance Federálního shromáždění a Če ské národní rady až po orgány tehdejší prokuratury a vyšetřujících složek VB . Zbytečně. Nic se nedělo. Nejen v té době...)

* * *

Valná hromada akciové spolenosti Moragro zvolila předsedou představenstva doc enta ing. Františka Čubu, CSc. (v té době předseda JZD DAK Slušovice). Generá lním ředitelem se stal někdejší předseda slušovické komunistické organizace (a ještě před tím řidič družstva, posléze ředitel společného podniku družstva KARGO MORAVIA IČO, 487996, zápis v rejstříku ke dni 21. 2. l99O) Pavel Čmol ík, prokuristou pak už zmíněný jeden z nejvyšších předlistopadových komunisti ckých funkcionářů ing. Miroslav Zajíc.

(A ostatních osm zakládajících členů? O mnoha z nich jsme se už v různých sou vislostech zmínili, přesto ale stojí za to si je znovu připomenout: bratr doc enta ing. Františka Čuby, CSc.,Josef, který byl zároveň šéfem další z akciov ých společností Holstein Transfér, tehdejší místopředseda JZD DAK Slušovice a po Čubovi pak jeho předseda Pavel Drha, ředitel Mikrostruktury kybernetiky v bývalém DAK ing. Milan Frnka, švagr docenta ing. Františka Čuby, CSc., Břet islav Gargulák, náměstek předsedy družstva a v polistopadovém období i krátko u dobu náměstek českého ministra zemědělství a výživy docent ing. Josef Hurt a, CSc., vedoucí právního odboru JUDr. Jaromír Kaláč a pak ing. Miroslav Kova řík, ing. Jaroslav Novák a František Železník.)

Postaráno však měli také jiní, i když jen jako tzv. "zaměstnanci". Třeba býva lý ředitel Krátkého filmu Praha a syn posledního generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše Luboš, v té době "údajně" prý i Rudolf Hegenbart, a snad také někdejší předsedové JZD Mír Březůvky pan Šesták a Ploštiny-Louček ing. Mrkos ... Útočiště zde měli ovšem nalézt i předlistopadový vedoucí tajemník OV KSČ v Gottwaldově Václav Valenta, předlistopadový ředitel Velkoobchodu obuví Zlí n ing. Jindřich Železník (ten nejen v Moragru, ale coby akcionář např. ještě v Ekotransu Moravia, TVZ, P.M.P., TWO, přičemž v Ekotransu byl předsedou spr ávní rady a v TVZ generálním ředitelem...) a podle důvěrných bezpečnostních z drojů též pár dalších zajímavých lidí včetně někdejších píslušníků Státní be zpečnosti...

(Mimochodem, z počítačové sjetiny zaměstnanců a členů JZD DAK Slušovice, poří zené v roce 1990, vypadla některá další zajímavá jména: Například předlistopa doví ministři zahraničního obchodu ing. Štěrba a dopravy Podlena, někdejší š éf StB v Gottwaldově Vlastimil Daněk, syn už zmíněného vysokého komunistickéh o funkcionáře ing. Miroslav Zajíc mladší aj. Přitom zmíněný Vlastimil Daněk působil navíc coby podílník akciové společnosti VIBOX, ing. Miroslav Zajíc ml adší v akciové společnosti TVZ, v Cargo Moravia pod vedením Josefa Čuby našli brzy po listopadu 1989 uplatnění pracovníci federálního ministerstva vnitra , přesněji Hlavní správy Státní bezpečnosti, ing. František Vlček, ing. Jiří Horník, ing. Oto Sedlák., JUDr. Josef Tarčák...)

*

Vraťme se ale zpět k Moragru. To totiž svými chapadly zasahovalo i do jiných akciovch společností. A nejen přes své členy či představitele. Tak např. Mora gro vlastnilo významné podíly v akciových společnostech K. F. Moravika (IČO 15529126) a K. F. Extra, přičemž v obou případech měli jediného partnera: Kar la F. Fuchse z Vídně... Spolu s TVZ, Agrocompem, Holstein Transferem, Nikou, Renatou, Trojákem Phalerisem a Bufalem prakticky ovládají Slušovice-export ( IČO 1553087), přes TVZ získali vliv ve společnosti TWO (IČO 15545946), prostř ednictvím Niky zase pronikli do společného družstevního podniku ANIM Všemina (IČO 487996). A lze předpokládat, že se dodatečně také "zabydleli" v Ekotran s Moravia... Přinejmenším přes jeho individuální akcionáře...

(Pokud čtenář zalisuje v paměti, zjistí, že Bufalo řídila Ludmila Čubová, Tro ják syn docenta ing. Františka Čuby, CSc., Rostislav, Holstein Transfer a Pha leris Josef Čuba, v Nice a TVZ seděli stejní lidé jako v Moragru...Takže vli v Moragra a tím i zmíněného už předsedy docenta ing. Františka Čuby, CSc., či jeho klanu měl utěšeně velké rozměry...)

Jiří F. PILOUS

(Pokračování příště)