--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kočík Milan
Název: Psychotronika, léčitelství
Zdroj: NN Ročník........: 0005/010 Str.: 002
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
PSYCHOTRONIKA, LÉČITELÉ, ALTERNATIVNÍ MEDICÍNA TAJEMSTVÍ HYPNÓZY A SUGESCE
Člověk je jedinou škodnou, která si sama chystá léčky a sama do nich padá. (Jo hn Steinbeck)
14. ČÁST - závěr
CHYBY MENTALITY
Většina lidí není dost kritickými ani analytickými, protože sami o věcech neuv ažují a spoléhají se na úsudek jiných osob. Soudné a objektivní pozorování je též mnohým cizí, překvapující. Mnohé se může člověk naučit a jako znalosti upl atnit, pokud jsou tyto chyby odstraněny. Druhou velmi rozšířenou chybou mental ity je neschopnost ponechat si svůj úsudek pro sebe - znemožnění zachování tak tu a diskrétnosti při určitých okolnostech. U mnohých lidí působí vědomí tím n ejnesprávněji možným způsobem. Tito dělají chyby, které působí rozpačitě na dr uhé, ale jsou překvapením i pro ně samotné. Např. někdo se lehce dostane do ro zpaků a přestane se ovládat v přítomnosti ostatních. Další chybou je sklon k p řehánění. Jiní lidé, kteří se až otřesou při pouhé myšlence na promyšlenou lež , jsou často původci značného obelhávání. Často vypráví příběhy, jenž jsou v z ákladních detailech pravdivé, ale ostatní údaje jsou překroucené, což v kontex tu nemá již s pravdou nic společného. A navíc tato osoba opakuje příběh tolikr át, až sama začne věřit v jeho pravdivost. Příbuznou chybou je i přetřásání sk andálů a slídivost, dva zlozvyky, kterých se někteří lidé nedokážou zbavit. Da lší chybou mentality je nevhodné časové uspořádání záležitostí. Např. někdo za číná a končí den ve spěchu, stále zápasí s problémem jak být současně na dvou různých místech. Lze to přirovnat k dělníkovi, který má pytel nástrojů a každý jednolivě musí hledat, po použití jej opět vhodí do hromady nepořádku a hledá další. Jedině ten, kdo vše dělá dle rozvrhnutého času, pracuje systematicky a má jednotlivé záležitosti rozloženy v pořádku,v řadě tak, jak budou následova t k vyřízení. Tímto bylo řečeno dost k naznačení hledání chyb.
CHYBY OSOBNÍHO VLIVU
V této důležité oblasti je velké množství chyb. NESCHOPNOST POZNAT SVÉ BLÍZKÉ, VYCÍTIT JEJICH POHNUTKY, POVAHOVÉ RYSY A PŘÁNÍ, NEZNALOST ZÁKONŮ SUGESCE. V m nohých kancelářích, výrobních halách, skladech i družstvech lze najít lidi, kt eří si zaslouží lepší prostor i postavení, právem by jim to náleželo. A PŘECE PRO NEDOSTATEČNÉ POCHOPENÍ SVÝCH SKRYTÝCH SIL JSOU URČENI ŽÍT SVŮJ ŽIVOT VE TM Ě. Sebeanalýza znamená hromadění duševních zásob a musí se klást naléhavé otáz ky, jaké si povaha chyb vyžaduje.Musíme si připustit, že jsou i takové chvíle, kdy se zapomíná a zdraví není takové jaké by mělo být, kdy chcete říci ne, al e nějaký vliv, kterému nerozumíte a vzpíráte se mu, vás přinutí dělat něco pro ti původnímu uvážení. Chvíle, kdy máte něco na jazyku a nemůžete se vyjádřit, kdy potkáváte člověka, kterého tvář dobře znáte, ale nemůžete si vzpomenout na jméno. Jsou časy, kdy uděláte životní chybu v podnikání, zaměstnání či skuteč ném životě, přejete si získat přátelství, nebo oblíbení v určitém okruhu osob. Chtěli by jste být upřímní, imunní proti morálním slabostem a nestřídmosti.V ŽIVOTĚ JE MOŽNÁ ZMĚNA, STAČÍ SI UVĚDOMIT, ŽE ROZDÍL MEZI ÚSPĚCHEM A NEÚSPĚCHEM SPOČÍVÁ Z NEJVĚTŠÍ ČÁSTI NA CHARAKTERU.
SÍLA VŮLE
Lidé mohou vystoupit po kamenných stupních svých mrtvých JÁ k vyšším cílům. Je třeba obrátit pozornost na prostředky, kterými lze chyby charakteru odstranit či neutralizovat. Nestačí položit prst na bolavé místo, ale musí se vědět jak desinfikovat a uzdravovat. Menší problémy se vyskytují, když je zřejmé, že úv ahy o síle vůle vedou nakonec k otázce o osobnosti (osobnost se odvozuje od vů le). Naším cílem je síla vůle s odstraňováním a zabráněním chyb charakteru. Ni kdo snad již nepochybuje o vlivu, který vůle má. Lidé se shodují v tom, že přá ní něco vykonat je již poloviční výhrou. Polovičatost a pochybnosti nevedou k úspěchu, protože naše vůle nám předurčuje konec našeho podnikání. Existuje mno ho knih se zajímavými náměty o vůli, jejím posilování a pěstování, se zajímavý mi pohledy a úvahami, ale ŽÁDNÁ Z NICH NEOBSAHUJE INSTRUKCE, JAK VŮLE DOSÁHNOU T.
DEFINICE SÍLY VŮLE
Zásadu,jedinou metodu, kterou potvrdily zkušenosti a mohou ji učit psychické a duševní vědy (pokud se člověk snaží vyhnout nedorozumění způsobující těžkosti a zdržování v pokroku) - je definovat sílu vůle jako schopnost mající ve větš í či menší míře každý smrtelník, jenž mu dovoluje volit své činy, myšlenky a v yjádřit tak svoji osobnost. Když někdo řekne " chci udělat tuto věc ", TAK PŘE NÁŠÍ SÍLU SVÉ VŮLE, ale když řekne "jsem si jist, že se mi tato věc nepodaří", TAK VYJADŘUJE SLABOST SVÉ VŮLE. Z toho je znát, že jakákoliv myšlenka, které je dovoleno vstoupit do našeho vědomí musí zakořenit a růst. Působí tak celkov ě na osobnost buď k dobrému či zlému, štěstí či neštěstí, úspěchu či neúspěchu . Docházíme tak k druhému předpokladu a poznání, že MYŠLENKA JE VŠEMOCNÁ. VÝKON ČI ODPOR
Síla vůle má dvě stránky, obě jsou užitečné při nápravě povahových rysů - VŮLE PROVÉST a VŮLE NEUDĚLAT. Je těžké říci, která je základní složkou vůle v celk ovém smyslu, ale je důležité využívat obě tyto složky. ESENCÍ VŮLE JE PRÁVĚ TA K ROZKAZ JAKO ZÁKAZ. ČLOVĚK, KTERÝ SE SNAŽÍ V SEBEOVLÁDÁNÍ, MUSÍ PĚSTOVAT OBĚ SLOŽKY STEJNĚ. Primitivní člověk je reflexivním či impulsivním a vůle u něho n ehraje větší úlohu jako u nižších tvorů. Pocítí-li hlad - tak jí, rozzuří se - uhodí. Ale ten, kdo v sobě vypěstoval sílu zákazu rovnocenně síle rozkazu, př estává být primitivním tvorem. Potom i když je hladový, dokáže se ovládnout a zdržet nasycení, nezáleží na tom zda to dělá z obavy před špatným trávením či tím, že obere o potravu jiného. Když je rozlobený, dokáže se zdržet a neuhodit , ať již to dělá ze strachu či velkorysosti, pro náš účel na tom nezáleží. V k aždém případě se v tomto člověku rozvinula odporující síla, která při utváření charakteru je stejně důležitá jako síla činná.
SKUTEČNÝ VÝZNAM VŮLE
Při definicích slabé či silné vůle je skutečným smyslem označit stupeň nadvlád y, kterou má vyšší nervová úroveň nad úrovní nižší. Tedy stupeň, při kterém js ou nižší pohnutky (pohodlí či smyslové požitky) ovládané a podrobené vyšším. J e zvláštním, skutečně vědeckým faktem, že myšlenky, které jsou příjemné ve spá nku, jsou trvalými, což způsobuje pravděpodobně činnost podvědomí. Vhodným je tedy cvičení na vypěstování síly vůle a soustředění, abychom mysleli optimisti cky, odvážně a správně o věcech, než usneme. DŮRAZNĚ OPAKOVANÝ SUGESTIVNÍ ROZK AZ PŘENÁŠENÝ DO MOZKU PŘED USNUTÍM BUDE AKTIVNĚ ZAMĚSTNÁVAT PODVĚDOMÍ CELOU NO C A NAPOMŮŽE K ZESÍLENÍ VŮLE. Umožní vůli, aby se projevila či odstranila chyb u, které se chceme zbavit. Stále musíme mít však na paměti, že pro celkové vyt váření a posilování charakteru cvičením síly vůle, je stále nutná naprostá jis tota. Na tento pocit jistoty si musí podvědomí navyknout v hodinách, kdy je ne jaktivnější.
NUTNOST UPŘÍMNOSTI
Člověk, který si přibere na pomoc své podvědomí při rozvíjení síly vůle, dosáh ne rychleji úspěchu. Získá ohromnou výhodu nad člověkem, který je spokojen s p řijetím vůle tak, jak mu ji osud přinese. UPOVÍDANÍ LIDÉ TRPÍ NEVYHNUTELNĚ NA SLABOST VŮLE, STEJNĚ JAKO LIDÉ PODRÁŽDĚNÍ A CITLIVÍ. Z těchto důvodů je velmi potřebným cvičení, kterým se snažíme postupně ovládnout všechny tyto sklony a podřídit disciplíně všechny impulsy svého těla. Neexistuje žádný klíč a záhadn ý systém, kterým by bylo snadné dosáhnout vždy účinné vůle, která dává více ne ž hmotné statky. Je nutné porozumět zakladním pravidlům, na kterých je vůle za ložená. Umět ji použít pro službu našim cílům. Pokud přání posílit vůli není u přímné, je každá snaha potom marná. Pěstování vůle by mělo být všeobecné, nežl i v některém osobitém směru, protože není cílem vytvořit jednostrannou postaču jící vůli. UPŘÍMNÍ PŘÁTELÉ, SYMPATICKÉ ZÁJMY, PŘÍJEMNÁ SPOLEČNOST, TO VŠE JE V ŽIVOTĚ NIČÍM, V POROVNÁNÍ S OBDIVUHODNOU SCHOPNOSTÍ SEBEOVLÁDÁNÍ. JE TŘEBA JE N MÁLO - VĚRNOST DOBRU A JEHO USKUTEČŇOVÁNÍ. EZOP nám v jedné z jeho bajek vyp ráví o síle sjednocení - svazek prutů, který nejde zlomit, ale jednotlivé prut y ano. Ale v tomto Systému TAJEMSTVÍ HYPNÓZY A SUGESCE nám je předloženo, že V E SJEDNOCENÍ JE SICE SÍLA, ALE NESVORNOST, KTERÁ Z NÁS DĚLÁ BEZBRANNÉ A VYSTAV UJE NEBEZPEČÍ ÚTOKŮ, KTERÉ LZE ODRÁŽET JENOM JEDNOTLIVĚ. V této bajce je pro n ás mravní poučení, že chápeme zlozvyky či nežádoucí povahové rysy jako celek n epřemožitelné, ale pustíme-li se do boje s nimi jednolivě, můžeme je ovládnout . Tím samým způsobem bylo řízeno mocné římské císařství - jejich heslem bylo R OZDĚL A PANUJ. Žádný zvyk se nedá lehce přemoci, stojí to nějakou námahu. VŽDY SE MUSÍME SNAŽIT, JAKO BY NA TOM ZÁVISEL DALŠÍ OSUD NAŠEHO NÁRODA, POTOM NEBU DE NIC ZBYTEČNÉ A MARNÉ. Naše vůle dostane ten pocit důvěry, který je k úspěch u třeba, když se pustíme do vážnějších věcí, jako je ODSTRAŇOVÁNÍ ZASTARALÝCH NÁVYKŮ. Znovu a naposledy je třeba zopakovat, že sebeovládání závisí na důvěře v dobro, které je v nás a na upřímnosti snahy o jeho uskutečňování. Jako kdys i SHAKESPEARE pravil : " BUĎ SÁM K SOBĚ UPŘÍMNÝ A VYPLYNE Z TOHO JAKO DEN PO N OCI, ŽE NEBUDEŠ MOCI OBELHÁVAT DRUHÉ."
Zpracováno podle díla ÚPLNÝ SYSTÉM OKULTNÍCH NAUK z roku 1936. Kráceno, uveden o do souvislostí a návaznosti, přeloženo ze slovenštiny. Autor Dr. Cyron DAMON . Vydáno pro studijní potřeby členů společnosti alternativní medicíny. Za reda kci NN a příznivce tohoto seriálu děkuje M.K.
Časopis REGENERACE zaujal:
LÉČITELÉ NEMAJÍ SVATOZÁŘ
Pořady Nadace Cety ke světlu, pořádané v ekumenické galerii malíře Zdeňka Hajn ého pomáhají na cestě hledání Pravdy a smyslu života. Při setkání s PROF. ThDr . OPATEM ODILO ŠTAMPACHEM se dá změnit názor na představitele různých církví, jenž donedávna nedokázali překročit svůj vlastní stín. Vzbuzuje úctu, jako lék aři otevření netradičním terapeutickým metodám, kteří jsou ochotni poznávat i uznávat jiné názory, nedělící pouze na černé a bílé. Přednáší o křesťanství a jeho vztahu k východním filosofiím i západním esoterním systémům, nezavrhuje a nezamítá. Tvrdí, že co činil Ježíš a apoštolové bylo léčitelství, které jejic h smrtí neskončilo, ale pokračuje dodnes. Schopnost léčit je DAR BOHA ČLOVĚKU. Dostává se nám tím ZNAMENÍ božské moci a dobroty. Uzdravení ve jménu Ježíšově se nazývá ZÁZRAKEM. Dostává se nám šance vybřednout z utrpení a vnitřně se os vobodit. Z tohoto pohledu není uzdravování prvotně terapeutické, ale vede ke s páse duše. Tento výklad léčitelství se objevil v 17. století a moderní vědy za čaly tvrdit, že zázraky porušují přírodní zákony. Bůh jejich prostřednictvím u kazuje svou moc. Přirozenější výklad však je, že při zázracích dochází k uzdra vení duše, vzpomínek a vztahů, napojení člověka na prazáklad - Boha, z něhož v yrostl a k němuž se vrací. Zastánci klasické medicíny vidí v léčitelích podvod níky, OVLÁDAJÍCÍ V LEPŠÍM PŘÍPADĚ SUGESCI. Většina lidí v léčitelích spatřuje nositele nevšedních schopností, zároveň morálně a duchovně vyspělé, pokládají je za bytosti vyššího řádu. TO JE VELKÝ OMYL. Je třeba rozlišovat. Přítomnost léčitelských schopností není indikátorem mravního a duchovního stavu člověka. Tito se prostě s léčitelskými schopnostmi narodili, stejně jako jiní zase třeb a s vlohami hudebními. NENÍ ZÁRUKA, ŽE JE ČLOVĚK ČESTNÝ, MOUDRÝ, MILUJÍCÍ SVÉ BLIŽNÍ. Schopnosti jsou obdivuhodné, ale neříkají nic o duchovní úrovni svého nositele. MNOHO TYRANŮ BYLO MILOVNÍKY HUDBY. Neobvyklé schopnosti lze i získat , pokud se kráčí po správných duchovních cestách dostatečně dlouho a trpělivě. Potom lze dokonaleji vnímat své okolí a působit na živé i neživé. JE TŘEBA RO ZLIŠIT, ZDA MÁ LÉČITEL SCHOPNOST NÁHODNĚ VROZENOU, NEBO SI JI ZASLOUŽIL.V žádn ém případě by léčitel neměl klást na své schopnosti velký důraz, hledat v nich sebeuspokojení, slávu či peníze. To by jeho schopnosti mohlo zmařit. Kdo se n arodil se schopnostmi léčit, měl by se otevřít Bohu a nechat ho v sobě plně pů sobit, jako to dělal Ježíš. Teprve po přečtení celého evangelia vidíme, jak ne dostatečný je to výklad o diagnózách a terapeutických zákrocích léčitele Ježíš e. Byl určitě více a ti, co v něm vidí svůj vzor, dělají dobře. Není křesťansk é tvrzení, že lepší je trpět, než být zdráv. ZDRAVÍ JE DUCHOVNÍM ÚKOLEM, V NAŠ EM NITRU MUSÍ ZAVLÁDNOUT PRAVDA A LÁSKA, PAK BUDE ZDRAVÁ DUŠE I TĚLO. Pozor na kult zdraví, ten se může zvrhnout i v pravý opak. Je nebezpečné svěřit své zd raví do rukou léčitele, který není duchovně na výši. Špatný léčitel vnáší do m ysli temný otisk své duše. Z Řádu světa nelze uniknout - je třeba odlišit duch ovní hodnotu léčitele od jeho schopností. Dokonalé zdraví těla i duše přesahuj e horizont člověka. Raději neusilujte o odstranění chorobného příznaku, pokud by při tom měla být ohrožena vaše duše. Smrti předchází nemoc, kterou můžeme n ěkolikrát oddálit, ale není to konečné řešení. Raději Boha než zdraví samotné . . .
MILAN KOČÍK