--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Volný Jiří
Název: Vybrané kapitoly z patologie českých charakterů
Zdroj: NN Ročník........: 0005/010 Str.: 004
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Vybrané kapitoly z patologie českých charakterů
Lhali tenkrát, nebo lžou dnes ?
Motto: "Papír se nečervená." (M. T. Cicero)
Jedno latinské řčení tvrdí: Litera scripta manet. To, co je napsáno, zůstává . .. A nejen to! Usvědčuje nás, často i po desítkách let, ze lži, byť milosrdné, která nikomu neuškodila.
Zalistujeme-li v tiskovinách z konce 40. a počátku 50. let, kdy se u nás tzv. budovaly základy socialismu, narazíme v nich na jména osob, které stále ještě žijí. Po listopadu 1989 se nám většinou tito lidé představovali v roli statečn ých bojovníků proti totalitě, kterou však před více než 40 lety sami pomáhali budovat.
Začtěme se pozorně do jejich tehdejších politických vyznání! Snad jim i věřili , kdoví? Lhali tenkrát, nebo nám lžou dnes? Kdo to kdy rozsoudí? Dvě desítky jmen, která následují, jsou řazeny v abecedním pořádku, aby se sna d někdo ze jmenovaných necítil poškozen, že mu nebylo poskytnuto takové místo, na jaké se cítí. Protože běh dějin je už takový, končí mnozí "nedocenění" z g alerie "elity národa" zákonitě v onom příslovečném propadlišti. Na to, jak dopadnou níže jmenovaní, si budeme muset ještě počkat. Doufejme, že to nebude trvat dlouho!
Jan CIGÁNEK, filozof:
O velikosti a kráse jednoho života
"Fučík je bohatý jako pravda - dá ti vše. Pochybuješ, zápasíš s chvílí úzkosti , kolísáš, anebo si nevěříš? - Zajdi k rozzářeným očím komunisty Fučíka - věčn ého chlapce a zralého muže - a jeho myšlenka ti dá křídla ..." (Nová svoboda, 22. 2. 1953)
Lumír ČIVRNÝ, spisovatel:
Slavnostní večer laureátů Stalinových cen "Po zahajovacím projevu (A. Hodinové-Spurné - pozn. aut.) se ujal slova člen p ředsednictva Čs. výboru obránců míru, náměstek ministra informací a osvěty Lum ír Čivrný, který mimo jiné řekl:
"Dnes vzdáváme poctu předním bojovníkům za mír, těm, které ověnčilo jméno prap orečníka světového míru, velikého Stalina. Boj za mír není lehký, je to boj pl ný obětí. Pro mír je třeba tvořit tak soustředěně a obětavě, s takovým zápalem , láskou a bdělostí, jako to dělá sovětský člověk - voják, hrdina nesčetných b ojů, vedených ve jménu člověka - dnes hrdina - budovatel komunismu."" (Obrana lidu, 11. 1. 1952)
Hrdost a láska národů
"Zamysleme se nad tím, co to znamená, žíti v době Stalinově.(...) Pod Stalinovým praporem míru postupují kupředu nové a nové síly, včera ještě n eprobuzené. Stalinův prapor míru ukazuje národům cestu nezávislosti a svobody. (...) Tomu, komu podá ruku Stalin, podává ji dvě stě milionů lidských velikán ů. Toho, koho chválí před nepřáteli Stalin, toho obklopuje zdivo a vodstvo, en ergie a moc gigantických staveb komunismu, toho obklopuje a střeží jako nezdol ná hradba bdělost a láska sovětských lidí ..."
(Nový život, roč. 1, 1952, č. 2, str. 257-269) Korejský lid zvítězí
"... Je jedno jméno, které nás hluboce spojuje s bojující Koreou. Je to jméno Julia Fučíka. S jeho Reportáží na srdci, s jeho jménem na rtech jdou do boje k orejští hrdinové. Julius Fučík se spolu s legendárními mladogvardějci z Krasno donu, spolu se Zojou Kosmoděmjanskou, spolu s Maresjevem, spolu se sovětskými opravdovými lidmi, stal jejich hrdinou. To nás zavazuje mnohonásobně. To zavaz uje celou naši kulturu."
(Literární noviny, 21. 6. 1952)
Milan JARIŠ, spisovatel:
Mířili na mír
"Vrahové z Babic zahájili krvavý boj proti nám a byli sraženi do zvlhlé půdy p ole. A to je hlavní poučení pro nás pro všechny: rozdrtit každého, kdo by se p okusil o útok proti komukoliv z nás, proti čemukoliv, co je nám drahé. Rozdrti t každého, kdo se spolčil s tou zločineckou bandou, známou u nás pod jménem zá padní imperialisté."
(Tvorba, roč. XX, 1951, str. 685)
Stalin je život lidí budoucích
(Závěr básně)
"Stalin - je síla Sovětského svazu. Stalin - je moudrost všech budoucích knih.
Stalin - je vše, co zkáze nese zkázu. Stalin je život lidí budoucích.
6. III. 1953"
Milan JUNGMANN, spisovatel:
O velkém životě soudruha Gottwalda
"Největší syn českého národa, milovaný vůdce našeho pracujícího lidu Klement G ottwald odešel nenadále od svého rozpracovaného díla. Opustil uprostřed boje z a krásnou budoucnost socialismu své velitelské místo, na něž ho postavil náš l id. Ale život komunistického bojovníka nekončí smrtí. Dílo soudruha Gottwalda žije v celém našem jasném a jarém dnešku a projde s námi až do nádherného času socialismu, který připravilo. Každý náš úspěch, každé naše vítězství bude spo čívat na mohutných a pevných základech jeho nesmrtelného odkazu. K soudruhu Go ttwaldovi se budeme neustále chodit radit, jeho spisy budou pro nás nevysychaj ícím pramenem živé moudrosti, z něhož budeme čerpat v každé chvíli našeho post upu vpřed..."
(Nový život, roč. 2, 1953, č. 4, str. 470) Erika KADLECOVÁ, socioložka:
Kosmopolitismus - zbraň imperialistických otrokářů "... Prostý člověk se zalyká hnusem, když si vzpomene na všechny Slánské, Šlin gy, Clementise a Švermové, kteří vyměnili srdce lidí za lepkavé dolary. Není t o největší důkaz síly mas, když přesto, že škůdci seděli v samém centru strany , nemohli zabránit cestě vpřed! (...) Je pravda, měli jsme ve straně Slánské a Clementise. Ale proti těm několika zrádcům stojí statisíce poctivých věrných členů strany a vede je soudruh Gottwald, žák Stalinův. Není síly, která by se o tento val nerozbila!"
(Obrana lidu, 11. 1. 1952)
Ota KAREN, člen ústřední zkušební komise Fučíkova odznaku: Ant. Zápotocký: Rudá záře nad Kladnem
(Recenze)
"... Oč změnila se situace, postavení reakce? Stejně tak Zenkl, Ripka a ostatn í zrádci národa za hranicemi a jejich pomahači doma čekají na příležitost - na novou válku - vedenou imperialisty. Nedočkají se! Stane se, jak řekl soudruh Stalin: "Mír bude zachován a upevněn, vezme-li lid věc zachování míru do svých rukou a bude-li ji hájit až do konce." Přes úklady reakce - socialismus a mír zvítězí."
(Mladá fronta, 14. 10. 1951)
František KAUTMAN, spisovatel:
J. V. Stalin a literatura
"... Od počátku viděli Lenin a Stalin jasně, že novou socialistickou kulturu j e možno budovat jen na základě převzatých revolučních tradic slavné klasické r uské i ostatní světové kultury. (...) Byl to Stalin, který proti všem pomlouva čům a utrhačům označil V. Majakovského za nejnadanějšího básníka sovětské epoc hy. (...) Nejnověji nacházíme vřelý zájem Stalinův o literaturu v jeho slavnýc h statích "O marxismu v jazykovědě". Správným zhodnocením a vysokým vyzdvižení m funkce nadstavby v socialistické společnosti zdůraznil Stalin i obrovský výz nam literatury. V boji za čistotu národního jazyka musí spisovatelé stát v pře dní frontě, neboť jim je slovo vlastním nástrojem tvorby. - Z těchto nemnoha p říkladů vidíme, jak hluboko zasáhl Stalin do vývoje socialistické literatury. Svou výzvou ke spisovatelům: "Staňte se inženýry lidských duší!" postavil před literaturu veliký, odpovědný a krásný úkol: vychovávat nového, socialistickéh o člověka."
(Literární noviny, 1950, č. 10, str. 146) Ivan KLÍMA, spisovatel:
Plémě silných
"... Sovětští komsomolci šli s láskou budovat rozbité doly, aby pomohli osvobo dit svou vlast, půjdou i dnes kamkoli ve své veliké vlasti, aby zabránili nové válečné hrůze. A právě v tom nám je kniha Dmitra Tkače velikým poučením a pře devším velikým příkladem. Vždyť i dnes se u nás vede veliká a nesmírně významn á bitva, bitva za mír. I dnes je zapotřebí tisíců budovatelů, kteří by uvolnil i z nitra naší země uhlí i rudy, aby naše vlast byla silnější a nepřemožitelně jší."
(Mladá fronta, 17. 11. 1951)
Pavel KOHOUT, spisovatel:
Fučík je s námi
"Julius Fučík nezemřel a jeho slovo není mrtvou literou na bílých stránkách kn ih. Nemohu přečíst stránku, kterou napsal, abych nechtěl být takovým, jako byl on. Věčně rozezpívaným, věčně věřícím, věčně bojujícím. (...) Není nadpozemsk ý, není nám vzdálený a nezemřel právě proto, že celým svým životem ukazuje kaž dému z nás tu jasnou, sluncem zalitou cestu boje za světlou budoucnost člověka , která vykovala v hrdinu jeho - a která vyková i nás. On, který spolu s tisíc i soudruhy raději padl, než by zradil svou lásku ke straně, k národu, k našemu slavnému městu, chodí teď s námi po jeho ulicích a vůbec po všech ulicích, ce stách a pěšinách naší vlasti. Našima rukama staví domy, taví rudu a píše verše ve jménu tvořivé práce. Našimi ústy volá po míru a po svobodě pro všechny pro sté lidi světa. A naším horoucím srdcem miluje svůj národ, jehož noví lidé nov ě žijí tuto velikou dobu. - Fučík je s námi, protože žije v nás." (Mladá fronta, 22. 2. 1951)
Otomar KREJČA, herec a režisér:
Hlas kultury k volbám
(Anketa)
"Proč volím jednotnou kandidátku? U mne je to jednoduché. Byl jsem vždy pro so cialismus a nevím, jak bych si poradil v dnešním světě bez myšlení, založeném na dialektickém materialismu. A jsem rád, že teď záleží jen na nás, abychom si vytvořili podmínky spravedlivého a plodného života. Vlastně jen dotvořili, pr otože základy hluboké a krásné jsou položeny."
(Rudé právo, 27. 5. 1948)
Ludvík KUNDERA, spisovatel:
Tři pomůcky k lepšímu poznání SSSR
"... Výklad o sovětském zemědělství se odvíjí kapitola po kapitole jako logick á stavba trvalého růstu, trvalého rozvoje. Moudrá slova Stalinova tvoří bezpeč ný politický půdorys tomuto rozvoji, objevy Mičurinovy a Lysenkovy jsou jejich konkretizací. Za polárním kruhem vyrůstá obilí, pouště se mění v sady a v pol e. Vznikají nové vesnice a nová města, spojená ocelovými nitěmi železnic, vzdu šnými cestami a sítí průplavů. Gigantickou přeměnu přírody dovršují stavby kom unismu..."
(Rovnost, 31. 1. 1952)
Od kabaretů k estrádám
"O nových formách společenského života i zábavy se mnoho hovořilo na lednovém zasedání Osvětového poradního sboru v Praze. Pomahači Slánského, Šlinga a jeji ch společníků v kulturní oblasti se snažili dát našemu životu ráz chmurný a ko rmutlivý, odbourávali soustavně možnosti dobré lidové zábavy. "Socialismus zna mená radost, znamení veselí, znamená krásu" - pravil ministr V. Kopecký..." (Rovnost, 3. 2. 1952)
Sergej MACHONIN, dramaturg a divadelní kritik: Realistické divadlo v nové sezóně
"I letos proto zahajujeme sezónu původní hrou slovenského dramatika Petra Karv aše "Srdce plné radosti". Je to hra, která námětově čerpá z prostředí veliké s tavby turbocentrály na Slovensku a která v řadě typů budovatelů nového Slovens ka postihuje vzrušenou a nadšenou atmosféru, v níž se rodí nová velká stavba s ocialismu i nový socialistický člověk. Základním konfliktem hry je boj těchto poctivých lidí nové epochy v životě Slovenska se škůdcem, který chce dílo zmař it... Jeho odhalením se před divákovýma očima krok za krokem odhalují nepřátel ské, škůdcovské metody, jakých používala banda Slánského a jejichž nebezpečí j e třeba znovu a znovu ukazovat všem, kdo jsou ochotni dát se ukolébat úspěchy a nevidět zároveň překážky, které musíme na cestě k socialismu nezbytně překon ávat..."
(Svoboda, 12. 9. 1953)
Milan MACHOVEC, filozof:
Zd. Nejedlý v boji o Sovětský svaz
"... Boj Zdeňka Nejedlého ještě zdaleka není u konce: vždyť žádný do všech důs ledků pravdivý boj nemůže být nikdy uzavřen. Je přímo naší povinností, nechcem e-li zradit vznešenou cestu národních buditelů, abychom se učili od Zdeňka Nej edlého a pracovali podle svých sil na cestě, kterou nám ukazuje: být zapálen p ro pravdu, být srostlý se svým lidem a zemí, dávat všechny síly bojům o šťastn ou budoucnost vlasti, navazovat na veliké tradice našich slavných národních dě jin, bojovat tvrdě proti všem škůdcům, odrodilcům a zaprodancům, ať už vystupu jí zjevně jako nepřátelé socialismu, nebo se vplíží do tábora dělnické třídy a rozleptávají ji zevnitř levičáckou propagandou a taktizováním, cynickým přezí ráním lidu a jeho staleté národní kultury. A být zapálen pro Sovětský svaz, vn ášet veliké ideje Lenina-Stalina do mozků a srdcí zdravých sil českého a slove nského národa!"
(Předvoj, roč. V, 1951-52, str. 115) Radegast PAROLEK, rusista:
Sedmý svazek Spisů J. V. Stalina
"Naposledy jsme se setkali s nepřítelem našeho lidu, který pronikl do strany, zcela nedávno v podobě bandy Slánského. Také pro tuto velezrádnou skupinu byly typické metody sociáldemokratismu a pravých socialistů. A tu právě vidíme, ja k silná je naše strana tím, že se řídí ve své práci a v boji proti oportunisti ckým a nepřátelským agenturám zkušenostmi a radami bolševické strany a soudruh a Stalina. Komunistická strana Československa pod vedením soudruha Gottwalda r ozdrtila zrádné spiknutí Slánského, Švermové, Šlinga a druhých nepřátel, stejn ě jako dokáže rozdrtit i v budoucnu každého, kdo by chtěl naše budování brzdit a rozvracet ..."
(Předvoj, roč. V, 1951-52, str. 256) Marx a Engels o realistickém umění
"... Přísahali jsme pokračovat v odkaze soudruha Stalina - a v duchu této přís ahy vybojujeme vítězně i boj Stalinův za socialistický realismus v naší kultuř e."
(Literární noviny, 4. 4. 1953)
Miloš POHORSKÝ, literární historik a kritik: Dnešní otázky sovětské estetiky
"... Sovětská estetika pomáhá tomu, aby se spisovatelé stali inženýry lidských duší... Lenin, Stalin a Gorkij jsou zakladateli sovětské marxistické estetiky a umění socialistického realismu."
(Lidové noviny, 11. 11. 1951)
Jaroslav PUTÍK, spisovatel:
T. G. Masaryk ze stránky nepříliš známé "... Taková je řeč faktů. A pravda je jen jediná. Pravdu měla komunistická str ana, pravdu měl její vůdce Klement Gottwald. Pravda je taková, že Masaryk a Be neš nebyli demokraté, ale náhončí české buržoazie a přisluhovači fašismu. Prav da je taková, že jejich zásluhou se náš lid dostal do fašistického područí a n a vlastním těle prožil peklo kalvarie. - Hlásí-li se Majerové, Peroutkové a Ze nklové k tradici Masaryka a Beneše, rádi jim tété cti dopřejeme. Avšak žádný č estný člověk se k této traditi hlásit nemůže a nesmí. Vždyť by to znamenalo hl ásit se k tradici Lipan a Bílé hory, k tradici zrady a zotročení národa. Mnich ovští rytíři demokracie (v rádiu Svobodná Evropa - pozn. aut.) vedou marný a z tracený boj. S takovou kuklou na blázny, ne na nás, pánové!" (Lidové noviny, 9. 9. 1951)
Radko PYTLÍK, literární historik:
Na prahu výchovných úkolů
"... Všechny tyto vlastnosti podmiňuje politická uvědomělost. Prohlubovat znal osti marx-leninismu, být nejlepším studentem společenských nauk je první povin ností svazáka. Soudruh Lenin nás učí, že učit se komunismu neznamená znát něko lik poučet nebo hesel. Znamená to ovládnout vědu a umět poučky uplatňovat v pr axi, v hnutí, v životě. Správný marxista bude proto aktivně pracovat pro uskut ečnění revolučního cíle - socialismu."
(Předvoj, roč. IV, 1950-51, č. 1, str. 3) Milan SCHULZ, novinář:
Básník míru
"... Vedle největších jmen světové kultury, vyznamenaných letos Světovou radou míru ... stanul i československý básník Vítězslav Nezval. Stanul vedle nich p roto, že pochopil a básnicky naplnil světoznámá Stalinova slova o mírovém hnut í."
(Literární noviny, 11. 7. 1953)
Vlastenectví Vítězslava Nezvala
"... Byl to právě Stalin, který první ukázal v r. 1913 na možnost naší národní samostatnosti a který později pomohl KSČ a s. Gottwaldovi rozdrtit oportunist y ve straně, stranu zbolševizovat a tím pomohl naší dělnické třídě v jejím boj i za socialistickou ČSR. Proto láska k němu (= Stalinovi - pozn. aut.) je nejp řesvědčivějším důkazem hlubokého vlastenectví. Dnes právě jako tenkrát." (Nový život, roč. 1, 1952, č. 6, str. 893-924)
Aja VRZÁŇOVÁ, mistryně světa v krasobruslení: Chtěla bych jít tak neochvějně k svému cíli jako on
"J. V. Stalin je mi především velkým vzorem. Chtěla bych být právě tak vytrval á a jít neochvějně za svou prací a ke svému cíli, jako právě on. Pro nás sport ovce udělal J. V. Stalin nejvíce tím, že s námi počítá jako s důležitou složko u státní a všemožně podporuje naše sportovní snažení. Jeho přičiněním dostává se výcviku ve všech sportovních odvětvích všem vrstvám pracujícího lidu. I tím pomáhá sjednotit mládež ke společné budovatelské práci." (Mladá fronta, 20. 12. 1949)
Emil ZÁTOPEK, atlet a olympijský vítěz: O sportovním mládí světa
"... Když jsem měl na 1. máje v roce 1950 možnost shlédnout velkolepou přehlíd ku a prvomájovou manifestaci na Rudém náměstí, rozbušilo se mi srdce. To ve ch víli, když jako první v manifestačním průvodu si to hrdě vyšlapovali mladí pio nýři, s nevídaným nadšením se shlukli kolem hlavní tribuny a předávali květiny soudruhu Stalinovi. Cítil jsem celým svým srdcem, z čeho pramení ta veliká lá ska všech občanů k jejich socialistickému zřízení a k soudruhu Stalinovi." (Čs. voják, 3. 4. 1953)
Co říci závěrem? Bez komentáře!
Jiří Volný